Historie moderní fantasy #4: 1977-1979

Dnes se v našem přehledu konečně dostáváme k dokončení 70. let, kdy se fantasy ještě více komercionalizovala a začala se s přehledem a čím dál častěji dostávat na seznamy bestsellerů. Tento vývoj sebou však přinesl i záporné stránky, především v otázkách autorské invence a originality. I přesto lze valnou většinu prací této dekády zařadit mezi klasická díla právem a nejen pro jejich významný úspěch, nehledě na to, že cílem tohoto článku je zpravidla doporučovat díla vhodná k přečtení.

S velkým úspěchem se setkala série humorných fantasy románů z magické země Xanth, původní trilogii Pierse Anthonyho tvoří tituly A Spell for Chameleon (1977, č. Chameleon a zaklínadlo/Corona 2000), The Source of Magic (1979, č. Magický pramen/Corona 2001), Castle Roogna (1979), vydané v jednom svazku jako The Magic of Xanth (1981=Three Complete Xanth Novels). Xanth se rozkládá na poloostrově odděleném od okolní pevniny magickým Štítem, pro jehož neproniknutelnost se pro ostatní obyvatele stal neexistující bájnou zemí, v níž je magie funkční a každá bytost je obdařena specifickou nadpřirozenou schopností. Potomci lidských přistěhovalců časem získali rovněž nemalé magické schopnosti, ačkoli ve velmi různorodé formě. Původní trilogie je ohniskem nápadů a ztřeštěných situací, časem série samozřejmě značně ztrácí tak jako všechna díla obdobného rozsahu. [1]

Z fantasy pro děti a mládež nesmíme opomenout úvodní díl tetralogie Chrestomanci: Charmed Life (1977) od Diany Wynne Jonesové, která zde s chutí popsala příhody kouzelníka, jenž díky nezvyklým schopnostem dokáže chránit různé alternativní světy před projevy zlovolné magie. Ve výše zmíněném románu se mu do poručnictví dostane sourozenecký pár Gwendolyn a Eric. Oba jsou z kouzelnické rodiny, ovšem zatímco Gwendolyn již v mladí projevuje talent neobvyklé magické síly, její bratr se zdá být magií nedotčen. Gwendolyn se v touze po budoucím ovládnutí světa snaží přimět Chrestomanciho k jejímu vyučování, ten však odmítá do té doby, než se mladá dáma naučí větší sebekontrole. Dodnes svěží série [2] je často zmiňovaná jako přímý zdroj inspirace pro J. K. Rowlingovou a dodnes zůstává nejznámějším dílem slavné britské autorky.

Neopomenutelným dílem je rovněž životní dílo Johna R. R. Tolkiena The Silmarillion (1977, č. Silmarillion/Mladá Fronta 1992), samotným mistrem nikdy nedokončené a zkompletované až posmrtně jeho synem Christopherem. Jde o povinnou četbu všech čtenářů Hobita a Pána Prstenů, knihu, která osvětluje samotný vznik Středozemě a ty nejzákladnější legendy vztahující se k její historii i mytologii. Samotný Pán prstenů je v podstatě pouze jakousi odbočkou, napsanou mistrem pouze na četné žádosti vydavatele i nedočkavých čtenářů. Právě na Silmarillion kladl Tolkien vždy největší důraz a vzhledem k jeho perfekcionismu je příznačné, že ho nikdy nebyl schopen dokončit. Christopher se tak musel potýkat se značným objemem textu, pečlivě třídit a vybírat pouze to nejpodstatnější, i tak mu zbylo mnoho použitelného textu, jenž později shrnul např. do mnohasvazkové série The History of Middle-Earth (Historie Středozemě) i jinam.

Terry Brooks dokázal v knize The Sword of Shannara (1977, č. Shannarův meč/Classic 1997) dnes notoricky známý fakt, že ke komerčnímu úspěchu stačí upravit Tolkienova Pána prstenů a nadšení některých čtenářů nebude znát mezí. Nejde o první úkaz svého druhu, nicméně díky úspěchu se stala kniha alespoň v očích mnoha kritiků odstrašujícím příkladem následovaným desítkami více či méně odvážných plagiátorů. Je ale pravdou, že Brooksovi nemůžeme odepřít vypravěčský talent a řemeslnou zručnost. A faktem navíc zůstává, že další díly série [3] jsou v otázkách invence již o něco lepší. Posuďte však sami má slova podle děje úvodního svazku: Mladík Shea je posledním ze vznešeného elfího rodu krále Jerle Shannary, je tedy jediným, kdo může pozvednout legendární meč proti probouzejícímu se zlu Černého mága. S pomocí moudrého druida se vydává na cestu, během níž se k němu přidávají další družiníci, aby tak vytvořili společenstvo předurčené k cestě za očistou země. V případě Shannary zasadil Brooks fantasy žánru těžkou ránu, z níž se dodnes ne zcela vzpamatoval, jsem přirozeně dalek z tohoto stavu obviňovat pouze jediné dílo, ovšem zde je autorova vina zcela prokazatelná.

Z mistrova odkazu viditelně čerpá rovněž Stephen R. Donaldson v neméně slavné trilogii Thomas Covenant the Unbeliever (Kroniky Thomase Covenanta): Lord Foul´s Bane (1977, č. Kletba pána Zlora/Classic 1998), The Illearth War (1977, č. Válka o kámen Zlozemě/Classic 1998-99) a The Power that Preserves (1977, č. Moc, která chrání/Classic 2000), činí to však značně odlišným způsobem. Tam, kde Brooks bez ostychu vykrádá, je Donaldson pouze silně ovlivněn a nenechává se svou inspirací zahanbit. Leprou stižený hrdina Thomas Covenant se zde dostane do magického světa, který je odkázán na jeho pomoc ve válce proti vzmáhajícímu se zlu. Poslušný zákonů vtisknutých mu spolu s onemocněním odmítá ve svou úlohu či dokonce v samotnou existenci fantastické země uvěřit, nechce na sebe vzít roli předurčeného spasitele, což má mnohdy tragické následky. Trilogie zaujala především díky nezvykle propracovanému charakteru hlavní postavy a dovednému vykreslení půvabné Končiny, která svou povahou v mnohém připomíná právě Tolkienovu Středozemi, aniž by se autor snížil ke skutečnému plagiátu. U nás je toto důležité dílo světové fantasy literatury neprávem přehlíženo, snad z důvodů nekvalitního překladu (tedy až na úvodní část), nesourodé terminologie jednotlivých částí a prakticky neexistující redakční práce. Stejná slova se dají použít i v případě u nás vydaného pokračování. [4]

Neobvykle vřelého přijetí ze strany odborné kritiky se dostalo z velké části satirickému fantasy románu Gloriana, or The Unfulfill´d Queen: Being a Romance (1978) od Michaela Moorcocka. Jde dodnes možná o nejvýraznější dílo tohoto velmistra žánru, nicméně se jedná rovněž o knihu značně nekonvenční. Osvícená vláda královny Gloriany nad rozlehlým územím britského koloniálního impéria zde čelí rozsáhlé síti intrik ohrožujících nadcházející úsvit zlatého věku míru a prosperity. Historická důležitost královského majestátu však vládkyni nedokáže uspokojit v rovině osobní, kde se stále vyrovnává s narůstajícím pocitem touhy po navázání hlubšího citového vztahu a stává se tak zranitelnou vůči nepřátelskému okolí. Jako fantasy dílo je román přirovnáván ke Gormenghastu od Mervyna Peaka, stejně jako on dává i Moorcock před epickým dějem přednost vnitřnímu světu postav uvězněných v odcizeném, lhostejném světě.

Robert Asprin vstoupil do fantasy žánru úvodním svazkem dodnes vydávané série Another Fine Myth… (1978, č. Další prima mýtus/Perseus 1994), kde se poprvé setkáváme s čarodějnickým učněm Skeevem, jenž nemá pro magii zpočátku příliš velké nadání, ve skutečnosti se chce naučit jen pár triků využitelných při plánovaných krádežích. Skeevova kouzelnická kariéra je již od začátku pronásledovaná souvislou řadou nepříjemných katastrof. Asprin si vedle rozmanitých dobrodružství dal záležet na tvorbě živoucího, odnikud neopsaného světa, na svou dobu kniha hýří originalitou a dodnes si udržela svěžího ducha. Počet vzniklých pokračování překročil magickou desítku a do budoucna se jistě chystají další. [5]

Ve svém debutovém románu Born to Exile (1978, č. Zrozen k vyhnanství/Perseus 1998) popsala Phyllis Eisensteinová dobrodružné putování mladého minstrela Alarika feudálním fantasy světem, kde mu nezvyklá schopnost teleportace často pomůže v potížích před obyvatelstvem zpravidla nepřátelským vůči jakémukoli projevu nadpřirozena. Mladík z kouzelnické rodiny se vydává na cestu feudálním magickým světem v touze po nalezení neznámého otce v následně vydaném románu Sorcerer´s Son (1979, č. Čarodějův syn/Perseus 1997). Obě díla neoplývají ve zpětném pohledu nějak mimořádnými kvalitami, ale i dnes jde o vcelku příjemné čtení, hlavně první román, přestože méně známý, zůstal svěžím dílem nadprůměrných kvalit. Za zmínku stojí i později vzniklá pokračování. [6]

Nejznámějším dílem Elizabeth A. Lynnové se stala fantasy trilogie Chronicles of Tornor: Watchtower (1979), The Dancers of Arun (1979) a The Northern Girl (1980), jejíž děj je zasazen do magické země chráněné legendární věží, která byla kdysi vytvořena k ochraně království před nepřáteli. Souhrnné vydání série tvoří kniha Chronicles of Tornor (1999). Bohužel autorka nedokázala úspěchu trilogie plně využít, od počátku 80. let až do poloviny 90. let se potýkala s vážným spisovatelským blokem, jenž jí zcela znemožnil pokračovat ve slibně rozjeté literární kariéře. Již nikdo však nemůže zmíněné trilogii vzít punc zasloužené klasiky žánru, ačkoli dnešním standardům snad až příliš poklidný průběh děje neodpovídá.

Na závěr se sluší zmínit také román The Drawing of the Dark (1979, č. Stáčení temného piva/Talpress 1999) od Tima Powerse, příběh z Turky obléhané Vídně, kde se vedle boje o město odehrává ve skrytu ještě jedna bitva – boj magických sil o záchranu oslabené moci Západu. V sázce je pivovar produkující jednou za sedm set let kouzly doslova prosycené pivo, základní kámen západní civilizace. Příběh samotný čerpá rovněž z artušovských motivů a jeho postavy, svérázný irský žoldnéř Brian Duffy a jeho zaměstnavatel Aurelius jsou mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Přičtěte si k tomu Powersův smysl pro humor a dostanete ohromující výbušnou směs historicky realistického prostředí s nadpřirozenými událostmi, prostě knihu, která vás nenechá ani na chvilku vydechnout.

Osmdesátá léta znamenala další významný nárůst produkce spolu s faktem, že se fantasy již nadobro stala především oblastí rozsáhlých cyklů, nejméně a zpravidla třídílných. Spolu s tím opouštěli autoři sevřenější a nápady hýřící prostor směrem k mnohastránkovým eposům, kde se vedle čím dál podrobnějších popisů začala objevovat i nezbytná vata tak, jak si nakladatelé začali zvykat na dobře se prodávající tlustopisy. Sběratel fantasy knih se tak od majitele značného množství útlých svazečků transformoval ve vlastníka úctyhodných knihoven s knihami ještě úctyhodnějšího objemu. Ovšem, můžeme si za to sami, dámy a pánové!


[1] Kladné přijetí série přispělo ke vzniku stále dalších a dalších dílů: Centaur Aisle (1981), Ogre, Ogre (1982), Night Mare (1983), druhá trilogie byla společně vydaná v knize The Continuing Xanth Saga (1997); Dragon on a Pedestal (1983), Crewel Lye: A Caustic Yarn (1985), Golem in the Gears (1986), Vale of the Vole (1987), Heaven Cent (1988), Man from Mundania (1989), Isle of View (1990), Question Quest (1991), The Color of Her Panties (1992), Demons Don´t Dream (1993), Harpy Thyme (1993=Harpy Time), Geis of the Gargoyle (1994), Roc and a Hard Place (1995), Yon Ill Wind (1996), Faun and Games (1997), Zombie Lover (1998), Xone of Contention (1999), The Dastard (2000), Swell Foop (2001), Up in a Heaval (2002), Cube Route (2003), Currant Events (2004) a Pet Peeve (připraveno na rok 2005). Průvodcem zemí Xanth je nonfiction kniha Piers Anthony´s Visual Guide to Xanth (1989, sp. Jody Lynn Nye).

[2] Pokračování tvoří romány The Magicians of Caprona (1980), Witch Week (1982) a The Lives of Christopher Chant (1988), přičemž poslední díl je chronologicky řazen na začátek. Kratší práce cyklu shrnuje soubor Mixed Magics (2000). Původní série vyšla v jednom svazku jako The Chrestomanci Quartet (2001) a po dvou svazcích pod názvy The Chronicles of Chrestomanci, Volume 1-2 (2001).

[3] K původnímu cyklu Shannara náleží tituly The Sword of Shannara (1977, č. Shannarův meč/Classic 1997), The Elfstones of Shannara (1982, č. Shannarovy magické elfeíny/Classic 1997), The Wishsong of Shannara (1985, č. Shannarova píseň přání/Classic 1997), na které navazuje série Heritage of Shannara: The Scions of Shannara (1990, č. Shannarovo dědictví/Classic 2000), The Druid of Shannara (1991, č. Shannarův druid/Classic 2000), The Elf Queen of Shannara (1992, č. Shannarova elfí královna/Classic 2000) a The Talismans of Shannara (1993, č. Shannarovy talismany/Classic 2000). Čtvrtý až šestý díl byl vydán v jednom svazku jako The Heritage of Shannara (1993). Ději úvodní části předchází román First King of Shannara (1996, č. První král Shannary/Classic 2000), naopak asi 130 let po událostech z posledního dílu série se odehrávají úvodní díly navazující trilogie The Voyage of the Jerle Shannara: Ilse Witch (2000, č. Shannarova čarodějka/Classic 2003), Antrax (2001) a Morgawr (2002). Dále se ve světě Shannary odehrávají trilogie The Sword Shannara: In the Shadow of the Warlock Lord (2003), The Druid´s Keep (2003), The Secret of the Sword (2003) a High Druid of Shannara: Jarka Ruus (2003), Tanequil (2004) a Straken (2005). První trilogie vyšla v jednom svazku jako The Sword of Shannara Trilogy (2002). Průvodcem po světě Shannary je kniha The World of Shannara (2001, sp. Teresa Patterson).

[4] Nová hrozba se objevuje v navazující trilogii The Second Chronicles of Thomas Covenant: The Wounded Land (1980, č. Oheň prokletí/Classic 2000), The One Tree (1982, č. Strážci krve/Classic 2000) a White Gold Wielder (1983, č. Sedm pekelných ran/Classic 2000). Všech šest dílů vyšlo ve dvou svazcích pod názvy The Chronicles of Thomas Covenant, The Unbeliever (1993) a The Second Chronicles of Thomas Covenant, The Unbeliever (1994). Chronologicky během první série se odehrává děj povídky Gilden-Fire (1981). Nedávno se Donaldson k sérii vrátil v pokračování The Last Chronicles of Thomas Covenant: The Runes of the Earth (2004), Fatal Revenant (připravuje se na rok 2007), Shall Pass Utterly (připravuje se na rok 2010) a The Last Dark (připravuje se na rok 2013).

[5] Myth Adventures: Another Fine Myth… (1978, č. Další prima mýtus/Perseus 1994), Myth Conceptions (1980, č. Zrození mýtu aneb Další pěkná šlamastyka/Perseus 1995), Myth Directions (1982, č. Nástup mýtu aneb Prima dárek pro Aahze/Perseus 1995), Hit or Myth (1983, č. Mýtus pokračuje aneb Skeeve vrací úder/Perseus 1996), Myth-ing Persons (1984, č. Zrádný mýtus aneb Jak se to málem nevyplatilo/Perseus 1996), Little Myth Maker (1985, č. Mýtus v ohrožení aneb Zastavená Stázka/Perseus 1997), Myth-Nomers and Impervections (1987, č. Mýtus nebo mystifikace? aneb Mezi neperfektními Pervekty/Perseus 1997), Sweet Myth-tery of Life (1994, č. Sladké (místy) o životě mýty/Perseus 1998), Myth-ion Improbable (2001, č. Myšn impasybl aneb Svérázný mýtus/Perseus 2002) a proložená paralelní trilogií M.Y.T.H. Inc. Link (1986, č. M.Y.T.H. Inc. nastupuje aneb Mýtus trochu jinak/1997), M.Y.T.H. Inc. in Action (1990, č. M.Y.T.H. Inc. v akci aneb Ztráty nepovoleny/Perseus 1998) a Something M.Y.T.H. Inc. (2002). V poslední době vzniká ve spolupráci s Jody-Lynn Nye série Myth Adventures: Myth-Alliances (2003), Myth Told Tales (2003) a Myth-Taken Identity (2004). První díly vyšly společně jako Myth Adventures (1984).

[6] Pokračování prvně uvedeného titulu tvoří román In the Red Lord´s Reach (čas. F&SF 1988=Beyond the Red Lord´s Reach, kn. 1989, č. Rudému lordu na dosah/Perseus 1998) a naposledy se autorka k celému cyklu vrátila v povídce The Island in the Lake (F&SF 1998). Druhý jmenovaný titul se dočkal pokračování pod názvy The Crystal Palace (1988, č. Křišťálový palác/Perseus 1999) a The City in Stone (2004). První dva díly vyšly rovněž společně jako The Book of Elementals (2002).

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. tak tady čeští nakladači nezaháleli. Z uvedených česky vadaných knih mi hodně nadčasová připadá Stáčení černého piva od T. Powerse, te bych opravdu tipoval vznik někdy v devadesátých letech.Jinak pro mě nečitelný autor je P. Anthony. Ty jeho tlustopisy mi připadají hrozně dlouhý a vůbec ne vtipný

  2. Tom Powers je prostě skvělý. Po neúspěchu Poslední výzvy (neumím hrát karty, takže jsem moc nechápal, oč tam jde) však u nás hned tak něco nového nevyjde. A bylo by z čeho vybírat…

  3. Od Powerse jsem četl jenom Pivo – skvělá, vtipná a originální fantasy! – a taky bych si přál víc.Jinak bych to s tou vinou Terryho Brookse nepřeháněl, trh byl po téhle “literatuře” holt hladový a kde je nabídka, je vždy i poptávka. Kdyby nezačal krmnou fantasy psát on, udělal by to někdo jiný.

  4. Powers
    Problém s Powersem je v tom, že i tak skvělá kniha jako Brány Anubisovy (také na ní dojde) se nakonec prodávala v Levných knihách po desítkách. O Poslední výzvě ani nemluvím, to byl neuvěřitelný propadák, ačkoli kniha samotná je velmi kvalitní a překlad byl myslím také. Kdo si v podobné situaci dovolí vydat autora, jehož český trh pro jeho značnou netradičnost zhusta odmítá. Já vím, že je to skvělé čtení, ale není to čtení pro masy, jen pro lidi jako jsou čtenáři FP (a to ještě ne všichni)…

  5. Martin Šust: Brány Anubisovy se v Levných knihách neprodávaly…kniha byla tehdy docela rychle rozebraná a byl dokonce dotisk!Koneckonců i Stáčení černého piva je rozebráno! Průšvih byla jenom perseovská: Poslední výzva. Ono nazvat knihu okultistickou novelou, přestože se jedná o poměrně rozsáhlý román vyžaduju jistou dávku arogance a pohrdání čtenářem. Podobným způsobem se podařilo zabít i Simmonse, kterého vydal stejný nakladatel!

  6. Jojo Brany Anubisovy v levnych knihach nebyla, jinak vyborna kniha, muj top ten.Budu muset powerse prelouskat v anglictine ;))

  7. Silmarillion
    řekl bych že jedno z největších děl bylo naprosto pominuto. V roce 1977 vyšel Silmarillion a žádám od pana Šusta vysvětlení opomenutí tohoto díla !!! :-)))

  8. Silmarillion
    Ano, je to určitě velmi závažné přehlédnutí, které jistě ve spolupráci s FP napravím. Pravdou je, že nejsem zrovna Tolkienovec, ačkoli to mě neomlouvá.Silmarillion je Tolkienovo životní dílo, které však bohužel nikdy nedokončil. Zbylo jen velmi rozsáhlé torzo, později zkompletované jeho synem Christopherem.

  9. Brooks je grafoman a jeho knížky jsou naprosto tragické. Shannary jsem přečetl dva díly (vypůjčený), jediné plus co musím uznat je že se tam vyskyují občas originální nápady, ale celková úroveň je zoufalá. Powers je můj favorit, ale musím říci že Stáčení temného piva mi z věcí co tu vyšly přijde nejslabší.

  10. to Martin Šust – a jako zlatý hřeb byste mohl sepsat něco o “ságových” fantasy ála Robert Jordan nebo Terry Goodkind. Hrozně rád bych si o tom něco přečet, protože je to IMO zajímavý fenomén, každý o tom mluví, a já bych rád věděl, jak může sága o 20 dílech vůbec vzniknout, kdo ji kupuje a proč.

  11. Odpovědi
    Tak ty Brány Anubisovy ve slevněnkách skutečně byly, kupoval jsem je tam kámošovi, jsem si celkem jistý, protože mě to udivilo. Ale snad to byla jen železná zásoba zkrachovalé Najády…Pokud jde o zlatý hřeb v podobě Fantasy ság, tak tady přenechám raději slovo povolanějším, jako vhodný adept mě napadá Martin Fajkus, mohl by sem každých čtrnáct dní posílat část, aby se to příjemně doplňovalo. I když k většině se jich snad i tak dostanu v příštích částech seriálu…

  12. A co Anthonyho pentalogie Na bledem ori, Ve sklenenych hodinach … az Zelena naruc prirody (tady si nejsem jista, uz je to dlouho, co jsem to cetla) – to se mi libilo mnohem vic nez Chameleon. A nejsou to zadne tlustospisy, naopak docela utle svazky.

  13. Silmarillion
    Pravdou je, že by mě taky nějak nenapadlo míchat Silmarillion do historie fantasy, i když v mém případě je důvod asi opačný – jsem příliš tolkienista… 🙂

  14. Fajkus
    Ovšem Martin Fajkus tyhle ságy opravdu žere a miluje, od něj bych realistické a kritické hodnocení situace nečekal:-). Asi to zase bude na tobě.

  15. Fantasy ságy
    No, po historii fantasy jsem přislíbil ještě článek o městské fantasy a vzhledem k mému časovému vypětí raději nebudu slibovat nic určitého 🙂

  16. Silmarillion
    … jsme už doplnili. Diky za pripominku!

  17. Ad Silmarillion – heh heh, to je jako psát pojednání o náboženské literatuře a zapomenout na Bibli :))

  18. Ono je hrozne tezky vyhledat vsechny dulezite tituly. Nikdy nikde obdobny clanek nevznikl, takze nad tim musi martin travit hodiny a hodiny casu, aby dal dohromady jeden dil.

  19. Čárka je jako apostrof asi lepší nežli nic
    ale začínám se obávat, že jsem svědkem průniku paralelních světů: Martine, v dějinách toho tvého nebo aspoň ve tvém výtisku Stáčení temného piva Turci Vídeň OVLÁDLI?!?Krom toho taky nejsem nikde s to najít jednosvazkové vydání “Voyage of the Jerle Shannara (2003)” (měl bys ISBN?), můj Donaldson na oficiálních stránkách jako datum vydání The Final Dark udává rok 2013, The One Tree pojmenoval bez pomlčky a poslední díl druhých Covenantových kronik White Gold (=zlato) Wielder, ne … God … (bůh, i když mám pocit, že tohle nějak prosakovalo už do Slovníku AA-AF), Nyeová se jmenuje Jody Lynn a ne Judy-Lyn jako popletená vzpomínka na del Reyovou a HoME začíná určitým členem.

  20. Carky misto apostrofu delam ja, protoze to proste nemame naprogramovany tak, aby apostrofy fungovaly. Omlouvame se, ale dokud se to nenaprogramuje, tak to jiny nebude. Zda se to naprogramuje, zalezi na Nerovi.

  21. Korektury
    Jo, jo, sypu si popel na hlavu, má tam být obléhané 🙂 Rovněž s “Voyage” máš asi pravdu, skutečně jsem zpětně nevysledoval zdroj, podivné… Pokud jde o The Final Dark, tak původně tam bylo 2012. Ostatní chyby padají na mou hlavu, mrzí mě hlavně můj oblíbený Donaldson, Covenant – nositel prstenu z bílého zlata, to je samozřejmé. To s Jody-Lynn je samozřejmé, na jiném místě textu je to kupodivu správně. Moc díky za korektury, jen tak dál, i když by bylo přirozeně lepší, kdyby to nebylo tak potřeba …

  22. Ok, vyskrt jsem to. Fantastic fiction ma docela slusnou bibilografickou db, prehlednou, jednoduchou, ale spolehat se na to prilis neda. Obcas tam maji chyby. Maglajs maji hlavne v komiksech, kde obcas sesity povazuji za booky.

  23. Re: Nye
    U Asprina byla s pomlčkou, takže taky ne správně :-)Co se týče apostrofů, v předchozím díle ale u Roger Zelazny’s Visual Guide to Castle Amber byl 0x92 (Win-1250), což podle moudrých sajtů odpovídá unicodovému U+2019 right single quotation mark a je vlastně správnější “punctuation apostrophe” než prostý strojopisný 0x39 – a rozhodně menší zvěrstvo než čárka 0xB4.

  24. to JVjr.
    Promin. Priprava jednoho dilu Historie pro web mi trva zhruba trictvrte hodiny. Kdybych mel hledat v mape znaku vhodnejsi alternativy k apostrofu nez je carka, kterou vybouchnu na klavesnici dvema uderama (ale musim s ni prepsat vsechny apostrofy, ktere Martin napise), trvalo by to vice nez hodinu. Je mi lito, ale tolik casu zadarmo pracovat nemohu. Trictvtehodina uplne staci 🙂 Jeslti ti to prijde jako zavesovy (ne závěsový, ale žavesový 🙂 pristup, zkus se zamyslet nad tim, jeslti je lepsi takovyhle nez zadny. Pro tebe mozna ano, jak by to uvitali ctenari, to se neodvazuju hadat. Tenhle cyklus clanku totiz vyvolava velkou vlnu spokojenosti a jsem rad, ze se mi martina podarilo presvedcit, aby ho pro nas psal. takze omlouvam se, ale dokud se proste nenaprogramuje podpora klasickych apostrofu, budou misto nich carky.

  25. Donaldson a jini
    Sakra, mam cakat este dalsich osem rokov (u nas i 10)pokial vyjdu dalsie diely, aby som mal kompletnu seriu. To JZK: Sirmalilion je spominany v tomto clanku. Od powerse som cital akurat tak posledny vyzvu, takze memozem reagovat na dalsie knihy.

Zveřejnit odpověď