Když jsem kupoval román Jaroslava Mosteckého „Útesy křiku“ (mimochodem s velmi vydařenou obálkou od J. P. Krásného), očekával jsem profesionálně napsaný dobrodružný příběh a nezklamal jsem se. Zřejmě půjde o jeden z nejlepších příběhů žánru temné fantasy u nás nejen pro tento rok, ale i po několik let následujících.
Příběh Owaina mac Sigurda, krále Orkádie, syna vikinga a keltské princezny, se vyvíjí podle zásady, že když jde něco špatně, půjde to ještě hůř. Owain se svými muži vyráží na výpravu na základě tajemného vzkazu, doručeného němým poslem. Posel byl ještě téže noci zavražděn a válečná výprava padla cestou do nastražené pasti. Objevení nečekaných spojenců sice zachrání Owaina a jeho zbylé muže, ale Owain se i se svými spojenci žene nic zlého netuše do pasti v tajemstvím opředené zemi Ónún, kde na něj má čekat nejen jeho vyvolená, ale i tajemný nepřítel, který před lety zabil jeho otce. Kolotoč politických čachrů, zrady, úskoků a zabíjení se v tu chvíli teprve roztáčí, a vše jen proto, že z hlediska královny země Ónún si jeden muž (tehdy ještě chlapec) s nepříliš žádoucím rodokmenem vybral za budoucí ženu „špatnou“ princeznu.
Autor zde na 446 stranách rozehrává krvavý a až na pár klíčových „maličkostí“ i téměř čistě historický příběh z časů úspěšných výbojů vikingů a rozsáhlých kulturních a politických změn, postihujících v té době značnou část Evropy. Dokonale pochmurná atmosféra, podtrhovaná neméně dokonale popsanými historickými reáliemi čtenáře uchvátí a zároveň mu způsobí mrazení v zádech spolu s pocitem celkového podchlazení a zabahnění. Většina děje se totiž odehrává buďto v noci, v mlze, nebo v záři ohňů, pochodní či hořících domů a hrdinové bojují, prchají či plavou v bahně, krvi, kalné mořské vodě, nebo lezou po (pokud možno vlhkých) skalách.
Útesy křiku navíc spojují autorova oblíbená témata, jak je známe například z Ďáblových dcer – vikingy a draky, ale hlavní příběh je tentokrát jen jeden a rozhodně nehýří optimismem. Druhdy oblíbený pohádkový motiv (princezna zachraňovaná před drakem krásným princem) je zde konfrontován s temnou realitou středověku, různými legendami a mění se v něco, co bude za pár let možná prohlášeno za klasiku české temné fantasy.
Svého druhu jedinečný příběh je co do pochmurnosti srovnatelný s Kresovým Králem Nesmírna, ale je o to působivější, že má podstatně blíže k realitě, neboť v něm kromě věštce a draků není prakticky žádný nadpřirozený prvek (nepočítám-li bojovníky zhusta plavající v ledové bouřlivé vodě prakticky „v plné zbroji“). Navíc je zde na naše poměry minimum humoru, což znamenitě přispívá k celkovému ladění příběhu, který je, stejně jako doba, v níž se odehrává, krutý a drsný.
Tuto výborně napsanou knihu mohu vřele doporučit veškerým příznivcům kvalitní literatury, ale nedá mi to, abych nepřipojil varování. Pokud jste v problémech či momentálně trpíte depresí, odložte čtení Útesů křiku na dny, kdy budete v pohodě!
No, ja teda
nechcem brat recenzentovi pravo na jeho nazor, ale asi sme fakt citali nejaku inu knihu. Utesy kriku mi pripadali prekomplikovane, roztahane, kliseovite. Chapem, ze ista miera stylovosti je v takomto romane nutna, ale Mostak to uz fakt prehana. Pri sedemdesiatompiatom pouziti uslovia “At mi Fenrir vyhryze oboci” som mal chut vrazdit. A neustale oslovovanie vikingskej druziny ako orlov a vlkov po case tiez pekne lezie na nervy.Pravdu povediac, autor sa puntickarsky drzi postupu, ktory mu fungoval vo Vcim veku, ale ked je niecoho moc, tak je toho prilis.Kniha len pre ortodoxnych priaznivcov temnej fantazy.
Fantasy
Ono, v zásade treba brať do úvahy, že “nášho” autora berieme trochu ináč ako zahraničného. Ako ináč by som mohol čítať pozitívnu reakciu napríklad na knihy Konkoľa ? Len tak, že “slováci musia držať spolu” 🙂 A to isté platí aj na čechov.
to balt
Hm, je skupina ludi okolo fantazy, ktore negativne recenzie uplne odmietaju ako poskodzovanie sci-fi hnutia, ale nemam pocit, ze by k nim patrila partia okolo fantasyplanetu. Mozno sa to recenzentovi fakt pacilo, aj ked nechapem preco.:-o
kritika
Já myslím, že se musíme navzájem kritizovat, když se nám něco nelíbí. Tohle už ostatně udělal Masaryk málem před so lety, když usoudil, že jsou Rukopisy nepravé, začal do nich tepat, i když to byl jeden ze základů tehdejší kultury a důkaz bůhvíčehovšeho.Kdybychom se v úzkém kruhu poplácávali po ramenou, široká čtenářská veřejnost se od nás stejně odvrátí a půjde číst Západní autory. Myslím, že kritika autorům (i nakladatelům :-))) prospívá, jakkoli nesnáším destruktivní “vaňkovskou” kritiku…
Re: Kritika
Posledni veta sa mi paci 🙂
hmm nevim, budu soudit až knihu přečtu. Jinak na Mosteckého tvorbě mi vádí ty vikingské scény a hodně pitomé fráze. Na druhou stranu jeho lov draka z Dračích dcer považuji za jednu z nejsilnějších scén, kterou sem dodnes ve fantastice četl. Pokud je alespoň padesát stran napsaných se stejnou vitalitou, tak ta kniha stojí za to.
knihu prave ctu a velmi se mi libi ale nechapu razeni temna fantasy…vzdyt je to historicka fantasy a ne temna alespon mi na ni nic temneho neprijde
ad sicco
Mne se kniha libila, a to hodne, a nejen mně. Nicmene, samozřejmě má každý právo na názor. Přesto ale nechápu, proč ti vadí na románu o vikinzích “vikingské scény”? Dost divné. Nevím, co myslíš těmi pitomými frázemi, ale specifické kletby apod. užíval i Howard, a konečně každý, kdo píše či psal tuto literaturu.
Prosím nášup!
Jů! Ještě teď mi běhá mráz po zádech! Hned si jdu koupit i ty Ďáblovy dcery, jestli ještě jsou.
ad Z. Janků
hm problém je možná v tom, že jsem nikdy neunával Howardovy postupy tvoření příběhu. Prostě nevím proč, ale je to tak, že Vikingské promluvy v Mosteckého knihách mi připadájí na Vikingy až příliž neskutečně. Možná je to více romantuzijící, než jsem ocoten přijmout.
Dokonalá kniha
Mne tato kniha naprosto pohltila,pravda je to možná tím že se poslední dobou poměrně intenzivně věnuji poznání zvyků a náboženství vikingů.Kniha má myslím naprosto dokonalou atmosféru a působí velice reálně(samozřejmě na vyjímky jako je ta vodní příšera).Owain mac Sigurd je skvěle vykreslená postavajen s jedním životem,není nejlepší v boji a nedokáže vyřešit každý problém.Tak to má taky být.Ať mi Fenrir vykouše obočí, jestli tohle není jedna z nejlepších knih poslední doby.