Ondřej Neff – TMA

Ve středoevropském časovém pásmu přestala elektrická energie fungovat v patnáct hodin šestnáct minut dvaadvacet vteřin letního času. Byl pátek 17. dubna 1998, datum, od kterého se měla počítat nová historie lidstva.

Tak s těmito slovy začíná jedna z nejlepších českých sci-fi, která nese velmi trefný název Tma.
Ondřeje Neffa zná snad každý český čtenář, který to se čtením sci-fi nebo fantasy myslí alespoň trochu vážně, proto není jediný důvod, abych tuto významnou osobnost české sci-fické tvorby představoval.
Tato kniha vyšla před necelými třemi roky, ale až donedávna mi netušenými způsoby unikala. Pokud se někomu z vás stalo to samé jako mě, že do sebe doslova cpete cizí tvorbu, když se stačí jen pořádně porozhlédnout po domácí scéně, kde se skrývá kniha, které mnohá díla samozvaných „Pánů spisovatelů světové sci-fi“ nesahá ani po kotníky, pak právě pro vás je určena tato recenze.

Na začátku bych měl vysvětlit pár drobností. Možná si někdo myslí, že když vypadne elektrika, tak to nemůže být zase taková katastrofa. Elektrárna se opraví a na nějakou dobu se bude svítit svíčkou nebo dynamem. Ale tady je první problém. Ony nefungují jenom elektrárny, ale i ty dynama, baterky v „digitálkách“, svíčky u auta jsou na dvě věci a hromada dalších maličkostí, které dnešní člověk ani nezaznamená. Ano opravdu vypadlo vše, co má něco společného s elektrickým proudem.
Při čtení této recenze se mnozí z vás usmějí, co si to zase Neff vymyslel za hovadinu, vždyť každý, kdo měl ve škole alespoň rok fyziku, musí přece vědět, že nejde, aby na celém světě v jeden okamžik přestal fungovat elektrický proud. To jsem si říkal i já a ze začátku knihy i většina její hrdinů. Ale nebojte se, na konci knihy se vám dostanete pořádného vysvětlení, ale jaké že bude, to si nechám pro sebe.

Neff za pomoci Elektrické smrti, jak se tomuto jevu začalo velice brzy po celém světě říkat, rozehrává nefalšovaný katastrofický román toho nejčernějšího ražení, který často dostává nádech Kingových horrorů. Nezamýšlí se jenom nad tím, co se s lidstvem stane, když naši plechoví mazlíčci zůstanou stát uprostřed silnice, přestane téct voda, kanalizace zaplaví sklepení našich panelových obydlí a miliónovým městům začnou docházet zásoby jídla, zamýšlí se hlavně nad tím, co se stane s námi, lidmi jako takovými, jak se změní naše myšlení, náš pohled na svět a jak hrubě to zahoupá s žebříčkem hodnot.
Tato kniha by se dala také pojmout jako kritika stinné stránky Čechů. Ano, Neff velice trefně i když někdy dost přehnaně ukazuje, jak by se asi část populace ve středoevropské kotlině zachovala, když by byla násilně vržena do víru takovýchto katastrofických událostí. Objevují se tu typické české vlastnosti jako čekání na to, že on to za nás někdo udělá, svádění vlastních problémů na vládu a přihlouplé vzpomínání na bývalý režim, kdy holuby létaly samy do huby či v neposlední řadě velice silná závist spojená se škodolibou radostí z neštěstí jiných. Elektrická smrt velice rychle ukáže pravou tvář lidí, kteří se dostanou do krizových situací a vyplaví na povrch ze zákoutí duše černou špínu, kterou mnoho „civilizovaných“ lidí v sobě dusí.
V knize se objevují i státníci, kteří byli ve vládě nebo kolem ní v devadesátém osmém. Jedny z vedlejší úloh zde sehrají Klaus, Havel, Ruml a další. Neff se zamýšlí, jak by se asi zachovala vláda nebo spíše její členové v takovéto situaci.

Nevím, co více bych k této bezesporu vyjímečné knize dodal. Každý, kdo se chce spolu s Ondřejem Neffem zamyslet, jak by asi svět a hlavně Česká republika vypadala, kdyby nastala Elektrická smrt, pak má jedinečnou příležitost přečíst si skvělou katastrofickou sci-fi, jejíž kvality nemají u nás obdoby.

TMA
obálka: Martin Zhouf
vydal: Milenium publishing s.r.o.
počet stran: 337
cena 149,- Kc

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. aktualnost…
    no, nechcem kritizovat aktualnost tejto recenzie, ale knizka uz vysla “pomerne” davno. mozno to uz bude aj viac ako 2 roky (rok urcite).

  2. Re: aktualnost…
    No a co? Myslím, že je docela dost lidí, kteří knihu nečetli a recenze jim udělala jasno, zda si knihu přečtou nebo ne. Nevim proč by se zde neměly objevovat recenze na starší knížky (a 2 roky není přece zas tak moc).

  3. Muj nazor:
    Zatim jsem precetl asi 160 stranek (za den) a dosud mam tento dojem: kniha je to v prvni rade ctiva, napsana velmi stravitelne, az nenarocne, zaroven vsak zajimave a s atraktivnim a kazdemu blizkym tematem. Neni to natolik myslenkove ani filozoficky vypracovane jako Wyndhamum Den Tridifu, ktery by se dal zaradit do teze kategorie – spolecenske fikce, ale mozna o to je to kniha pristupejsi. Samozrejme ma sve kouzlo hlavne pro Prazaky, kde se cela odehrava jakoz i pro Cechy, zejmena ty se zajmem o politiku :o) Kazdopadne ji muzu kazdemu doporucit, poukazuje na skutecnost, jak clovek i neautomaticke veci bere nekdy zcela automaticky.

  4. Dodatek:
    Jeste neco: ackoliv priciny vysvetlil (z casti) O. Neff v doslovu, nemuzu se zbavit pocitu ze je kniha skutecne az zbytecne drsna a kruta, ze jsou nasili a negativni vlastnosti TEMER VSECH lidi ponekud preexponovany, zejmena v ceskych rozmerem, o nichz se da hovorit jako o pomerne civilizovanych (i kdyz…) Nerikam ze by nedoslo k vlade luzy a masakru a honu na bohate a slusne lidi tak nebo onak, k fatalnimu selhani policie a armady, k naproste absenci jakychkoliv solidarnich nebo jen moralnich tendenci, ale jeste tentyz den? Pochybuji. Ale to uz je jen detail.

  5. Pro Maska
    Je to už dvanáct let a já o románu Tma vůbec nevěděla, takže tuto recenzi jsem docela ráda uvítala 🙂

Zanechat odpověď