Rachel Morgan – Mrtvá čarodějka přichází – Harrison Kim

Možná to znáte taky. Nic se vám nedaří a vy zjišťujete, že to chce změnu. Dlouho váháte, ale nakonec se rozhodnete a jdete do toho. A pak zjistíte, že jste si moc nepomohli, právě naopak, všichni vás odepíšou jako „mrtvou čarodějku“. Pokud jste to sami nezažili, ale zajímá vás to, zkuste si přečíst o Rachel Morganové. Ona s tím totiž má bohaté zkušenosti.

Harrison Kim - Rachel Morgan - Mrtvá čarodějka přicházíJednoho krásného dne se ve světě Kim Harrisonové stala jedna velmi nepěkná událost. Lidé přestali jíst rajčata. Zjistilo se totiž, že nejsou moc zdravá. A hlavně ty druhy, které se staly přenašečem smrtící epidemie, ve srovnání s níž je ptačí chřipka něco jako kýchnutí proti rakovině. A zrovna tehdy se rozhodli dosud skrytí Inderlanďané (rozumějte upíři, vlkodlaci, skřítci, čarodějové a podobná havěť) vystoupit z utajení. A zdecimovanému lidstvu nezbývalo než tento fakt prostě přijmout.

Ale aby mohly lidské děti v klidu spát, vznikly dvě agentury, které mají na starost udržování pořádku mezi magickými bytostmi a lidmi. Jedna z nich je čistě lidská – FIK, a druhá zase čistě Inderlanďanská – IBA. Příznivcům ruské fantastiky to může trochu připomínat Denní a Noční hlídku a nebudou příliš daleko od pravdy, obě organizace se upřímně nenávidí a Rachel nakonec skončí na půl cesty mezi nimi.

Přesně tak, sympatickou čarodějku nemají v IBA rádi, a tak se ji snaží vyštvat tím, že jí dávají samé podřadné úkoly. Když se nakonec Rachel rozhodne postavit na vlastní nohy, udělá jim obrovskou čáru přes rozpočet, protože s ní podá výpověď i jedna z nejlepších agentek IBA, živá upírka (oxymorón jak od Máchy) Ivy a skřítek Jenks. Ani jeden z nich to sice nedělá úplně nezištně a bez vlastních postranních úmyslů, ale s tím se bude muset Rachel smířit, protože jejich pomoc nutně potřebuje. IBA se totiž opravdu nerada vzdává svých nejlepších lidí a pro podobné případy už existuje i precedens – z posledního odstoupivšího agenta totiž zbyl pouze mastný flek na zdi. Jediná její šance na vykoupení ze smlouvy je skrze usvědčení radního Denta z pašování síry.

Když si ale odmyslíte všechnu tu magii a fantaskní bytosti, zůstane vám kupodivu svět, jehož prostředí je velmi podobné kyberpunku – skoro všemocné organizace, nebezpečné drogy, polorozbořené čtvrti s poetickými názvy jako je Díra a podobně.

A na tom je postavena celá zápletka knihy. Nazvat ji detektivní by bylo asi trochu troufalé, protože se po ničem v podstatě nepátrá, viník je celou dobu jasně dán, jde jenom o to, jak mu z domu ukrást nějaké usvědčující důkazy. Takže by možná přesnější bylo označení špionážní, ovšem pouze pokud uznáte čarodějku přeměněnou na norka (ano, to mně osobně opravdu imponuje, i když je to norek pouze s malým n) za hodnou označení špión. Zvlášť když se skoro pokaždé nechá chytit. Stručně řečeno, zápletka nepatří mezi silné stránky knihy.

Co mezi ně tedy patří? Rozhodně poměrně propracovaný a mírně neokoukaný systém magie, zajímavý mix postav – abstinující upírka Ivy, lehce nešikovná čarodějka, drzý skřítek Jenks a knihovník, který má lehké opletačky s démony. I když většina charakterů se nevyhne nálepce klišé jako prase, dohromady tvoří poměrně třeskutý mix, a tak není žádný div, že jejich vzájemná interakce často skončí povedenou hláškou. Mezi postavami to taky občas zajiskří, třeba mezi Rachel a krysím bojovníkem/kni­hovníkem nebo když se Ivy pokusí si z Rachel trošku cucnout, byť tady jde o napětí trochu jiného druhu. Mimochodem jde o jeden z nejlepších popisů upířího „svádění“, s jakým jsem měl tu čest. Tím se dostáváme k dalšímu plusu knihy, tedy popisy. Ano, skoro bych nevěřil, že to někdy napíšu, ale Harrisonová je skoro až fascinovaná popisnými pasážemi a kupodivu se jí daří část tohoto nadšení přenést i na čtenáře.

Ale protože rovnováha mezi Ying a Yang musí být zachována, patřičně to na druhou stranu odnesly akční pasáže. Je jich málo a je to dobře, protože to žádné velké potěšení není. Nejsmutnější na tom je, že ačkoli je hlavní hrdinka čarodějka, se svými protivníky si to většinou vyřizuje ručně. Holt bílé čarodějky jako Rachel to mají těžké a jejich příznivci taky, protože jsou ochuzeni o spektakulární magické bitvy. A tak nejlepší akční scénou je krysí souboj, což není zrovna věc, která vás posadí na prdel.

I když nejde o žádné myšlenkové veledílo, jde o navýsost pohodovou četbu, která určitě potěší každého fanouška městské fantasy. Do poslední dobou možná trochu přesyceného ovzduší rozmáhajícího se fenoménu totiž příběhy rusovlasé čarodějky přináší hned několik novátorských prvků, a to se rozhodně počítá. Navíc máte možnost se pokochat pěknou obálkou, konečně někdo pochopil, že i oddechové čtivo může být zabaleno v hardbacku.

Jan Červenka (redaktor)

jan.cervenka@fan­tayplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

2 komentáře

  1. Bylo to velmi klišovité čtení, když knihu odložíte,nic vás nenutí ji dočíst, pokud si trapně jako já nemyslíte, že vás něčím překvapí. Nepřekvapí. A nadšení z toho nesálá.

Zanechat odpověď