V tomto článku bych vám chtěla přiblížit, jak vypadají programy Star Treku na českých conech. Od těch zahraničních se značně liší, ale nemyslím si, že by byly méně kvalitní. Český fanoušek Star Treku to nikdy neměl lehké a musel hlavně vyjít ze svých vlastních skromných zdrojů.
Nechci srovnávat, ale pro obraznost bych měla nejdříve popsat, jak asi vypadá takový zahraniční con věnovaný Star Treku. Tak tedy takový con se skládá především ze dvou věcí – vystoupení televizních i filmových herců a prodeje všeho, co nějak souvisí s daným seriálem či filmem. Představte si třeba dva obrovské stany. V jednom na pódiu vystupují herci a v druhém se prohýbají stoly pod knížkami, videokazetami, modely, tričky, akčními figurkami a cetkami různého ražení i kvality (např. EXPOTrek 1999 v Hannoveru).
No a teď si představte takový český con, na kterém nic z toho není. Tak za čím tam vlastně fanoušci jezdí?
Setkat se s jinými trekkies
Toto je bezpochyby důvod, který bude platit všude a za jakýchkoliv okolností. Prostě chcete být mezi svými. Potkat lidi, kteří mají rádi to co vy a jsou podobně „ujetí“. U nás je ovšem trekkies docela málo a někteří jsou navíc značně izolovaní. Celkem často se stává, že je takoví trekkie sám a nemá ve svém okolí nikoho, kdo by sdílel stejné nadšení pro Star Trek jako on. Pak je pro něj jedinou možností jak se setkat s dalšími fanoušky klubové setkání nebo con. Jistě, je tu i internet, ale osobní setkání je daleko cennější, zábavnější a člověku toho víc dá. Pro mě osobně je to hlavní důvod, proč na cony jezdím.
Promítání
Ne všechny díly u nás už dávali a ne každý měl možnost všechny shlédnout. Každý se rád čas od času podíváme na některý díl či film. Buď je to už dlouho, co jsme ho viděli, nenahráli jsme si ho na videokazetu nebo jsme ho neviděli vůbec a máme tak šanci dohnat „mezeru ve vzdělání.“
Dalším kladem promítání na conech je možnost shlédnout vše v původním znění „nepošpiněné“ a „nezmrzačené“ českým dabingem, který v dřívějších dobách stál za… málo. Někteří trekkies upřednostňují vidět a slyšet své oblíbené postavy v angličtině. Také plátno a projektor mají něco do sebe, i když kino nahradit nemohou.
Zatím nových dílů stále přibývá, ale filmy jsou už poněkud „ohleděné“. Je tu tedy jistá stagnace, na druhou stranu se tento sektor dá oživit jen těžko. Poslední dobou se to povedlo hlavně promítáním lehce erotického sitcomu české výroby Sexenprise, což je sestříhaný a předabovaný nový seriál Enterprise. Sexenprise má dva díly, které ale toto téma už vyčerpaly a dál se pokračovat nebude. Je to však směr, kterým se dá částečně ubírat dál a už začínají vznikat další amatérské dabingy.
Přednášky
…tvoří hlavní náplň takového ST bloku. Star Trek je široké téma a dá se opravdu vykládat o mnohém. Je tu místo nejen pro čistě informativní přednášky, ale i pro ty spekulativní či kritické, protože ST má svá „temná místa“ a své chyby.
Problém občas bývá v přednášejících. Většinou jsou to totiž mladí lidé, kteří samozřejmě nemají zkušenosti s vystupováním před obecenstvem. Kdo si to nikdy nezkusil, tak také asi neví, jak náročné může být připravit takovou přednášku. Zabere to opravdu hodně času. Informace se hledají na internetu docela dobře, obrázky taktéž, ale třeba nastříhat video může být pro někoho značný problém. A je pravda, že přednáška prokládaná videoukázkami je hned o něčem jiném, než jen suché předčítání textu z kusu papíru.
Pokud vím, tak dříve se Star Treku na conech věnovalo jen pár hodin, které vyplňovaly právě jen takovéto přednášky. Ostatně i ta má první se skládala ze tří stran textu, který byl za deset minut přečtený.
Jak Trekkies postupně přibývalo, začala se jejich účast na conech zvyšovat a zakrátko vznikly první větší ST bloky a dokonce i samostatný con (PSSTcon 2000 a 2001 v Praze). Takže takovéto „obyčejné“ přednášky už nestačily a vývoj je posunul o kus dál.
Jak mám možnost pozorovat současnou úroveň přednášek, tak se opět obávám, že i v tomto směru se blížíme k mrtvému bodu. Jak jsem napsala výše, přednášející jsou mladí a není jich mnoho. Většinou také mají jen svůj vlastní prozkoumaný okruh, který je v seriálu zajímá nejvíce (lodě, některá rasa, hudba). Zákonitě pak musí nastat vyčerpání těchto témat a odliv posluchačů. Nastává čas pro novou krev. Otázka je, jestli tu někdo takový je a má dost odvahy, protože té je také potřeba.
Naštěstí Star Trek zaujal i takové kapacity jakými jsou Františka Vrbenská či Ondrej Herec a tak jsme měli možnost vyslechnout si úplně jiné přednášky, než na jaké je člověk zvyklý. Je škoda, že je jen málo takových, co se dokáží na Star Trek podívat z jiného úhlu pohledu a ten pak rozpracovat do dokonalosti. Já osobně si přednášek velmi cením a absence takovýchto intelektuálněji pojatých prací považuji za škodu. (Nebudu tu teď polemizovat o tom, jestli se vůbec na Star Treku dá něco intelektuálního najít a jestli jsou Trekkies natolik „intelektuální“, aby něco takového dokázali strávit. Na to máme asi každý svůj názor.)
Hosté
Co naplat, žádné hvězdy se asi ještě chvíli nedočkáme. Už nás sice navštívili Garret Wang (Harry Kim v seriálu Voyager) a Alice Krige (královna Borgů ve filmu První kontakt), ale na českém conu se ještě žádný herec neukázal. Co si budeme namlouvat, jedním z hlavních důvodů jsou peníze. Dál to rozebírat nechci, ten problém je všem asi dostatečně jasný.
Může ovšem vyvstat otázka, jestli opravdu český fanoušek touží vidět některou z postav na vlastní oči a pokud ano, kolik takových fanoušků vlastně je. Kolik by jich přišlo? Vyplatilo by se to? Podobně asi uvažuje každý organizátor a odpovědi jsou značně nejisté. Vím, že takovéto otázky trápily Vaška Pravdu před letošním Eurocon a že měl snahu (blahořečme mu za to) někoho do ČR přivézt, nakonec se to však bohužel nepovedlo.
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že setkání s hercem je skutečně zážitek. Někteří herci už na cony jezdí dlouho, mají tuto „práci“ rádi – koneckonců je to zábava i pro ně – a jsou to opravdu dobří baviči. Na výše zmíněném EXPOTreku jsem zažila vystoupení George Takeie (Hikaru Sulu z TOS) a Ethana Phillipse (Neelix z Voyageru), a bylo to jak zábavné, tak zajímavé a poučné.
Časem by se snad mohlo podařit přilákat alespoň některou z vedlejších postav a já osobně jsem na ten památný den zvědavá. Když to tak vezmu, herců na cony jezdí opravdu málo, většinou přijedou spisovatelé nebo výtvarníci, a tak by to vlastně mohlo zajímat i ty, kteří Star Trek znají, ale nepovažují se za fanoušky. Přišli byste?
Zatím si tedy musíme vystačit s našimi domácími hvězdami. Mám tím hlavně namysli dabéry, kteří propůjčují hlas postavám ze Star Treku. Pozvat je byl určitě dobrý krok. Pokud se nepletu, poprvé se tak stalo na PSSTconu 2000, kde se objevila Sylva Talpová, která dabovala kapitána Janewayovou v seriálu Voyager. Bylo to něco nového, zajímavého a vneslo to opět trochu oživení do programu. Dabér sice postavu nezná tak dobře jako herec a Star Trek jako takový ho nemusí vůbec zajímat, ale i tak je to zajímavá debata. Navíc překlad a dabing Star Treku je něco, co fanoušky stále rozpaluje a o čem jsou schopní si povídat snad do nekonečna. (viz. článek Problematika překladu Star Treku.)
Soutěže
Snad tak trochu okrajová záležitost, ale zábava především. Na Star Trek se dají vymyslet tisíce otázek a navíc trekkies jsou v tomto směru opravdu vynalézaví. Měli jsme tu Trexeso, ST kufr, Riskuj-ziskuj, Chcete být praporčíkem? a další soutěže, u kterých se zaručeně pobaví všichni.
Jen s těmi cenami za výhru je to trochu špatné, protože sehnat u nás něco startrekovského je problém. Knihy a hry jsou k dostání celkem bez snadno, objevily se i nějaké ty figurky, ale například modely hvězdných lodí už se nedováží vůbec, o uniformách, peckách a odznacích ani nemluvě. A to je to, po čem takoví Trekkie touží asi nejvíc. Je tu sice možnost zajet si do Vídně do některého z tamních obchodů specializovaných na sci-fi a fantasy, ale to mohou jen ti movitější z nás. Navíc sponzoři prakticky neexistují, když už někdo pořádá soutěž, tak ceny zaplatí z vlastní kapsy.
Tak tohle zhruba najdete na programu ST bloku, který většinou pořádají sami Trekkies, takže je to takové zařiď si, pomoz si, udělej si sám… Ale jak už jsem napsala, jsme docela vynalézaví. Koneckonců, když něco chceme a nikdo jiný nám to nedá, tak nám ani nic jiného nezbývá.
Důležité také je, že se pořád rodí nové nápady. Úspěch měl třeba ST kabaret, což bylo hudební vystoupení s předělanými českými i zahraničními písničkami do startrekovské podoby. Zase to bylo něco nového a zase jsme se výborně bavili.
Neměla bych také opomenout, že přibývá lidí, kteří se pyšní uniformami a dalšími oblečky. Důstojníci Hvězdné flotily už pomalu začínají patřit ke koloritu conů. Navléct se do pověstného „pyžama“ je zážitek, to vám mohu potvrdit. Sice na vás někteří (někdy většina, záleží na tom, kam v uniformě jdete) hledí jako na blázny, ale je to docela zajímavý pocit. Sehnat uniformu a vše, co k ní patří, není lehké, ale také to není nic, co by zlaté české ručičky nezvládly. Maminka ušije další „pyžamo“, tatínek spájí pár mosazných koleček a uplácat odznak z moduritu zvládne snad každý. A hurá na con!
Od prvních nejistých krůčků, kdy se Star Treku věnovalo jen pár lidí, kteří svými přednáškami chtěli informovat své okolí, že vůbec něco jako Star Trek existuje, jsme se tedy dostali až k samostatným startrekovským conům. Návštěvnost se sice stále nemůže srovnávat s těmi přívaly trekkies, jaké zažívají zahraniční akce, ale koneckonců jsme malá země.
Když se ohlédnu zpět, vidím, že jsme opravdu ušli kus cesty a že je za těmi, kteří ST bloky pořádají, velký díl dobře odvedené práce. Když se podívám dopředu…
Nejsem si úplně jistá, kam směřujeme, ale vidím, že se tempo stále zvyšuje. Tento rok jsme měli Pragocon a Eurocon, na kterých měl Star Trek rozsáhlé bloky. V září se chystají dokonce tři (!) samostatné ST akce. Jen jedna z nich má mít rozsáhlejší charakter (Pentacon, u příležitosti výročí zahájení vysílání Star Treku), ale i tak se sama sebe ptám, zda je to nutné. Projevuje se tu jakási roztříštěnost. Buď totiž budeme jezdit na velké cony, na kterých bude mít Star Trek své místo, nebo budeme pořádat vlastní menší akce. Samozřejmě to nemusí platit úplně, mezi velké cony se nějaké menší setkání vždy vejde, ale rozhodně ne tři v jednom měsíci. Takovéto menší akce také znamenají jistou uzavřenost (jsou prakticky jen pro trekkies) a odluku od okolního fanovského světa, takže doufám, že tímto směrem se vývoj ubírat nebude. Nemyslím si, že by to aktuálně hrozilo, ale už teď bychom si měli rozmyslet, na jakých akcích se chceme setkávat. Jestli se budeme dál promenádovat v uniformách před ostatními návštěvníky velkých conů nebo se uzavřeme do svého vlastního světa.
