LEGENDY 1 – Nové příběhy ze známých cyklů

Robert Silverberg, sám známý americký spisovatel a editor, přišel s nápadem, o kterém určitě mnozí snili také. Důkaz, že se tento nápad povedlo Robertu Silverbergovi i uskutečnit, právě držím v……

Robert Silverberg, sám známý americký spisovatel a editor, přišel s nápadem, o kterém určitě mnozí snili také. Důkaz, že se tento nápad povedlo Robertu Silverbergovi i uskutečnit, právě držím v ruce. Minulý rok (1998) totiž vyšla v americe antologie povídek a novel těch nejlepších součastných spisovatelů fantasy. Robert oslovil opravdu ty nejlepší a tak vedle jeho vlastní novely se můžeme v této významné antologii setkat ještě s DESETI dalšími novými příběhy ze známých cyklů (jak praví podtitul). U nás byla tato kniha rozdělena klasicky na dva svazky a vyšla neočekávaně ve vázané formě za přijatelnou cenu. Tato recenze se týká pouze prvního svazku. Většina povídek se odehrává v minulosti světů proslavených ság nebo alespoň na pozadí jejich dějové linie. Právě z tohoto důvodu můžu tuto knihu doporučit hlavně těm, kteří znají co největší počet zdejších autorů, ale kniha může sloužit i jako seznámení s těmi nejlepšími. V druhém případě si ovšem nevychutnáte povídky tolik, jako když znáte příslušnou ságu, nebo vám některé důležité souvislosti uniknou.

STEPHEN KING: SESTŘIČKY Z ELURIE
Temná vež

Je trochu zvláštní číst “nový příběh ze známého cyklu”, když samotný cyklus ještě u nás vůbec nevyšel. Inu, nevadí. Sága s názvem Temná věž by měla začít vycházet od roku 1999 v nakladatelství BETA – Dobrovský a Ševčík. A o co v celém cyklu čtyřech románů vůbec jde? Hlavním hrdinou je neohrožený pistolník Roland, který se vydává na cestu k Temné věži, kde prý má nalézt odpovědi na všechny otázky. První chvíle při čtení této povídky na mně zanechaly dojem, že jsem snad sebral špatnou knihu. Pistolník s colty proklatě nízko se prochází klasickou westernovou vesnicí, kde nechybí ani nefalšovaný SALOON, ani domek se štítem “ZÁKON”. Z mylné představy mě brzy vyvedli zelení mutanti, procházející se v okolí. Nakonec jsem pochopil, že prostředí celého cyklu je jakousi směsí prvků fantasy a sci-fi. King mě tímto přesvědčil, že nemusí (anebo neumí?) používat klasické plátno pro namalování svého obrazu. Abych se ještě vyjádřil k ději: ten mi připadal trochu nudný, vzhledem k tomu, že hlavní hrdina leží skoro celou dobu na nemocničním lůžku, ale to není tak důležité, protože povídka je zaměřena hlavně na pocity, dojmy a další duševní vjemy Rolanda, než na akci.

TERRY GOODKIND: DLUŽNÍ KOST
Mec pravdy

Jméno Terryho Goodkinda bylo pro mne největším lákadlem ke koupi prvního svazku. Děj novely Dlužní kost se odehrává dlouho před událostmi z Prvního čarodějova pravidla. Ocitáme se v období války Středozemí proti D´Haranskému vládci Panisu Rahlovi (otec Darkena Rahla). Příběh končí zažehnáním nebezpečí pomocí vytvoření magických hranic, které známe ze ságy. Jak už jsme od Terryho zvyklí, příběh je plný dějových zvratů, má dobrou zápletku a je zajímavě napsaný. Přestože jsem čekal možná víc, nezklamal jsem se. Terry Goodkind mě přesvědčil, že patří mezi LEGENDY. Velkým nedostatkem je, že tuto novelu překládal zese někdo jiný a tak se setkáváme s dalším názvoslovím. (Např. předivo = pavučina = nově síť.) Ještě pár nových překladatelů Goodkinda a bude ve všem absolutní zmatek. Žádný jiný spisovatel nemá takovou smůlu.

ROBERT SILVERBERG: SEDMÁ SCHRÁNA
Majipoor

Proč by nemohl editor do své knihy propašovat svoji vlastní povídku? Pan Silverberg přišel v roce 1980 s první knihou ze světa Majipooru. Stavebním kamenem téhle povídky je vyšetřování, proč byl zavražděn archeolog, zkoumající vykopávky zaniklého města Metamorfů. Metamorfové není nikdo jiný, než původní obyvatelé Majipooru, kteří byli vytlačeni lidmi. Mají zvláštní scchopnosti – měnit svůj tvar. Zdálo se mi, že spisovatel dostatečně nevyužil všech nápadů. Celkově se dá říci, že tato povídka je nezajímavá. Ani ne špatná, neoriginální… ale nezajímavá.

TAD WILLIAMS: HOŘÍCÍ MUŽ
Trun z dracích kostí

Neočekával jsem od této povídky mnoho a ani jsem nebyl zklamán. Vypravěčka Breda nám objasňuje nejen své mládí a velkou lásku, ale i první osídlení opuštěného hradu Hayholt za vlády Volavčího krále, svého otce. Po zdlouhavém a nudném úvodu se velmi pomalu dostáváme k příběhu, který nás sice nikterak nenadchne, ale mě se docela líbil. Není to nic těžkého nebo složitého a bohužel ani skvělého. Vyprávění o lásce stojí na pozadí šílení vlastního otce a končí životním rozhodnutím: Zvítězí láska k otci nebo k milencovi?

URSULA K. Le GUINOVÁ: DRAČINKA
Zememorí

První svazek Legend uzavírá svou povídkou Dračinka spisovatelka Ursula K. Le Guinová. Její cyklus Zeměmoří (Earthsea) vznikl již v roce 1968, kdy byla vydána první kniha (ze čtyř). To bylo, jak jistě uznáte, velmi brzy – v době, kdy ještě doznívala zlatá éra SCI-FI v Americe. Ať se na mne dáma nezlobí, ale nejsem přílišným obdivovatelem tzv. feministické fantasy, mezi jejíž autorky bývá Uršula zařazována. Hlavním cílem takovéto literatury je, jak jistě víte, hlavně upozornit na ženy, hrdinky. No a nejinak je tomu i v této povídce. Mladá emancipovaná dívka se vrhá do ryze mužské záležitosti. Jejím cílem je totiž studium vyšší magie na škole, kam noha na vysokém podpatku nikdy nevkročila. Dračinka patří v této knize podle mého mezi ty slabé kusy a to nikoliv kvůli zmiňované ženskosti (to mi fakt nevadí), ale hlavně kvůli celkově slabému a brzy prohlédnutelnému příběhu.

cit. str. 318: “Byla velmi vysoká, zpocená, měla velké ruce, nohy, ústa, nos i oči a na hlavě rozcuchané, zaprášené vlasy…” Nebylo by snadnější napsat: “Měla malá prsa” ?

Tato knížka mě nijak zářivě nenadchla. Hodně si rozmyslete než to koupíte. Raději si to půjčete a spořte na druhý díl, od kterého očekávám daleko více. Setkáme se zde totiž s Feistem, Pratchettem, Jordanem, McCaffreyovou, Cardem a Martinem. Opravdu se máme nač těšit. Nakonec dobrá rada nad zlato aneb obecná pravda neuškodí: Čím více se na něco těšíte a myslíte si, že to bude skvělé, tím méně budete potom překvapeni a tím více budete zklamáni, když vše nebude podle vašich náročných představ. Takže: NETĚŠTE SE !

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Promiň, ale označovat Zeměmoří za feministickou fantasy je tak trochu od věci. V Čaroději Zeměmoří a Nejvzdálenějším pobřeží se ženy prakticky nevyskytují (zbytek jsem nečetl, ale podle recenzí se tvému označení přibližují spíše.) Dračinka je vážně dost slabá povídka (ovšem v Legendách není jediná), ale vážně nedoporučuju podle ní posuzovat celou ságu. Čaroděj Zeměmoří je vážně dobrej.

Zanechat odpověď