Nedejte zapomenout aneb Třech zpráv podání

Letní měsíce jsou prý obdobím knižního sucha. V mnoha ohledech to asi platí a mnozí z nás se vrhají s nadšením lovců, archeologů i čirých voyeristů na haldy trháků, které nebylo možné přečíst kvůli škole, zaměstnání, onemocnění domácího mazlíčka nebo „jejich“ spiknutí… A najednou hrozí, že nám uniknou malé radosti. Knihy, kterou asi ve výročních žebříčcích a zprávách o předání cen nealezneme, ale které minout by přesto byla škoda…

Conan žoldnéř

Rád bych podal jen stručnou zprávu o třech takových titulech, z nichž všechny by si jistě zasloužily větší prostor – a dá-li vyšší moc, také se tak stane – ale o kterých se zatím příliš nemluví. Což je jediné, co mají společného… i když možná bychom je mohli spojit příjemným odérem pulpu, který se kolem nich vine. Ale to by nebylo přesné. Raději přejděme k věci…

Conan žoldnéř

Svou cestu ke slavnému Cimmeřanovi jsem sice nenašel hned, ale o to raději se ke klasickým Howardovým příběhům vracím dodnes. A „Poutníci“ tvoří nedílnou část mého dětství. Už jen proto jsem byl doslova elektrizován, když se objevil Offuttův Conan a slečna Nostalgie mocně zapracovala. Přestože byl tedy poslední nehowardovský Conan v mé knihovničce víc jak pět let starý, nešlo si knihu nepořídit.

A ono to, přátelé moji drazí, pořád funguje. Na obálce už sice není Royo, ale překlad je od Kantůrka a text ze stříbrného conanovského věku. Takže vítejte zpátky v Hyborii – jen bez Conana. Tedy, je zde postava, která si říká Conan, ale ve skutečnosti je to dvoumetrový puberťák, který má sklony k vychloubání, mlátí s ním hormony a jeho autor tatíček si jistí záda tím, že hází psům/čtenářům jednu kost odkazující na klasické příběhy za druhou.

Ale dobrodružný příběh prodat umí. A navíc mile přímočaře, to se dnes jen tak nevidí. A ví, kdy přestat. V knize najdeme dva na sebe navazující miniromány, dohromady se vejdeme do dvou set padesáti stran. A když se člověk začne rozhlížet, najednou zjistí, že v Poutníkovi se chystají další podobné dárky. Inu, sem s nimi.

Mrtví a neklidní

Martin Friedrich umí potěšit. Jeho knížečka z Edice Pevnost je něčím, co bych nebýt doporučení asi zcela minul, ale to bych byl ochuzen o nejlepší postlovecraftovský příběh za hodně dlouhou dobu a pár dalších lahůdek.

Autor je pulpař. Jeho věci jsou naprostý, svobodně psaný škvár, který si je této skutečnosti vědom a nebojí se tedy usouložit replikantku k smrti či umístit do Sudet kanibalskou komunitu. Ale především do Prahy bránu Velkých Starců…

Storka o hostujícím profesorovi z Miskatonické univerzity je malým klenotem. Nejde o vtipný místopis Prahy, ale především o geniální trik, jímž se podařilo předejít tomu, že by typicky lovecraftovský jazyk zněl v moderním kontextu mimoňsky – hrdinové jsou prostě univerzitní mimoňi, u nichž předpokládáte, že budou mluvit a uvažovat divně. A oni tak činí. Hezky rituálně.

Já prostě tleskám.

Královské spiknutí

A s tleskáním plynule pokračuji i nad debutem pana Michaela J. Sullivana. Královské spiknutí je příběhem dvou vyhlášených zlodějů, na které je hozena královražda, pročež musí unést následníka trůnu, navštívit magické vězení, odhalit spiknutí, zabránit čachrům ambiciózních šlechticů, zachránit krásnou princeznu a jen tak mimochodem šířit mezirasovou toleranci. To vše na 240 stranách.

To zní v dnešní době skoro jako pohádka. A buďme upřímní, ona to pohádka je – žádné přehnané násilí, nic extravagantního, ale jasný a čistý příběh o chytrácích z lidu. Ale podaný od srdce a s vtipem. Sullivan si psal příběhy svých hrdinů v podstatě do šuplíku a jejich úspěch byl jedním z největších překvapení na poli anglosaské fantastiky posledních let. Což jim přeji, ale musím varovat všechny, kdo by si mysleli, že se zde nějak z undergroundu redefinuje žánr, nebo otřásá piedestal jeho hvězd.

Ne, Sullivan není převratný ani podvratný, ale je lehký a zábavný (především postava mnicha, který byl dlouho odtržen od světa, takže žasne nad vším, včetně toho, že koně jsou i v hnědé variantě, je opravdu fenomenální). Jeho jazyk není nijak složitý, ale přesto obsahuje jakési rokokové kouzlo, které je ještě umocněno tím, že autor si evidentně hraje s motivy klasické fantasy – zde například v tolkienovské scéně zkoumání, kterak se dostat do vězení pro čaroděje (z níž je jasné, že se před psaním četlo o Morii :-). Ale v dobrém).

To potěší tradicionalisty, příznivce moderny zase elfský apartheid. V zájmu zkratkovitosti ale řekněme, že román je stručnějším mixem Patricka Rothfusse a Scotta Lynche. A s přihlédnutím ke skvělé úpravě argácké edice Fantastika a překladu Jany Rečkové ideálním čtením na léto, než vyjdou další „velké“ romány…

Tak, a co vy? Jakým titulům byste nedali zapadnouti?

Conan žoldnéř

  • Autor: Andrew J. Offutt
  • Překlad: Jan Kantůrek
  • Forma: paperback
  • Počet stran: 260
  • Cena: 269 Kč
  • Vydal: Klub Julese Vernea, 2011

Mrtví a neklidní

  • Autor: Martin Friedrich
  • Forma: paperback
  • Počet stran: 224
  • Cena: 139 Kč
  • Vydala: Epocha, Pevnost 7/2011 (samostatně vyjde v září 2011)

Královské spiknutí

  • Autor: Michael J. Sullivan
  • Překlad: Jana Rečková
  • Forma: hardbak
  • Počet stran: 248
  • Cena: 298 Kč
  • Vydalo: Argo, 2011

Boris Hokr (zástupce šéfredaktora)

boris.hokr@fan­tasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

3 komentáře

  1. Koukám Borisi, že si se dal na oddechovky. Kde je tvoje posedlost kyberpunkem? Spíš bych ve tvém výběru čekal třeba takovou Bearovou. Jinak já jsem letos s novinkami nějak pozdadu. Z těch letních titulů jsem pořídil pouze Viriconium.

  2. Výběr
    sicco: to je jednoduché, Bearová vyšla až dlouho po napsání tohohle článku… a mimochodem, já kyberpunkem posedlý nejsem, já vždycky byl a budu fanoušek klasické fantasy 🙂

  3. Hmmmm Conana jsem už nečetl dlouho a na okurkovou sezónu by byl ideální. Já jsem zatím v létě pořídil jen druhou číst souborného vydání Lovecrafta a povídky R. E. Howarda Zpátky do temnoty. Obojí paráda. Doufám, že Plus bude mít s těmi Lovecraftovými spisy úspěch, rád bych si tohoto podivína zkompletoval v tomhle vydání. Jo a zapomněl jsem na Batmana: Temné vítězství, to mi udělalo ohrmnou radost. 😀

Zveřejnit odpověď