Česká mutace Magazínu Fantasy and Science Fiction nemá v nadcházející krizi na růžích ustláno. Potýká se poklesem prodejnosti, který by mohl z dlouhodobého hlediska znamenat utrum. Tak se pojďme pokusit oživit tento výjimečný projekt, díky němuž se co čtvrt roku setkáváme s klasickou americkou povídkovou produkcí, kterou nám čeští autoři v pravdě nenadělí.
Toto číslo je ve znamení Genea Wolfa. Je mu dopřáno nejvíce prostoru s dobrodružnou scifi „Memorare,“ která má své nesporné kvality. Věnují se mu dvě teoretické práce, z nichž jedna je od samotného Neila Gaimana. Toto číslo však ukrývá svá kouzla i v ostatních textech.
Jeffrey Ford je povídková kapacita. Nenarazíte u něj na příběh, který by vás nedostal.„Něco u moře“ je hravý text, který vás ponoří do snu, abyste se z něj v závěru vymanili stylem vykladačky snů.
„Penultima Thule“ – Chris Willrich. Dva dobrodruzi nesou těžké břímě. Vlastní prokletou knihu, která v okolí způsobuje bizarní úmrtí. A tak se vydávají do pustiny Penultima Thule, až na kraj světa, sprovodit nebezpečnou knihu ze světa. Autor využívá květnatý jazyk, který by byl v románové podobě velmi náročný. V noveletě se však dá ještě jakž takž snést.
Terry Bisson se s Vilíkem pouští do dalších a dalších eskapád. „Vilík a jednorožec“ nám konečně poví, co jsou jednorožci vlastně zač – prasáčtí mafiáni kadící drahokamy. Bisson je v sérii s Vilíkem stále zábavnější. Jeho hry s absurditou dostávají stále silnější grády.
„Kosterní klíč“ Niny Kiriki Hoffmanové oživuje téma řeckých bohů. Dvě dívky od dětství uctívají Herma a když je jedna z nich brutálně umučena satanisty, dostává se jí odměny. Od svého boha získává čas a kosterní klíč, který ji umožňuje komunikovat s živými. I díky němu se pozůstalým podaří najít vraha.
Nebezpečný vesmír, osudová žena a násilnický nápadník – to jsou hlavní motivy novely „Memorare“ Gene Wolfa. Widspring March, tvůrce dokumentárních filmů, to má těžké. Pustil se do produkce šílených dokumentů o hrobkách, jež se nacházejí v pásu asteroidů. Leží zde umrlci, jež zemřeli ve vesmíru; hrobky mají i své záludnosti, které jim opatřují duše sloužících. Na pomoc s dokumenty přijíždí Marchova vyvolená a k tomu její známá, kterou pronásleduje násilnický přítel. Pro všechny zúčastněné má setkání s hrobkami fatální následky.
Bruce Sterling se v povídce „Zavřené oči“ uvádí v novém světle. Bednář se svojí ženou přežili povodeň a snaží se obnovit svůj domov. Jenže je něco změnilo. Co? Musí otevřít oči.
Představte si kouzelníka, který zaklíná duše do knih. Pročítá si jejich osudy a nejsou mu zahalena žádná tajemství. James Stoddard dokonale rozebírá tuto myšlenku v povídce „První vydání“. Mezi zakletými lidmi probíhá komunikace. Čtou sebe navzájem, povídají si své historky z mládí a vznikají mezi nimi vztahy. Když však kouzelník knihovník rozdělí dva zamilované, vzniká odboj. Povídka je napsaná kultivovaným jazykem, je plná lidských osudů a pravd a je jedním z vrcholů tohoto čísla.
„Paní hrobky“ je duch, který prochází hrobkou svého manžela. Byla totiž pohřbena spolu se svým zesnulým mužem a její kosti nebyly nikdy nalezeny. Gwyneth Jonesová se ve scifi kulisách pozastavuje nad metafyzickou otázkou. Její styl je ztělesněním neobvyklého přístupu k rozporu uvažování dvou zdánlivě podobných humanoidních ras. Povídka s těžko uchopitelnou pointou je typickým příkladem ženského pohledu na scifi.
Zesnulý John Morressy je tvůrcem řady povídek o čaroději Kedrigernovi a jeho vyvolené Princezně. „Ochránci Zendoru“ jsou tak posledním textem, v němž se s dvojicí hrdinů setkáváme. Ke Keddiemu člověk přistupuje se sentimentem. Nejsou to povídky dokonalé, často k rozuzlení vede souhra událostí a čarodějovo okaté řešení. Příběhy jsou plné dětinskosti, ale přes všechny zápory se člověk skvěle baví.
V závěru se podívejme na teoretickou část.Článek Knihy od Michelle Westové a Jamese Sallise se vrací k nedávno vydané knize Jméno větru od Patricka Rothfusse a zabývá se také připravovanou knihou Tima Powerse Tři dny do nikdy. Neil Gaiman a Michael Swanwick odhalují ve svých textech záludnosti prací Gene Wolfa. V ilustrátorské části je představen akademický malíř Milan Fibiger jak v textu, tak v grafických ukázkách. Četné čtenáře se snaží nalákat Miroslav Žamboch, který se rozhovořil o svém hlavním hrdinovi Koniášovi. A na závěr Jiří Popiolek rozebírá fenomén hororového Stephena Kinga v dvojrecenzi na Řbitov zviřátek a Prokletí Salemu.
Takové bylo zimní číslo magazínu roku 2008. Nebylo dokonalé, ale každý si v něm najde to své. Namíchaná scifi s fantasy, pocitovky s dobrodružnými pracemi. Zkrátka bylo to číslo pestré, ostatně jako vždy. Takže neváhejte a okuste západní povídkovou tvorbu, buď v tomto čísle, nebo v některém z předchozích. Za pokus nic nedáte a třeba se v magazínu najdete.
I já se přidávám k apelu na začátku recenze. Povídky, které vycházejí tady, jinde česky nenajdete. Od roku tuším 92 vydával českou mutaci Polaris, mám to poschovávané dodnes. Ikarie je fajn, Pevnost také – ale na povídky je F/SF magazín nejlepší. A publicistiku má taky dobrou, tak ho přece nenecháme zahynout. Alou do speciálek nebo na webové stránky – kupujte, předplácejte, ale hlavně se zapojte do záchranné akce! Takové povídky jako tady jinde nenajdete!
Ještě upřesnění: Polaris se to snažil udržet, co to šlo, ale v roce 1999 zahynul magazín na nedostatek zájmu. Proto kdo má rád chytré nebo působivé fantastické povídky, prosím kupujte a nenechte padnout takový úžasný projekt.
Pod vedením Martina Šusta tento magazín nemá šanci, ty bláboly co tam vybírá se nedají číst. V magazínu chybí akční dobrodružné příběhy. Problém je v tom, že pan Šust má divný vkus, zkurvený New Weirdem. Vyměňte editora a víc akčních povídek. A ty obálky co vybírá to je fakt hnus.
Polonius: Každému co jeho jest. Mně třeba Magazín plně vyhovuje a nedám na něj dopustit. A řekl bych, že zase tolik akčnějších věcí nebude ani v americké edici.
Kupujem pravidelne, mam vsetky cisla, uvazujem aj o spatnej kupe starsich cisel. Co sa tyka Martina Susta ako redaktora, nic proti nemu nemam, aj ked trosicku viac akcnejsich pribehov by tam mohlo byt (a trosku menej tych rozpravkovych). Napriek tomu ale som spokojny aj tak… Inak, co sa tyka samotnych pribehov, no, tak casto su tam tie, ktore sa dostali do finale roznych oceneni (Hugom pocinajuc a Locusom konciac). Takze co sa tyka kvaliy si myslim, ze to zasa az tak moc zle nie je. A co sa tyka obalok, tak mam pocit, ze tie su zhodne s americkym vydanim… Jo a hlasujem za Gena Wolfa…
s martinem jako redaktorem jsem spokojený, snesu i to penzum lehčích povídek, které mě ososbně nezajímají (není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem). martinova práce při vydávání MSSF u tritonu mě přiměla koupit zpětně všechny magazíny z dob polarisu; už jen z toho důvodu, je MSSF je dobrý v původním vydání a je zatra z čeho vybírat. příklon k “akčnějším” povídkám by mě asi odradil, ale MSSF potřebuje vydělávat a já jsem se svým fkusem skoro vždy v menšině :)co víc? jen tak dál, martine!
V době kdy vycházejí kvalitní povídkové antologie knižně je periodikum tohoto typu zbytečné. Proč kupovat magazín kde se mi bude líbit jen něco, když si můžu koupit kvalitní povídky v knize která je inspirovaná jedním tématem(space opera, new weird,cesty časem atd). Navíc úprava je tragická a grafika žádná. Magazín tak jak vypadá ustrnul v osmdesátých létech a nové čtenáře nenachytá. Polarisácká čísla mám všechna(v tehdejší době kvalitní povídky, aby člověk pohledal), nynější ani jedno. Není to již třeba.
koukám, že jsem v menšině. Ale snad jen v téhle diskusi. Opakuji: byla by to věčná škoda, kdyby magazín skončil
Magazín je fajn… asi mu prekáža konkurencia veľkého množstva výborných kníh, kde dá spotrebiteľ radšej prednosť knihe ako magazínu. Martin Šust je excelentný editor (nebyť jeho, tak zrejme magazín jednak nie je a jednak i keby bol, tak ho nekupujem), ale asi je to tak trochu sizyfovská práca.
Grafika Magazínu mi přijde povedená a obálky jsou kvalitní, někdy skvělé.
Vůči Gene Wolfovi mají čeští vydavatelé velký dluh. Kromě pár povídek u nás snad vyšel jen Mučitelův stín. Proč???
já si myslím, že nevim
Jednotlivá čísla magazínu F&SF beru spíše jako vynikající antologie. Jen tak dál Martine.
N-10-Tikki: tak na tuhle otázku se můžeme ptát u více autorů. Nedávno jsem o tom mluvil s panem Suchánkem (Návrat), a ten na to odpověděl, že v devadesátých letech u nás prostě několik světově uznávaných autorů propadlo (Wolfe, Jack Vance atd.) a dnes už nemají nakladatelé odvahu s nimi jít na trh, dávají přednost moderním autorům.Dnes se prostě klasici příliš nevydávají. I se mnou toužebně očekávaným Fritzem Leiberem se skončilo po třech svazcích. A jiná jeho díla než povídky asi nevydá nikdo.
Jinak abych se vrátil k tématu diskuze. Nového MFSF mám myslím šest čísel a četl jsem v nich vše. Pro mě jsou ale přínosnější ty staré od Polarisu, nejvíce mi totiž chutnají SF povídky z 50. – 70. let
Gene Wolfe
Pokud si pamatuji, tak Baronet vydal tehdy jen prvni dil Mučitelův stín, a pak se na to pro totalní nezájem vykašlal. Moc tomu nepomohla ani obálka, která mi přijde prišerná. Nevím, jestli ji převzali z originálu, i když je pravda, že já co jsem měl nějaké souhrnné angl. vydání tak tam byla dokonce fotka nějakého maníka v katovském a to mi silně evokovalo nějaké sadomaso:-)Jinak pro nezájem Classic tuším přestal vydávat J.V. Jones. Přitom se to četlo dobře:-(
Magazín je skvelý, čakám nedočkavo na každé číslo!
Re: Gene Wolfe
Ten Gene Wolfe měl vážně smůlu.Z obálky bylo hlavně patrné, že je červená, a navíc to byla vázaná knížka, co tehdy moc neletěly, ale z druhé strany taková hodně lehounká vazba, která určitě nenalákala bibliofily…
Ať žije Martin Šust…
… a jeho práce na poli naší sci-fi scény, nejen v Magazínu! Hurá, hurá, hurá!
Toho Leibera je skoda. A taky ze si to nemysli vic lidi. Holt to neni charita a plneni snu…. a v originale na to moje czenglish nestaci 🙁
Hmmm, ja si nemyslim ze si v mensine…ked si to pozres, tak je tu vela hlasov, ktore sa pochvalne vyjadrovali na adresu MFSF, rovnakop ako aj na adresu Martina. A hoci niektori by mozno uprednostnili aj nejaky ten posun k akcnejsej tvorbe, treba uznat, ze taku zasa ponukaju specializovane zbierky (NSO, rozne druhy Kusov atd.). V kazdom pripade si myslim ze ten magazin stoji za to aby sa udrzal pri zivote.A ad tema, ktoru som rozviril…hold, tiez by som tu velmi rad mal kvalitne ceske vydania P. Andersona, J. Vanca a samozrejme G. Wolfa. Mozno keby bolo viac hlasov za, tak by sa zmenili aj nazory vydavatelov. Aspon ze tu mame And Classic 😀
Také si tu musím pustit tlamku na špacír. S Magazínem jsem velice spokojená právě protože není celý zaplácaný konvenční akční fantastikou (proti které nemám nic, ale vychází jí dost a je z čeho vybírat na rozdíl od těch méně tradičnách počinů). Nechci tvrdit, že jsem vždy všemi zařazenými povídkami nadšena, ale to snad ani nejde. A proto se připojuji k adoraci Martina Šusta a přeji mu hodně věrných čtenářů, aby mu dlouho vydržel jak zápal tak i dostatečné čtenářské odbytiště.
Jde vidět, že magazín tu má své fanoušky, což mě těší (teď aby se to rozkřiklo:)
Všechny zdravím a děkuju za podporu věrných čtenářů i za námitky nespokojených. Magazín F&SF bude patrně vždy čtením pro úzký okruh čtenářů. Povídky rozmanitého charakteru budou lákat pouze čtenáře, co mají rádi kratší práce jako takové, aniž by dávali přednost nějakému subžánru. Ovšem odmítám názor, že v magazínu jsou pouze podivné povídky, ten kdo to prohlašuje, magazín pravděpodobně nečetl.Pokud jde o jeho smysl, pak pro mě je práce na magazínu zřejmě tím nejsmysluplnějším ze všech mých činností. Magazín mi dává možnost vydávat kvalitní povídky všech žánrů i podob, publikovat publicistiku v podobě, která se u nás již nenosí – místo krátkých recenzí jsou tu obsáhlé rozbory, ale také rozsáhlé články, které vám umožní podívat se zblízka na tvorbu nejlepších českých spisovatelů (v příštím čísle článek Petry Neomillnerové).Chápu, že ne všem je magazín po chuti, zvláště při pohledu na žebříčky nejprodávanějších knih, jimž vládne prvoplánová akční fantasy (nic proti ní), ale za sebe slibuju, že se pokusím udržet magazín i nadále, byť to bude jistě těžké a záleží to především na vůli vydavatele. Byla by škoda, kdyby takové periodikum zmizelo a s ním i jediná možnost seznámit se s anglo-americkou povídkou v plné její šíři. Antologie povětšinou nabízejí jen úzký okruh prací, byly bychom tak o mnohé ochuzeni.
Mám všechny díly MFSF jak staré polarisovské, tak nové a vždycky se velice těším na další. Nejlepší je právě různorodost témat a autorů, ráda si přečtu klasické kousky i ty “divné” povídky. Se stejným zájmem si je čte i můj tatínek, takže je vidět, že časopis dovede oslovit různé generace čtenářů. V mé knihovničce zaujímá čestné místo a doufám, že toho místa bude zabírat ještě mnohem více :-).
Ještě bych se ráda dotkla ceny. Časopis mám předplacený, stojí to pouhých 600,- Kč, což je za prakticky čtyři antologie výborná cena. A do schránky mi přijde nejpozději dva dny poté, co je avizován na těchto stránkách. Takže neváhejte a předplácejte!
Gene Wolfe
Ne, obálka Mučitelova stínu byla domácí, nějaký Jiří Hlaváček.A ano, probírá se to tu periodicky kvůli a odpověď je pokaždé stejná – prostě u čtenářů neuspěl a všichni vydavatelé si právem myslí, že by se to stalo i dnes.
Hm. Ale není to hrubá chyba? Akční fantazy v sériích na pokračování tady vycházejí stohy, co takhle občas pár kvalitních sf/f povídek z novější doby?
Musíme si uvědomit, že knihy jako ty od Genea Wolfa či jiných zde zcela opomíjených autorů (např. Harlan Ellison či Michael Bishop, z těch co tu propadli Iain M. Banks či Christopher Priest) jsou téměř vždy dobročinnou službou nakladatele čtenářům. Pokud má nakladatel štěstí, může ztrátu vyrovnat nějakým komerčně úspěšným titulem anebo se dostane na nulu, i když až po dlouhé době, kdy má peníze vázány v neprodaných výtiscích. Některá nakladatelství se chovají zcela tržně a podobných titulům se vyhýbají, některá je vydávají a povětšinou se díky tomu pohybují na hraně celkové rentability, stačí nahlédnout do edičních plánů…Uprostřed krize není na místě volat po vydání podobných titulů. Pokud vás totiž někdo vyslyší, může se rázem z té hrany propadnout. Můžeme ztratit nakladatelství, které se snaží vydávat nejen komerční tituly. Neříkám, že by tu Gene Wolfe neměl mít své místo a jistě se ho dočkáme, ovšem všechno má i své stinné stránky. Ekonomická krize se knižnímu průmyslu nevyhýbá, nekomerční tituly tak budou zdražovat (např. Laser-books bude ve snaze o zachování řady New weird omezovat náklad a zvyšovat ceny těchto knih, podobně se myslím nakladatelé zachovají u všech nekomerčních titulů).Možná to postihne i magazín F&SF. Nízký náklad pro fanoušky, povětšinou předplatitele, vyšší cena. Pokud to nebude fungovat a čtenáři to nepřijmou, podobné tituly z trhu prostě zmizí a nejde tady o zlovůli nakladatelů, ale o ekonomickou nutnost.
Pro váhající doporučuji v rámci podpory prodeje (a stěhování skladů:-) využít možnost koupit ročníky 2006+07 (11 čísel)za 180,- Kč vč. poštovného. http://www.tridistri.cz/webshop/index.php?sec=detail&cat=105&id=1789Platí do 11.6.09Giskard: Leiber – vyjdou ještě 3 díly, ale v mikronákladu, tj. bude na webu tridistri a možná jej budou mít někteří knihkupci po pár kusech.
Tak tomu říkám sleva! Jenže já už všechna čísla mám. A jestli se tu pan SJ ještě objeví, co další kniha od R. K. Morgana? To se tak špatně prodával?
Apu: Morgana budu vydávat dál. Po krizi.
Díky za odpověď.
no chybí mi sice jenom 6 2007 ale jelikož, mě to příjde levněji objednat všechno, tak obědnám všechno a zbytek daruji známému, třeba se chytne 🙂
To Staso
Skvělý tah, nešlo odolat. Snad Magazín získá další čtenáře, zaslouží si to…
Díky!
Staso:I když jsem doteď o magazínu F&SF věděl jenom to, že existuje, tak takovéhle nabídce nešlo odolat! (plus jsem si k tomu objednal spoustu dalších knížek, znáte to…)A díky i za toho Leibera. Dlouho jsem si na něj dělal chutě a nakonec na to zapomněl, ale příspěvky v diskuzi jste mi připomněli co začít shánět 😉
Jo tak to si kurva hned můžeš půjčit brakové Warhammery a WarCrafty, tam máš akce dost. A jestli se ti nelíbí, tak ti … pošlu kulku poštou, kokote.