Utopie, nejlepší verze – Kmínek Ivan

Když jsem dostal do rukou tuto knihu, měl jsem nulovou představu, co mě čeká. Autora jsem neznal, název přinejmenším podivný. Ale vzhledem k tomu, že kniha mi byla doporučena a ještě bylo mou povinností ji zrecenzovat, s radostí jsem se tohoto úkolu zhostil.

Kmínek Ivan - Utopie, nejlepší verze Zábavné panoptikum tematicky zaměřené na odvěký boj dobra proti dobru.

Především musím poznamenat, že kniha mi opravdu hodně připomíná 1984 od George Orwella. A když vezmeme v potaz, že kniha 1984 vznikla už v roce 1949, narodilo se podobných témat v minulosti více… Ale zpět k Ivanu Kmínkovi. V jeho díle neexistuje Velký bratr, který vše řídí změnami v minulosti. Není ani potřeba každého sledovat a případně příkladně pranýřovat. Vždyť se jedná o Utopii, tu nejlepší verzi, ne?

Bohužel nemohu příliš popsat tenhle vymyšlený svět, aniž bych vás připravil o překvapení a zážitek ze čtení. Ale určitě můžu poznamenat, že i zde existuje organizace, která pro dobro všech dělá jen to nejlepší a nikdo nemá nejmenší důvod si stěžovat. Jak by také mohl, vždyť žije tak, jak byl tak krásně lidsky naprogramován.

Hlavním hrdinou je Viktor Kaminský. Až do morku kostí pojišťovací agent, i když jeho schopnosti získat pojištěnce jsou nulové. A hned na začátku tohohle podivuhodného příběhu se při svém pokusu o sebevraždu setká s dokonalým, úžasným, bezchybným Martinem Lardenem. A tím začíná jeho šílená jízda a naprosto absurdní zážitky. Z Martina se vyklube muž, který jen tak bokem zabíjí šílené potvory jako je parabiont. A toho lze zničit přeci jen kvazidivergentní anihilací po Thorn-Wiesermannově biočáře. Jenže dříve, než to lze provést, je třeba spočítat anihilační rovnice. A tohle Martin dělá levou zadní. Vyslechne si Viktorovu minulost a trápení, které ho dostalo až do oprátky, a začne mu vypomáhat.

Právě tahle výpomoc a zážitky obou kamarádů se proplétají celým příběhem. Spolu cestují po městě a Martinova neustálá aktivita a řeči o tom, že každý dělá jen otroka, aniž by o tom věděl, pomalu začínají lézt na nervy i Viktorovi. Ovšem jak to tak bývá, nakonec nastává obrat nejen v jeho myšlení, ale i v jeho dosud bezproblémovém světě.

Optimista prohlašuje, že žijeme v nejlepším z možných světů. Pesimista se obává, že je to pravda.
– J. B. Cabel

Co lze tedy od Utopie čekat? Velice zábavný, inteligentní, sarkastický, ironický, megalomanský a dobrodružný zážitek. Celý děj je koncipovaný na bázi velmi vážně míněného ovládání lidí druhými, kteří si ani v nejmenším nedokáží představit, že by prováděli něco špatného nebo alespoň hodně pochybného. Vzhledem k tomu, kdy tahle kniha vznikla, je zcela zřejmé, že obrovskou roli při tvorbě hráli komunisté a jejich „sociálně bezchybný“ režim. Ivan Kmínek tuhle myšlenku dovádí až do bodu, který by se každému zarytému milovníkovi třešniček musel líbit.

Děj se odehrává ve vzdálenější budoucnosti po blíže nedefinované, ovšem lehce domyslitelné katastrofě. Vše je podáno velmi zábavnou formou, kdy hlavní hrdina cestuje po pravděpodobně jediném na Zemi přeživším městě. Dostává se lehkovážně do doslova úchylných situací a svými zážitky dokazuje, kam až lidská mysl a její dobromyslné ovládání může zajít. Zcela lehce, přesto účelově, se zde překrucují charaktery i jejich motivy. Samotný hrdina se proplazí jak bahnem, tak proletí oslňujícím božstvím. Kniha je velmi kompaktní a od začátku do konce se odehrává v jiných lokacích, s jinými lidmi a možná by se dalo říci i s jiným hrdinou. Ten totiž projde mnoha změnami a až do konce není jisté, jak vše skončí. Napřed si budete možná říkat, že happy-end nehrozí a zavzpomínáte právě na 1984. Ovšem potom se vše změní a vy už raději budete číst bez vlastního odhadování konce. A řeknu vám, že i ten má svou krásnou utopii a úsměvnost.

Stránka po stránce je prokládána štiplavým humorem a hláškami, které by se mohly velmi přirozeně používat i dnes. A vše působí ještě lépe, když hrdinové každou větu pronášejí zcela vážně a ani si nejsou vědomi, jak to na nezávislého pozorovatele – čtenáře musí působit. Však sami počkejte, až se dostanete k úplnému finiši a přečtete si o jednom menším pokálení se :-).

Komu se Utopie bude líbit? Všem určitě ne. Čtenáři mladší patnácti let by s největší pravděpodobností měli dát ruce pryč. Kniha je určena především starším jako reakce na situaci před rokem 1989, proto každý, kdo s minulostí měl něco opravdu společného, by si měl tuhle Nejlepší verzi pořídit. A pokud jste schopni, což by v roce 2007 neměl být takový problém, se nad minulostí jen velmi dobře pobavit a zasmát se, nebudete litovat.

Svoboda je poznaná nutnost.
– K. Marx

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. mám vážné obavy, že “poselství” Kmínkovi Utopie je aktuální i dnes… stejně jako v jakémkoliv čase lidské společnosti. cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly 😉

  2. jenom plky
    Tak z téhle recenze jsem se o knize nedozvěděl opravdu vůbec nic 🙁

  3. to: jenom plky
    No vidis, a ja si myslim, ze prave tak by spravna recenze mela vypadat. Pro me jsou v ni veskere informace, ktere ocekavam a pritom kdyz se chci dovedet, o cem ta kniha vlastne je, musim si ji precist.

  4. Re: to: jenom plky
    No jo, proti gustu zadny disputat. Ale psat “jen” popisne recenze umi prakticky kazdy. Jenze zrovna tato kniha si rozhodne nezaslouzi recenzi a la komercni fantasy…

  5. Neznat Kmínka, to je zločinné (americký recenzent, který by nevěděl, kdo je Sturgeon, by byl okamžitě znemožněn; a nic mi nevykládajte o tom, že klasikové americké SF vydali štosy knih a Ivan jen dvě; to je historicky dáno a s kvalitou to nemá nic společného. Ale hned v prvním odstavci se k tomu bezelstně přiznat, to je horší; to je netaktické.

  6. Pochybuji, ze bych byl schopen treba v roce 90 jeho precist (docist). Neni mi 40 let a klidne se priznam, ze neznam TUNY autoru a vubec mi to nevadi.Nejsem a ani jsem nebyl studentem literatury a ani neplanuji takovou karieru mit. Takze si uz od malicku ctu, co se mi libi a k cemu se dostanu. A pochybuji, ze i vy znate vsechny knihy, ktere byste mel. A myslim, ze zrovna Ivan Kminek v povinne literature na skole nejak chybel. Uznavam, ze jako recenzent bych mel znat ohledne recenzovane veci co nejvice, ale ja si nehraji na nejakeho svetove proflakleho recenzenta a delam svou praci tak, jak umim. Pokud to nekomu nestaci, muze napsat lepsi recenzi a vysvetlit to, co jsem ja neudelal.Mozna se tato obhajoba nekomu nebude libit, mozna jsem v urcitych castech nevzdelany, ovsem jsem clovek (a nejsem ani J.V. jr.) a nemuzu znat vsechno. Asi tak…Btw. zajimala by me v tom pripade anketa, kdo Ivana Kminka zna.

  7. Richarde
    Mně to naopak přijde jako velice dobrý kontrast mezi tím, že Stirius Ivana neznal – oproti tomu, jak ho hodnotí. Ta recenze je pro mě tím výstižnější a myslím, že i Ivan bude rád, když se dozví, že někdo poprvé vezme jeho knížku do ruky a napíše takhle výbornou recenzi.A abych tě ještě opravil – “Americký recenzent, který by nevěděl, kdo je JWP, by byl okamžitě znemožněn.” Takhle to mělo znít, ale chápu, že ses přepsal. Neomlouvej se, ne, nic se nestalo. Já jen – pro příště…

  8. Stiriusi, nic si z toho nedělej, mě skoro čtyřicet je, nic od Kmínka jsem nečetla a recenzuju. Pánové, trochu soudnosti,někdo nečetl Shakespeara, někdo Goetha,někdo bibli a přesto to za zločinné nepokládám 🙂

  9. alraune: zločinné to určitě není. ale u tak profláklých věcí, které jmenuješ, to poněkud omezuje všeobecný rozhled 😉 byť samosebou, kdo ho k čemu potřebuje, že?

  10. Běda, souhlasím s JWP!
    Na druhou stranu se musí nechat, že takto nevědomých bude řada čtenářů nového vydání (kdyby ho měli kupovat jen ti, kdo si dokázali sami od sebe najít první, jednak by to byl pěkný propadák, druhak by vlastně nebyl důvod ho dělat) a je dobré mít nějaký vhled do jejich reakce.P. S. James Branch Cabell měl dvě L (což bohužel v Tritonu nikdo neví).

  11. Brazil (1985)
    Namet (hlavny hrdina) mi priponina film Brazil (1985) od Terryho Gilliama.Tym nechcem nejak znevazovat Kminkovo dielo.Prave preto si knihu kupim :).

  12. Regisi, já jen zalomila rukama nad agresivní rétorikou 🙂 V tomhle žánru mi elitářství a purismus připadá trochu absurdní. Upřímně řečeno, podstatnější je, že děcka čtou aspoň něco.

  13. alraune: omyl, mejlka a mistverständniss! sakva, bez těch smajlíků to fak nejde 🙂 budiž to poučením pro JWP, kerý je nerad… já si dělal jenom legraci z toho, jak by nějaký pruďas mohl odpovědět na tvůj komentář 😉 seryózně a vášně, upřímně a tak, při kvantu již napsaných knih nelze čísti ani jen přibližně “všechny” klasiky. ha, ani já, starý knihomo(r/l)ný ješita, jsem nečetl např. žádného goetheho…

  14. Děti, mícháte tu dohromady dvě nesouvisející věci. Já (a každý) jsem samozřejmě taky nečetl 99 % toho, co bych číst měl, ale i když jsem nečetl dejme tomu nic od Goetheho, mám představu, kdo to je a co asi tak zhruba psal. Kdybych byl germanista, měl bych o tom tím větší představu (a možná bych to i četl :-). Takže si kladu otázku, jestli je rozumné, aby publikující scifista slyšel jméno “Kmínek” poprví v životě, a pokud ano, aby to tak hrdě hlásil. Jsem “purista a elitář”, když chci to, co se běžně chce po mně, totiž aby lidi rozuměli tomu, co dělají?

  15. Richarde, takže jako publikující fantasistka a magická realistka ho znát nemusím? To mě uklidňuje :)) Nechme vtipkování, možná, že je lepší, když recenzent přizná barvu, místo aby mlžil. KOneckonců, recenze byla pozitivní, prostě se s Kmínkem potkal až teď… Na každého z nás čekají knihy, se kterými se teprve potkáme, což je docela příjemná představa, ne?

  16. Poslyšte, co je tohle za argumenty? Já přece vám i každému to milé, přátelské a nekvalifikované popovídání o četbě ze srdce přeju. Jenom si ho nesmíme plést s publicistikou, to je vše.Mohl by Ivan napsat Utopii, nejlepší verzi, i kdyby měl jen mlhavou představu o utopiích a dystopiích? Mohl, jakpak by ne, jenom by tím prudce zvýšil pravděpodobnost, že výsledek nebude za moc stát. Analogicky: může recenzent psát o Kmínkovi, ačkoli má zřejmě jen mlhavou představu o české SF 80. a 90. let? No jasně že může, jakpak by nemohl. Akorát že to taky nebude stát za moc. A FP už zkrátka není klubový fanzin, ani blog, ale ústřední médium fantastiky, srovnatelné s papírovými časopisy, takže to, co na něm vychází, by neměl být přátelský pokec, ale právě publicistika. A dost, než ze mě bude zhoubce domorodé SF, jako ze Zdeňka. Tečka.

  17. Ono to může taky souviset s tím, že není v lidských silách přečíst všechny české sff knížky. A pokud už se musím rozhodnout, pak si vyberu ty, které pokládám za stěžejní. A to třeba pro mě Kmínek není.

  18. No, ono by možná pomohlo neplést si, hm, komentovanou anotaci s literární kritikou. :)Mmch, že někdo knihy přečte, nepovažuju za kvalifikaci k ničemu, opravdu snad jen k přátelskému popovídání :))

  19. Recenze zůstane recenzí, i když ji takhle krkolomně a účelově přejmenujete. A fakt už končím, jen si ještě, pokud vás zajímá, co to je anotace, skoukněte můj stařičký článek na http://www.scifi.cz/ik/2001/20010455.htmDalší doklad mé marné a zoufalé snahy prosadit řemeslo proti neřemeslu.

  20. No a co je v téhle recenzi konkrétně neřemeslného? To, že přiznal, že autora neznal?Mimochodem, na potřebě “řemesla” se shodneme, jen si zřejmě pod tím každý představujeme něco jiného. Podat “kritickou rakci na knihu, která již vyšla”je pěkná věc, ovšem valnou většinu čtenářů zajímá hlavně o čem kniha je,kolik stojí, případně jestli ANita Blakeová už dala vlkodlakovi. Svět je zlej :)Nechme toho, začínám si připadat jako v “Hostujících profesorech”. 🙂 Pokud to někdo četl a vzpomene si, hráli tam hru s názvem Ponížení a vyhrál ten, kdy přiznal, že nečetl nějakou “zásadní knihu” 🙂 Ovšem za kolegu Kmínka by bylo bodů málo, vyhrála bych já, protože jsem nečetla ani Asimova 🙂

  21. JWG – JWP 1:0
    Od Asimova jsem taky nic nebo skoro nic nečetl. Jsem ignorant a nic na tom nezměí fakt, že jsem přečetl Utrpení mladého Boháčka, pardon Werhtera, v originále. Načež jsem se rozhodl, že s dalším Goethovým dílem to zkoušet nebudu. Od Procházky toho taky moc neznám, proto ten nadpis.

  22. Tak ja jakozto narozen roku 1982 tuto knihu neshledavam nijak dobrou… Sice tam je par dobrych hlasek a zajimavosti, obzvlaste jsem zaplesal nad citaci s optimistou a pesimistou, ale kniha jako celek je podle me dost podprumer…

  23. Tak ja jakozto narozen roku 1982 tuto knihu neshledavam nijak dobrou… Sice tam je par dobrych hlasek a zajimavosti, obzvlaste jsem zaplesal nad citaci s optimistou a pesimistou, ale kniha jako celek je podle me dost podprumer…

Zveřejnit odpověď