Vražedná léčba Jamese Dashnera

Vražedná léčba je třetí a závěrečný díl trilogie Jamese Dashnera. Po úspěšném vymotání se z Labyrintu a následně složené zkoušce na Spáleništi čeká Thomase a jeho hrstku přátel mnohem těžší rozhodnutí a bolestivější chvíle, o kterých si doteď mohli nechat jen zdát.

large

Po napínavě otevřeném konci druhého dílu Spáleniště: Zkouška se Thomas a jeho přátelé ocitají přímo v doupěti nepřítele. Pro všechny Placery to nevypadá dobře, protože se někteří postupně nakazili smrtícím virem. Lék je ale stále daleko a všichni do jeho vývinu nemusí vydržet. Kdo se nakonec bude moct pochlubit, že překonal Labyrint, pouť na Spáleništi a postavil se tomu největšímu nepříteli? Kdo přežije a kdo se nedožije konce?

Od závěrečného dílu každý čeká odpovědi. Ne vždy je ale dostane a přesně to je případ Vražedné léčby. Vypadá to, že měl autor ve svém příběhu přeci jen nějaké mouchy a nedokázal je všechny vysvětlit. Na některé otázky z prvních dvou dílů si tak musí čtenáři odpovědi domyslet. Na druhou stranu nám to Dashner nahradil akcí a napětím, jež nás provází od začátku do konce.

Po dvou předchozích knihách nemá autor čím překvapit. Styl psaní je stejně čtivý a všechny krátké kapitoly končí stejně napínavě. To vede k tomu, že čtenář nemůže přestat a musí stále pokračovat ve čtení. Všechna tajemství si autor schoval až na samotný konec. Závěrečné rozuzlení se ne každému bude líbit, ale Dashner stále dokazuje, že umí být nepředvídatelný. Přes pár záhad, které v ději nebyly uvedeny na pravou míru, je Vražedná léčba nejlepší díl z celé trilogie.

„To, co začalo Thomase lehce dohánět k šílenství, byl zápach. Ne to, že byl tři týdny sám. Ani bílé stěny, strop a podlaha. Ani absence oken nebo to, že světla nikdy nezhasínala. Nic z toho. Vzali mu hodinky; třikrát denně mu dávali stejné jídlo – plátek šunky, bramborovou kaši, syrovou mrkev, krajíc chleba, vodu – nikdy na něho nemluvili ani do místnosti nepustili nikoho dalšího. Žádné knihy, žádné filmy, žádné hry.“

V poslední knize zbyla jen hrstka postav, se kterými se čtenáři seznámili v prvním a druhém díle. Každá z nich má tak více prostoru, postupně se vybarvují a čtenář si může zvolit svého favorita. Autor se s nimi ale vůbec nemaže a rozhodně jim nic neprojde jen tak zadarmo. S hlavními hrdiny si dělá, co se mu zlíbí, i když by nakonec nemuseli vyváznout živí. V příběhu převládá hlavně mužská část, ale i pár dívčích charakterů by se našlo. Krapet se věnuje i romantické lince, i když převládají záživnější rvačky, útěky nebo plánovaní dalších postupů.

Celá trilogie Labyrint je vhodná především pro čtenáře, kteří si oblíbili žánry young adult a dystopie. Rozhodně jsou na trhu lepší série, ale i přesto by se Labyrint neměl zanedbávat. James Dashner vymyslel sympatické hrdiny, navíc se jeho knihy čtou velmi rychle a hlavně nejsou nudné. Dobrá zpráva je tu i pro nečtenáře, protože první díl Labyrint: Útěk je zfilmován a druhý se do kin dostane už v září.

80%
  • James Dashner: Vražedná léčba (Labyrint #3)
  • Yoli, 2015
  • Překlad: Petr Kotrle
  • 312 stran, 279 Kč
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď