O knižních blozích a literárním síťováním

K jakým patříte čtenářům? Dočtete knihu, a tím to pro vás hasne, nebo hned otevíráte Facebook a datlujete status či voláte kamarádům a nadšeně jim povídáte o zážitcích? Vedete si čtenářský deník či dokonce knižní blog? Nebo jste tak trochu závislí na hvězdičkovém hodnocení a bez bookfanu, goodreads či dalších literárních sítí nedáte ani ránu?

Já osobně patřím někam mezi. Čtenářské deníky jsem si nikdy moc nevedla, a když už, tak spíš z donucení školy než z osobního zájmu. Radši jsem si zážitky udržovala v paměti, než je svěřovala papíru. Už tehdy jsem však nadšeně hvězdičkovala, a to mi vydrželo dosud. Dlouhá léta jsem nedala ani ránu bez naší skvělé žánrové Legie.info, na které jsem si budovala svou virtuální knihovnu a pyšně přidávala každou novou knížku. Během minulého roku jsem přešla na goodreads.com, které mě baví hlavně v tom, že je propojené s Facebookem a že si na něm člověk může dělat roční čtenářské challenge – plány, kolik toho přečte. Průběžně mu narůstají procenta a může rovněž sledovat, kolik stránek už má od začátku roku za sebou. Kromě hvězdičkování však příliš aktivní nejsem. Samozřejmě recenzuji – a doporučovat touto formou knížky čtenářům mě moc baví, a občas, když mě něco obzvlášť zaujme, napíšu status na Facebook, tím to však v podstatě končí.

Před všemi, co dělají víc, ale klobouk dolů. Už dlouho mě například fascinuje fenomén čtenářských blogů, které rostou jako houby po dešti a jejichž autorky (neboť se většinou jedná o ženy) jsou občas až neuvěřitelně aktivní – vymýšlejí soutěže, meziblogové projekty, video čtenářské deníky, knižní variace na show Prostřeno… Co na tom, že většina takových blogů se točí takřka výhradně kolem fantastiky pro dospívající a recenze jsou často spíš jen více či méně uspořádané poznámky. Z každého článku tryská nadšení a mě moc těší vidět, že stále je spousta mladých lidí, kteří nejenže čtou, ale přidávají ke svému zájmu i něco navíc.

A jak se literárně „síťujete“ vy? 🙂

Přečtěte si i další redakční úvodníky, které vydáváme každou neděli.

Pavla Lžičařová (šéfredaktorka)

pavla.lzicaro­va@fantasypla­net.cz

Další články autorky

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

21 komentářů

  1. Jsem veskrze neoriginální – taky Legie a Goodreads 🙂

  2. Zdravím,
    no, tak já se tu hrdě hlásím jako jedna z mnoha vyjímek – už i Knižní blogy vedou smělí chlapci a muži 🙂
    Stejnou rychlostí, jakou se objevují knižní blogy, se objevují i “klučičí” knižní blogy. Mě samotného to velmi těší, do nedávna jsem si připadal jako takový “vetřelec” mezi všemi těmi slečnami 😀

    Díky tomu, že mám Knižní blog si nemusím vést Čtenářský deník – má paní učitelka totiž patří mezi jeho pravidelné čtenáře 😀

    Goodread, Bookfan a podobné sítě mi připadají sice zajímavé, ale trošku zbytečné pro někoho, kdo už knížky hodnotí jinde.

    Kdyby měl někdo zájem – “www.wulfrion.blog.cz”:http://www.wulfrion.blog.cz

  3. to Kevin
    To je moc super, jen tak dál. 🙂 Na blog se určitě podívám! 🙂

  4. Trochu mi to připomíná situaci ze čtvrtka: Holčina si upravovala účes za pomoci tabletu a jeho videokamerky určené ke skypování. Tři kroky za sebou měla zrcadlo… Inu, proč nečinit jednoduché věci složitě, když máme tolik úúžasných technických vychytávek!

    Asi jsem moc starý, abych si potřeboval dělat čtenářské plány na sociálních sítích… Statistiku si pak čistě ze zájmu vedu v jednoduché excelovské tabulce (a i to mi už připadá být lehce výstřední ;-))

  5. to standa.e
    😀 No, ony jsou tyhle vychytávky dost lákavé, tak proč je nevyužít? 🙂 A pro mě osobně je třeba zaznačování přečtených knížek na goodreads atraktivnější a jednodušší než si dělat nějakou tabulku, nehledě na to, že to tak můžu aktualizovat odkudkoliv. 🙂

  6. to PavlaL
    Jo, atraktivnější. Právě o tom mluvím 😉 Jinak tu tabulku mám od r.2000 stále jen jednu… a pokud její aktualizace opravdo jóóó nutně potřebuje být provedena z dovolené na Yucatanu a nedokáže počkat na můj návrat domů a nechci se tahat s flashkou či využít jiných služeb (např.googledisk, vlastní doménu atp.), pak ANO, je argument možnosti aktualizace odkudkoliv skutečně opodstatněný… 😉

    Ale to ber jen jako popíchnutí. Ve skutečnosti chci říct, že občas v okouzlení z udělátek ztrácíme smysl pro přiměřenost a pro podstatu věci a že naše “životní potřeba daných funkcí” je dána jen tím, že to ta udělátka umožňují, nikoliv tím, že bychom je skutečně potřebovali.

  7. Já třeba nějakou statistiku sám pro sebe nevedu. S goodreads začínám v podstatě, delší čas jsem na Legii a tam to beru svým způsobem jako splátku dluhu nebo službu dalším či jak to říct. Sám beru hodnocení a komentáře na Legii vedle recenzí v potaz, pokud se zajímám o knihu mě neznámého autora, tak hledím zapojit se do procesu a výstavby 🙂 Za sebe musím říct, že smysl goodreads zatím spíš objevuju a tím, že je to výrazně uzavřenější svět, u mne hraje o dost menší roli.

  8. Docela nadšeně jsem se zapojila do Legie, jenže po pár měsících zkušeností s faktickým efektem “hvězdičkování” mi to přijde jako velmi nespolehlivé vodítko. Stačí, aby se dva autoři poškorpili, a ten ublíženější začne tomu úspěšnějšímu dávat “braky” šmahem na všechno a tím uměle snižovat průměrné hodnocení. Administrátoři s tím nedělají nic podle hesla “však každý vidí, že je to flame”, jenže pokud někdo na Legii přijde zvenčí, nevidí kdo jak hodnotil, pouze výsledné průměrné hodnocení, a pokud ho nikdo dopředu nevaruje, že je naprosto nevypovídající, tak je to celkem na nic.
    Aby Legie fungovala jako spolehlivý zdroj, musel by tam existovat mechanismus zabraňující takovýmto excesům; jinak je to jen další soukromé smetiště s načepýřenými kohouty.

  9. to Passa
    Kdyby každé dílo na Legii zhodnotilo hvězdičkami na několik set lidí, tak se v tom ta autorská vendeta ztratí. Každopádně tohle je prostě chronická nemoc Legie, nízký počet hodnotitelů. ČSFD to, tuším, řeší tím, že průměrné hodnocení zobrazuje až od určitého počtu hodnotitelů. Tím zabraňuje alespoň trochu excesům, kdy něčí dílo hodnotí akorát jeho zhrzený konkurent, či kdy jde o čtenáře, jemuž to dílo prostě nebylo určeno (jeden dva “pistolníci” hodnotí dílo “inťoušské” a naopak). U knih se to ještě víceméně předvytřídí samotným výběrem co kdo vůbec přečte – kdo by se pouštěl do pěti set stran autora, o kterém ví, že ho nebaví? (Tak maximálně jednou, a to poprvé, ale to stejně většinou začíná číst až na základě jiných referencí, takže i to nebývá tak časté).
    Horší je to u časopiseckých povídek, protože tam se samozejmě nabídka chutí čtenářů i autory nabízených pokrmů míchá – a zároveň není to pole hodnotitelů dostatečně rozsáhlé (u XB-1 to bylo maximálně kolem osmi dvanácti hlasů).
    Víra, že “každý přece vidí, že “odpad” dal rozhádaný oponent v diskusi či pouhý jeden dva či deset lidí a že je to hlas od FRANTY co hlasuje vždycky hodně když se tam moc nekecá a hodně kapitují hlavy”, je mylná. O tom jsem přesvědčený. Náhodný čtenář za oponu nevidí. A nebude se dívat. A nebude dumat nad relevantností či nerelevantností skupiny a náhodností jejího výběru.
    Jenomže kdyby se ta zprůměrovaná hodnocení zveřejnila až od padesátého hlasu, zůstane příliš mnoho děl v Legii nehodnocených…

    Na stranu druhou je pro mne Legie velmi cenný a přínosný projekt spíše z té faktografické části, jako databáze.

    Pokud jde o autory samotné, je to, podle mne, spíš otázka etiky a vnitřní disciplíny každého jednoho. Prostě mi nepřijde košér hvězdičkovat a hodnotit kolegy. Vyjádřit a zdůvodnit svůj názor pod svým jménem v diskusi – snad. Ale hvězdičkovat? Kdo jsem a jak píšu sám, abych si něco takového dovoloval? Ale je fakt, že k tomu jsem také dospěl až po překonání telecích let.

  10. Já myslím, že tohle se neohlídá nikdy. Ta CSFD je dobrý příklad. Zrovna jsem shodou okolností koukal na hodnocení Troškových Babovřesk. Nepřekvapuje mě ani tak výše procent jako to kolik lidí už to hodnotilo. Nemůžu se zbavit dojmu, že valná většina těch, co dali “odpad”, film ani neviděla a vyjadřuje tam svůj názor na Troškovu tvorbu obecně. Což je něco, co principielně nechápu. O Troškových filmech od Kameňáku si sice myslím totéž (kdeže jsou časy Pokladu hraběte Chamaré), to ale znamená, že za to nebudu dávat dneska nemalé peníze a ztrácet čas – a tedy ani nejsem oprávněn film hodnotit. Řadě lidí to přesto stojí za to, to je ale už spíš na diagnózu.

  11. Tahle potřeba/posedlost něco neustále zařazovat, hodnotit, evidovat a srovnávat je děsivá…

  12. to Kulagin
    A právě proto jsi tady na stránkách, které na zařazování, hodnocení, evidování a srovnávání stojí, pravidelným návštěvníkem, že? 🙂

  13. to Schramm
    No, já si z Kulagina vzal tu potřebu vyjádřit nějakou komplexní sadu různorodých hodnot a kvalit nějakým jediným srozumitelným číslem či značkou.
    Přidělte mi hvězdičky, aby svět viděl, jakou mám procentuální hodnotu… Brrrrr… To je jak na Líbímseti. Co bude dál? Kdo z žadatelů o práci nepředloží profil s dostatečně velkým procentem, bude minimálně podezřelý (že se nedokáže sociálně etablovat)? Ale dost už, původní téma bylo jinde.

    Možná mohla Pavla zmínit i domácí Bookfan.eu

  14. to Schramm
    Na těchto stránkách si čtu o nových knihách. Nějaká hodnocení, body a hvězdičky jsou mi zcela lhostejné. Totéž platí o seznamech přečtených knih či dokonce “čtenářských plánech”…

  15. to standa.e
    Bookfan jsem zmínila hned v perexu. 🙂 Jinak řídit se čistě podle hvězdiček je asi blbost, už jen z výše naznačeného důvodu. Ale já se přiznám, že mě to baví, navíc si tak udržuju přehled o tom, co jsem všechno viděla (přečetla) a hodněkrát mi to taky pomohlo, když potřebovali něco doporučit kamarádi apod.

  16. Bude to znít asi legračně, ale kdysi jsem začal psát a v časopisech publikovat recenze a různé glosy ke knihám jen proto, abych si sám nějak urovnal myšlenky. A to mi zůstalo dodnes 🙂 Jinak potřebu vlastního blogu necítím a Legii nepoužívám.

  17. Pobavil mně výraz v článku “čtenářský challenge” 🙂 Jo, takovéhle věci končí většinou s narozením prvního potomka 🙂
    Jinak občas přihodím pár hvězdiček na Legii, naneštěstí není, na rozdíl třeba od ČSFD, moc uživatelsky přívětivá a bohužel okruh hodnotících je moc malý na to, aby procenta u knih byla skutečně vypovídající – je rozdíl, když knihu hodnotí deset čtenářů a když film na filmových databázích hodnotí desítky tisíc lidí. V případě fantastické literatury je u nás lepší držet se oblíbených recenzentů, s nimiž má člověk víceméně shodný vkus, ačkoliv ani to není stoprocentně zaručená metoda.

  18. Pavla: Pak jsem totální vůl, ale nikde to na mě, prosím, neprozrazuj 😉

    Fenris 13: Ano, i to je můj postup. A někdy (u cizích kousků) mi třeba stačí vědět, kdo to překládá, protože se mi zatím nestalo, že by třeba Petr Kotrle překládal něco vyloženě zlého.

  19. blogy nemám. FB taky neumím používat.
    legii používám a kdysi jsem psal recenze tady na FP a do IK. recenze a komentáře na legii slouží především jako finální zamyšlení na dočteným. taky v mém věku jako uzlík na kapesníku, páč si často nepamatuju z obsahu skoro nic a ejhle, alespoň zjistím, jestli se mi to líbilo nebo ne a proč.
    a hvězdičkování na legii má jednu fíčuru, kterou passa a ostatní patrně přehlédli. lze totiž vidět jak kdo hodnotil. mě osobně celková hodnocení nezajímají, já se podívám, jestli knihu četl někdo známý, jak hodnotil a napsal-li komentář, to je dobrá orientace v okamžiku, kdy se rozhoduju “číst, nečíst” nebo “koupit, nekoupit”.

  20. to regis
    Tuhle feature jsem nepřehlédla, ale pravděpodobně Ty jsi přehlédl, že “jak kdo hodnotil” může vidět jen ten, kdo je nalogovaný do systému Legie – náhodný čtenář zvnějšku, který si chce najít informace a google mu vyhodí odkaz na Legii, vidí pouze průměrované hodnocení.

    Takže Legie může být užitečná, ale zas jen pro Legionáře. Proto moje slova o malém smetišti:)

  21. to regis
    a) fičura je vidět teprve po zaregistrování.
    b) Kdo ví, kdo je “barbar”, kdo je “BorgDog”, kdo “měšťan” a proč tak stírá Čechalovou?

    Jenom ti, kdo vidí dovnitř a pohybují se v tom. Nikoliv náhodný návštěvník, jenž nemá důvod se registrovat. A ne každý cítí potřebu se registrovat na potkání
    Ale především bod a) je podstatný.

    A už jsme v původní debatě fakt trochu jinde (každopádně, raději si přečtu proč se to dotyčnému (ne)líbí než pár hvězdiček.)

Zanechat odpověď