V dnešní době je probírání se postapokalyptickými sci-fi jako procházení hustou džunglí. Člověk musí mít pořádně ostrou mačetu, aby se prosekal těmi liánami a keři nechutného množství mládežnických hrdinů, kteří se pitvají ve svých bolístkách a brečí nad tím, že je jejich vyvolená nechce, zatímco kolem zuří atomová zima. Je to prostě tvrdý svět, ve kterém se ale i nadále dá nalézt mýtina plná osvěžujícího radioaktivního vzduchu. A na jedné se vyjímá Silo.

Představovat osobu Stephena Kinga by bylo jen škrtáním sirky při lesním požáru. Jméno jednoho z nejúspěšnějších a nejoslavovanějších autorů současnosti zná dozajista každý návštěvník tohoto webu. Spousta z nich pak jistě měla co do-čtenářského-činění i s chronologicky druhou sbírkou Kingových kratších prací, Mlhou, která se u nás nedávno dočkala druhého vydání.

Figurky na šachovnici jsou znovu rozestavěny, poslední tahy čekají na dokončení a ve vzduchu visí velké finále. Podaří se nemožné, nebo je na šťastný konec pozdě?

Temná božstva uctívaná císařským párem se opět přihlásila o slovo, za hranicemi zuří Válka duší a armáda princezny Maritie se blíží k štítu chránícímu elfí království Silvanest. Na vzestupu je i povstání otroků hluboko v zemi zlobrů. To vše slibuje jediné: akci. Na tu jsou ostatně Minotauři experti.

Grandiózní finále Oka světa odhalilo, na koho se upnula pozornost Temného. Kdo by měl být – díky osudu či manipulacím Aes Sedai – novým Drakem Znovuzrozeným. Je třeba čelit nejen nepřátelům, ale i vlastním strachům. A ne každý v tomto boji obstojí.

Robert Jordan si vysloužil místo v panteonu velikánů fantasy literatury. Nemusí se vám to líbit, můžete se tomu divit, ale nemůžete to vyvrátit. Jeho Kolo času je fenomenální sága, která ovlivnila nejen čtenáře a další spisovatele, ale i malíře, hudebníky… a je jen otázkou času, kdy dojde i na film.

Polská fantastika má v našich luzích a hájích neotřesitelné místo a hvězda Jaroslava Grzedowicze, především díky tetralogii Pán ledové zahrady a románu Popel a prach, stoupá do závratných výšin. A tak na čtenáře číhá další, tentokrát povídková, lahůdka s názvem Vycpávač zvířat.

Z volně propojené steampunkové série Cherie Priestové Mechanické století vyšla v češtině už pátá kniha, ve které se autorka vrací na první místo činu, zpátky do Seattlu. A je to výlet stejně dobrý jako ten úvodní – plný osobitých charakterů, zajímavého světa a akční zápletky.

Společenstvo Pevnosti má dvacet členů. Dvacet povídek toho nejlepšího, co se urodilo za dlouhá léta v časopise Pevnost, se uchází o vaší pozornost. Kniha vznikla na základě dobré myšlenky, když se autoři, editoři a ilustrátoři zřekli svého žoldu a veškerý výdělek ze sborníku má jít na podporu vydávání měsíčníku Pevnost. Myšlenka je to krásná a idylická a už jen ona by vás měla přimět ke koupi antologie. Pro ty méně přesvědčené jsou tu následující řádky.