New Space Opera 2 – Dozois Gardner a Strahan Jonathan (eds.)

Editorská dvojice Gardner Dozois a Jonathan Strahan nám ve svém výběru podruhé dávají ochutnat to nejreprezentativnější z povídkové tvorby moderní space opery. Dostáváme naservírované doslova „horké zboží“, žádné z publikovaných děl není starší více než dva roky, zvučná jména, ale nikdo z těch, kdo byl přítomen v „jedničce“. Nezbývá než posoudit, zdali je tato konstelace hvězd příznivá.

logo_kulate
New Space Opera 2

Své zastoupení má v antologii jak vážnější tvář space opery, tak i ta notně odlehčená, přičemž nechybí ani drobné pocty klasikům či klasikám žánru. Někdy s úctou, někdy spíše s blahosklonným úšklebkem. V povídkách nechybí ingredience, které od NSO očekáváme, chceme je tam mít a kvůli kterým máme tento subžánr rádi – vesmírné stanice, lodě s industriálně špinavými interiéry nebo naopak plavidla startrekovsky vypulírovaná, parádní technologie, časové skoky, piráti, špioni, udatní hvězdoplavci, dědičky galaktických impérií, zlobivé umělé inteligence, exotické planety, válčení i vyjednávání, nepředstavitelné vzdálenosti a časová rozmezí či mimozemšťani.

Ve vykreslování prostředí jede bezesporu autorům a autorkám fantazie na plné pecky a není těžké zažít okouzlující pocit ohromení s jedinou otázkou na rtech: Jak to sakra dokázali tak pěkně vymyslet? Až člověka srdce zabolí, že se jedná „jen“ o povídku. Univerza, která jsou nám představována, mají totiž potenciál pro román, někdy i více románů. Rozpracovat do hlubšího kontextu to, co je v povídce promítnuto jen v náznacích, o to si většina publikovaných děl přímo říká. Je to jako loknout si výborného nápoje, ale víc než jeden doušek nedostat. Týká se to však i postav, jejichž propracovanost je nezřídka opravdu výborná. V jednom se však všichni autoři shodují. Nátura lidí budoucnosti se od nás moc lišit nebude. I kdyby si sebevíc upravili tělo nebo se ho dokonce úplně zbavili, stále budou válčit a ze strachu ničit neznámé, řešit své osobní problémy na úkor služebních, vraždit, lhát a podvádět. Ale také milovat, soucítit, doufat a zvědavostí nebo spravedlivým vztekem přebíjet strach ze smrti. Bude jedno, zdali na vše budou mít jen okamžik, skromných pětasedmdesát let svého života nebo čas, za který na Zemi povstaly a zhynuly celé civilizace.

New space opera 2 je velice vyváženou antologií, ze které je cítit poctivá práce na každém kroku, jak editorská, tak samozřejmě autorská. Není možné, aby se kompletně celá antologie líbila všem čtenářům, potenciálem zaujmout však oplývá všech devatenáct prací. Možná do konce éry lidstva budeme vázáni jen na svou modrou planetu, ale díky fantazii a spisovatelskému umu jiných si aspoň na chvíli můžeme představovat, že kdybychom rodnou hroudu opustili a rozlétli se do vesmíru jako semínka z makovice, dokázali bychom úžasné věci. Je to lež? Byla by to pravda? Nikdo ještě neví. Ale právě v tom je ukryto to krásné tajemství, které provokuje spisovatele již po mnoho desítek let.

New Space Opera 2 – to je devatenáct nových a u nás dosud nevydaných příběhů, které znovu přinášejí barvitá dobrodružství z dalekého i blízkého vesmíru. Opět jde o povídky, jež tvoří samotné jádro žánru science fiction a jistě nezklamou žádného z jeho příznivců. Kdo by si ostatně nechal ujít dramatické výpravy do dosud neprozkoumaných oblastí, v nichž se krása pojí s všudypřítomným nebezpečím a jediná chyba vás může stát to nejcennější – život. Nouze nebude ani o setkání s mimozemskými druhy a opomenout nelze ani vesmírné bitvy, záhadné artefakty a řadu dalších atraktivních motivů, bez nichž by se správná space opera jednoduše neobešla. Proslulá editorská dvojice Gardner Dozois a Jonathan Strahan skvělým způsobem navázala na úspěch antologie New Space Opera a stejně jako u předchozího svazku, si i tentokrát po zásluze odnesla prestižní ocenění Locus pro nejlepší antologii daného ročníku. Na stránkách této knihy se navíc neobjevuje žádný z přispěvatelů předchozího výběru, naopak jde o zcela novou skupinu spisovatelů, ačkoli jejich věhlas ani kvalita odvedené práce není o nic menší, což ostatně dokazuje i cena Hugo, nejvyšší žánrové ocenění, pro jednu ze zde publikovaných prací. (anotace)

Povídky:

  • Robert Charles Wilson: Utriusque Cosmi (Utriusque Cosmi)
  • Peter Watts: Ostrov (The Island)
  • John Kessel: Události předcházející Helvetskému obrození (Events Preceding the Helvetican Renaissance)
  • Cory Doctorow: Putování mezi hvězdami (To Go Boldly)
  • John Barnes: Lovec princezen (The Lost Princess Man)
  • Kristine Kathryn Rusch: Zběhnutí (Defect)
  • Jay Lake: Vzpoura mezi svými (To Raise A Mutiny Betwixt Yourselves)
  • Neal Asher: Skořápky (Shell Game)
  • Garth Nix: Načas (Punctuality)
  • Sean Williams: Nevyhnutelnost (Inevitable)
  • Bruce Sterling: Dej se k námořnictvu a uvidíš kus vesmíru (Join The Navy and See the Worlds)
  • Bill Willingham: Nebojácní vesmírní piráti z vnějších prstenců (Fearless Space Pirates of the Outer Rings)
  • John Meaney: Od srdce (From the Heart)
  • Elizabeth Moon: Chameleoni (Chameleons)
  • Tad Williams: Desátá múza (The Tenth Muse)
  • Justina Robson: Třeštivřesk (Cracklegrackle)
  • John Scalzi: Příběh Šibalky (The Tale of the Wicked)
  • Mike Resnick: Katastrofa Baker a chvalozpěv na Leibowitze (Catastrophe Baker and a Canticle for Leibowitz)
  • John C. Wright: Vzdálený konec dějin (The Far End of History)
  • Editoři: Gardner Dozois a Jonathan Strahan
  • Překlad: Aleš Drobek, Pavel Bakič, Aleš Heinz ad.
  • Formát: paperback
  • Počet stran: 640
  • Cena: 369 Kč
  • Nakladatel: Laser-books, 2010

Vendula Brunhoferová (redaktor)

vlcacka@atlas.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

7 komentářů

  1. hmm
    > new space opera 2 je velice vyváženou antologií

    nu, náš vkus se rozchází dosti. pokud je něčím antologie vyvážená, tak průměrností. opravdu překvapivých děl je tam pomálu (vybavuje se mi jen lake – vzpoura mezi svými), pár propadáků (watts, barns, robson a wright). co mě dostalo do kolen, to je hugo pro wattsův ostrov, a to ze stejného důvodu, proč nikdy nepochopím, i jako člověk, který čte převážně neortodoxní SF, oslavné tirády na gena wolfa.

  2. to Regis:
    Dobré ráno,

    děkuji za názor. Je třeba pravda že Wrightova povídka je dost složitá, dá se říci až nesrozumitelná, nestydím se to přiznat, ale přesto se mi v ní například líbila poetická pasáž setkání Odyssea s Penelopou. Ale tak samozřejmě někdo kdo má načteno víc než já z té sbírky zas tak nadšen být nemusí, to chápu.

  3. Gaarqu, tobě se podle hodnocení na Legii hodně líbily povídky od autorů jako Wilson, Kessel, Ruschová, Lake, Asher, Nix, Sterling, Willingham, Moonová či Scalzi. To je polovina autorů, které řadíš k vysokému nadprůměru. Dalším čtenářům se líbí zase jiní, dokonce se našlo i opravdu hodně čtenářů, co byli nadšení z Wattse a dali mu Huga. V tom vidím tu vyváženost, a teď mám na mysli tu objektivní. Taky se mi nelíbila sbírka ve všech bodech, ono to totiž u skoro dvaceti povídek dost dobře ani nejde, zvláště pokud jsou psány přímo pro tuhle antologii a neprošly tak přísnějším výběrem.

  4. to Martin Šust
    určitě, sbírka je to dobrá, o tom, není diskuze, i když je o fous horší než NSO 1. jenže já jsem asi moc zmlsaný. přišlo mi, že jsme kdysi měli s gardnerem dozois bližší vkus. spousta věcí byla dobrá, ale nějak mě nedokázal moc mile překvapit, čestný pionýrský, že mi přijde příliš průměrná. čekal jsem nějaká překvapení, avantgardu a bylo jí tam málo. ono hodnocení knihy je vždycky jen hodnocení vkusu čtenářova.

  5. Taky mi přišla o fous horší než jednička, ovšem už jsem zaznamenal i opačné názory, takže je to jen věc vkusu. U antologií originálních prací editor výsledek zase tolik neovlivní, tedy až na ten základní výběr autorů a poté práci s nimi.

  6. hmm 2
    Zdravím,

    připojuju se spíš k Regisovi – ta antologie mi taky jako celek přišla spíš průměrná a snadno zapomenutelná. Ne špatná, ale jako celek nevýrazná.

    Tohle je samozřejmě zprůměrovaný hodnocení za celou sbírku – několik povídek se mi líbilo (žádná ale ne výrazně), několik neutrální hodnocení, několik jsem ani nedočetl do konce…

  7. korki buty piłkarskie
    Czy kiedykolwiek syszae ludzi mówicych, buty pikarskie adidas e kibice s najbardziej agresywnych osób? buty pikarskie nike By moe równie usysze troch mówic, korki buty pikarskie zbyt wykrwawia czasami z powodu nadmiernego jostling, pdzi i popychajc. buty pikarskie sklep Pikarze mog wydawa si jazdy w eleganckich samochodach, zabawa z piknych pań, buty pikarskie messiego stawiajc si w kilku miejscach luksusowych i y yciem bardziej niż siebie. pikarskich koszulek To nie jest tak fajna gra czy o to chodzi, nie taki fajny zawód. korki nike mercurial vapor Jednak mam swoje powody, wiata, ludzi i gr tak duo. korki adidas f50 adizero Powysze rzeczy nie przeszkadzaj mi ogldanie piki nonej lub grajc football. buty pikarskie c.ronaldo
    Being fanem piki nonej, e kochasz gra w pik non. buty pikarskie ronaldo Có, nie jestem tak dobry pikarz na drodze, ale lubi gra w pik non. buty pikarskie halowe To trzyma mnie pasuje i energiczny. Pika nona utrzymuje jedn z dala od unhealthier spoywczych. tanie buty pikarskie Jego byciu czci zdrowszego society.Football ma tak wiele opcji, które chcesz.

Zanechat odpověď