Nacistické povídky Ve stínu Říše

Náckové. Tahle holota je z větší části už dávno pod drnem, ale jak to vypadá, i sedmdesát let po konci války z nich může být solidní základ pro povídkovou sbírku. Poté, co se poprali s Indianou Jonesem o artefakty, v zombie podobě ovládli měsíc, a rozdali si to s Kapitánem Amerikou, Wonder Woman či BloodRayne, dostávají nyní z rukou českých autorů novou munici pro své fantastické zvrhlosti.

Každý, pro koho scéna české fantastiky není španělská vesnice, má hned z obálky jasno, kterým směrem se tahle sbírka ubírá. Voják, jasný. Vlajka s hákovým křížem, no bodejť by ne. Mezi autory vyjmenovanými na obálce trůní František Kotleta, následován Petrem Schinkem. A ta mlha za vojákem vlastně není mlha, ale nějaký vlkodlak. Tohle bude všechno, jen ne historicky akurátní, dokumentární dílko.

Každý z autorů pojal téma nacizmu a druhé světové války po svém, a pro dynamiku knihy je to jen dobře. Navíc je celá sbírka rozdělená do třech podskupin.

První skupina, Boj začíná, se věnuje období před válkou samotnou. Hrozba nacizmu se plíživě vkrádá do každodenního života lidí. Zatímco Markéta Klobasová vypráví o nacisty podporované výpravě do Himalájí, Julie Nováková prozkoumala atmosféru divadla, které nejen že musí řešit tlak na výběr těch správných her a herců, ale také ducha, který divadlo terorizuje. Následují pak, dle mého názoru, dvě z nejlepších povídek celé sbírky. Tomáš Bandžuch ve své povídce Jitro po zlé noci, popisuje postupné změny nálad a atmosféry v lázeňském státečku. Z každé stránky je cítit dusno, strach a nevyhnutelný konflikt. David Šenk pak vytěžil z celého konceptu maximum, a opravdu namíchal výborný mix fantastiky a dobových reálií. Zejména jeho verze požáru říšského sněmu si zaslouží pochvalu.

Druhou skupinu povídek, Boj zuří, nezahájil nikdo jiný než František Kotleta, který své pověsti nezůstává nic dlužen. Koncentrák, duchové, sex, magie, náckové, krev. Kotleta je současnou hvězdou fantastiky a ví proč. A taky je dobře, že nevymýšlí nic extra a pere to tam dál. Na duchařinu Pavla Fritze a vtipnou jednohubku Petra Stančíka pak navazuje Petr Schink, který pro účely sbírky využil svého hrdinu Charlieho Parkera. Ačkoliv se Charlie Parker běžně pohybuje v jiných kruzích a jiných problémech, tak Schinkovi se podařilo svůj svět propojit se světem nácků, a patří to mezi světlé body druhé části. Konkurentem se mu však se svojí povídkou stává Roman Bureš. Pokud bych měl vybrat nejlepší kousek druhé části, musel bych si hodit mincí, ale raději vám alibisticky řeknu – přečtěte si to a zhodnoťte sami. A upřímně, ani zakončení této sekce, které mají v rukou Jakub Mařík a Míla Linc, není o nic pozadu. Zejména povídka Dokud nás smrt nerozdělí, se čte jedním dechem a je příjemným rozloučením s obdobím války.

Poslední skupinou povídek je pak Boj nekončí. Neboli ano, válka sice skončila, ale násilí a konflikty žijí dál. Uvedl ji Jan Kotouč svojí příjemnou akční špionážkou. Co na této povídce oceňuji je, že Kotouč v úvodním medailonku nejen načrtl to, co přesně se chce napsat, a pak to opravdu dokázal převést na papír. Občas se snaha a úmysl minou, tady se to ale povedlo. Digimengele od Reného Vaňka je ujetá oddechovka, která baví. Svou úchylností a hláškováním se staví po bok Kotlety. Stroj na výrobu havranů od Petry Lukačovičové trochu vystupuje z řady, neboť jde o trochu hutnější povídku, která se trochu vleče, ale své fanoušky si nejspíše najde. Závěr sbírky patří nejdříve Kristině Sněgoňové, a jejímu mixu Big Brothera a druhé světové. Následuje Lucie Lukačovičová s duchařským příběhem, kde hraje víceméně na jistotu. Naopak střelou do neznáma je poslední povídka Nacimars Dana Černého, kde bohužel musím konstatovat, že se zajímavý nápad, jak tematický, tak stylistický, nepovedlo dotáhnout do čtivé formy, a celé to působí nuceně. Ve výsledku tím povídka trpí a patří mezi slabší kousky.

I přes malé nedostatky, kam bych zařadil také to, že úvodní povídka působí jako násilně naroubovaná na nacistickou tematiku a klidně by se bez ní obešla, je tato sbírka jednoznačně kvalitní. Každý fanoušek fantastiky si zde najde svoje, a navíc tleskám za odvahu vykročit trochu jiným a odvážným směrem. Slabší úvod a závěr tak více než dostatečně vyvažuje vše co se nachází mezi tím a já ji rozhodně doporučuji k přečtení.

 

Leoš Kyša, Boris Hokr (editoři): Ve stínu Říše – Antologie české fantastiky
Vydala: Epocha, 2017
Vazba: Vázaný
Počet stran: 664
Cena: 575 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď