Věk nenávisti – Renčín Pavel

„This is the end, my only friend the end,“ zpívá dveřník Jim Morrison v písni, která mi zněla v hlavě při čtení přibližně celé poslední třetiny této knihy. Tohle je konec, můj jediný příteli. Konec jedné epické trilogie, jejíž jméno zůstane vytesáno v hliněných tabulkách naší literární fantastiky.

Věk nenávisti

V hlavní roli (beton)story

Města žijí, v podobě vlastních personifikací manipulují světem za jeho oponou, v místech, kam zrak normálního člověka nedohlédne skrz mlžný závoj vlastní nevědomosti a nevíry. Teprve když se otevřeně přihlásí k vlastní existenci, mají obyčejní lidé šanci zjistit pravdu. Takovou, která jim navždy změní jejich malé životy. Jistě by byla změna snadnější, kdyby se města odhalila v mírové situaci. Protože je k tomu však dovedl válečný stav, bude prostý lid tou vrstvou, která toho zakusí nejvíce.

Chaos roste. Ostrava pořádá gladiátorské zápasy na Bazalech (Baníčku, my jsme s tebou!), mrtví vylézají z nitra pražské kanalizace. Města tvoří alianci proti Stověžaté, verbují lid do svých armád, složitá technika selhává. V této konstelaci se vrací Václav Vran domů, posedlý touhou po pomstě démonovi, který mu změnil život. Kolem Prahy rostou hradby, které ji mají ochránit před útoky spojenců pod vedením hrdého Vysokého Mýta. Bude téci krev, to je jediná veřejně známá jistota.

Dál nebudu nic prozrazovat, tohle se musí prožít.

Věk nenávisti nepřináší mnoho (důraz na toto slovo – pár, i velkých, se jich skutečně objeví) nových zápletek, soustředí se převážně na řádné zakončení těch starých. Linie Václava a Lvího spáru se postupně protínají, aby pokračovaly ve stejné křivce. Epické finále se blíží. Postavy umírají jako na běžícím páse, můžete si jen vsadit, kdo bude další na řadě, přičemž šance na úspěšný zásah je vyšší než vysoká. Z nevinné „pohádky“ pro dospělé, Zlatého kříže, se stává drastické a krvavé finále.

„Zvláštní vydání – objeveni tvorové druhého světa!“

Zvláštní důraz klade Renčín na sociální rovinu situace, kterou označím krycím názvem „Města žijí“. Nemalou část prostoru knihy věnuje právě tomu prostému lidu, který o existenci druhého světa neměl nejmenší ponětí. Rozehrává v něm úvahy, nakolik správné hodnoty ve své honbě za mamonem a statky uznává dnešní společnost. Jak v tomto světě „Města žijí“ zasáhne lid? Jak zareagují politici, bezpečnostní složky, ozbrojené síly, média a obyvatelstvo samotné? Tímto prostorem nás provází osudy postav plukovníka Břízy a televizního reportéra Marka Týče. Autor však nejde do takové hloubky, jako například Neffova Tma, což je trochu škoda. Naopak navýsost pozitivní je skutečnost, že se navzdory stupňujícímu se tempu příběhu Renčín neodpoutal od své poetičnosti, která jej činí mezi autory našeho rybníčku výjimečným. Mrak temného finále je stále hustší, až nabere obludných rozměrů.

„Mayhewovský“ (ve zkratce: z nuly hrdinou) vývoj charakteru Václava Vrana se pomalu blíží svému konci, přesto před Vaškem stojí ještě mnoho překážek a nástrah. Jeho cesta za pomstou nemůže skončit dobře a Václav si toho je vědom. Přesto je ochoten riskovat cokoliv, aby zničil démona, o jehož pravé roli se teprve dozvíme, a v očích čtenáře tak jednoznačně poroste, i přes nedůslednost některých svých rozhodnutí, která často přinesou více žalu a slz než radosti. Takřka totožným vývojem i osudem prochází také postava Zdenala, ovšem se zcela jiným zakončením. Přestože čtenáře nečeká tak silný zvrat příběhu jako v Runovém meči, pohled na královnu Prahu se nakonec možná ještě dočká jisté katarze.

Tetralogie Městských válek (ano, počítám i „nultý“ díl Labyrint) je biblí tuzemské městské fantastiky, její alfou a prozatím i omegou. Přestože je finále její závěrné části poněkud zrychleno a unáhleno, Renčín se minimálně vyrovnal vysoké laťce nastavené Zlatým křížem a ságu zakončil s přehledem. Tak, jak si to zasloužila.

Mír trvá už přes půl století, jen málo z nás zažilo válku. Události poslední doby jsou ale znepokojivé. Vlády nad Ostravou se ujal jediný muž. V brněnské vile Tugendhat je připraven převrat. Praha je zachvácena chaosem, její čtvrti jedna po druhé vyhlašují samostatnost. Bytosti druhého světa odkládají masky a spirála dějin se roztáčí. Jen málo z nás zažilo válku, ale to se brzy změní… Stadion Na Bazalech zalévá krev gladiátorů. Pod Olšanskými hřbitovy procitají mrtví. Muži, kteří ještě včera nosili kufříky, vstupují do oddílů domobrany. Zatímco plameny stravují civilizaci, Města pochodují do války. Svět se změní. Věk nenávisti je závěrečným dílem fantasy trilogie Městské války, odehrávající se v naší současnosti. (anotace)

  • Věk nenávisti
  • Autor: Pavel Renčín
  • Série: Městské války 3
  • Forma: hardback
  • Počet stran: 351
  • Cena: 290 Kč
  • Vydalo: Argo, 2011

Josef Horký (zástupce šéfredaktorky)

josef.horky@fan­tasyplanet.cz

Přečtěte si také:

Rozhovor s Pavlem Renčínem (Josef Horký)
Recenzi na Runový meč, 2. díl trilogie (Pavla Lžičařová)
Recenzi na Zlatý kříž, 1. díl trilogie (Veronika Salášková)
Recenzi na Labyrint, 0. díl trilogie (Pavla Lžičařová)

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď