Tentokrát nám pan Dozois předkládá povídky 40. a 60. let, jak sám uvádí “…,vytavené z tyglíku ostré konkurence…” Staré fláky čekají.
V roce 2001 se na našem trhu objevila kniha Nové dobré kusy, tradiční SF 90. let. Obsahovala povídky žánrového rozpětí od sociologického, náboženského a filosofického SF po cyberpunk. Nyní, rok po vydání Nových, tu máme Staré dobré kusy, tradiční SF let 40. až 60. Sbírka obsahuje šestnáct povídek oproti sedmnácti v té minulé, editorem je znovu Gardner Dozois. Už v předmluvě editor vysvětluje charakteristiku rozdílu mezi moderním SF a SF staré generace. Například v této sbírce nenajdete čistě akční povídku, cyberpunk, ba dokonce ani filosoficky laděné SF. Staré dobré kusy jsou zaměřeny hlavně na SF sociologické a dobrodružně-objevitelské.
Samotná obálka naznačuje, o čem asi celá kniha bude. Taková sputnikovská loď dlouho na obálkách nebyla. Tato “archaická” loď/sonda na obalu vyjadřuje přesně atmosféru, jaká vás provede celou knihou. Většina povídek se zaobírá vizí mnoha lidských kultur rozesetých ve vesmíru, a i přes různorodost příběhů sbírka nepůsobí tak pestře jako její předchůdce. 239 Kč je cena stejná jako u minulého Gardnerova počinu, ale dostanete o jednu povídku méně…
Za nejzajímavější ve Starých dobrých kusech považuji tvorbu Poula Andersona (Lidé z nebe), ale jednoznačně potěší i Roger Zelazny (Brány jeho tváře, lampy jeho úst). Povídky zde publikované jsou všechny extrémně čtivé, většinou mají rychlý, ale nikoli akční spád, a potěší všechny milovníky technologického SF, neboť snaha šokovat se v povídkách táhne jako jasná nit.
Naprosto zde chybí povídky čistě filosofické, jakou byla například povídka Modlitby ve větru (Nové dobré kusy – Walter John Williams). Sbírka je méně aktuální než Nové dobré kusy, neboť v ní chybí opravdu hodně kvalitní a dnes známé povídky jako byla v Nových kusech třeba Cesta kříže a draka od George R. R. Martina. Nenajdeme zde ani povídku, která by byla zajímavá tím, že je začátkem knižní série (Brepta – Vernor Vinge – později vznikla kniha Oheň nad hlubinou, nyní již knižní série).
Pokud bych měl obsah sbírky Staré dobré kusy shrnout, musím říct, že pro čtenáře nepřináší tak vydatnou porci jako Nové dobré kusy, ale na rozdíl od nich si Staré po celou dobu čtení drží jednu neměnnou hranici čtivosti, která u jejich předchůdce silně kolísala. Čtenář musí uznat, že po Cestě kříže a draka číst povídky typu Klokanosaurus rex (ta mi opravdu přišla hodně nudná) nebo Zlatořaska (opravdu podivné, i když s pěknou pointou), přinejmenším trochu degradovalo celkový dojem z knihy. Proto jednoznačně obsah Starých dobrých kusů doporučuji, neboť nestagnuje. Mínusem ale je, že zde nováčci na poli SF nenajdou nějaký silný opěrný bod, ba dokonce ani nějaký výrazný výčnělek z “šedi” šestnácti povídek, které se sice čtou jako po másle, ale v dnešní době nepřináší ono opojení, jaké čtenář SF hledá v moderní tvorbě. Jako malé ohlednutí do minulosti však Staré dobré kusy potěší, a pokud je tak budete brát, zajisté vás nezklamou.
Veľmi zlá recenzia
Jediné, čo som sa z nej dozvedel je, že J.S.Chum čítal Nové dobré kusy. Ale mňa to nezaujíma.
Jestli jste se z mé recenze dozvěděl jen to, mistře Balte, možná by Vám neuškodila lekce čtení článků v českém jazyce… mimochodem rád se pokochám Vaším ztvárněním recenze na Staré dobré kusy. Pak je zde možná místo pro spekulace. Kvůli lidem jako jste vy mi rozhodně nevadí, že lijáky způsobující v mém bydlišti povodně právě teď míří na východ…
Odpoveď
Nemyslím, že cesta osobných invektív je tou správnou, omnoho vhodnejší je konštruktívny dialóg. Rozhodne by som článok nenazýval recenziou, nedozvedel som sa z neho (ako som už spomenul) prakticky nič. Ale pokúsim sa to zhrnúť – dozvedel som sa, že je v knihe o jednu poviedku menej, než v Nových dobrých kusoch (NDK). Dozvedel som sa, že úroveň poviedok je vyrovnaná, na rozdiel od diel v NDK. Dozvedel som sa, ktoré poviedky sa autorovi článku páčili v NDK. To je zhruba všetko. Chýba mi vypichnutie plusov a mínusov knihy (nie, nemyslím tým vetu “…jednoznačně obsah Starých dobrých kusů doporučuji, neboť nestagnuje. Mínusem ale je, že zde nováčci na poli SF nenajdou nějaký silný opěrný bod…”). Chýba mi zhodnotenie, prečo asi Dozois zozbieral práve tieto poviedky, čím sú výnimočné (z editorovho uhlu pohľadu). Akých autorov vybral, sú predsa medzi nimi známy aj menej známy. Zaujímavý by mohol byť aj pohľad na porovnanie známosti autorov v Spojených Štátoch a u nás – Dozoisovo rozprávanie o spisovateľoch na začiatku každej poviedky je mimoriadne zaujímavé z tohto uhlu pohľadu. Ale, pravdaže, čo do článku napísal a čo nie je len vecou autora, jeho zručnosyi a skúseností.
4 Balt
IMHO mi tato recenze dala vic, nez klasicke shrnuti deje, ktere je soucasti mnoha jinych “recenzi”. BTW, popisovat editoruv uhel pohledu spis patri editorovi:-)