Vždy, když se někdo rozčiluje, jak mohou Němci v dobrém vzpomínat na Třetí říši, dotyčnému položím otázku: A tobě by se nelíbilo, kdyby tvůj národ byl světovou velmocí? Jistě, jsou tady aspekty, pro které je vzpomínání v dobrém na hitlerovské Německo prakticky morálně nepřípustným zvěrstvem, ale… Jen si to představte. České země určují politické dění v Evropě, blízké Asii a i některých evropských zemích. Ekonomika roste. Životní úroveň také. No, není to představa k zahození. A taková je vize Jana Kotouče v novém románu Nad českými zeměmi slunce nezapadá.

Poušť. Kam až oko dohlédne, tam se táhne nekonečná poušť. Tak to v blízké budoucnosti vypadá v okolí všech měst (nejen) na jihozápadě Spojených států. Přístup k vodě je pro ně vším a stačí jediná bomba, jediný starý zastrčený dokument o vlastnictví, aby se ze dne na den rozhodlo, které z měst přežije a které pohltí sucho. V takovém světě není místo pro férovou hru. Vyhrát mohou jen ti nejsilnější.

„Golema a džin v New Yorku“, takhle popisně se ta kniha jmenuje. Nepříliš objevný název, ale koneckonců, autorka to tak chtěla a žádný čtenář aspoň nemůže říci, že ho nikdo nevaroval… Před dvěma roky měla nominaci na několik (no, na tři) žánrových cen, včetně vysoce prestižní Nebuly. Nedivím se tomu. Získala jen jednu, Mythopoeic Fantasy Award for Adult Literature; Nebulu nikoliv. Ani tomu se nedivím. A ne, neodporuji sám sobě.

Osamělá vesnička uprostřed hor, nepříliš vítaná skupina cizinců, které zradily počasí i magie, a příliš tiché lesy obklopené aurou smrti. Scénář jako z plíživého hororu, nebo fantasy příchuť příběhu o rodičích a dětech?

Knihovna na Černohůrce vás přenese do magického světa, kde je možné prakticky cokoliv. Scott Hawkins ve svém debutu dokázal spojit reálný svět s tím nadpřirozeným a vytvořit velice zajímavou zápletku.