Terry Goodkind – Krvavá církev 1

INKVIZITOR

Už je to po páté, co do ruky beru novou knihu od Terryho Goodkinda. Jak ji tak držím v rukách a otáčím všemi směry, začínám se zajímat, jakému malíři se tak krásně splašila představivost. A… nic. Je to už v pořadí potřetí (z pěti pokusů docela vysoký výsledek), co nebylo se svým ©éčkem uvedeno jméno výtvarníka. Po chvilce pátrání nalézám na malbě podpis “Hescox” a už je mi jasné, kdo byl tentokrát ošizen. Ovšem to je zdaleka ta nejmenší věc, která by mi mohla vadit. A co mi vadí nejvíce? Inu… překlad. Pan Čuba nebojaksejmenuje vyfasoval třetí pokračování skvělé ságy, ale co si asi neuvědomil je, že všechna jména a názvy by měly být shodné s předešlými knihami. Takže si vymyslel nová slova a vesele se dal do překládání, které stojí taktéž za h… Dost lamentování nad klady a ZÁPORY nakladatelství Classic, už mě to nebaví a raději se zaměřím na obsah.

        První čtyři knihy jsem úplně prožíval. Skvělý a napínavý příběh mně nenechal ani na chvíli oddechnout. Richard Cypher Rahl splnil úspěšně svůj úkol a odvrátil nadvakráte zlo, které se snažilo zmocnit bezbranného světa. V Prvním čarodějově pravidlu se mu podařilo porazit svého otce Darkena a v Kameni slz zabránil Strážci podsvětí, aby překonal zábranu a nevtrhl na zemský povrch. Teď spád děje prudce brzdí a já si můžu konečně odpočinout a vychutnat si vítězství.

        Richard konečně usedá na zděděný trůn říše D´hara a rozpustil Radu Středozemí potom, co ji vyvraždil. ( Kahlan, která měla v minulém dílu přijít o hlavu utekla se Zeddem a musí se skrývat, protože lidé věří, že byla opravdu popravena. Proto se nemohla vrátit zpět do čela Rady a urovnat všechny sváry.) Richardovým prvním úkolem je teďvrátit znovu mír a pořádek do Nového světa (Západozemí, Středozemí a D´hara). O problémech a úskalích v jeho snaze je právě tato kniha. V Aydindrilu svolá zástupce všech zemí bývalého Středozemí a nabídne jim kapitulaci. Pokud ta která země kapituluje, bude samozřejmě zajištěn mír a každý budoucí stát z toho bude jen profitovat. Úžasná utopie. Proti němu však stojí agresor jménem Císařský řád, původem ze Starého světa, s kterým jsme se setkali už minule. Ke komu se země přidají? K vysněnému návrhu D´hařanského vládce, nebo na stranu pravděpodobnějších vítězů ve válce, kterou císař chystá? Půjde králům a královnám spíše o mír a spokojenost poddaných, nebo o vlastní zisky? Tak odpovědi na tyhle otázky vám neprozradím.

        Ale aby to neměl Richard tak jednoduché, stojí proti němu obstojný protivník – “Snový cestovatel”. Říká: “… já jsem cestovatel mezi sny. Využívám čas mezi fragmenty myšlenek, kde nic není. Chodím tam, kam se nikdo jiný nedostane. (…) Čas mezi myšlenkami je pro mne nekonečný a mohu v jeho průběhu dělat , co se mi zlíbí. Stejně tak dobře byste mohly být kamenné sochy pokoušející se mě chytit.” Takže uznejte, že toto bude dostatečně mocný protivník pro Richarda – největšího čaroděje za posledních 3000 let. “Chystá se bitva o budoucnost našeho světa, o budoucnost lidského rodu a o budoucnost magie,” protože právě císař Jagang a jeho přisluhovači mají největší zájem na vymícení magie.Velkou úlohu v budoucím střetu také odehraje sestra Verna, nyní prelátka, která má za úkol vystrnadit sestry Temnot z Paláce proroků.

        Každá sága musí někde spomalit, aby se potom mohla znovu rozběhnout. I když tato kniha nedosahuje takové kvality, jako předešlé díly, přesto jsem si ji dost oblíbil. Číst tuto knihu jako první by také nemuselo být špatné, protože se minulý děj dozvídáme v průběhu celé knihy, ale to právě docela vadí nám, kteří četli ságu už od začátku. Celá tato kniha je teprve rozestavění figurek na šachovnici a partička šachu nás čeká až příště. Kdo vyhraje?  

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Autor opět projevil svůj vypravěčský talent. Řekl bych, že spád příběhu je velice dobrý. Ale co mi dost vadilo? Nevím proč, ale tuto knihu překládal BOHUŽEL někdo jiný než předcházející díly! První knihy překládal pan Vincent Šinský a během čtení jsem si na jeho překlad celkem zvyknul a vyhovoval mi. Tento a následující díl překládal pan Václav Čuba. Nic proti němu, ale mohl alespoň zachovat určité klíčové výrazy, které použil p. Šinský v předchozích dílech. Dost mě při čtení drásá, když se místo Matky Zpovědnice (podle p. Šinského) objevuje Matka Vyznavačka (podle p. Čuby) a místo Talentu (p. Šinský) se objevuje Dar (p. Čuba). Nečetl jsem originál v angličtině, tak nemohu posoudit, které výrazy jsou přesnější a nevím, zda p. Čuba četl předchozí díly v překladu p. Šinského, ale asi ne. Myslím si, že s hlediska návaznosti by nebylo od věci tyto klíčové názvy zachovat, pokud jejich překlad odpovídá!!! Pokud neodpovída, pak by byla samozřejmě chyba na straně p. Šinského. Jak jsem se teď díval, minimálně následující dva díly překládal zase někdo jiný, takže to jsem teda zvědav, co se z toho vyklube. Nebýt těchto výše uvedených nedostatků v překladu, dal bych 8/10, ale takto musím známku ponížit na 7/10.

  2. Překlad
    Překlad pana Čuby je asi největší diletanství, na které jsem doposud narazil. Chápu, že nový překladatel může mít jiný pohled na některé termíny, ale v tomto případě je otřesný překlad způsobený spíše tím, že se překladatel neobtěžoval předcházející díly alespoň prolistovat, když už ne rovnou přečíst. Matka zpovědnice je tak náhle matka vyznavačka (mimo jakoukoliv logiku příběhu i významu, vyznavačka čeho?, doposud lidi zpovídala, proto zpovědnice, koho nyní vyznává?), že talent je náhle dar, budiž, že magie aditivní a subtraktivní je náhle obnovovací a odmímací budiž (ale grrr, hrozné termíny), ale pro mne neodpustitelné jsou překlady termínů jako “porušení smluvy” v případě, kdy doposud šlo o “pád hranice”, podotýkám, že šlo o zničení fyzické věci, nikde nebyla žádná smlouva. Na mnoha místech jsem měl při čtení tohoto dílu pocit lehkého chaosu, který jsem v minulých dílech neměl ani náhaodou. Tímto je kniha naprosto prolezlá a překlad tak vytváří zcizovací efekt. Tohle je opravdu fušeřina a to nejen ze strany překladatele, ale i nakladatelství – korektury? Dobrá cesta jak zničit výbornou knihu, gratuluji.

Zanechat odpověď