Pán světla – Roger Zelazny

Dlouho, předlouho nás, fanoušky Rogera Zelaznyho, nechával Michael Bronec tápat v temnotě, přičemž ani sám jistě nedovede spočítat, kolikrát dostal všetečnou otázku: „A kdy už to vyjde?“ Nakonec však přeci jen Pán světla zazářil a my si jej můžeme konečně vychutnat v pořádném překladu.

Pán světla

Příběh cenou Hugo (1968) ověnčeného románu se odehrává v blíže neurčeném čase vzdálené budoucnosti na planetě, kterou lidé úspěšně kolonizovali. Tam se pomocí umění a technických znalostí mistra Jamy vrací z Nirvany náš hrdina, aby dokončil, co v minulých životech začal – postavil se Bohům, kteří brání lidstvu v pokroku.

Měl mnoho jmen. Sidhártha, Mahásamátman, Buddha, Vazač. Nejraději si nechával říkat prostě Sam. Je ideálním a ironickým příkladem toho, jak člověka předchází jeho vlastní pověst, jeho odkaz, značně zidealizovaný, neboť reálný Sam má do toho Buddhy, jemuž se lidé klaní a jehož uctívají, řádně daleko. Jelikož však nemá na práci nic lepšího, pokouší se svému jménu dostát a Nebesa doopravdy svrhnout. Ta Nebesa, jimž vládnou lidé, u nichž se díky mutacím vyvinuly speciální (a specializované) schopnosti, zvané aspekty a atributy. Ovládání ohně, smrt v očích, nabuzení sexuchtivé nálady a ostatní libůstky. Právě díky nim mají samozvaní bohové pod palce i nejdůležitější lidské umění – přenos duše z těla do těla, a to nejen v lidských konturách. Ve svých rukou tak mají páku na obyvatelstvo světa: „Nebudeš-li žít tak, jak my chceme, nečekej v příštím životě moc dobré tělo.“

Jednotlivé pasáže knihy mohou docela dobře sloužit jako uzavřené celky, jimiž se táhne ústřední linie Samova boje a příběhu Jámova, který je nejpropracovanějším charakterem knihy, pánem Smrti, jenž se ocitá v područí nebezpečné lásky, jež jím zmítá ze strany na stranu šachovnice. U ostatních postav však o hloubce nemůže být řeč – což s přihlédnutím k jejich kvantitě není nepochopitelné. Bohové tak nejsou charakterizovány ani tolik vlastnostmi a motivacemi, jako spíš svými aspekty a postavením v hierarchii. Ve významové rovině se pak dá Pán světla chápat jako vzdor „nového“ buddhistického učení vůči hinduistickým kořenům, následně jejich krátkodobou spolupráci vůči „temnému“ křesťanství.

Přestože patří text do ranku náročnějších, plný popisů a filozofičtějších pasáží, nepostrádá na čtivosti, což je jedinečným důkazem Zelaznyho mistrovství. Autor totiž intelektuální pasáže neváhá okořenit ironií a sarkasmy, které jsou právě v těchto pasážích nejvíce odzbrojující. O schopnosti psát perfektní akční pasáže není třeba u Zelaznyho, který sám šermoval, pochybovat. Ve výsledku je tak Pán světla knihou, která nemusí vyhovovat všem, nicméně pro fanoušky sci-fi by se měla pohybovat v seznamu „To musíte číst.“

Nakonec je třeba dodat, že s přihlédnutím k poetickému jazyku knihy, jménům, termínům i básním není divu, že překlad zabral poněkud delší čas. Ale stálo za to si počkat. TLESK TLESK.

Jeden muž. – Jeden muž nad zákon. – Jeden muž nad zákon bohů. * „Ostatní jsou dávno mrtví – nebo se z nich stali bohové – dei ex machinis… I já měl tu možnost, leč zřekl jsem se jí. Mnohokrát. Nikdy jsem nechtěl být bohem, Jamo. Vážně ne. Teprve později, když jsem viděl, co páchají, jsem začal shromažďovat sílu. Jenže bylo pozdě. Příliš zesílili…“ * Jeho učedníci mu říkávali Mahásamátman a tvrdili, že je bůh. On sám však raději vynechával Mahá- i -átman a říkal si Sam. A že je bůh, to o sobě nikdy netvrdil. Ale zrovna tak nikdy netvrdil, že bůh není. Za daných okolností mu totiž doznání ani popření nemohlo nijak prospět. Zato mlčení ano… * Autorovo nejslavnější dílo oceněné Hugem i Nebulou v novém překladu! (anotace)

  • Pán světla
  • Autor: Roger Zelazny
  • Překlad: Michael Bronec
  • Série: –
  • Forma: paperback
  • Počet stran: 352
  • Cena: 250 Kč
  • Vydaly: Straky na vrbě, 2013

Četli jste tuto knihu? Podělte se o názor. Pána světla si můžete zakoupit v našem e-shopu s 15% slevou.

Josef Horký (zástupce šéfredaktorky)

josef.horky@fan­tasyplanet.cz

Další články autora

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

24 komentářů

  1. Co že tu není žádná diskuse? Že by proto, že tohle je prostě jasná koupě? 🙂

  2. “Diskutujme o tom.”
    Česky se neříká “postrádat na něčem”, ale postrádat co; ne “bohové nejsou charakterizovány”, ale charakterizováni.

  3. “Diskutujme o čem?”
    Já myslím, že Schramm měl na mysli knihu, ne článek.
    Jinak bych Jamu-Dharmu opravdu neprodlužoval na “Jáma”; to bych snad zkrátil, i kdyby to tak Indové opravdu náhodou říkali.
    (Co se týče jej, někdo za mnou přišel ke konci prací na knize s výslovností a tudíž i transkripcí Džama, ale žádný z expertů to nepotvrdil a přišla mi osobně dost nehezká…)

  4. Michael: Buď v klidu, podle Jordanovy “Encyklopedie bohů” je to opravdu Jama (bohové od Dž- jsou tam uváděni foneticky).

  5. mstiví bohové
    Leonard: Ano, opravdu nerad bych na sklonku života jako poslední viděl ironický úsměšek a zaslechl slova: “Ale. Tak ty jsi ten, co ze mne chtěl udělat džem, že?!”

  6. Už se těším, až se ke knize dostanu. Jestli bych si něco přál, tak zase nějakou sbírku povídek od Zelazného. Co vy na to pane nakladatel?

  7. povídky od Zelaznyho
    Přiznám se, že v těch se tak docela nevyznám a nevím, zda už nejsou přebrané…

  8. To M.B. A já myslel, že chcete vydat Zelaznyho koplet, tak když komplet tak komplet i se sbírkama

  9. siccovi
    To jo, ale zatím je dost jiného potenciálního materiálu, tak jsem tohle neřešil…

  10. Mimochodem, jak to vypadá s novým amberem, bude letos nebo Kantůrek nestíhá a překladá Zeměplochu

  11. Prodloužil jsem si práva, pokud Honza Kantůrek nedodělá šestku letos, pustím se do překladu sám. Akorát to asi definitivně zabije šanci, abych někdy dopsal vlastní knihu, což mě docela štve. Pomalu se z merlinovské řady stává stejný dluh vůči čtenářům jakým byl zde propíraný Pán světla.

  12. Ale tak, snad se zadaří. Popravdě jsem na vaši knihu zvědavej víc než na Amber. Koneckonců máte na to skoro celý rok. (ale pravda, já co mám problém splichtit jednu povídku, vím, jak to s těma múzami je 🙂 )

  13. Rok je dlouhá doba, ale právě tenhle měsíc to bude sedmý rok, co jsem začal. Ale už bych to rád měl. Pak bude víc času na Zelaznyho. Třeba se ještě rád vrátím k překladům, uvidíme… 🙂

  14. Ještě bych se zeptal, jak to vypadá s Ivanou Kuglerovou. Hejbe se to?

  15. Nevím; rád bych to někdy vydal, četl jsem verzi, která byla poměrně hotová, ale asi se to stále moc nehýbe…

  16. Žoldnéři
    Zadáno mají tuším 3 autoři – Honza Dobiáš, Míla Linc a Martin D. Antonín.
    Chtěl bych kratší steampunk.
    Tak uvidíme! 🙂

  17. Nebula?
    Dle anotace: “Autorovo nejslavnější dílo oceněné Hugem i Nebulou…”. Opravdu? Dohledal jsem jen Huga, na Nebulu bylo zdá se jen nominováno.

  18. Nebula?
    Caramba! Jsem členem tajné celosvětové nátlakové skupiny, která se domnívá, že měl tu Nebulu dostat, a teď se to prozradilo… 🙂

  19. Nebula
    Já si myslím, že by si ji ta kniha i zasloužila, na druhou stranu jsem nečetl The Einstein Intersection, která místo ní Nebulu v roce 1968 vyhrála, takže nemůžu vyloučit, že je doopravdy lepší než Pán světla.

  20. Já si myslím, že ta chybka je oblíbený Broncův vtípek vady, který prý obsahuje každou jeho knihu

  21. Přeplžitel Bronec
    Moc mě povavila tiráž Pána světla: Přeplžil Michael Bronec… To by si asi jiný vydavatel nelajsnul. Skvělé!

  22. “Přeplžil”
    To je upřímné a od srdce! 🙂 Vždyť jsem to plžil 10 let. A letos snad s Honzou Kantůrkem konečně začneme plžit šestý díl Amberu…. Jó, jsou jazykové hříčky, co jsou fakt těžko přeložitelné! 🙂

Zanechat odpověď