Dva ročníky, to už je pořádná porce zajímavých fantasy titulů, dostáváme se v podstatě do žhavé současnosti a naše historie se tak pomalu mění v aktuální dění. Miéville nám položí základy neustále omílaného New Weirdu (ten, kdo je u nás za tuhle mánii odpovědný, tak ten by zasloužil…). Pak tu máme Gaimana, který jako rodilý Brit poučil Američany o tom, jak hnusně se chovají k našim euro-asijsko-africkým bohům. A to jen tak pro začátek…

Historická exkurze po nejzajímavějších pracích fantasy žánru se začíná rozrůstat do netušených rozměrů. Zatímco rozmezí let v titulu jednotlivých částí se zmenšuje, počet zmiňovaných prací naopak roste. Ano, fantasy se v průběhu 80. let stala bohatým žánrem, v němž není nouze nalézt zajímavé tituly téměř pro každého příznivce tohoto žánru. Vedle nesčetných sérií druhořadého významu máme možnost setkat se s díly originálními i s díly napsanými řemeslně zručnými mistry.

Dnes se v našem přehledu konečně dostáváme k dokončení 70. let, kdy se fantasy ještě více komercionalizovala a začala se s přehledem a čím dál častěji dostávat na seznamy bestsellerů. Tento vývoj sebou však přinesl i záporné stránky, především v otázkách autorské invence a originality. I přesto lze valnou většinu prací této dekády zařadit mezi klasická díla právem a nejen pro jejich významný úspěch, nehledě na to, že cílem tohoto článku je zpravidla doporučovat díla vhodná k přečtení.