Smrťáci – Martin Komárek

Kniha jednoho z našich předních českých fejetonistů, jehož články asi znáte z TV magazínu DNESu, ve mně vzbudila velký zájem. Byl jsem zvědavý, jak si člověk, neustále se pohybující v přítomnosti, poradí s příběhem z roku 2048. Posuďte sami jak se mu to povedlo.

 Martin Komárek - Smrťáci

Za těch osm a čtyřicet let od současnosti se Amerika stala symbolem krásy, prosperity, rozvoje a čistoty.
Jejím pravým opakem je potom Evropa, zvláště pak torzo bývalé české republiky. Teď je oblast Čech a části Moravy ve světě nechvalně známa jako Bohemie. Kokain, heroin a jim podobné látky byly již dávno zprovozeny ze světa, ale na jejich místo se úspěšně dostal alkohol. Tato, lidmi Bohemie oblíbená droga, byla postavena mimo zákon a pokud je u jakékoliv osoby nalezena v množství větším než malém, potom je onen nešťastník neprodleně poslán do vězení, či protidrogové léčebny. Je-li schopný převýchovy, podstoupí vysilujícímu psychologickému a fyzickému programu a jestliže se ani po něm nezapojí do “plnohodnotného života bez drog” je bez milosti popraven.
O osudu světa rozhodují světoví giganti jako Pepsi ( ta v konkurenčním boji zničila Coke), Microsoft ( v čele s Billem Gatesem IV.) nebo CNN.

Jak jistě víte, sebelepší nápad na knihu by nebyl k ničemu bez kvalitního děje a ten je opravdu mistrný.

Určitě jste pochopili, že kniha popisuje nejen sociální, ale i názorové rozdíly mezi krásnými Spojenými státy a špinavou Bohemií. Protože americké společenství vládne světu, dává svou nadřazenost ostatním státům najevo svými intervencemi do jejich vnitřních záležitostí. Na začátku se seznámíme s nejlepším vojákem planety, supertrooperkou Time Leeriovou, která je se svým týmem vyslána potlačit bohemské narkomany.

Třicetiletá naivní Time, s mozkem vypláchnutým americkou ideologií se setkává s Arturem, skoro padesátiletým synem místního ministra. Artur zatvrzelý milovník alkoholu, udržující sexuální vztah se svou šestnáctiletou přítelkyní Ester je zatčen policií a  na převýchovu je svěřen právě Leeriové. Jak to tak už bývá, oba se spolu vyspí a pak už se na vás valí spousty zvratů a nečekaných vyústění.  Všude je plno intrik, náš pár se potýká se spoustami problémů a Time se postupem času “spravuje” ze slečny Ameriky na slečnu správnou.
Možná máte pocit, že se příběh blíží spíše Harlequinu než pořádné sci-fi, ale opak je pravdou. Autor správně používá u vínem posilněných Čechů časté vulgarismy a slangové výrazy. Snad toho sexu mohlo být méně. Artur si to při každé příležitosti rozdává s Time nebo Ester, Ester s panem ministrem a Time s Tyranosaurem ve virtuální realitě. Člověk by nevěřil, kolik různých výrazů existuje pro pohlavní orgán.

Než vyslovím konečný verdikt, nesmím opomenout napsat pár slov o poselství, které knížka nese. Celá je protknuta filosofickými úvahami nad rozdílnými poměry obou částí světa a pokud se nad celým dějem zamyslíte, tak zjistíte, že popisovaný svět by nemusel být až tak utopický. Tu a tam se mi zdá, že autor tam pomocí stroje času opravdu byl. Jednou se tato zajímavá kniha snad stane biblí protiamerických anarchistů, kdo ví?

Čtěte, i když poté budete autorovi nadávat za poněkud špatně srozumitelný konec a možná podivné názory.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Smrtaci
    Docela to slo, autor se nechal unest ustrednim napadem, takze z pribehu zustaly nekdy vice nekdy mene funkcni fragmenty. Zhruba v puli knihy me to prestalo bavit, ale poslednich par desitek stran to uz zase melo stavu. Skoda, ze se autor bal akce, navic pouzil az prilis pejorativ na muj vkus.

  2. vize
    Je to divná vize, ale možná má původ v tom, že autor byl v USA a někde v Dakotě si chtěl koupit v obchodě lahev whisky nebo si dát v hospodě ve Frisku po obědě pivo. S tímhle mají našinci velmi špatné zkušenosti – někde chtějí vidět doklady, jinde rovnou volají policajty…

  3. eurofilni Komarek
    Mhm, obava z USA a Pepsi mi pripada mirne receno smesna. Co se tyce temnych vizi a skepse ohledne budoucnosti, misto strachu ze zakazu alkoholu, americkeho nacionalismu a USA vubec je ted imho v kurzu kampan proti koureni, panevropanstvi a EU vubec. A misto Pepsi se muzeme obavat treba…mhm…Nestle.

Zveřejnit odpověď