Recenzenti recenzentům 2.5 – Juraj Červenák

Dalšího z filmových recenzentů není třeba představovat nejen proto, že je obecně známý svou spisovatelskou i publicistickou (Pevnost, MovieZone) činností, ale také z toho důvodu, že jej rádi “zneužíváme” v komentářích našeho Seriálového seriálu, takže není na našich stránkách poprvé. Dámy a pánové, Ďuro Červenák.

RR2.2

Jak ses dostal k recenzování?

Někdy v roce 1997 jsem si ve stánku náhodou koupil nulté číslo časopisu Fantázia. Hned jsem napsal do redakce, jestli nepotřebují filmové recenze. Potřebovali. Tak jsem začal psát a čtenářům se mé články líbily. Nebo občas i hrubě nelíbily, ale spíš kvůli kontroverznímu obsahu. Tenkrát jsem uctíval Kopřivu, Pavlovského a Dobeše a psal jsem podobně provokativním stylem, což některým hýbalo žlučí, ale zároveň to zajišťovalo filmové rubrice vysokou čtenost. Díky tomu jsem si ve Fantázii udělal docela jméno a nabídky od dalších časopisů či webů už pak přišly samy.

Projevuje se u tebe při sledování čehokoliv „profesionální deformace“, nebo si umíš film užít jako „normální divák“?

Filmy si normálně užívám. Dokonce i když jsou špatné či vysloveně nudné, protože u nich se bavím alespoň tím, že už během sledování v hlavě splétám „utírací bonmoty“ do recenzí či komentářů na čsfd. Samozřejmě, mám nakoukáno víc než běžný smrtelník, takže se na filmy dívám jinou optikou. To, co se líbí davu, mně může připadat únavně ošoupané (Avatar), nebo naopak, užívám si kdejaký opovrhovaný film (Král Škorpión) díky tomu, že v něm vnímám něco, co méně zkušený divák nepostřehne.

Který film jsi recenzoval nejraději a za který máš chuť poslat režiséra do pekla?

Asi nejvíc mě bavila recenze na první Matrix. Viděl jsem ho na jednom Parconu v předpremiéře. Představ si plný kinosál scifistů, kteří netuší, co vlastně uvidí. A vyvalí se na ně nejlepší sci-fi všech dob. Tleskalo se, nadšeně provolávalo „Bravo!“ a pak jsme všichni až do rána nemluvili o ničem jiném. Recenze se pak psala krásně. Podobně na Istroconu jsem v předpremiéře viděl Bojiště: Země. Taktéž se diskutovalo do rána – ale úplně jinak, byla to taková soutěž, kdo si vzpomene na větší blbost z filmu. Ale moc mě bavily i recenze na všechny díly Pána prstenů.

Co podle tebe musí splňovat ideální film?

Chce se mi říct, že drama by mělo mít hloubku, akční film by měl být napínavý a dynamický, fantasy by měla ukázat přesvědčivý svět a zajímavě vyprávět epický příběh… Jenže pak se dostaneme ke všelijakým žánrovým průnikům a dokonce i tahle základní pravidla přestanou platit. Takže řeknu, že ideální film by měl naplňovat konkrétní vizi nějakého talentovaného tvůrce. Neměl by to být studiový produkt, na jehož podobě se podepsalo sedm scénáristů, tři režiséři a všechno to pak sestříhal nějaký producent, který tomu rozumí ze všech nejméně. Mé nejoblíbenější filmy (Dobyvatelé ztracené archy, Matrix, Pán prstenů, Hodný, zlý a ošklivý, Pulp Fiction, z poslední doby třeba Počátek) mají za sebou jednoho, nanejvýš dva výrazné tvůrce, kteří si prosadili svou a nenechali si do toho kecat „investory“.

Prozradíš něco ze svých fíglů?

Ano, každý článek si po sobě ještě několikrát přečtu, abych vychytal překlepy a stylistické neobratnosti. Doporučoval bych to všem (hlavně internetovým) recenzentům. 😉

Co je podle tebe nejhorší recenzentská chyba?

Vnášet do textu přemíru osobních pocitů či averzí. Jistě, každý text je subjektivní, ale nemělo by se stát, že zkritizuji RED, protože se mi hnusí, že Morgan Freeman žije s nevlastní dcerou. Anebo rozmetám nového Procházku, protože mě na posledním conu pod vlivem osmi piv poslal do pr*ele. Takové věci je potřeba dát stranou a soustředit se čistě na kvalitu samotného díla. No a pak jsou tu samozřejmě základní pravidla – hlavně by dvě třetiny recenze neměly vykecávat děj a hodnotit dosavadní tvorbu autora či režiséra. Na druhou stranu by ale neměly ani být zábavné za každou cenu, aby to nebyla pouze „cool párty“, tedy hláška na hlášce. To je rovněž k ničemu.

A co naopak považuješ za majstrštyk?

Vzhledem k tomu, že recenze je dnes hlavně internetový formát, uspokojí mě i základní věci, tedy čtivost, obsažnost, stylistická obratnost a absence gramatických chyb. Bohužel, není jednoduché najít text, který by splňoval všechna tato kritéria.

Která z recenzí tvých kolegů tě zaujala nejvíc a proč?

Vyrůstal jsem na recenzích Pavlovského a Kopřivy v Nemesis, případně Dobešových v Ikarii. Mezi nimi by se našlo pár klasik. Občas pobaví i Fuka, ačkoli s jeho hodnocením se čím dál tím víc rozcházím (20% pro Pařbu ve Vegas? WTF?). Podobné to mám s Kamilem Filou – čtu ho se zájmem, s hodnocením často nesouhlasím. Ale čtu například i recenze lidí, u kterých vím, že když něco pochválí, musím se tomu vyhnout obloukem, a naopak, když je něco znechutí, hned po tom skočím (tímto virtuálně zdravím paní Spáčilovou). No a samozřejmě mě zajímají recenze na mé knihy. Nebudeš tomu věřit, ale nejen ty pozitivní. 🙂

Přečtěte si také předchozí díly našeho seriálu:

Dan Storch
Jiří Pavlovský
Kamil Fila
František Fuka

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

  1. Zrovna u Počátku jsem producentský tlak na výslednou podobu cítil, ale možná se mýlím a Nolan je prostě takový blockbusterer.

Zanechat odpověď