Uplynuly necelé dva měsíce a máme tady další díl série „Mark Stone“. Je to nový příběh, vzešlý (alespoň částečně) z počítače samotného J.-P. Garena.. Po Marku Stonovi v něm obligátně není ani potuchy, přesto patří k těm lepším.
Děj se ze značné části odehrává na Stanici 46 v soustavě Terrranie XXII. Původně šlo o důl, po vytěžení ložisek titanu upravený na obchodní stanici, ve které své zboží směňovali převážně piráti a pašeráci. V této nehostinné končině kdysi pirát Tex Harper zachránil Jenny, dceru původních provozovatelů stanice, kteří byli brutálně zavražděni. Dívka byla svěřena do výchovy bohatého strýce. Deset let poté se ukazuje, že se strýčkem není zdaleka vše v pořádku a Jenny hrozí z jeho strany blíže nespecifikované nebezpečí. Tex proto žádá o pomoc Randala Gardnera, bývalého vojenského pilota, nyní soukromé očko. Ukazuje se, že ve hře jsou mafiáni, dodávky drogy „lapis oniris“ a Denebané, ale to už vstupuje na scénu i policie. Překvapením však ještě zdaleka není konec.
Celkový dojem z jednašedesátého svazku série „Mark Stone“ byl z mého hlediska velmi příznivý. Jde o solidní (v této kategorii) akční četbu, kde tentokrát sex a podřezávání hrdel netvoří hlavní kostru děje. Prostředí Stanice 46 prosycené záhadami a „mluvícími“ houbami, akční scény i boje v kosmu dávají příběhu ve stylu „drsné školy“ šanci na slušné umístění na žebříčku „vlakového“ sci-fi čtiva, uvnitř dané dobrodružné řady dokonce může patřit ke špičce. Lví podíl na této skutečnosti mají spoluautoři označení iniciálami J.-M. G. a P.-O. G., jimž je dílo věnováno. Celkový styl totiž nekoresponduje s běžnými výplody pana Garéna a odpovídá staršímu příběhu, který u nás vyšel pod názvem „Galaktická spravedlnost“, na kterém se (s vysokou pravděpodobností) podíleli titíž spoluautoři. Obě uvedená dílka by se bez větších problémů dala využít jako scénáře béčkových akčních sci-fi, jimiž jsou zřejmě inspirována. Pokud tedy potřebujete ubít čas na kratší cestě, lze tuto knihu jen doporučit.
Překlad Eriky Rumplové a redakční práce jsou na pro tuto řadu běžné úrovni, stejně jako obálka s obrázkem Petra Bauera. Milým doplňkem svazku je seznam vyšlých dílů celé série (i když je tam několik zmatečných údajů) a názvy nejbližších chystaných svazků. Co tedy čeká příznivce nového? Svazek 62 má nést název „Šarlatové pláště“, v reedici vyjde „Tajná mise“.
Stanice 46 je lepší kus z Marka Stonea, to souhlasím, ale stejně je to pořád stejný – člověk to přečte do půlky a může říct jak to skončí. Prostě oddychová četba až úplně na dnu, až brak – ale čtu to stejně, asi sem blbej