Kouřové zrcadlo aneb Všechno co jste vědět chtěli, o tom kdo byl Kelly

Vladimír Šlechta na pole historické detektivky vkročil opatrně prvním dílem série Nebezpečná Praha Rudolfa II. – románem Italský gambit. V něm se čtenáři seznámili se zchudlým rytířem a učitelem šermu Jakubem Jelínkem z Hiršbergu a jeho přítelem Matějem Sádlem, kteří měli ve službách místokancléře Českého království Kryštofa Želinského, za úkol doprovodit do hlavního města tajemného italského šlechtice Domenica. Celá záležitost se však dost zamotala a oběma hrdinům začalo jít záhy o život…

Italský gambit měl být v podstatě detektivkou Chandlerovského typu zasazenou do období vlády Rudolfa II. Autorovi se to povedlo tak na půl, příběh disponoval sice zajímavou zápletkou, ale detektivní pátrání příliš často narušoval školometský výklad, který děj nikam neposouval. Byl jsem tedy zvědav, zda chystané pokračování tu pomyslnou hranici mezi lehce nadprůměrnou a dokonalou historickou detektivkou překročí.

„Tak tedy,“ řekl, „pátráme po jistém magickém předmětu. Říká se mu Kouřové zrcadlo. Skrze kouřové zrcadlo můžeš oslovit anděly, démony a duchy zemřelých.“ (str. 40)

Druhé Jakubovo dobrodružství s názvem Kouřové zrcadlo se točí kolem předmětu, který touží do své sbírky získat sám císař Rudolf II. Pátrání oba hrdiny zavede do Mostu, protože tam se svou dcerou žije vdova po jeho posledním majiteli. Právě od ní mají Jakub a Matěj získat kýžený předmět, nebo alespoň zjistit, v čím držení se nalézá. Po předmětu však pátrají i jiní lidé, a ti se neštítí ani vraždy.

Když takhle ve stručnosti nastíníte děj, může se zdát, že vlastně nepůjde o nijak drsný a krví zalitý příběh, a v podstatě to tak je. Jelínek se snaží informace získávat spíše pomocí diplomatických vyjednávání než násilím, takže se dočkáme pouze dvou či tří akčních scén. To ovšem tolik nevadí, protože pátrání samotné je hodně zajímavé, informace jsou dávkovány postupně, a děj se zdaleka nesoustředí jen na jedno místo. O humor se tentokrát postaral nejen Matěj Sádlo, ale především nečekaný Jakubův spojenec Münster, jehož směs němčiny a zpotvořené češtiny vnáší do příběhu kýženou špetku nadsázky. Každý správný soukromý detektiv má mít nejen svou nemesis, ale také femme fatale, i ta se na rozdíl od Italského gambitu v Kouřovém zrcadle objeví a řádně zamotá našim pátračům hlavu. Autor ve svém doslovu zmiňuje, že pokud do internetového vyhledavače jméno muže, který s kouřovým zrcadlem spojený, získá o dotyčném tolik protichůdných informací, že by se z toho jednomu mohla zamotat hlava. Přesto je dokázal poskládat v nejen smysluplný, ale také zábavný a čtivý příběh nabitý spoustou zajímavých informací. Ve srovnání s Italským gambitem si tedy Kouřové zrcadlo stojí o dost lépe, a nám nezbývá než se těšit na třetí díl nazvaný Mrtvá bludička.

Knihu vydalo nakladatelství Mystery Press, a to v pevné vazbě a s vkusnou obálkou. Nechybí ani mapka Prahy na předsádkách a přehled historických osobností, které v příběhu vystupují. Vedle stejně kvalitně vypraveného Italského gambitu se tedy Kouřové zrcadlo bude v knihovně pěkně vyjímat.

Vladimír Šlechta: Kouřové zrcadlo