Prstenec singularity – Paul Melko

Uvedení prvního románu začínajícího zahraničního spisovatele na náš trh je vždy malým svátkem. Občas sice může jít o krok vedle a je tu určité riziko, že nebude čtenáři přijat pozitivně. To by se však Prstenci singularity, jenž je oceněn Locusem za nejzdařilejší debut roku 2008, nemělo stát. I proto jsou sepsány následující řádky, osvěty totiž není nikdy dost.

Prsten singularity - Paul Melko

Svět po Exodu (přesunu lidí spojených v takzvané Komunitě do nové formy existence) je rozdělen mezi dvě formy lidí. Jedním z nich jsou Shluky – malé skupiny lidí používající kolektivní mysl, a jedináčci, kteří jsou tak trochu odstrčení. Příběh vnímáme z pohledu shluku Apolla Papadopulose, respektive zprvu jeho jednotlivých částí. Apollo se má stát Shlukem, který zamíří ke hvězdám. Je proto cvičen k přežití v extrémních podmínkách. V jeho vývoji však dochází k nehodám, a brzy zjistí, že mu jde někdo po krku. Osud Shluku se tak ubírá na různá místa na Zemi, ale i ve vesmíru a je jen na jeho umu, že přežívá.

Autor je do značné míry lidumil. Vytvořil Shluky, aby odboural negativní části chování člověka. Sám pak pohledem trochu naivní identity mladého Shluku píše v duchu humanisty, a i když ke konci trochu přitvrdí, vyznívá jeho příběh veskrze pozitivně.

Melko rozpracoval zajímavou myšlenku shlukové mysli. Téma sice už použité například ve Vingově Ohni nad hlubinou, na rozdíl od něj však Melko uplatnil tuto mysl na člověka. Aby mohla skupinová mysl fungovat, upravil autor člověka geneticky a jako šiřitele informací použil feromony. Vzniká tak skupinová mysl, která je cvičena ke spolupráci a má několik specializací, až by z toho byl kdejaký personalista nadšen.

Jak se tak stává u románových debutů, je i na této prvotině delšího rozsahu znát přechod mezi románem a povídkou. V Melkově případě je však tento přechod šikovně skryt způsobem jeho vyprávění – jednotlivé části příběhu pozorujeme očima jednoho z členů skupinové mysli. V posledních dvou kapitolách, kdy děj vrcholí, pak vnímáme text pohledem Shluku. Rychle se tak seznamujeme s každou částí hlavního hrdiny, kdy je každá část mysli na chvíli v odloučení. S tím pak může mít problém čtenář zaměřený na silnou osobnost hrdiny. Ztotožnit se se skupinovou myslí je totiž obtížné, a i když se autor snažil, ne každému se to podaří. Naopak ti, co od žánru požadují stále něco nového, budou po dočtení příjemně překvapení.

Prstenec singularity je zajímavým debutem a zaslouží si čtenářskou pozornost. Přesto se však bude asi mezi díly zavedených autorů hůře prosazovat. Věřme tak, že se od Melka dočkáme i dalších knih, které budou trošku výraznější.

Různé frakce se pokoušejí získat kontrolu nad Prstencem, obrovitou vesmírnou stanicí vystavěnou kolem Země. Prstenec je dílem inženýrů, kteří přeměnili většinu lidstva ve skupinové vědomí zvané Společenství. To rychle zjistilo, jak proniknout do dalších realit a zmizelo z té naší. Zbytky lidí geneticky upravilo své děti tak, aby vytvořily skupiny jednotlivců spjatých tak těsně, že tvoří jedinou osobnost. Jedna z takových skupin narazí během cvičebního programu na přísně utajený výzkum a brzy se ocitne na útěku ve snaze nenechat se zabít. Děj dobrodružného románu se přesouvá ze zemské orbity do džunglí Amazonie, zažijete dramatické okamžiky ve vesmíru, ale i téměř idylickou pouť s rodinkou geneticky modifikovaných medvědů… Poznejte jednu z budoucích hvězd žánru v románu, který se možná nevyhnul drobným chybám každého začátečníka, ale přesto zůstává skvělou zábavou až do konce. Kniha získala cenu Locus a Cenu Comptona Crooka pro nejlepší debut roku. (anotace)

  • Prstenec singularity
  • Autor: Paul Melko
  • Překlad: Petr Kotrle
  • Série: –
  • Forma: paperback
  • Počet stran: 344
  • Cena: 269 Kč (v našem e-shopu již za 229 Kč)
  • Vydal: Laser-books, 2012

Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář.

Jan Michálek (redaktor)

jan.michalek@fan­tasyplanet.cz

Další články autora

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

15 komentářů

  1. Ty jo,to jako fakt Paul Melko?To tady ještě snad nebylo!A nebo nějaká recese?

  2. Těžko říct. 🙂

    Každopádně – thank you very much, Mr. Melko. 🙂

  3. Zní to opravdu moc zajímavě, jako něco na pomezí Sterlinga a Aldisse, transhumanismus a hento ono. Škoda že to nevyšlo jinde, mám zákaz kupovat knížky od Laseru. :-/

  4. Jak SF moc nečtu, tak tohle mě opravdu hodně zaujalo. Myslím, že si zas rozšířím knihovničku 🙂

  5. Jen nakupujte, ať se ještě nějakého Melka dočkáme.
    Já mám zas pocit, že kupuji jenom knihy od Laseru (no dobře tak ještě od Strak)

  6. Taky mám majoritní podíl knížek z Laseru. A samozřejmě bude růst! 😀

  7. jan michálek
    to máš prašť jak uhoď. ať kupuješ nebo ne, stejně často nedovychází. nepoznám rozdíl, kdy se rozhodnou to zaříznout. při těch současně nízkých nákladech co? musí prodat 80 % a půjdou dál? a když se dalšího dílu, který vydají po x-letech prodá jen 30 %, tak skončí? ne ne, série už kupuju jen ve srozumitelných originálech. zbytečné utrácení peněz za ty české nedovydávané.

  8. Regisi, Melka si klidně kup, není to součást série, ale samostatný román 🙂

  9. Tak Melko patrí medzi tie lepšie veci, čo tento rok vyšli, inak ja tiež kupujem predovšetkým knižky od Laseru (tento rok mám v pláne ešte 7 titulov).

  10. Uz mam, rozcitane niekde uprostred. Btw, u mna je to s Laserom (a obecne knihami) hrozne. Nemam to uz kde davat. Ved len spocitajte: komplet NSO, komplet Mistrovske kusy (a ano, povolil som v mnohych ohladoh, takze napr. Bestera mam aj trojmo :), komplet Moderni dila SF. K tomu este stare Laseroviny…jj, aj u mna tvori Laser vacsinu zbierka… Hmmm, na druhom mieste je asi Triton/Trifid a Polaris…

  11. zabudol som na New Weird….z laseru zabera tusim najviac na objeme

  12. martine, takových tady bylo 🙂 nakladatel čuje zisk a šup, autore, piš sérii 😉

    přiznám se, že zrovna melka jsem vyloučil už na základě anotace a recenzí na amazonu.

  13. Nádherná knížka, četla sem jí se zatajeným dechem, originální zápletka, napínavé i způsob vyprávění mi moc seděl. Myslím že jsem z fantasy přešla na scifi a po tomhle už nemám ani na fantasy chuť. Doporučuji

Zveřejnit odpověď