Lord Darcy – Garrett Randall

Detektivka – to není příliš častý žánr ku promíchání se sci-fi a s fantasy už vůbec ne. Pravděpodobně proto, že ambice žánrů se značně liší a používání fantastických motivů může ve vyšetřování působit těžkopádným dojmem. Ale nyní se nám v jednom svazku poštěstilo získat celých jedenáct příběhů honosících se jménem vrchního vyšetřovatele vévody z Normandie, jež potvrzují, že něco takového lze popsat i věrohodně…

Garrett Randall - Lord DarcyPříběhy Randalla Garratta jsou především klasickou alternativně historickou fantasy. Anglo-francouzské impérium, ve kterém se příběhy odehrávají, bylo vybudováno Richardem Lvím Srdcem, který poněkud přežil svého protějška z našeho světa a pod vládou Plantagenetů představuje stabilní velmoc mající pod palcem jak Svatou říši římskou (tedy formálně), tak celou Ameriku (vlastně Novou Anglii a Novou Francii). A samozřejmě zde funguje magie. Nebo spíš  „bylo jí poruzuměno“ – thaumaturgie Garettova světa je ve svých základech založena na dost racionálních matematických a psychických principech, které lidé s „Talentem“ mohou využívat, ať už jako všestranější čarodějové nebo pouze pro individuální paranormální výkony. Tak tu máme „Léčitele“ uplatňující se hlavně v kléru nebo třeba osoby s určitou jasnozřivostí. Věda  a společenský rozvoj se díky tomu  trochu zpomalily, prostě klasika.

Ale abych přešel k samotným příběhům – normandský vyšetřovatel Lord Darcy chlapík s fištrónem a fyzičkou srovnatelnými s legendárním S.Holmesem, je povoláván do akce, ve které umí činit logické závěry, ke kterým mu po „technické“ stránce dopomáhá irský čaroděj Sean O´Lochlain měřící „úroveň zla“ na místě činu, další psychické rezonance a materiálně zajišťuje důkazy tak, jak bychom to u nás nesvedli. Ale pozor! Zločin a temní mágové jdou s dobou a žádná metoda není samospasitelná.

Co oči vidí, úvodní povídka cyklu z roku 1963 (události se odehrávají kolem času, kdy byly povídky napsány) začíná vraždou vévody, jež byla vzhledem k jeho povaze docela předvídatelná, nicméně kdo se nakonec odvážil? Zahřívací, celkem dobrý úvod.

Případ totožnosti je zajímavým příběhem, ve kterém se poprvé setkáváme s proradnými Poláky. Jsem si vědom, že tato stránka je mimo jiné zasvěcena  A. Sapkowskému, proto hned vysvětlím – Anglo-francouzské impérium je totiž tak trochu ve studené válce s Polskou Hegemonií a její král Kazimir IX. občas vystrkuje růžky. Případ totožnosti nám tuto problematiku přibližuje více než zdařile.

K vyřešení  Tajemství indigové modři povolá lorda Darcyho sám král Jan IV., jelikož se obává vraždy  páchnoucí intrikami Svaté Společnosti starého Albionu, sekty propagující lidské oběti. Kvalitou asi na stejné úrovni co předchozí.

Po této povídce následuje krátký román Příliš mnoho kouzelníků hned s dvojitým mordem – to, že někdo zabije imperiálního dvojitého agenta je ještě celkem v „pohodě“, ale zavraždění váženého mistra na sjezdu čarodějů, z něhož je obviněn mistr Sean, to už je pro lorda Darcyho osobní záležitost. Grandiózní završení první části antologie a má vše potřebné –  jsou zde krev, lži, Poláci, tajná zbraň – musím považovat za vrchol.

Až do této části knihy jsem byl velice spokojen . Můj zážitek mi trochu zkazily tři krátké  povídky tvořící část druhou – Hořký konec, Hranice představivosti a Otázka přitažlivosti, docela vtipně napsané, ale nijak zvláštní, navíc bez oné sladké politické příměsi.

Třetí část jsou lehce kontinuální povídky s názvy Ipswičská fióla, Šestnáct klíčů a Neapolský express. Ty mi zase požitek z dobré četby vrátily,  i když až na první byly fantasy prvky dost utlumeny. Na závěr si ještě vychutnáme Kouzlo války, příběh našich dvou hrdinů z konfliktu s Polskou Hegemonií v roce 1939. Detektivní atmosféra je minimální, ale přesto fajn doplněk.

Jak jsem již naznačil v úvodní části recenze, nečekejte nic moc divokého ve stylu „Lord Darcy se utká s králem Kazimirem v boji na světelné meče“, „lord Darcy mávnutím kouzelného proutku potopí polskou flotilu“, „lord Darcy  pronikne do Chrámu zkázy Sváté Společnosti“ případně „Mistr Sean si po vzoru talentovaného pana Vansettyho z Nového Krobuzonu sestrojí mašinu na přivolávání démonů do kanceláře“, bez ohledu na to, jak by to bylo (možná) „cool“. Jsou to opravdu především detektivní příběhy, lehce poplatné šedesátým a sedmdesátým letům, nicméně jim to neubírá na čtivosti.

Jediným záporem by možná bylo, což  je pro původně oddělené příběhy normální,  to, že si musíme tatáž fakta přečítat několikrát. Mimochodem – jedná se o všechny  Darcyho příběhy (kromě dvou, z nichž jeden napsal Garett se spoluautorem a jeden napsal jen ten spoluautor), tedy to můžeme prohlásit za „čtenářský poklad“.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Velmi zajímavá knížka, jako největší plus hodnotím právě “all-in-one” :o))Povídky se čtou velmi dobře a některé souvislosti a náznaky (na několik knižních detektivů) jsou super

  2. Pozor na Jakeše!!!
    Taky můžu doporučit, líbilo se mi to 🙂 Pobaví to hlavně fanoušky Nero Wolfa… Ale několikrát jsem v textu zahlédl zvláštní záměnu Jamese za Jakeše!!! Že by příliš inteligentní jazyková kontrola???

  3. ta kniha má strašnou obálku, když jsem ji poprvé uviděl, řekl jsem si další hrozný bráček, ale když čtu o dobré odezvě, říkám si, že by to nemuselo být špatné, takže proč ne?

  4. Jakeš
    nediv sa, prekladal vaclav cuba. na neho az podozrivo dobry preklad….

Zanechat odpověď