Náklonnost – Sarah Watersová

Sarah Watersová vydala u svého dvorního nakladatelství Argo další literární bombu bořící sexuální klišé. A tak po Zlodějce, Špičkou jazyka, Malém vetřelci a Noční hlídce přišla na řadu i Náklonnost, autorčin původně druhý román, ze všech jejích děl zřejmě nejtemnější a také pořádně duchařský.

Náklonnost

Viktoriánská Anglie. Období prosperity velkého britského impéria, průmyslových inovací a rozvoje vzdělané střední třídy, spojené s vládou královny Viktorie. Za těchto časů rozkvětu, nahlodaných liberálními myšlenkami, politickými reformami a rozšiřováním volebního práva, vrostl počet obyvatel Anglie téměř na dvojnásobek. Je to také doba velmi přísná a neradostná, kdy panovaly velké rozdíly jak mezi chudými a bohatými, tak mezi muži a ženami. Zároveň ale fungovala dobročinnost a lidé se hodně zajímali o sociální otázky.

Taková je i Margaret, mladá dáma z lepší společnosti, která na sebe vezme ušlechtilý úkol a coby dobročinná návštěvnice se rozhodne docházet do ponuré ženské věznice Millbank v Londýně, aby tam mohla trestankyním poskytovat „mravní“ vzor a inspiraci k nápravě. Je sice poměry ve vězení šokovaná, ale přesto ve svém úmyslu vytrvá a začne navštěvovat vytipované ženy v celách, kde si s nimi povídá o jejich proviněních, životě a vůbec. Vše probíhá podle očekávání ředitele věznice i hlavní dozorkyně, dokud šlechetná návštěvnice nenarazí na Selinu Dawesovou, odsouzenou na čtyři roky za podvod při spiritistické seanci. Margaret, které nedávno zemřel otec a navíc se sama pokusila o sebevraždu, se nejprve zdráhá v existenci duchů uvěřit, ale postupně dostane tolik důkazů, až podlehne nejen těmto nonkomformním myšlenkám, ale i zvláštnímu kouzlu zlatovlasé Seliny…

Nevinná a krásná dívka ve vězení, to je zaručený recept úspěchu. V románu Náklonnost ale nejde o žádný laciný příběh plný romantiky. I přes ústřední motiv vzrůstající náklonnosti mezi dvěma ženami si Sarah Watersová neodpustí „svá“ oblíbená sociální témata a dotýká se jich zejména prostřednictvím osudů jednotlivých trestankyň, které k jejich „hříchům“ často dohnaly bídné sociální poměry a také mravní pokrytectví, tolerující mravní prohřešky mužů, ale potírající přísně mnohem menší pochybení u žen. Autorka tak dokáže umně splétat děj a historická fakta, prosakující do světa příběhu v drobných detailech, jako jsou předměty každodenní spotřeby, prvky oblečení, zvyky u stolu…

Nezapomenutelný je podrobný popis typické cely v Millbanku, kde i obyčejný hřeben má své předepsané místo na poličce. Ženy korzují na dvorku v kruzích a v pravidelných rozestupech, za jejichž sebemenší porušení následuje trest pro všechny. Každá sice má k dispozici svou vlastní maličkou celu, kde může řádně zpytovat svědomí a také si do krve zničit prsty při drhání kokosových vláken. Není divu, že se vězeňkyním nedaří tak úplně se svou situací srovnat, hledají neustále spřízněnou duši, úlevu, nebo rychlejší cestu na svobodu. Nutno přiznat, že psychologie všech postav, jak trestankyň, tak i dozorkyň, je vykreslena naprosto dokonale a věrohodně, včetně prostředí samotného vězení se vším tím boucháním mříží a skřípěním zámků, těžkými kroky v dlouhé chodbě i typickým nakyslým zápachem, což může potvrdit každý, kdo si udělal exkurzi třeba do současných Valdic.

Chování žen je předvídatelné – až na Selinu, která jako poměrně slavné médium spoléhá spíš na pomoc od duchů než od lidí, hlavně čeká na svého spiritistického průvodce Petra Quicka, ale jak se zdá, jsou věci, které ani on nedokáže. Naštěstí je kolem ní dost nešťastných lidí, toužících setkat se s někým, koho ztratili, nebo citově labilních a osamělých. Třeba zoufalá Margaret, která smrtí otce přišla také o studijní cestu do milované Itálie a po sňatku mladší sestry se trápí představou, jak dožívá po boku stárnoucí matky. Její opiem zdrogovaná mysl představuje pro zkušenou spiritistku něco jako otevřené dveře, stačí jen vejít. A nakonec i sama „dáma“ má ještě jedno tajemství, které se dere na povrch, aby se vyjevilo s nečekanou vášní.

Sarah Watersová navazuje ve své tvorbě na tradici vikroriánského románu, posouvá ho však do nové podoby. Zkušenější čtenáři asi vědí, že si vysloužila nálepku „lesbická autorka“, protože se netají svou homosexuální orientací a nebojí se lesbické motivy vtělit i do svých knih. Viktoriánské romány nespěchají, rozvíjejí pečlivě jednotlivé postavy i děj a libují si v dodržení stavby příběhu dle klasického dramatického oblouku. Mohou působit trochu jako hustý les, ve kterém se dá i ztratit. Náklonnost je vyprávěna podobně, ale zároveň vychází vstříc dnešnímu čtenáři: jednak je svižnější, jednak využívá formu fiktivního deníku, který stále funguje spolehlivě jako čtenářsky i divácky přístupný způsob sdělení. Vzpomeňme jen na tolik populární film Deník Bridget Jonesové, natočený podle předlohy H. Fieldingové!

Deníkové zápisky Margaret a Seliny se prolínají, a zatímco ty první přibližují hlavní dějovou linii, ty druhé osvětlují některé skutečnosti, které osudovému setkání žen předcházely, a místy připomínají spíše účetní knihu. Ať už to „rozvíjení“ klientek, kterým se Selina v rámci soukromých seancí věnovala, znamená cokoliv, byl to celkem výdělečný byznys. Na druhou stranu ze záznamů vyplývá i svědectví o jejím skutečném talentu nahlédnout do lidských duší. Možná, že pozornému čtenáři neuniknou malé nápovědy, které do řádků autorka schovala, ostatním nezbude než vzít za vděk poučením o tom, jak je důležité mít poctivou služebnou, což zřejmě platí nejen ve viktoriánské Anglii…

Román Náklonnost vyšel v originále pod názvem Affinity v roce 1999, hned po prvním autorčině debutu Špičkou jazyka, který byl přeložen do čtyřiadvaceti jazyků a adaptován pro BBC. I Náklonnost se nakonec dočkala zfilmování a několika literárních cen. Sarah Watersová byla zapsána do seznamu Nejlepších britských mladých spisovatelů roku 2003 a ve stejném roce získala ocenění British Book Awards. Patří k dvaceti nejvýznamnějším britským autorům současnosti. Svou uměleckou metodu zakládá na pečlivých rešerších a znalosti britské historie i literatury, už v dizertační práci se věnovala studiu homosexuálních próz z konce 19. století. Zaškatulkování její tvorby do „lesbické literatury“ někdy zbytečně zužuje okruh potenciálních čtenářů, protože v jejích románech jde především o kvalitní vyprávění, silné postavy a působivou atmosféru.

To platí i pro Náklonnost, která si bezesporu zaslouží nejen onu luxusní obálku, jakou se může české vydání pochlubit, ale i tu pevnou vazbu a nápadité koláže z dobových kreseb, fotografií a plánků, umístěné na všech vakátních stránkách. Za skvělým dojmem stojí jistě i výborný překlad Barbory Punge Puchalské a tým redaktorů. Kniha tak trochu připomíná cihlu (barvou i tíhou), která pomyslně padá na hlavy všech hlupáků, odmítajících kvůli svým předsudkům vzít do ruky dobrou literaturu.

Název: Náklonnost

Autor: Sarah Watersová

Forma: hardback

Počet stran: 392

Cena:  398 Kč (189 Kč jako e-kniha)

Vydal: Argo, 2013

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

Zanechat odpověď