Speciál: Miroslav Žamboch – životopis na úvod

Fantasy Planet prostřednictvím Michala Maléře přináší speciál o Miroslavu Žambochovi. Čeká na vás spousta informací, opravdu dlouhé interview s legendou české fantastické scény a na závěr ještě jedno překvapení přímo od Michala. A jak jinak podobný speciál začít než představením samotného autora?

Intro

Miroslav Žamboch je významný český autor, známý svými příspěvky do žánrů science fiction a fantasy. Je jedním z autorů, kteří v Česku posunuli tyto žánry blíže ke světovému standardu. Jeho knihy bohaté na akci jsou však rozmanitě obohaceny o detektivní prvky americké drsné školy, prosvětleny obrazotvorností a specifickým humorem, a někde zase zatemněny stíny hororu.

Jedná se o autora s velkým rozsahem, jehož všestrannost mu umožňuje psát akční povídky, vypravěčské romány i pohádky pro děti.

Narodil se 13. ledna 1972 v Hranicích na Moravě a dětství strávil v nedaleké Kopřivnici. Rázovitost tohoto severomoravského města nabízela mnoho sportovního vyžití – házená, plavání, judo. Ale také poskytovala mnoho příležitostí k interakcím s místními panelákovými a sídlištními “2+1” antihrdiny. “2+1” nemuselo nutně vypovídat o pokojové rozloze jejich bydliště, spíše o jejich zálibě si na vás někde počkat, pronásledovat vás pár ulic až do nějakého zákoutí. Zde, a s velkým nadšením vám v přesile dva ku jedné (ve váš neprospěch) vysvětlí, že máte nejspíš problém, o kterém jste dosud nevěděli.

Možná to byl právě mladý Miroslav, který díky psychice zocelené v kontaktních sportech a nátuře mladíka, který ze rvaček rozhodně necouval, přispíval k “šíření porozumění a klidu” do těchto mladých městských duší Kopřivnice 80. let. Mnoho času trávil také se svým bratrem, dále pak jízdou na kole, hraním stolních her, či četbou knih Julese Verna.

Pak bylo na řadě vystudování gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci. A možná právě zde, ve zdech tohoto institutu, došlo k “vymlácení” nespisovných tvarů jako “bysme/byzme” a jejich následnému odhození z autorova slohového inventáře paní učitelkou literatury, která nadějného autora utvrzovala ve správném použití jazyka českého přepisováním desítek stran z knih jejích oblíbených autorů. Právě v těchto dobách autor začíná psát své první příběhy.

Foto by Jiří Walker Procházka, Leden 2024, Pobřeží Tichého oceánu

Kopřivnicí a Bílovcem zocelený autor se jal dokázat svou dobrou výchovu spojením studia s přivyděláváním si na chmelových brigádách. V těch pokračoval i během studia Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Na jednom z těchto chmelových turnusů získal kromě nepotřeby pít pivo i draft svého prvního povídkového samizdatu. Otázkou ovšem zůstává, jak svědomitým pracantem začínající autor byl, pokud místo soustředěného česání chmele konstruoval nitky svých prvních příběhů. Jedno nebo druhé muselo být upozaděno, ale o tom později :).

Po dokončení vysokoškolského studia zakončeného inženýrským diplomem se Miroslav Žamboch uchytil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Inženýr Žamboch ve své hlavní profesi zabývá stárnutím jaderných elektráren, píše zprávy, kterými pak elektrárna dokladuje bezpečnost svého provozu před Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Čtenáři se ale nemusí ničeho obávat; na plné vychutnání autorovy tvorby vystudovaný matfyz mít nemusíte!

Jedná se o autora s mezinárodním publikem a vlastním osobitým stylem, jenž napsal více než 50 knih a publikoval povídky v časopisech Ikarie a Pevnost, a také v antologiích Čas psanců, Kostky jsou vrženy, Legendy české fantasy, Legie nesmrtelných, a další.
Knihy Na ostřích čepelí, Bez slitování, Drsný spasitel, Seržant, Líheň byly přeloženy do polštiny; pohádka O olši, která nikdy nic nevzdala se dočkala i anglického vydání.

Dále Miroslav Žamboch založil s Jiřím Walkerem Procházkou knižní sérii Agent John Francis Kovář (JFK) a posléze, i když už samostatně, sérii X-Hawk. Do obou serii sám přispívá. Tyto projekty slouží jako inkubátor pro nové talenty, jako nové hřiště pro skvělé autory, kteří chtějí zkusit hrát dle pravidel někoho jiného, nebo jako pomocná ruka podílející se na zviditelnění již rozepsaným autorům, kteří se ale ještě neetablovali. Nejen jeho díla, ale i jeho činy posunují českou sci-fi a fantasy dál.

Žambochova publikovaná prvotina Zpověď válečníka, temná a syrová povídka z vikingského prostředí, se kterou vyhrál soutěž O nejlepší fantasy v roce 1992, byla čtenáři velmi dobře přijata a dočkala se své časopisové publikace v roce 1993. Po osmi letech vydavatelské pauzy, kdy ovšem autor nepřestal tvořit, navázal svou nejúspěšnější sbírkou povídek Poslední bere vše, vydanou v roce 2000. Poté už následoval román, který se nakladatelství Poutník rozhodlo vydat v době, kdy se dávala přednost anglosaským autorům. Tento rozjezd nadějného začínajícího spisovatele korunovala další velmi dobře přijatá, s umělecky zdobenou obálkou zdobená, sbírka povídek Na křídlech tornáda, kterou opět vydalo nakladatelství Poutník, a to v roce 2004.
Jak se říká: “Zbytek už je historie.”, a o té se můžete více dozvědět v nadcházejícím interview.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď