Geralt vyběhl ven, kde stál hlouček vojáku a horečně se o něčem hádali. Geraltův vpád je překvapil. Zaklínač dvěma rychlými švihy rozpáral břicho jednomu, druhý mu nevědomky naběhl na ostří. Ostatní se stačili vzpamatovat a Geralt najednou zjistil, že je obklíčen. Pohotově složil prsty do znamení Aard, aby si prorazil cestu ven. Podařilo se, náraz síly odhodil několik válečníků a smetl ještě dva stany. Neváhal, vyrazil ke koním. Sluchem zachytil svištění. V poslední chvíli skočil na zem a kotoul

Jedna verze konce světa.

(Znalost děje předchozí povídky “Rozcestí” sice není nezbytná, ale je nanejvýš vhodná)                                 Aj Vletavo, če mútiši vodu,                                če mútiši vodu striebropěnů ?                                Za tě lútá rozvlájaše búra                                sesypavši tuču……

                Bezútěšná krajina mrtvých stromů, rozpadlých zdí, ohořelých střech a … mrtvých lidí. To je obrázek, který za sebou zanechávali Černí rytíři. Zdá se, že tomu nikdy nebude konec. Říše……