Proměna – Berg Carol

Když jsem poprvé uchopil tuto knihu do svých pařátků, nebyl jsem dvakrát nadšen. Zadní strana slibovala obvyklé, netalentovanými autory již stokrát omleté klišé, které v tomto konkrétním případě spisovatelka zpracovala na děsivých šest set stran. A ještě ke všemu to napsala ženská, panebože! Nikdy bych nevěřil, jak sladce se může člověk splést.

BERG CAROL - PROMĚNA Začínáme poměrně tradičně. Už více než šestnáct let uběhlo od doby, kdy byl Seyonne, hlavní postava knihy, zajat a zotročen národem válečníků Derzhi. Seyonne odkrývá svou minulost jen velmi pomalu a váhavě, není se však čemu divit. Hned po svém zajetí musel podstoupit úděsné Baltharovy rituály, které z něj vystrnadily všechnu magickou moc. Za prožitá léta ponižování, všemožných příkoří a mučení se naučil žít jen přítomností. Minulost je totiž nenávratně pryč a do budoucnosti raději nehledět.

Velká změna v jeho životě nastává ve chvíli, kdy jej na trhu s otroky koupí princ Aleksander, jediný dědic impéria Derzhi. Seyonne se stává příležitostným písařem, díky čemuž se dostává do osobní blízkosti následníka trůnu. Na první pohled by se mohlo zdát, že si náš otrok značně polepšil, ale zdání klame. Princ Aleksander je k němu stejně krutý a nemilosrdný jako ostatní. Z dopisů, které Seyonne pro prince píše, se znovu začíná dozvídat o světě kolem sebe. Nové zprávy jej ale příliš nepotěší.

Impérium roztahovačných Derzhi je sjednoceno a zdá se, že nic na světě nedokáže otřást mohutnými základy této říše. Seyonna však více zajímají osudy Ezzarijců, jeho vlastního lidu. Tento kdysi mocný národ mágů takřka denně podstupoval souboje se zlými démony, kteří se od stvoření světa snaží nastolit svou vládu. Teď ale Derzhi rozprášili Ezzarijce do všech koutů světa a s démony už nemá kdo bojovat. Je tak jen otázkou času, kdy získají navrch.

Seyonne si vážnost situace uvědomí až ve chvíli, kdy se přímo v paláci setká s jedním z Khelidů, což je národ spolčený s Dherzi. Tohoto Khelida ovládá démon a ačkoli Seyonne nevládne již žádnou magickou mocí, okamžitě to rozpozná. Když navíc prince Aleksandera začnou postihovat různé nepříjemné kletby, je našemu hrdinovi jasné, že démoni se chystají k akci…

Jak jste si právě mohli přečíst, ve fabuli se neobjevuje nic nového pod sluncem. Všechny ústřední motivy této knihy můžeme označit jako klasické. Postava ponižovaného otroka-hrdiny, ovládání lidských duší démony,  myšlenka boje lidstva s nečistými silami – to vše už tu bylo. Faktem však zůstává, že autorka pojala vše poměrně originálně. Velice se mi líbilo, že pro svůj příběh stvořila zcela nový svět. Ano, slyším, co namítáte, něco podobného dělá téměř každý spisovatel fantasy, avšak ne tak z gruntu, jako se stalo v tomto případě. Mile mě překvapilo, že v knize zcela chybí řada zprofanovaných fantasy „rekvizit“. V Proměně se nesetkáte s žádnými elfy a trpaslíky, kouzelníci na nepřátele nemetají blesky a fajrbóly (vůbec celý systém magie autorka zajímavým způsobem pokřivila) a hrdinové nenavštěvují vesnické krčmy jen proto, aby mohli předvést své šermířské finesy při hospodské rvačce. Místo toho stvořila zbrusu nové rasy a národy, každý s různými zvyky a historií, které v textu pravidelně připomíná. Zároveň obohatila nejen žánr fantasy o některé nové názvy a pojmenování, které mají šanci v terminologii čtenářů zlidovět (podobně jako se tomu před nedávnem stalo s označením mudlů).

Je pravděpodobné, že čtenáři budou mít tendenci srovnávat Carol Bergovou s jinými autory. Já osobně jsem si po přečtení několika prvních kapitol okamžitě vzpomněl na slovutného Raymonda E. Feista. Podobný styl psaní, typické ztotožnění s hrdinou, dobře patrný příklon k politické fantasy – to vše zde můžete nalézt. Zvláště v poslední třetině knihy jsem pak zavzpomínal na Terryho Brookse a jeho známý Závod s démonem. Toho mi připomnělo pojetí zlých démonů a jejich souboje s Ezzarijci přímo v duších posedlých. Také v Proměně je démon vypodobněn jako naprosto přirozený jev, jež je nedílnou součástí přírody. Trošku mě sice zarazilo, že by přírodní síly měly politické aspirace, ale to nechme být.

Přiznám se, že opravdový strach jsem měl z délky knihy. Šest set stran, to už je spousta textu. Autoři obvykle bývají schopni zaplnit takový počet stránek jen několika málo způsoby. Buď na papír vychrlí desítky postav, které se neúnavně vykecávají a pozastavují nad bezvýznamnými událostmi, nebo autoři do svého románu zabřednou, začnou dopodrobna rozvíjet i ty nejmenší detaily a z díla se rázem stává těžko stravitelné psychologické drama. Pokud však tyto dvě metody práce spojíte dohromady, dostanete onu pověstnou zlatou střední cestu. A právě pod tímto označením by v encyklopedii mohl být jako zářný příklad uveden název této knihy.

Tento román je jasným důkazem převahy formy nad obsahem. Bergová má přirozený vypravěčský talent a potvrzuje to od prvních stran. Je velice zajímavé, že hlavní postava poměrně dlouho není zasazena do středu dění. Román je psán v ich formě, z čehož vyplývá, že co neví nebo nevymyslí sám Seyonne, to se čtenář nedozví. Budovat zcela nový svět prostřednictvím otroka, který většinu času tráví v temné kobce, je úkol hodný buďto mistra, nebo šílence.

Buď jak buď, faktem zůstává, že málokdy člověk narazí na tak čtivý román, tradiční sobotní večer strávený v mé oblíbené hospůdce tentokrát nemohl Proměně konkurovat. Děj je možná bez nejmenších problémů předpověditelný, ale obsahuje množství odboček v podobě skrytých příběhů, proroctví a vzpomínek. Některé nevyhnutelné okolnosti jsou přitom záměrně oddáleny, aby autorka získala čas na práci s psychologickým vykreslením postav. Psychologie postavy je totiž v Proměně jedením ze základních stavebních kamenů.

Samotná postava Seyonna je pojata více než dobře. Jeho činy, jednání i samotné myšlenky jsou ukázkově pokřivené otrockým životem. S ním jsou navíc spojeny nejrůznější filosofické myšlenky. Vývoj otrokova vztahu k princi Aleksanderovi pak tvoří samostatnou kapitolu.

Bergová si velice libuje v popisech. Prostřednictvím Seyonna vypráví o životě obyčejných lidí, což je způsob, jak čtenáře ještě více vtáhnout do děje. S tím souvisí i použitý jazyk. Při popisu užívá dlouhá, někdy až zbytečně předimenzovaná souvětí, které pak v dialozích střídají krátké, úsečné věty.

Ptáte se, zda má tato kniha i nějakou vadu? Ovšemže ano. Na některých místech se autorka vykecává možná až příliš a kdybychom chtěli být hodně zlí, mohli bychom vytknout poněkud pomalejší tempo vyprávění v druhé třetině knihy. Paradoxně největší kazy na kráse však vidím v překladu a redakční práci. Překlad je v jádru dobrý, jen jsem byl až příliš často vytrhnut z plynulého čtení, když jsem musel zapřemýšlet nad nějakou špatně vyjádřenou myšlenkou (například je těžké si představit, jak hrdinové při úprku (!) z města chytí do oka dva králíky atd.). Redaktorům pak uniklo několik drobnějších gramatických chyb a jedna nebo dvě neodpustitelné logické nepravdy (například se dozvíte, že princ má dvě ruce. Jednu levou a druhou taky levou :o). Tyto nepříliš podstatné chyby jsou však spíše mým zoufalým pokusem hledat kazy na perle.

Jak tuto recenzi shrnout do několika slov? Kupujte, půjčete si, ukradněte. Po tomto románu mohou bez obav sáhnout nejen příležitostní čtenáři, ale i fajnšmekři. Proměna se jistě stane hitem nadcházejícího léta. Carol Bergová má velkou šanci stát se novým Feistem a koho tato kniha mine, ten je totálně out. Potěší také cena, která je vzhledem k počtu stran více než přijatelná. Nejlepší zprávou je, že brzy se můžeme těšit na další setkání s oblíbenými hrdiny. Seyonnova dobrodružství totiž autorka zpracovala jako trilogii. Její vysokou úroveň potvrdili čtenáři internetového knihkupectví Amazon, kteří všechny tři knihy ocenili plným počtem hvězdiček. Na druhou knihu z řady Rai-kirah s názvem Odhalení se společně můžeme těšit ještě tento rok. Už aby tu byla.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Jdu si ji koupit, uvidime :o))Srovnani s Feistem me prilis nesedi, ale jak rikam uvidime :o)

  2. Dodatek
    Premyslim, ze napisu jednu jednu recenzi, ale i tak bych neco dodal jeste tady. Pripadne to doplnim pozdej v recenzi nebo jeste jednim komentarem. Jestli chcete cist neco naprosto super, tak zcela bez rozmysleni utikejte do obchodu. Co se tyce srovnani Feista, ten me pri cteni originalu taky hned napadl, takze to srovnani neni mimo. To, ze autorka neco predklada trosku pomalej neni vubec ke zlu, protoze vse je psano na vysoke urovni a az v dalsich dilech plne docenite, co se zde dozvite. A muzu s prehledem rict, ze dalsi dily jsou MINIMALNE na stejne urovni, spise lepsi. A vsechny postavy postupne prozivaji hodne zvratu a emocionalnich zmen. Samozrejme to neni vse, ale jak jsem uz rekl, bud jeste dodam, nebo spis napisu jeste jednu recenzi. Na tuto trilogii muzou byt klidne ctyri! Od Feista pripadne Eddingse a par dalsich jsem tak vydarenou knihu/y dlouho nevidel…

  3. Vcera zakoupeno, dnes na 120 stránce a musim rici, ze zatim velmi prijemne prekvapen 🙂

  4. Tam mám rozečteno… no, hodnotit budu raději až to dočtu, na prvních 100 stranách zatím nic originálního, ale už teď na tom vidím spoustu drobných kladů.A k té ceně, kterou Roman chválí… já bych tak optimistický nebyl. Proměna má sice 600 stran, ale písmo je natolik velké a řádek tak krátký, že kdyby to bylo vysázené normálně, nepřelezlo by to 500 stran. A za to není 280 korun cena ke chválení. 🙂

  5. Byl jsem nadšený
    Já jsem byl touto knihou nadšený. A už po asi 50 stranách mě děj naprosto uchvátil, takže jsem prostě nebyl schopný odložit. takže jsem skončil ve dvě v noci. A skutečně si myslím, že Proměna je přinejmenším stejně dobrá jako Feist, Eddings či sám Mistr T.A ohledně té ceny, na niž narážel pan Jireš, tahle kniha se dala klidně rozdělit do dvou. A pak by případný čtenář zaplatil třeba 2 x 199,-.

  6. Typograficky hrozná kniha
    Tak jsem si pod vlivem nadšených ohlasů taky koupil tuhle knížku a bohužel ji otevřel až doma. Je vysázená hrozným ozdobným písmem, vypadá to dost hnusně. Záhlaví stránek jsou sázená písmem, které se k tomu ozdobnému vůbec nehodí a korunu všemu nasazuje písmo používané, když je v textu citován nějaký dopis – působí jako pěst na oko. Celkový dojem je hrozně amatérský, tohle zjevně nesázel profesionál ale nějaký všeuměl. Vydavatel by se měl za takovéhle šetření na nepravém místě stydět…

  7. Typograficky hrozná kniha
    No, osobně bych řekl, že pan Slavík bude pověstnou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Z vámi kritizovaného “typografického hlediska” je kniha zvládnuta myslím více než dobře. Užité písmo mi sedlo dokonale (není ani velké, ani malé) a záhlaví stránek? Víc takových knih! Zároveň bych chtěl Fantom Print pochválit, že je konečně napadlo odsadit text od středu vazby. Takhle se dá kniha v pohodě přečíst aniž byste si knihu poničili různým přelamováním atp.

  8. Ne, ta sazba je fakt hrozna. Je pravda, ze Fantom print nasazel uz horsi paskvily, ale tohle rozhodne taky neni dobre. Napriklad takovy siroky mezery mezi slovama (kdyz to sazec nezvladl pomoci rozdeleni slov lepe) jen tak v nejake knize jinych vydavatelu nenajdete.To Fajkus: Uzasna demagogie. Mohl jste upozornit treba na to, ze by to vydavatel mohl rozdelit do trech knih a prodavat po trech stovkach za kus. :-))

  9. Knížka je to dobrá (dokonce hoodně dobrá)ovšem ne perfektní. Nic moc originálního tady nenajdete, ale opravdu se to čte samo. Jen překlad mi připadal místy dost kostrbatý a korektuře proklouzla průměrně jedna chyba na pět stran, na které se toho přitom vzhledem k velikosti písma až tak moc nevešlo.

  10. S tím nepříliš dobrým překladem souhlasím, ale hledat ve fantasy originalitu? :o))) Originální fantasy – to mi připadá jako oxymoron.

  11. Originalitou jsem měl namysli alespoň nějaký skutečně nečekaný zvrat nebo vyvrcholení. A to lze propašovat i do fantasy (Song of Ice and Fire, například).

  12. Typografická konference
    ad Václav Slavík: pokud jste profesionál v oboru sazby, jsem ochoten se s vámi na toto téma pobavit. Kolik knih už máte vysázených? Rád bych slyšel konkrétní tituly, ať můžeme začít srovnávat.ad Pavel: viz. výše. Pokud byste měl opravdu praxi, tak byste nemoh napsat takovou ptákovinu jako “takovy siroky mezery mezi slovama (kdyz to sazec nezvladl pomoci rozdeleni slov lepe) jen tak v nejake knize jinych vydavatelu nenajdete.” K sazbě jsou nejvíce používány tři programy (Quark, PageMaker, InDesign), jejich algoritmy se trochu liší, ale výsledný efekt není zásadně odlišný. Rozdělením slov se dá něco zachránit, ale většinou je výsledný efekt horší než původní stav (jeden řádek těsný, druhý roztažený atd.). Netvrdím, že sazba je dokonalá, vždy je co zlepšovat, ale podle vašeho hořekování to vypadá, jako by to nasázel předškolák ve Wordu.A k ceně – Martin Fajkus má pravdu a demagogie je vaše odpověď. Ta kniha mohla bez probémů být ve dvou svazcích po 209 Kč, což, jak se zdá, je pro vás přijatelnější. Poučení pro mne pro příště.ad “odborníci” na překlad: předpokládám, že máte originál knihy, když hodnotíte překlad, takže bych vás rád poprosil o konkrétní chyby v překladu. Můj mail je skutečný (na rozdíl od vašeho neco@nekde.cz). Bude to pro poučení překladatele (i pro případné snížení honoráře, když je překlad nepříliš dobrý). Díky předem.ad Lipi: kniha má cca 600 stran, vycházejme z toho, že mírně přeháníte a chyba je na pouhé každé desáté straně. Což dělá cca 60 chyb celkem. Pokud mi těch šedesát chyb přesně zdokladujete, tak nejenže má korektor padáka, ale druhý a třetí díl Rai-kirah máte grátis. Pokud ne, tak bych od vás rád četl veřejné prohlášení, že příště nebudu kritizovat něco, čemu nerozumím.

  13. Typografická konference
    ad Václav Slavík: pokud jste profesionál v oboru sazby, jsem ochoten se s vámi na toto téma pobavit. Kolik knih už máte vysázených? Rád bych slyšel konkrétní tituly, ať můžeme začít srovnávat.ad Pavel: viz. výše. Pokud byste měl opravdu praxi, tak byste nemoh napsat takovou ptákovinu jako “takovy siroky mezery mezi slovama (kdyz to sazec nezvladl pomoci rozdeleni slov lepe) jen tak v nejake knize jinych vydavatelu nenajdete.” K sazbě jsou nejvíce používány tři programy (Quark, PageMaker, InDesign), jejich algoritmy se trochu liší, ale výsledný efekt není zásadně odlišný. Rozdělením slov se dá něco zachránit, ale většinou je výsledný efekt horší než původní stav (jeden řádek těsný, druhý roztažený atd.). Netvrdím, že sazba je dokonalá, vždy je co zlepšovat, ale podle vašeho hořekování to vypadá, jako by to nasázel předškolák ve Wordu.A k ceně – Martin Fajkus má pravdu a demagogie je vaše odpověď. Ta kniha mohla bez probémů být ve dvou svazcích po 209 Kč, což, jak se zdá, je pro vás přijatelnější. Poučení pro mne pro příště.ad “odborníci” na překlad: předpokládám, že máte originál knihy, když hodnotíte překlad, takže bych vás rád poprosil o konkrétní chyby v překladu. Můj mail je skutečný (na rozdíl od vašeho neco@nekde.cz). Bude to pro poučení překladatele (i pro případné snížení honoráře, když je překlad nepříliš dobrý). Díky předem.ad Lipi: kniha má cca 600 stran, vycházejme z toho, že mírně přeháníte a chyba je na pouhé každé desáté straně. Což dělá cca 60 chyb celkem. Pokud mi těch šedesát chyb přesně zdokladujete, tak nejenže má korektor padáka, ale druhý a třetí díl Rai-kirah máte grátis. Pokud ne, tak bych od vás rád četl veřejné prohlášení, že příště nebudu kritizovat něco, čemu nerozumím.

  14. Na rozdil od Vas jsem cetl v originale prvni dva dily a musim rict, ze originalita a zvraty tam jsou, byt spise az v druhem dile nez v prvnim. Skoda, ze treti dil v tom knihkupectvi na letisti uz nemeli. No nic, prectu si ho doma v cestine, je to pohodlnejsi. Preklad mi prisel slusny a ctivy a chyby jsem tam zadne nenasel, ale je fakt ze ten prvni dil jeste nemam v cestine docteny. Nicmene zatim presne odpovida originalu. A vsem chytrakum co tu neco kritizuji (at uz preklad nebo typografii) doporucuji, at si zkusi neco udelat sami a pak teprve kritizuji. Nektere veci fakt nejsou jednoduche a zvanilu co nikdy nic nedokazali a umi jenom kritizovat je vsude plno (nejvic bohuzel v nasi vlade a parlamentu). Od Fantom printu jsme cetl asi ctyri knizky a vsechny byly sluzne prelozene a vysazene. Ve srovnani s produkty ostatnich nakladatelstvi mi naopak prijdou na vyssi urovni a jako jedni z mala nakladatelu investuji penize i do jazykovych redaktoru.

  15. Naivní Fantom Print !!!
    Tato kniha se bude nepochybně časem prodávat v Levných knihách u Maivalda, tak jako jiné knihy nakladatelství Fantom Shit, tak proč si nepočkat 🙂 Nevidím důvod, proč bych si ji měl kupovat za 279,- Kč. A kecy o rozdělení do dvou svazků jsou směšné. Jen ať si to nakladatel zkusí, 1. svazek koupí asi tak 600 lidí, přečte jej a zjistí, že je to bezvýznamná, tuctová, krmná fantasy a 2. svazek si koupí podstatně méně lidí. No tak, Fantome, vzpamatujte se :-)))

  16. Ahoj Frankie
    Nesklouznu do roviny urážek, která Frankiemu viditelně sedí – od takového týpka si rád nechám vykládat o “bezvýznamné, tuctové knize”. Pokud jeho intelekt stačí jen na opravdu “komickou” zkomoleninu mého nakladatelství, pak se nic neděje.Ale rád bych reagoval na narážku s Levnýma knihama. Pokud vím, tak se tam ocitly asi prvé čtyři knihy z mé produkce, které tam ovšem umístil jistý nejmenovaný distributor, který viditelně přecenil své síly. Od té doby u Maivalda neskončila jediná má kniha, takže nevidím jediný důvod, proč by tam měla skončit i Proměna.Rád bych se i s Frankiem vsadil, že Proměna v Levných knihách nikdy neskončí, ale bylo by to z mé strany dost nesportovní, protože už necelý měsíc po vydání je celý náklad vyprodaný…

  17. Ruzne
    Nebudu se zaobyrat Vasimi komentari, s nekterymi souhlasim, s nekterymi ne. Jen chci rict, ze recenzi uz nenapisi, pac je tady dalsi od Mirka Z. Co chci jen rict a dodat, prvni kniha je trosku suchoparna, protoze je to teprve rozjizdka a uvod do sveta a deje. Ale muzu Vam naprosto KLIDNE rict, ze dalsi jsou spise lepsi, zvraty se ROZHODNE konaji a pokud si myslite, ze na konci prvniho dilu je proste vsechno super a hl. hero bude az do smrti se svou manzelkou, tak to se SAKRA pletete :-). Sak pockejte a uvidite. A kompletne cela trilogie je absolutne provazana, takze postupne se odhaluji dalsi a dalsi tajemstvi, ktera az v uplnem konci budou vyresena. Kazdopadne tady neni co resit a pokud si tady nekdo mysli, ze je to dalsi krmna fantasy, ma pravdu. Ale takto prezrany jsem uz dlouho nebyl… (Mimochodem, mel jsem se ucit na zkousku a co jsem delal? Docetl prvni dil, i kdyz jsem ho predem znal. To uz taky neco znaci, ne??? :-)) A k prekladu, ze zacatku je tam fakt docela vetsi mnozstvi chyb, dal je to uz lepsi, ale najdou se i nelogictnosti. Neni to tak strasne, ale tu dvojku bych projel radsi jeste jednou pred vydanim.

  18. Lipi ma pravdu, tech 60 chyb by se tam najit dalo, ale kdo by se s tim sral jenom kvuli tomu, aby nekdo dostal padaka? Odmena v podobe knih je smesna. A vymlouvani se na nedostatky programu vas jen zesmesnuji. Staci porovnat s knihama jinych nakladatelstvi, ktere jsou vysazene v pohode. Sam jsem v Quarku pracoval a je to jednoduche. Chce to ale nad tim stravit dost casu a trochu si vsimat.

  19. Tak to tedy ne – buď tam těch chyb je minimálně šedesát nebo opravdu držte hubu. Pokud někoho obviníte z neprofesionality, tak to pěkně dokažte. Jestli se s tím někomu nechce “srát”, pak ať ani nekritizuje. Je pravda, že vy a Lipi jste pedofilové a máte své počítače plné nechutných fotek? Prý se to říká, ale nechce se mi srát s nějakým dokazováním. Důležité přece je, že jsem to bombasticky pustil na net, ne?No a sazba – moje dvouletá dcera umí čmárat v Malování pomocí myši a tvrdít, že je grafik, by bylo dost odvážné… I když se holka tak snaží… Že jste “pracoval” v Quarku tedy nic o vaší kvalifikaci nevypovídá. A takové ty řečičky “strávit více času a trochu si všímat” možná platí na vaše známé, když si potřebujete u piva zvýšit renomé – nic to neřekne a přitom to vypadá strašně profesionálně. Co mě přesvědčí, jsou konkrétní, vámi vysázené knihy. Těším se na dlouhý seznam, tedy, pokud se vám s tím bude chtít srát…Rád bych to vše obecně shrnul a svůj čas nadále využil efektivněji, než odpovídáním na každý mail. Většina reakci mě jen přesvědčuje, že jsme národ Brouků Pytlíků, kteří všechno vědí, všechno znají a v Rusku byli dvakrát. Ovšem pokud člověk chce něco konkrétního, tak se Pytlíkovi nechce s něčím “srát”. Takže s tím pánové (případně i dámy :-), běžte někam. Nikdy jsem netvrdil, že dělám vše dokonale, za jasně směrovanou a podloženou kritiku jsem naopak vděčný. Pokud tohle ale nedokážete, tak si běžte honit ego někam jinam.

  20. Ha zdravě naštvaný nakladatel, to se mi líbí. A že by se to za měsíc opravdu všechno rozprodalo, tak to abych neusnul na vavřínec. Diky vám lidé, tahle kniha si získala mou pozornost. Přečtu a pak si taky rejpnu.

  21. Prvni chbu najdeme uz ve venovani. Posledni dve slova jsou ve spatnem padu a za vetou chybi tecka. To jsou tri chyby pekne vedle sebe. Pak jsou tam chyby v prekladu, ktere mel ale opravit korektor. Napriklad: “Obchodnik s otroky si uvedomil porazku a nebezpeci jakehokoliv odporu.” Obchodnik se preci neobaval nebezpeci, ze mu bude princ odporovat, ale obaval se, ze kdyz bude odporovat on, bude to pro neho nebezpecne. Takze tam nema byt “nebezpeci odporu”, ale “nebezpecnost odporu”. Nebo “Odmitl mi sundat obruc kolem krku.” Je skvele, ze prekladatel nerozdroboval vetu a nenapsal “odmitl mi sundat obruc, kterou jsme mel kolem krku.” Ale to co napsal je kravina. Samozrejme ze tam musi byt “z krku”. Je jasne, ze byla kolem nej, ale rict “sundat kolem” je opravdu nemozne.

  22. Koukam, ze mam ve svem komentari chyby, ale na tom nesejde. Ja to nevydavam knizne.

  23. Přeháníte
    Nepřeháníte to trochu? Takovéhle chyby jsou skoro v každé knížce. A když srovnám sazbu Preměny třeba s prvním vydáním Ostří oceli, tak je to taky podle mně velký pokrok kupředu. Jenom nechápu, proč je ten řádek tak hrozně krátký? Aby se kniha nelámala? Vždyť to vypadá hrozně. 🙂 A písmena jsou tak velká, že kdyby se to vysázelo tradičně, tak by to mělo o sto stran méně. A kdyby se to rodělilo do dvou svazků, tak by se všichni akorát naštvali, protože prodávat 250 stránkové knihy za navrhovanou cenu 209 Kč je docela soda i na dnešní dobu. I když série Kroniky Fey od Walesu se podobným cenám přibližuje (mají ale mnohem menší písmo).

  24. Aha, takže recenzent nesmí zkritizovat román, pokud sám není spisovatelem? Abych poznal, že je rohlík připálený, tak taky nemusím být pekař…Musím souhlasit s panem Slavíkem, sazba opravdu není o tom, jaký program používáte, ale o tom, jestli máte aspoň základní znalosti o (ne nutně počítačové) sazbě a trochu estetického cítění. O spoustě věcí z téhle knihy mluví článek zde: http://www.grafika.cz/serial19.htmlO odborné erudici sazeče (podle vaší vášnivé reakce možná vy osobně?) hezky vypovídají dva detaily: trojtečka je zásadně vysázená jako tři tečky za sebou a místo pomlčky je všude spojovník. Možná to tak v tomto případě není, ale typicky se tato chyba objevuje u lidí, kteří sází dokumenty na počítači, nemají nastudovaná pravidla sazby a vůbec NETUŠÍ, že existuje něco jako trojtečka a různě dlouhé oddělovače. Přitom si stačí přečíst jednu nebo dvě knihy o sazbě… A jestli si opravdu myslíte, že takovéhle mezery, jaké se vám povedly vysázet, jsou normální, tak byste si měl přečíst nějakou knížku od konkurence, budete překvapený. Ono se není moc čemu co divit, když si naporoučíte úzkou stránku a velké písmo, tak by s tím asi nic nenadělal ani TeX a to je v počítání rozvržení stránky jednička…

  25. Re: Typografická konference
    Nebyl jsem na netu, takže jsem neměl možnost na vaši výzvu odpovědět dříve, nicméně ji přijímám. Do týdne vám pošlu seznam chyb a pokud jich nebude více než šedesát, veřejně se na tomto místě omluvím vám i celé redakci. PS: Pedofil skutečně nejsem, a myslím, že podobných připomínek byste se měl napříště vyvarovat.

  26. Mezery
    Velké mezery mezi slovama jsou ohavné hlavně v některých předchozích knihách Fantom Printu. Tady je řádek tak krátký, že by se ty mezery někde jen těžko zmenšovaly. V předchozích knihách však bez problémů. I tady by šlo mnohé ještě vylepšit. A jestli vám tolik záleží na odborné erudici, tak já se sazbou zkušenosti mám (Sandman 1 a 2), ale na tom nesejde. Hlavně že mám oči.

  27. Jestli chcete uvést nějaký konkrétní prohřešek proti pravidlům sazby (kromě širokých mezer), tak je to třeba chybné odsazení prvního řádku nového bloku textu (čili po třech hvězdičkách, vynechaných řádcích atd). U prvního odstavce se žádné odsazení nedává. Mrkněte se ke konkurenci (Triton, Laser, Straky, Baronet, MF, prostě cokoliv, co otevřu). Je to namátkou případ stran: 18, 29, 129, 205, 219, 319, 541 a desítek dalších.

  28. ad Petr Vilir – Jasne, Fantom print musi jist pripalene rohliky, mit krivej barak, jezdit v rozbitym aute a nemuze proti tomu nic rict, protoze neni pekar, zednik ani automechanik. Chapeme to vsichni spravne.

  29. Tak jsem myslel, že už toho nechám, ale nedá mi to. Už jen z toho důvodu, že se v komentářích konečně objevily konkrétní výtky, o kterých můžu diskutovat.ad Vilir – začal bych citátem z oněch stránek, na které odkazujete (a které samozřejmě znám). “Typografická pravidla nejsou nikde pevně definována a stále se vyvíjí, zejména v závislosti na proměně technologií. Neprosazuji dogmatické lpění na tradicích, ale věřím, že je nutné, aby každý, kdo pracuje jako typograf, operátor DTP, grafik, znal alespoň minimum z historie oboru.” Co víc dodat? Snad jen, že opravdu vím, co je pomlčka a co spojovník :-)Vím, že sazba není jen o programu, v tom duchu jsem to taky myslel ve své dřívější reakci (tři sázecí programy s odlišnými algoritmy, ale se srovnatelným výsledkem). Ale občasné ruční zásahy do těchto algoritmů situaci často zhorší. Ovšem netvrdím, že se tím nedá něco vylepšit.Šířka stránky a nešťastné mezery – opravdu jsem si “naporoučel” užší stránku (asi o centimetr), protože jsem věděl, že kniha bude dost tlustá a o ušetřený cenťák jsem posunul text od hřbetu knihy. Ať se na mě typografičtí “puristé” nezlobí, ale v tomto případě mi bylo přednější pohodlné čtení a nezlomené hřbety, které se tak krásně “vyjímají” v knihovnách.A TeX? Sází v něm Laser a nepovažoval bych to za vzor – vdovy, sirotci, odstavce oddělené širší mezerou… ad Lipi – cením si zvednuté rukavice… Jsem rád, že se vás ten pedofil dotknul, taky to bylo obvinění bez důkazů. Když je neseženu, rád se omluvím.ad Jireš – široké mezery necháme už tak, ale mrknul jsem se na odsazené první řádky. Šáhl jsem po nejnovějších knihách, které jsem měl po ruce. Poutník, Na křídlech tornáda – kapitoly neodsazeny, odstavce odsazeny. Laser, Věčný bojovník – kapitoly odsazeny, odstavce odsazeny. Straky na vrbě, Dobrodruh – odsazeno vše, kromě začátku nové povídky. Perseus, Svět zlodějů 6 – odsazeno vše. Mladá fronta, Pán prstenů 1-3(ilustr. verze) – kapitoly neodsazeny, odstavce ano. Tak co z toho mám vyvodit?ad Hujer – připálený rohlík a všechny ostatní katastrofy jsou jasně dokladovatelné. Konstatování, že “šedesát chyb by se tam najít dalo, ale nebudu se s tím srát” moc konkrétní jaksi není. Mám dojem, že vědomě přehlížíte tento rozdíl. Všechna čest za nalezené tři chyby (o jedné by se dalo ještě diskutovat), ale kde je ten zbytek? A o to mi jde, klidně kritizujte, ale opravdu jen to, co obhájíte. Jinak vlastně bezdůvodně špiníte práci někoho jiného.

  30. Odpověď
    Mate si z toho vyvodit, ze na to existuje urcite pravidlo, ktere se prilis nevylucuje s tim, co jste napsal, jen v nekterych pripadech. Protoze ne vsichni vydavatele tohle pravidlo dodrzuji (ale vymlouvat se na konkurenci je zbytecne, nemyslite?), resp. ne vsichni sazeci to dodrzuji. Bohuzel nemam po ruce ani jednu knihu, kterou jste citoval, ale v zasade muzu tvrdit, ze Mlada fronta (Pan prstenu) a Poutnik (NKT) to maji spravne, Perseus spatne a u Strak na vrbe nevim, musel bych se podivat konkretne, protoze u nich je sazba myslim spravne a kapitoly odsazuji jenom v pripade, ze je jejich prvni radek zaroven samostatny odstavec (treba kdyz je to dialog). Fakt na to existuje pravidlo, staci otevrit nejakou slusnou knihu o typografii.

  31. Ze vas to bavi…
    … Kazdy dela co umi a nikdo neni bez chyb. Jen se divim, ze se zrovna tady rozhorela takova diskuze. To se takto muzete hadat naprosto u kazde knizky, protoze vsude se neco najde. Samozrejme pokud je v knize prehmatu vic nez dost, neco je spatne a neco by se melo zmenit (nekomu dat par facek a snizit penize :-)). Zkusme si proto pockat na druhy dil a treba diky Vam vsem bude kvalita o sto procent lepsi. Preci jenom jde hlavne o to, aby si ctenar precetl super knizku a pobavil se. Coz se tady kazdopadne stalo…

  32. Kniha
    Hah, jak vidím, hoří to tu nadávkami. Kniha se mi velice líbila, chyb je tam velice málo (zlatá náušnice v uchu s diamantem – to jsem našel až při druhém kole čtení), kdo chce chyby hledat, nechť si vezme jakoukoli knihu od Classicu, vezme pořádně tlustý notes a jde kontrollovat :DSám si překládám a vím, že je to někdy obtížný. KDyž si to přečtu o pár měsíců později, rvu si vlasy na paskvily. Nikdo z nás není dokonalý, tak proč všichni lpíte na cizí dokonalosti???PS: Já mohu knihu jen doporučit, už jsem natěšen na další díl…

  33. Kde je logika?
    Ad Jireš – přiznávám, že na tohle mi hlava nestačí… Cituju z tvé reakce: „Jestli chcete uvést nějaký konkrétní prohřešek proti pravidlům sazby (kromě širokých mezer), tak je to třeba chybné odsazení prvního řádku nového bloku textu (čili po třech hvězdičkách, vynechaných řádcích atd). U prvního odstavce se žádné odsazení nedává.“ Když pak na příkladu Mladé fronty a Poutníku ukážu, že jejich knihy jsou nasázeny přesně jako Proměna (kapitoly neodsazené, odstavce ano), najednou to mají v „zásadě“ správně? Když oni mají vše v nejlepším pořádku, tak já snad logicky taky, ne? Jak je vidno, funkce není patentem na rozum…Promiň, šéfredaktore, ale připomíná mi to ono známé „všichni lidé jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější“. Myslím, že tady ale nejvíce platí kdo chce psa bít, hůl si vždy najde!

  34. :))) Z toho, jak jsi to popsal, jsem to asi nepochopil. Mrknu se do poutníka a dám vědět. Mám po ruce ale jiné knihy. Srovnej Proměnu se 451 stupňů Fahrenheita od Baronetu (např. str 31,65…), s Hulovou (Paměť mojí babičce) od Torstu (např. str. 140, 170…), Čas psanců od Tritonu (str. 127, 271, 347…) a Drakobijcema od Strak (str. 90, 193, 231, 292…). Už je to jasnější? Srovnej to s Proměnou (str. 18, 29, 129, 205, 219, 319, 541…)”Myslím, že tady ale nejvíce platí kdo chce psa bít, hůl si vždy najde!” je trochu divná reakce na vlastní slova “Pokud někoho obviníte z neprofesionality, tak to pěkně dokažte.” Chtěls to, máš to mít 🙂 To pravidlo existuje a já si to z prstu necucám. :)Komenáře na netu jsou někdy pěknej hnůj, já jsem si toho na svou adresu vyslechl spoustu, ale jak se začneš bránit zuby nechty, nediv se, že dočkáš argumentů. BTW, Lipi se mi svěřil, že je na straně 70 a má 20 chyb. Podle mě je Proměna v pohodě, patří k lepší produkci na našem trhu a to nejen výběrem titulu, ale i lokalizací. Když jsi ale neudržel nervy na uzdě, tak se dočkáš akorát toho, že ti, kdo jsou tam ty chyby opravdu schopni najít, se v tom začnou vrtat a opravdu je tam najdou a daj akorát těm rejpalům do ruky zbraň. Omlouvám se za moralizování 🙂

  35. Abych ještě zdokumentoval, že komentáře na netu jsou pěknej hnůj, stačí pár citátů: “Je pravda, že vy a Lipi jste pedofilové a máte své počítače plné nechutných fotek? Prý se to říká, ale nechce se mi srát s nějakým dokazováním.” nebo třeba “Jak je vidno, funkce není patentem na rozum… Promiň, šéfredaktore, ale připomíná mi to ono známé „všichni lidé jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější“.” :)))Ale to už fakt nemám zapotřebí komentovat, jenom se trochu podivuji, že je nakladatel schopen veřejně se tímto způsobem prezentovat.

  36. Zklidníme vášně
    Doufám, že chápeš, že to není nic osobního. Jen bráním svou práci. A to způsobem, jakým na ni “útočí” jiní.Nevadí mi, když se v knize někdo “vrtá”, když dostanu nějaký soupis chyb, je to ponaučení pro mě, korektora i překladatele. Vadí mi, pro nás tak typické, “je tam spousta chyb a překlad je špatný”. Obvinění bez důkazů – a když jsem něco podobného udělal já (pedofilové), tak je to najednou hnůj? Proč? Jaký je v tom rozdíl?Bohužel uvedené knihy zase nemám já po ruce, ale myslím, že je to jedno. Buď se kapitoly a oddělené odstavce neodsazují, pak to mnou vzpomínané knihy mají špatně (a já taky) nebo existují výjimky, kterým se to jaksi toleruje (ovšem FANTOM Printu ne). Nejsou pak opravdu nějací rovnější mezi rovnými?Jo – o typografii mám dost natčeno, projel jsem i web, ale o tomto pravidlu jsem se nedočet. Pokud víš o konkrétní knize, rád si ji přečtu.

  37. Jasně, držíš se pravidla, že nejlepší obrannou je útok, takže když na tebě někdo kidá hnůj, tak ty začneš taky. Je to tvůj přístup, dělej si co chceš, jenom jsem chtěl říct, že přesně tohle nemáš vůbec zapotřebí. Zvláště když prohlásíš: “Nesklouznu do roviny urážek”. Už to nebudu rozpatlávat, nemá to smysl.Nejdůležitější je, že ty něco aktivně děláš, narozdíl od těch “programových hnidopichů”. Bez tebe by proměnu nikdo nečet a měli by všichni útrum. :)) Těšim se na další díl. A upřímně, je mi jedno, jestli tam bude něco odsazený nebo ne. Každopádně ten výčet šedesáti chyb už tě asi nemine, když si Lipiho vyzval. Ale za to nemůžu ani já, ani on 🙂

  38. Poznámka korektora
    Původně jsem k tomu chtěl mlčet, ale už mi to všechno hýbe žlučí. Konkrétně tedy k úrovni korektur na Proměnu:1. Pořád podle mě není ujasněno, co je vlastně práce korektora. Pokud opravovat gramatické chyby, tak ani jednu výtku od Hujera neberu – a klidně uvěřím, že lipi tam takovýchhle chyb najde třeba dvě stě (zvlášť ta druhá – obojek kolem krku – totiž žádně chyba není, pouze hloupá stylistická neobratnost). Já se k této variantě nekloním, ale bohužel: když je v překladu zhruba 20 hrubých pravopisných chyb na normostranu a mám na to tři týdny (kdy navíc normálně pracuju), nikdo po mně nemůže chtít, ať se ještě starám o stylistiku překladu a takové jemné nuance jako nebezpečnost – nebezpečí. Je mi to líto, ale je to tak. 2. Za tohle by mě Honza Vaněk hnal, ale: myslím si, že vzhledem k výchozím podmínkám(čas, úroveň překladu) je korektura na relativně slušné úrovni (rozhodně lepší než třeba poslední Pratchett, kterého teď dočítám), šla udělat líp, ale za jiných podmínek. Tady bych částečně souhlasil s LM: pročpak se tu nikdo sáhodlouze neopírá do Talpresu a nevykřikuje, jak je to odbyté? Po mně to nechtějte, do korektorů ze zásady nerýpu, vím, jaká to je občas sisyfovská práce.3. Druhý díl překládá někdo jiný, jelikož s ním pravidelně překlad konzultuju, zaručuju, že i korektura bude na lepší úrovni. To není sypání popelu na hlavu, to je konstatování faktu, které vychází právě ze splnění jedné z podmínek dobré korektury – odevzdaného překladu s omezeným počtem chyb.

  39. 1. – Platí hrozně drsná věc. Dobrý korektor se pozná podle toho, kolik málo chyb po něm zbyde, ne kolik jich opraví. A to žes na to měl málo času, tě svým způsobem omlouvá, ale zkus to vysvětlovat těm, co za tu knihu dají svých 280 korun. 🙂 Tak se příště s Liborem domluv, abys na to měl víc času.2. – na Talpress se nadávalo na Sardenu 🙂

  40. A ještě Liborovi (dneska jsem koukám nekonečnej): většinou platí, že co ušetří vydavatel na překladu, musí navíc investovat do pečlivé redakce. A když na to není dost času…

  41. Ale no tak, tahle drsná věc neplatí, to není pravda. Pokud dostane špatný korektor dobrý překlad, výsledkem může být skvělá kniha, a naopak. Všechno ostatní je pověra. Věř mi, korektury už dělám asi sedm let, a když porovnám svou práci tehdy a teď, je jasné, že se zlepšuju (možná ne dost, ale jo), ale výsledek je vždycky závislý na dvou věcech: na úrovni překladu a času. Pokud je překlad špatný a času málo, zázrak z toho neuděláš, ani kdybys byl Komenský. Zkus se o tom pobavit s takovou Helenou Šebestovou, ta je z nás jediná opravdový profík. A řeči, že dobrý korektor se pozná podle toho, kolik chyb po sobě nechá, se hodí tak akorát k intelektuálům do akademických debat.

  42. Tak teď si pro změnu budu sypat popel na hlavu chvíli já, protože po delší diskuzi se znalci (doktoranty češtiny) se ukázalo, že většina věcí, které jsem považoval za chyby, je v češtině přípustná. Přesto do strany 180 mám chyb, za které jsem ochotný strčit ruku do ohně a zároveň je s klidným svědomím přiřknout na vrub korektora, už 27, takže se celkového výsledku nebojím. ( A skutečně nepočítám již zmiňované záležitosti typu obruč kolem krku a náušnice, které byly v této diskusi uváděny. Ty podle mého názoru ukazují pouze na kvalitu práce odvedené překladatelem.) Zároveň musím uznat, že s úrovní knih od Classiku se Proměna skutečně srovnávat nedá. O classických dílech ovšem nikdo netvrdí,že by na nich byla odvedena kvalitní práce, a já skutečně doufám, že se nedočkám doby, kdy se úroveň překladu a korektury u Classiku stane měřítkem pro práci ostatních vydavatelství.

  43. Ad typografie
    Nehádejte se zbytečně, sazba knižního textu je upravena normou :))

  44. odborné kydy
    Jestli dovolíte komentář:Podle mého mínění je za knihu zodpovědný šéfredaktor, který by měl být uveden v tiráži. Šéfredaktora deleguje (a platí) nakladatel, který s ním dohaduje podmínky, jak si konečný text představuje. Šéfredaktor mu jej tak odevzdá a dostane svůj obolus. Samozřejmě v případě, že jsou obě funkce spojeny v jedné osobě, je to poněkud jinak, ale zase má šéfredaktor velmi přesnou představu, co nakladatel chce (ovšem obvykle nedostane žádný honorář… :-)).Korektor je funkce podřízená šéfredaktorovi. Ten dohlíží na kvalitu korektorovy práce, a pokud ji považuje za špatnou, už mu nesvěří další knihu. Krom toho by měl mít jakž takž představu, zda toho korektor opravdu vychytal většinu a v nejhorším knihu prohnat ještě přes někoho dalšího.Je to samozřejmě ideální případ, ale podobná zavedená praxe dovede snížit hustotu chyb poměrně dost.

  45. dodatek
    No, ale když je kniha špatná, je za idiota nakonec nejvíc nakladatel, poněvadž odpovědnost výběru šéfredaktora spadá samozřejmě na něj. (Čímž nemíním nic konkrétního, nerad bych se náhle ocitl mezi pedofily… :-)))

  46. Pár poznámek k hodnocení překladů u nás
    Projevila se tradiční slabina našich recenzentů: překlad hodnotí zcela amatérsky a na základě zcela pochybených kritérií. Dovolte mi citaci: „Překlad je v jádru dobrý, jen jsem byl až příliš často vytrhnut z plynulého čtení, když jsem musel zapřemýšlet nad nějakou špatně vyjádřenou myšlenkou (například je těžké si představit, jak hrdinové při úprku (!) z města chytí do oka dva králíky atd.).“ To mi opravdu připomíná proklamace z Rudého práva: „Plán jsem v zásadě (případně: globálně) splnili.“ Přeloženo do srozumitelné řeči: plán jsme nesplnili a překlad není dobrý – zejména pokud nás často vytrhává z plynulého čtení (a nenapsal ho pan Joyce). Dobrý překlad naopak vychází čtenáři vstříc, splňuje všechny nároky kladené na textovou koherenci a kohezi (laicky řečeno: věty na sebe plynule navazují, oči i po dlouhém souvětí „kloužou“, čtenář se nemusí vracet na začátek či pracně vyhledávat podmět). Jistě, najdou se experimenty, v nichž se modernisté snaží čtenáři naopak čtenáři porozumění ztížit, vytrhnout ho z rytmu, ale popravdě řečeno, o žádné takové fantasy jsem ještě neslyšel. Ale zpět k recenzentovu hodnocení: peskuje v něm překladatele za to, co je zcela zjevně chyba autorova (pokud je to chyba). Překladatel je pouze služebník, slouží autorovu textu, a jestliže někoho jeho sebevědomí při práci bezděčně dosazuje na místo autora, až s ním začne soupeřit o dominanci, o právo na poslední slovo, pak by měl vyhledat psychiatra.Ze zdejších komentářů (i z mnoha jiných recenzí) mám pocit, že být překladatelem SF a fantasy je neuvěřitelně snadné: stačí se vystříhat překlepů a hrubek, případně jednoznačně kostrbatých souvětí. Ale to proboha v překladu vůbec nejde! Tohle není základní překladatelská škola, to je přímo škola mateřská! Je to podmínka naprosto nutná, NIKOLI však postačující. Dobrý překlad totiž zejména zachovává kvality originálu (to jest: za použití jiných jazykových prostředků dosahuje stejného účinku), je věrný jak obsahu originálu, tak duchu naší mateřštiny, je stejně jazykově vynalézavý jako originál (tedy zachovává či kompenzuje slovní hříčky) a v neposlední řadě je v něm každá reálie ověřená. Tedy: kdyby někdo o mém překladu Banksova „Líce a rubu“ řekl, že je dobrý, protože tam není ani jedna gramatická chyba, tak bych se na to tvářil dost kysele: gramatická správnost je naprostá samozřejmost, o které se snad není vůbec potřeba bavit. Z toho ale vyplývá, že pokud už chce recenzent kritizovat špatný překlad, musí tak učinit naprosto adresně: na straně 123 je slovní spojení BFLMPSVZ, které ovšem v originále zní tak a tak a má být přeloženo tak a tak. Pokud je překlad hodně špatný, lze na nedostatky poukázat i bez znalosti originálu – dejme tomu pokud na ulicích New Yorku policista kdovíproč používá „býčí roh“, anglista se plácne do hlavy a řekne: no jasně, vždyť on jen mluví do megafonu!

  47. A teď k páně Marchlíkově obraně
    Z lidského hlediska je pochopitelná, z PR hlediska je to debakl. Jako člověka mě může vytáčet, že je nějaké hledisko nefér, neopodstatněné, amatérské či nedoložené. Ovšem jako profesionál musím při hodnocení vypnout emoce, být zdvořilý, korektní, případně uznat chybu. Pokud svým kritikům (kteří jsou mimochodem vaši zákazníci) vzkážete „držte hubu“, image nakladatelství to zrovna nevylepší (a lidé si stejně budou dál říkat, co chtějí).A teď ke konkrétním záležitostem: Vaše tvrzení týkající se sazby jsou velmi diskutabilní. Podle vás všechny tři programy (já mám nejradši InDesign) produkují víceméně stejnou sazbu. Kdyby to byla pravda, mohl by klidně sázet nějaký robot. Jenže ona to pravda není, výsledky se liší sazeč od sazeče (za posledních deset let v branži jsem měl tu čest s více než tuctem a v jejich práci byly diametrální rozdíly). Manuální práce, ono „dotahování“ je nezbytně nutné, ať už při odstraňování slitků, panchartů nebo příliš velkých mezislovních mezer. Co si budeme povídat, mezera větší než jeden čtverčík JE chyba a odstranitelná je vždycky, jen si člověk nesmí hrát s dvěma řádky, ale třeba s celým odstavcem. Takže manuální zásah text nahrubo nalitý vylepší, ne že ne.Taktéž závazná pravidla sazby existují (probůh, vždyť je na to norma ČSN), stejně jako pár vynikajících učebnic – podle mě je bezkonkurenčně nejlepší „Praktická typografie“ od Blažka a Kočičky. Vřele doporučuji.A na závěr kulantní nabídka: jestli se nebojíte a chcete zhodnotit překlad – a tím myslím hodnotit překlad jako INTERPRETACI originálu – pak mi pošlete první dvě kapitolky v češtině a v angličtině. Rád vám to zadarmo zhodnotím a výsledky můžeme uveřejnit na FP. Co vy na to?

  48. K Viktoru Janišovi
    Vždycky, dkyž vysázám knížku pro Straky (většinu si jich dělám sám), provádím takzvané “sazební korektury”. Tedy kromě normálního hledání překlepů se dívám na sazbu a zatahuju ručně řádky, co jsou moc řídké a naopak se snažím rozředit ty příliš husté ideálně by to měl člověk asi dělat dvakrát za sebou, aby se přesvědčil o tom, jak jeho první změny vypadají, ale tolikrát se mi každou knihu číst vážně nechce, tak to už trochu flákám.Ale jinak jsem myslel, že je to běžná nakladatelská praxe…Ještě k tomu, co jsem psal předtím o tom korektorovi, chtěl jsem vlastně odpovědět panu Popiolkovi, že o tom, zda má korektor zasahovat do stylistiky, rozhoduje šéfredaktor (vyplývalo to z mého textu, ale nedořekl jsem to) a asi by se to mělo předem dohodnout. Někdy je to nutné a dobré, ale třeba zvlášť u českých autorů se s tím musí opatrně…

  49. Michalovi
    Ona to JE běžná nakladatelská praxe. Výteční sazeči (Honza Poláček z SF Softu) to dělají sami, jiné je třeba pohlídat. Jinak s tím šéfredaktorem to trošku komplikuješ, Michale. Standardní je rozdělení odpovědný redaktor/ korektor. Odpovědný redaktor je člověk, který zná výchozí jazyk překladu stejně dobře jako překladatel a kontroluje: a) věrnost originálu a za b) českou stylistiku (a taky reálie a přirozeně překlepy atd.). Korektor je pak už jen člověk, který rovná text podle jazykové normy – tedy hlídá překlepy, gramatiku, interpunkci – víc ne, a koneckonců za to ani není placený. Obvykle platí, že dobří odpovědní redaktoři nejsou ideálními korektory – ti mají mít jen jednu schopnost, a sice rentgenový zrak.

  50. To Viktor:
    Mám ve zvyku mazat z recenzí těch, kteří tak často recenze nepíší, anebo s tím začínají, podobné narážky, které by mohli vést ke smazání rozdílu mezi prací překladatele, autora a korektora, tentokát jsem tak neučinil, protože Roman předkládá konkrétní výtku, nikoliv kategorické hodnocení – to si udělá každý sám podle toho, co Roman naznačil, resp. neudělá, protože k tomu nedostal dost informací (i když uznávám, že příště mohu být v redigování přísnější, aby zůstával text jednoznačnější). Myslím si, že z debaty je celkem poznat, že se tady příliš překlad nerozebírá. O překladu řekl nejvíce korektor sám, když nadneseně poznamenal, že těch stylistických neobratností tam je klidně na dvě stě. A to podle mě patří ke kritice překladu. A jestli to má opravovat korektor, nebo ne… Já si myslím, že ne, ale ty seš, Jirko, uvedený v tiráži jako “jazykový redaktor” a co jiného by mělo stylistické nedostatky opravovat, než jazyková redakce. Ale už toho nechám, původně jsem chtěl chválit, ne kritizovat, ale nějak se to tady podivně rozvinulo… 🙂 Asi jsem se nechal unést těmi pedofily (ne že bych byl až zas tak mladý) 🙂

  51. 60 chyb
    Takže soupis více než šedesáti chyb v Proměně je na světě. Smekám před Lipiho vytrvalostí. Sto stran mu ale ještě zbylo do foroty.

  52. No,
    …ještě aby to byly skutečné chyby, a ne “chyby” jako minule.

  53. Viktoru Janišovi
    Já myslím, Viktore, že mezi Tvým “odpovědným redaktorem” a mým “šéfredaktorem” není zas takový rozdíl. A pokud mi korektor navrhne dobrou stylistickou úpravu, samozřejmě se po ní hned vrhnu. Ale ve větších nakladatelstvích už to asi funguje trochu normalizovaněji.

  54. Ještě jedna poznámka
    Já děkuji všem opravdu fundovaným zainteresovaným, že se vložili do diskuse, velmi si toho vážím. Přidám ještě pár poznámek: dohoda mezi mnou a nakladatelem je v podstatě takováhle: do určitého termínu musím odevzdat korekturu překladu; pokud by byl překlad podle mého názoru opravdu mizerný, můžu si termín prodloužit (a opravovat podle originálu). Jazykově opravený text posílám LM a ten ho pak ještě jednou čte a porovnává s originálem. Já ve FANTOM Printu pochopitelně funguju jako “jazykový redaktor”, to znamená, že mám pravomoc stylisticky text měnit (záleží to ale pochopitelně taky na překladateli, jak moc je ochoten komunikovat). V případě Proměny se bohužel sešly dvě věci, které nebyly zrovna šťastné. 1. LM na vydání dost spěchal. 2. Překlad byl opravdu plný pravopisných chyb. Pod pojmem plný si představuju těch asi 20 chyb (i více) na normostranu, bez jakéhokoli přehánění. Tudíž: práce na tom bylo jako na kostele a veškerá stylistika musela v tom spěchu jít stranou. Přiznám se, že se mi překlad zdál dobrý, takže jsem neviděl důvod přistoupit ke “krizovému řešení”, k prodloužení termínu (zase, nebýt bodu 1, asi jsem to udělal). Samozřejmě jsem si celou dobu uvědomoval, že mi něco propadne (už z pravděpodobnosti to tak prostě je). Doufal jsem, že toho nebude moc. Jestli je, záleží na posouzení těch, kteří to četli. Lipimu se pochopitelně ozvu.

  55. Drama s vydanim knihy se nam pekne zamotava:) Mohl by pan LM pritomnym laskave vysvetlit, pro na vydani spechal, ze byl kvuli tomu ochoten obetovat i neco z kvality vysledneho produktu? (Ostatne epidemie “spechani” je bezna snad u vsech nakladatelu, tlaci se na korektory, prekladatele, ilustratory… zatim jsem nepochopil, proc tyto rychlokvasene knihy nevychazeji o neco pozdeji a vybrousene… Terminy si stejne zadava sam vydavatel (pokud ho tedy netlaci povinnost vydat knihu, protoze mu vyprsi termin uvedeny ve smlouve o nakupu prav.)

  56. Naposledy
    Byl bych rád, kdyby můj následující příspěvek nebyl brán jako trapný pokus o alibi, případě jako snaha vymlouvat se, ale chtěl bych říct ještě toto: Až na výjimky jsou korektoři ve sci-fi a fantasy literatuře amatéři, případně poloprofesionálové, kteří tuhle činnost dělají dobrovolně, za minimální odměnu a pouze z lásky k jmenovaným žánrům. Proto je značný rozdíl mezi tím, kolik třeba já osobně CHCI věnovat knížce času a energie, a kolik JSEM SCHOPEN nebo MŮŽU. Proto bych tohle zase tak moc na LM neházel. Náš dialog probíhal asi tak, že se mě LM ptal, jestli chci udělat ještě jednu korekturu, a já, protože jsem věděl, že díky zaměstnání na to nebudu mít nějakou dobu čas, jsem řekl, ať to pořádně přečte a pustí ven (neboť jsem věděl, že to chce mít venku co nejdřív). Já si samozřejmě uvědomuji, že pokud někdo za knihu zaplatí, chce ji mít v odpovídající kvalitě a nezajímá jej, jak moc na koleně byla dělaná, jenže sci-fi a fantasy společenství je taková minorita, že až na výjimky na sebe nevydělá. Takže není šance, aby z tohoto poloprofesionalismu vybředlo. Pokud jste si všimli mých recenzí z poslední doby (není jich zase tolik o))), v podstatě korektorskou práci z kritiky vynechávám. Tím se obracím ke všem dalším recenzentům, aby zvážili, ve kterém okamžiku už míra nalezených chyb překročila tu mez, za níž je nutné se o nich zmiňovat. Já jsem třeba v Rudišově Nebi pod Berlínem (z nakladatelství Labyrint) našel na prvních 70 stranách velkého formátu a s častými ilustracemi chyb dvacet – a nikde v odborné literatuře jsem si nevšiml, že by se o to někdo otřel. Někdy mi proto připadá, že jsme papežtější než papež.

  57. jde vazne o korektury?
    Diskuse se docela rozjela. Abych se priznal, to ze jsou v teto knizce chyby jsem zaznamenal, az po precteni teto diskuse, kdy jsem se na toto hledani zameril. Co tim chci rici, ze knizka ma kvality uplne jinde, nez v odvedene korekture. Tou hlavni devizou je skvely pribeh, ktery donuti, obracet stranky, rychleji nez docteme posledni slovo na poslednim radku. To ze jsou na strankach chyby, nebo ze je preklad kostrbaty, me pri prvnim cteni nezajima, respektive to nezaznamenam, a co si budeme povidat, kolik z lidi, co si tuto knizku koupi ji ctou dvakrat a vicekrat hned po sobe? Ano prectou si ji dvakrat, ale podruhe az po delsi dobe, nez vyjde dalsi dil. Samozrejme, ze neni dobre, mit v knizce, ktera prosla korekturama a redakcni praci chyby, ale myslim si, ze to neni nic, co by stalo za verejne pranyrovani.Neco jineho je vsak pristup pana vydavatele, sakris chlape, to ze jste rozcilen z negativnich a mnohdy neopravnenych komentaru, je sice normalni a mate na to pravo, ale nadavejte si v soukromi, mlatte do pocitace, posilejte do “hajzlu” sekretarky, ale rozhodne ne vase potencionalni zakazniky a co je jeste horsi uz vubec ne ty, kteri budou vase dalsi dila recenzovat! Jedinym vyznamem bude to, ze akorat vsechny naserete, lide si knizku nekoupi a radeji si pockaji, az bude v knihovne a recenzenci se v dalsi tvorbe zameri prave na ty chyby/nechyby a uz jim tolik o prave kvality nepujde!Jako obchodnik musite kritiku sveho portfolia brat s nahledem, snazit se oponovat, jen slusne, mile, ne zpusobem pedofilu, atd. Reakce typu, kdyz ty takhle, ja tady tahle, je pro Vas vrazedna! Na kritiku i neopravnenou musite byt vzdy pripraven a reagovat na ni jen zdvorile a mile, jen tak si zarucite pozitivni pohled svych stavajicich i budoucich zakazniku. Kdyz se na to podivam ze sveho pohledu, tak nez jsem se zacetl do komentaru pod recenzi, mel jsem Promenu asociovanou pod pojmem – super knizka, uz aby vysel druhy dil. Ted ji mam pod spojenim – Hadka vydavatele, problemy, chyby a pak teprve dobra knizka. Podle meho nazoru vase komentare rozhodne nebyly vhodne a uz vubec vam nepomohly, ani zvednou reputaci a ani ukazat nepravdivost kritiky, skoda…

  58. Nutná mez pro JP
    Jelikož je to už podruhé, co jsi to Nebe pod Berlínem vytáhl (mimochodem, mně jsi tenkrát těch chyb poslal jen 19, z toho 5 čárek, o které bych se mohl hádat, a poslední ze s. 86 🙂 přece jen si neodpustím reakci: Ano, v určitém ohledu jsme “papežštější než papež”, což je přirozený důsledek toho, že mainstream nemá fandom 🙂 V novinách prostě není místo; ve specializovaných literárních časopisech (myslíš-li odbornou literaturou je) by se něco málo mohlo najít, ale taky se to tak často nestává. Což neznamená, že je to jediný možný nebo správný stav.O zbytku raději pomlčím.

  59. Ad Viktor Janiš – uznávám, že jsem některé své reakce nepsal zrovna ve stavu absolutního smíření se světem… Ovšem PR mi tady dělají jiní „odborníci“ na knihy „Fantom Shitu“… Jak říkali naši moudří předkové – na hrubý pytel hrubá záplata.Co se týče sazby, tak tam se přece shodneme – vše v konečném výsledku záleží na sazeči, program není to nejdůležitější. A při pozorném čtení mých reakcí musíte uznat, že nikde netvrdím, že sazba je dokonalá a bez chyb. Ty velké mezery beru a doufám, že už příště aspoň v tomto bodě nezavdám důvod ke kritice :-)Taky beru vaši nabídku, kapitoly překladu mám bez problémů, složitější to bude s originálem, zkusím něco vymyslet, ale bude to nějaký čas trvat.Ad Ghostik – uznávám, že mé reakce nebyly diplomatické… Ale všimnul si někdo, že tady může prakticky kdokoli, kdykoli a bez obav urážet a hanit práci druhých, bez toho, že by se někdo nad tím pozastavil? Naopak – spousta dalších se k tomu s chutí přidává, snad s pocitem, že v „davu“ více splynou. Má poznámka o pedofilech je zmiňována skoro v každé reakci, kdo se ale pozastavil nad tvrzením Frankieho o knihách Fantom Shitu končících v Levných knihách? Je to pro mě úplně stejně urážlivé a stejně nepravdivé jako vymyšlená pedofilie Hujera a spol. Jaký je v tom tedy rozdil?Pro mě je prostě nepochopitelná ta neúcta k práci druhých a ta radost, když se může něco poplivat a pomluvit.Mrzí mě, že u vás ztrácím reputaci, ale každá má kniha je výsledkem spousty práce několika lidí, kteří svou práci dělali poctivě a na „plné pecky“. A tato práce není ani tak o penězích (třeba překladatelé mi určitě potvrdí, kolik se dá vydělat na nějaké Harlekýnce a kolik dostanou za nějakou fantasy), jako spíše o nadšení pro tuto literaturu. Proto mě štve každý neopodstatněný výpad a proto budu vždycky za svou prací i za lidmi, kteří na knize pracovali, stát. I když u vás bohužel o nějaké body přijdu… (A že zrovna vašeho hlasu zdravého rozumu si mimořádně vážím.)

  60. Sherlocku Holmesovi
    Obávám se, že jsme lapeni a usvědčeni.Skoro každý nakladatel skoro pořád pospíchá. Buď se honí vánoční trh nebo se s knížkou nechce shlouznout do prázdnin, nebo ji chce mít člověk hotovou nakonec ledna, aby ji stihl vydat dřív, než konkurence stihne rozbalit krám… Asi to bude nemoc z povolání, k níž se rovněž přiznávám.V neposlední řadě jde samozřejmě i o to, aby se vrátily investice, poněvadž člověk předem platí práva a i překlad se často platí při předání.

  61. To Fantom Print
    Snazit se vysvetlit skupine negativistu, ze Vas urazeji a snizuji svymi neuvazlivymi vyroky praci vasi a praci vasich spolupracovniku je boj s vetrnymi mlyny, jednou vetou nema to smysl :o) Berto to jako fakt, s tim se drive ci pozdeji setka kazdy, primo ucebnicovym prikladem toho je spolecnost Microsoft. Na hruby pytel, hruba zaplata plati v pripade rovnocenneho postaveni mezi dvema “znepretelenymi” stranami v pripade zakaznik versus vydavatel rozhodne nejde o rovnocenne partnery! Plati jednu zlate pravidlo, ktere preckalo nekolik tisicileti, nekolik zpusobu vlady a dve svetove valky – Nas zakaznik, nas pan.Budu hruby – zakaznik mi muze rikat, ze obcuju se zviraty, hlavne kdyz si kurva koupi vsech deset vytisku! Jedina reakce na narceni, je mensi nesouhlas. Je to bezpaterni, ale jednu je jasne, delate to kvuli sobe. Hodme ted za hlavu, to ze vsichni vydavatele Fantasy jsou svym zpusobem zebraci (za to co z toho mate bych se ani nezvedl z postele, mate muj nezmerny obdiv), tak stale vydavaji z jednoho duvodu – aby vydelali a jak vydelaji? tim ze si ctenari koupi jejich knizky, jak se ctenari dozvedi o knizkach? no prevezne z ustniho podani a pak z recenzi, jaky tedy musi byt pan vydavatel, aby uzivil pet hladovych krku, ci si mohl koupit to nove BMW? no musi byt hodny a mily na ty hovada, co si porad jen stezuji, porad se jim neco nelibi, chovaji se jako by sezrali vsechnu moudrost sveta a jedine slovo vdeku se od nich slysi, kdyz jim dam neco zadarmo, ALE jsou to lide co me de facto zivi…Zkusim to jeste jinak, nevim zda to z toho vyznelo: Serte na to ze vam nadavaji, sypte si popel na hlavu dal, je to urcita forma kompromisu – ten popel Vas totiz zivy – mily vydavatel uznavajici svoji chybu (i neopravnenou) = dobry vydavatel = dobra recenze = prodany naklad = dobrej zisk = dovolena = mila manzelka = pohoda :o)))uz vite co jsem tim myslel, jsou dve moznosti jit si za svoji pravdou a zebrat na hlavaku a nebo drzet usta a mit se kurva dobre ;o))Mejte se fajn

  62. jeste k printu
    btw. uprimne jste mne take hnul zluci, Vasemi vyroky a mel jsem sto chuti si take prisadit a verte, nebyl bych tak hodni jako ti ostatni :o)Jenze pak jsem si jednou vzpomnel na situaci, do ktere jsem se dostal dike sve pravde ja!Stala mne projekt za pul mega. A to jen proto, ze jsem se ohradil, ze cernoch muze pracovat stejne dobre, ba podstatne lepe jako ten nagelovanej blbec, kdo mohl tusit, ze ten blbec, ktery mi byl pridelen, je synovec klienta…

  63. Proč kupovat zmetky?
    Jako zákazník chci za své peníze kvalitní zboží a naprosto vůbec mě nezajímá kolik času měl redaktor a korektor na vychytání chyb překladatele. Nakladateli se může stát, že si příště zákazníci velice dobře rozmyslí, zda-li si od něj nějakou knihu koupí. Zdá se, že by v případě tohoto nakladatelství mohli koupit pořádný zmetek !!!

  64. překlepy a chyby
    Tady je otázka, co je vlastně zmetek. Úplný zmetek je text nesrozumitelný, ale ty nevydává nikdo. Samozřejmě každý překlep přidává něco na zmetkovitosti.Musím říct, že co se týče překlepů a jejich odhalování, jsem po letech zkušeností značně skeptický. Člověk může číst text pětkrát a dát ho pěti svým kamarádům a bum! – otevře nově vydanou knížku a najde v ní překlep. A přiznávám, někdy jsem rád, že jsem našel překlep, poněvadž to značí, že nejspíš nenajdu nic zvoraného přímo od tiskárny. (A že je tHB docela dobeá tiskárna, ale stejně se občas utnou.) Skoro chápu středověké stavitele katedrál, kteří do svých plánů rovnou zanášeli určité chyby, aby náhodou neurazili Hospodina marnou snahou po dokonalosti.Osobně považuji za dobré, když vyjde jeden překlep (či nějaká ta diskutabilní čárka) na 10-20 stránek textu. Při takové hustotě si jich totiž normální čtenář téměř nevšimne, pokud nejsou do očí bijící.Samozřejmě, to, že čtenář víc překlepů najde, obvykle znamená, že mají kolem další nenalezené brášky, ale někdy to prostě může být i náhoda…

  65. Pepovi
    “Za své peníze”… v tom je právě ten problém. Já si třeba “své” knížky ohlídám, ale třeba jen díky tomu, že se mi podaří přemluvit kamarády, aby ten text přečetli víceméně zdarma (takhle Honza Vaněk odvedl senzační výkon na Lize výjimečných II). Kdyby se měla zaplatit práce všech zúčastněných, platil byste za tu knížku docela jiné peníze – a možná neplatil, protože by to na vás najednou bylo moc. Smutná pravda zní takto: jen minimum čtenářů se podívá do tiráže, kdo román překládal & redigoval, a jen minimum čtenářů je ochotno “trestat” notorické hříšníky (Classic, Perseus, Návrat) za zprznění předchozích knih tím, že se na jejich produkci vykašlou. Tihle “takynakladatelé” pak mohou prodávat levněji, protože vypuštěním redakce a korektury (pro pořádek: konzistentně to dělá jen Classic) ušetří na každé knížce cca 10 000 – ono se to nasčítá…

  66. Re: překlepy a chyby
    Michael Bronec: Ano, stokrát ano! Pod to se podepisuji. Navíc při třetím čtení už člověk naprosto nevnímá, o čem to je, a většinu chyb zcela přehlíží. Řešením pochopitelně je mít víc korektorů, kteří to po sobě ještě přečtou. Jenže kde je vzít – pokud to mají být kvalitní korektoři, kteří budou pracovat… za rozumnou cenu.Pepa: Nedobře ošetřená je podle mě taková kniha, u které si uvědomujete, že jsou v ní chyby. Nevím, nakolik to platí pro Fantom Print, protože vytištěnou knihu už potřetí, počtvrté nemám sílu ani čas číst.Honza Vaněk: Já to Nebe pod Berlínem nechci vytahovat pořád (stejně tak bych mohl vytáhnout mnohé jiné podobně neošetřené knížky), chápu i to, že mainstream nemá fandom, jen chci lidi, kteří takhle v podstatě bezmyšlenkovitě kritizují, upozornit na dvě základní věci: 1. sci-fi a fantasy vydávají poloprofesionálové a nadšenci a nikdo ze zúčastněných to nedělá proto, aby na tom vydělal; 2. ti, co se tím živí – a berou za to podstatně víc – vydávají povětšinou stejně neošetřené knihy, aniž by se o ně někdo otíral. Já se nesnažím chyby omlouvat. Ani netvrdím, že by to nešlo dělat líp. Šlo. Jen se pokouším o určitou formu srovnání. Velmi si vážím třeba toho, co udělal Lipi. Našel chyby, zdokumentoval, poslal. Díky tomu, pokud bude dotisk, ty chyby zmizí. Tohle je podle mě užitečná a přínosná kritika. Ne věta typu: V textu jsem našel několik chyb, které korektorovi rozhodně neměly uniknout.A ještě jedna věc: Pokud je někdo fan, měl by mít i on enormní zájem na tom, aby knihy sci-fi a fantasy vypadaly dobře. To není to klasické: “zkus si to a pak až kritizuj”, to je: “pomož, ať příště v knihách není tolik chyb”. Každý trochu soudný nakladatel těch pár korun (pokud korektor nebude mít přemrštěné požadavky) za člověka, který tomu rozumí, dá.

  67. Chyby v prekladech
    Nejsem profesionalni ani amatersky prekladatel, ale jsem pravidelny ctenar SF&F. Proto mam jako za knihy platici osoba pravo na dobry preklad bez chyb. Samozrejme, ze nezatratim knihu po druhem preklepu na strane 160, protoze chapu, ze vse treba najit nejde. Ale proc se i dnes 15 let po revoluci stale vymlouvat na spatne podminky – uz snad proboha nejsme v podminkach samizdatu. Vydavatele SF&F zasluhuji obdiv, ale nejsou v tom dnes zdaleka sami – pokud nevydavate zivotopisy ´popularnich´ osobnosti nebo kucharky Heleny Ruzickove, tak jsou tituly narocnejsi beletrie nebo mene znami autori vydavani ve stejnych nakladech jako nase okrajove zanry (o poezii nemluve :-)). Myslim, ze pro ctenare nemaji cenu spory, zda je za chybu odpovedny prekladatel, korektor nebo redaktor, protoze spatne y/i narusuje cetbu stejne, jako spatny slovosled nebo ponechani anglicke gramaticke struktury v ceskem textu. Tyhle veci si vyreste v soukromi a netahejte na verejnost, ze ten nedodal, ten nezachytil a jiny spechal – to me proboha vubec nezajima – platim snad kvuli tomu mene? Nejvic nastvou ty nejblbejsi chyby jako zamena pismen – tohle opravi i ten debilni Word.Pro korektora – vasi povinnosti bylo OKAMZITE zpravit nakladatele o NUTNOSTI jineho prekladatele, ktery nedoda text s 20 hrubymi chybami na strance (vase slova). Bud jste kecal a mel byste se omluvit nebo jste si sami urizli ostudu jako tram, protoze zamestnavat cloveka, ktery pise hur nez deti na ZS je tedy sila. A nebo vyuzivate toho, ze se prekladatel nemuze ozvat a hazete vse na nej? To nakladatel: Pekne jste si nabehl na smec, protoze najmout takoveho prekladatele na knihu, jejiz naklad je jiz rozebran je dost velke faux-pas, nemyslite?Fantom a sazba – Bergovou jsem jeste necetl, ale cekal bych vice pokory od nakladatele, protoze napr. prvni vydani Ostri Oceli, jsem kvuli DESIVE sazbe skoro nedocetl a to je MZ muj oblibeny autor – je to smutne, ale na rozdil od Tallpressu nebo Strak patri FP mezi nakladatele, jejichz knihy nekupuji bez prohlednuti. Vas problem …

  68. To Pierre
    Na to nemám chuť ani sílu reagovat, protože jste naprosto nepochopil, oč mi jde. Ale to je fuk, nejste sám (ostatně, nemusíte tyhle komentáře číst, pokud vám vadí, že to taháme na veřejnost). K tomu překladateli: pokud je kniha hotová a přeložená, tak je nesmysl, aby ji překládal někdo znovu, pokud překlad není vyloženě mizerný (což tenhle při vší úctě k mnoha zdejším přispěvatelům nebyl). To, že už takový člověk nedostane další knihu, je pochopitelné. A byl bych ještě rád, kdybyste mi bezdůvodně nepodsouval motivace, které v tom nebyly. Omlouvat se nepotřebuju, překladateli nekřivdím.

  69. A ještě něco
    Vím, že teď už budete vždycky a za všech okolností tvrdit, že tam byly ty korektury špatné (ať zase něco podsunu já vám), ale než se do mě jako do korektora takhle pustíte, mohl byste si to aspoň přečíst.

  70. me preklepy nikdy nevadili, chapu ze se to stava, kdyz to tak beru tak mi nevadej ani gramaticky chyby, jsem obzvlast nevsimavej :)) spis mi vadi, kdyz ta veta nema zadnej smysl a clovek premysli co tim chteli rici :)) Nikdo proste neni dokonalej :)) az mozna na Vanka 🙂

  71. To Popiolek
    Omlouvam se, za svoji tezi o shazovani viny na prekladatele – nechtelo se mi verit, ze nekdo, kdo je schopen udelat 20 chyb na normostranu je schopen ziskat zakazku vyznamu Bergove. To je jiste zodpovednost nakladatele a nikoli Vase.Moje poznamka o prani spinaveho pradla doma se netykala jen teto diskuze, ale spise sireji omlouvani chyb ruznymi duvody. I jindy bezchybny Talpress vydal noveho Pratchetta s chybami, kvuli zanetu slepeho streva korektorky. Nakladateli se zjevne nechtelo cekat a hloupi ctenari zaplatili samozrejme plnou cenu. Proto rikam, ze platici ctenar neoceni obtize pripravy, ale pouze vysledek a ma pravo na nezmetkove zbozi, prave proto, ze plati plnou cenu. To by melo platit pro vsechny knihy.Korektury a Vasi praci nehodnotim – nebudu neco tvrdit, kdyz jsem knihu necetl (to mi podsouvate VY). Ale z predeslych prispevku (60 nalezenych chyb, slovosled) usuzuji, ze kniha bez chyb neni. Muzete si to prehazovat mezi Vami, vydvatelem a tim prekladatelem, ktery by mel dohodit prvni stupen ZS a ne tady vykrikovat o pedofilech a Broucich Pytlicich. Stejne mi pripada podivne, ze preklad takoveho trhaku se sveri kdejakemu nedoukovi, korektor preklad nevidi dokud neni hotovy a nemuze ho vcas zarazit a nekdo ma tu drzost to vydat a jeste nadavat na ty, kdo si dovoli neco kritizovat (chyby, sazba). Treba je to unikum FP, protoze jestli by takhle fungovaly Straky, Tallpress a dalsi, tak to potes.P.S. – nemel by se ted omluvit vydavatel, kdyz se ukazalo, ze tech 60 chyb tam je a on tu vykrikoval bludy?P.P.S. – pokud mi nekdo zasle seznam nejmene 60 konkretnich chyb, ktere prosly az do tisku, tak sedim, mlcim a soupam nohama pod stolem. Ale treba je na to FP jeste pysny?

  72. Opet jen jeden nakladatel???
    Tak nevim, ale Bergova rozhodne neni az tak spatna! A tim myslim preklad a korekturu. Pri vsi ucte jsem ted docetl prvni svazek Feyu, Vzdoru a tam nekdy jak se tak lidove rika, tecu. Protoze prakticky na kazde strance najdete minimalne jednu carku (tedy necarku). Jednoduse tam chybi. A to i pred ze, kdyz apod. A pokud nekdo nedokaze pocitat ani prisudky, to uz je opravdu spatne. A nejlepsi na tom je, ze pani prekladatelka je stejna jako predtim. Takze takdy taky zcela zretelne selhala korektura… Takze jak uz tu bylo receno, proc se pereme jen s jednim nakladatelem a ostatni rozhodne horsi ignorujeme? Tim nechci nikoho omlouvat, Bergova taky neni rozhodne dokonala a pismo JE velke, ale rozhodne jsem cetl vetsi hnusy, ktere jsem musel zvykat nekolik tydnu, protoze se to proste nedalo…

  73. Re: Opet jen jeden nakladatel???
    Ja bych to nevidel jako hon na jednoho nakladatele, ale na vseobecne volani po kvalite prekladu SF&F. Osobne proti FP opravdu nic nemam, ale nevim, proc neupozornit na chyby. Muzu jasat, ze vysla skvela kniha od Bergove, ale taky muzu rict, ze jsou v ni chyby. Jak pise Bronec v Drakobijcich – jestli se budeme jen poplacavat po ramenou, tak ten Zapad nedozeneme. A to je prada. Tyhle diskuse probihaji u hodne knizek ruznych nakladatelstvi (namatkou O Psani od Kinga, Podivny Regiment od Talpressu atd…). A pak jsou tu zname firmy (Classic), ktere uz kazdy odepsal, protoze jsou nepoucitelni. Take jsou ti nejlepsi (Talpress, Trifid), ale to neni duvod, proc na chyby u nich (Pratchett) neupozornit – chteji za knihy taky plnou cenu. FP je nekde mezi (chyby mi u nich nikdy moc nevadily, ale ta sazba!), a pokud to dava OJ a ostatni nakladateli sezrat, je to pro jeho aroganci a agresivitu (ukazte mi ty chyby nebo mlcte, pedofilove, Brouk Pytlik) Urazet ctenare, ktery upozorni na chybu redakce – v tom je FP opravdu unikatni

  74. To Pierre
    OK, já myslím, že se v mnoha věcích shodneme. Tenhle překladatel už předtím dělal první díl Welchové, jenže ten posléze sám dal přečíst a opravit nějaké své známé, takže se mi to dostalo do ruky relativně v pořádku. Tentokrát to neučinil… a bylo to tam. Já sám za sebe jsem už několikrát tady řekl, že se zodpovědnosti nezříkám – a už vůbec se nevymlouvám. Ty chyby tam jsou a jsem pod tím podepsaný – i když vzhledem k okolnostem zas já osobně tolik viny necítím (ale ty nikoho pochopitelně nezajímají). Tím bych to sám za sebe uzavřel, pokud se k tomu vyjádří ještě i LM, budu jenom rád.

  75. Korektury a typografie
    Ke korekturám Feyů: Zdravím Stiriuse – ten jeden svazek jsem znovu otevřel a za čárky se velmi stydím. Důvod? Jak jsi psal, Stiriusi v recenzi: čas…K sazbě a typografii: Michael Bronec má pravdu – je vždycky potřeba si hotovou sazbu vytisknout, projet ji ještě jednou a “dotáhnout”. Já to tak dělám a jsem rád, že se s Michalem shodnu (jako, koneckonců, většinou).K poloprofesionalitě nakladatelů: ano, je tady tržní prostředí, ale kdybychom se řídili jenom tím, nikdo by fantasy nevydával, nebo by vás třísetstránková kniha stála pětikilo…

  76. Re: Korektury a typografie
    🙂 Co uz. Cas je svine. Nikdo ho nema dostatecne. Uz mam docteny i posledni dil, taky neni jednickovy, ale je, jak se tak rika “v norme”. 🙂 Ale budme realisti, stejne nam jde v prvni rade o pocit z dobre knihy…

  77. roztrzky
    jdete se vseci bodnout – cool kniha na prazdniny a basta

  78. Celkově
    Knížka nemá chybu a druhej díl je také výborný. Jen taková otázka – čtete z důvodu hledání chyb, nebo proto aby jste si užili čtení?

  79. pánové, právě jsem si přečetla všechny komentáře k této recenzi a jsem přinejmenším znechucena, kolik vášně a emocí jste schopni vyprodukovat kvůli uražené mužské ješitnosti. neznám vaše občanské vztahy, ale převedeno do fantasy příběhu, měli bychom tu velkolepou bitvu, za kterou by se nestyděl žádný autor, ani ti nejlepší. o to ale nejde, spíš o jednu malou drobnost: nemohli byste si najít jinou kohoutí arénu?

  80. k tomu krátkýmu řádku, je to super, knížka se nemusí tak rozevírat a neničí se tím vazba:)

  81. Tak jsem se dostal k tomu abych začal číst Proměnu a musím podotknout, že zatím kniha vypadá zajímavě a čtivě avšak co je opravdu strašného je sazba (na tu se nejenom s hrůzou dívá, ale také se špatně čte)

  82. Zajímalo by mě,kde jsi četl naposled o čarodějovi jako byl Seyonne-doufam,že nikoho nenapadne srovnat tohohle Ezzarijce se Zaklínačem,jinak nevim a když už nic nemůžete najít za vadu na této knížce odsoudíte aspoň její typografickou stránku.Divim se že tu nikdo nepomluvil třeba i grafickou úpravu obalu knihy.Tato kniha je skvělá a rozhodně originálni.Nic podobného jsem nečetl .

Zanechat odpověď