Druhý díl Kronik Lučných vrchů se objevil na knihkupeckých pultech téměř přesně dva měsíce po vydání první části. Je podobně dlouhý jako předchozí kniha a má stejnou cenu. Takže, jestli se vám první díl líbil, není důvod váhat a rovnou se můžete pustit do druhého. Jestli je pak nějaký čtenář na vážkách, snad ho o koupi přesvědčí následující řádky.
Ctíš, majitel Jarupěňova meče, pokoří loupeživého vladyku a pokračuje ve své krvavé cestě za sjednocením Lučných vrchů. Celkem snadno se dostane k dalšímu prastarému artefaktu – Jarupěňově helmici (asi má autor s těmito dávnými předměty v budoucím vývoji příběhu nějaký záměr). Při tom si získává mocného spojence – Ecefaranai, kouzelnici, která umí léčit, ale i tvořit kouzelné předměty, zkrátka něco jako alchymista z Dračího doupěte. A stále má na své straně žolíka – skupinu žoldnéřů dobrodruhů, se kterými by se mu mohlo podařit mnohé.
Častým motivem v příběhu je vyhrocený vztah mezi otcem, vladykou, a jeho synem, potenciálním nástupcem. Ve druhém dílu se však mnohé vyjasní a uklidní. Přesto se jedná o košatou zápletku a závěr knihy vám zase notně zamotá hlavu.
Zbyněk Moravec se ve tvorbě svých postav vyhýbá popisům (pokud tedy zrovna nejde o krásnou ženu). Za jeho postavy mluví jejich činy a k nim autor sem tam přidá navrch rasovou příslušnost, jinak vše nechává na obrazotvornosti čtenáře. Jasně, je to asi moderní přístup k tvorbě, ale při množství hrdinů ve vyprávění to může přijít čtenáři trochu nepřehledné. Ale to zas ani tolik nevadí. Co už trochu vadí, je absence popisu netvorů, kteří se v příběhu objevují (a zatím vždy padnou). Autor si vystačí s pojmenováním netvora a jeho schopnostmi a tím to má vyřízené. Možná, že obludy pocházejí z nějakého herního světa, který ale nemusí každý znát.
Jinak je pozoruhodné, jak se autor vyhýbá popisu akčních scén, což je v jeho v podstatě starověkém drsném světě kumšt. Minimálně v prvních dvou třetinách knihy akci odbývá několika větami. Příběh druhého dílu Kronik Lučných vrchů lze spíše vnímat jako přirozeně plynoucí proud událostí a malých intrik, které však ve výsledku do sebe přirozeně zapadají a fungují výborně.
Co říct závěrem? Provazy minulosti mají opět super obálku Jany Šouflové, která zobrazuje scénu ze závěru první poloviny knihy, a dvě vydařené barevné vnitřní ilustrace. Autor zdárně rozvíjí svůj svět a určitě se najde dost nedočkavých čtenářů, kteří budou očekávat vydání dalšího dílu. Tak snad zas za měsíc, za dva přijde pokračování.
Kroniky Lučných vrchů 2 – Provazy minulosti
Autor: Zbyněk Moravec
Vydaly: Straky na vrbě, 2026
Počet stran: 294
Cena: 250 Kč
