Babylon A.D.

Současná alarmující situace na poli vědecko-fantastických filmů dává prostor pro experimentování. Jenže prvořadost komerčního úspěchu a dominance studiových gigantů omezuje i projekty, které by mohly teoreticky uspět u diváků.

Díky nepříznivé situaci se vytváří vakuum, do kterého se dostanou jenom vyvolení. Bohužel je tahle vyvolenost determinována velikostí studia, pod jehož křídla se dostanete. V případě Babylonu jde o studio Fox, které si nerozumělo s režisérovou vizí. Adaptace údajně zajímavé knihy tak dostává otravně brakový rozměr. Mezi kvalitními snímky, které sečtete na prstech jedné ruky, pak překáží filmy jako Aeon Flux, Ultraviolet, cokoli z produkce Asylum…V mnoha případech se dalo zabránit zmasakrování potenciálního projektu. Většinou jde o přebírání režisérského fochu do vlastních rukou producentů. A to je i případ Babylonu A.D.

Příběh nás zavádí do blízké budoucnosti, do postapokalyptického ghetta někde v Rusku (“ruská” ghetta se točila u Ostravy). Většina světa je poznamenána jadernou katastrofou. Lidé žijí v nové době temna. Ale ne tak docela. Nějakým podivným způsobem se zachovalo televizní vysílání, někde i elektřina. I když je záhadou, kdo ji vyrábí. Jenže to příběh neřeší. Svoji pozornost zaměřuje na svého hrdinu, ničím neohroženého Vina Diesela coby nájemného vraha vyhoštěného z ráje, Spojených států. Na první pohled jednoduchá zápletka – dopravit slečnu se svou opatrovnicí za hranice Státu – se začíná postupně komplikovat a Diesela staví před nejedno dilema.

Babylon A.D. je snímkem uměle vytvořeným pro rapidní komercionalizaci. Jenže průnik na filmový trh se nepovedl tak, jak si Foxové představovali. Ani jejich sebevědomí nezůstalo nedotčeno, jelikož se ukázalo, že nemají patent na komerční hit. Správně využili načasování, kdy většina scifi fanoušků čeká na premiéru Fanboys a pole vědecko-fantastických filmů leží úhorem (vyjma podprůměrných snímků Direct-2-DVD). Cíl producentů byl celkem prostý: natočit různorodý filmový koktejl.

Současnou americkou popkulturou otřásá apokalyptické téma ve filmu, literatuře či v komiksu. Tvůrci proto zvolili “atraktivní” kulisy jaderného kataklyzmatu. Po úspěchu Potomků lidí se na první pohled zdálo natočit “levné” scifi (rozuměj bez CG nebo gigantických FX) jednoduché. Jenže Cuarónovo vizionářství, Lubezkiho kameru a civilní herectví Clive Owena neseženete na každém rohu. Diesel jako spasitel nevypadá, i když ochraňuje dívku (SPOILER – a dvakrát vstane z mrtvých), která taky něco nosí pod srdcem. Problémem je taky to, že se producenti snaží udělat z Vina akční ikonu. Přespříliš rádoby adrenalinové akce se pokouší vytěžit maximum z testosteronové pleši po vzoru XxX. Kromě filmového motivu Potomků má Babylon společné i hrátky s modrým filtrem. Při Exodu do USA se pomalu střídají i barvy; zatímco v chudobě kraluje modro-temný filtr, v tundře oči oslňuje bílá barva. A USA je zalité neonovými barvami. Právě filmová pasáž s Amerikou připomíná komiks. Divák nabude silného podezření, že se autoři inspirovali nejedním Ennisovým grafickým románem (nejen vizuální stránkou, ale i snahou být provokativní, nebo šokující pomocí narušení konvencí). Střih je zvláštní kapitola, kromě toho, že je dělaný bez ladu a skladu (stejný případ jako ve výše zmíněném Ultraviolet, producenti si to sami stříhali, režisér utřel nos), se snaží demonstrovat seriálovou popularitu (evidentní reference na 24hodin nebo oživování zašlých časů mluvícího auta K.I.T.T.).

Místo naděje pro lidstvo, primárního poselství filmu, se ,,mezi řádky“ objevují zajímavé názory. Se svým silným proamerickým pozadím je nám USA prezentováno jako krajina s ultimátní mocí, decentně připomínající (ne)reálnou teorii N(ew)W(orld)O(rder). Neohrožené Spojené státy americké vymetající darmožráče (vybombardování nejen východní Evropy), duchovně osvícené vůdce, konvertující pohany na ostatních světadílech… Seznam by mohl pokračovat ještě dále. Snímek se snaží prorokovat světlou budoucnost pro krajinu, která zapříčinila hospodářskou krizi ve světovém měřítku, má pochybné zájmy na středním a blízkém Východě a prolévání krve nevinných označuje za boj s terorismem. V konečném důsledku jde o reklamu na krajinu, prezentující svou (pop)kulturu a vlastní jedinečnost, lákající poslední zoufalce na “americký sen”.

Na DVD vyšel již Director´s Cut. První zkušenost je zároveň i poslední, jelikož tak silnou dávku amerického egocentrismu a narcismu by jen málokdo podruhé přežil. Snímky jako Babylon A.D. jenom potvrzují, že máme velebit lidi, kteří se snaží vydávat remasterované verze a luxusní edice kvalitních snímků (Blade Runner: Final Cut, Dark City: Director´s Cut, 2001: Vesmírná odysea a další).

Jako zdůvodnění, proč jsem se záměrně vyhýbal kritice režiséra Mathieu Kassovitze, přikládám jeho osobní prohlášení, které poskytl po dotočení snímku: ” I’m very unhappy with the film,” he says. “I never had a chance to do one scene the way it was written or the way I wanted it to be. The script wasn’t respected. Bad producers, bad partners, it was a terrible experience.” “It’s pure violence and stupidity,” he admits. “The movie is supposed to teach us that the education of our children will mean the future of our planet. All the action scenes had a goal: They were supposed to be driven by either a metaphysical point of view or experience for the characters… instead parts of the movie are like a bad episode of 24.” “Fox was sending lawyers who were only looking at all the commas and the dots,” he says. “They made everything difficult from A to Z.” The last stroke, Kassovitz says, was when Fox interfered with the editing of the film, paring it down to a confusing 93 minutes (original reports were that 70 minutes were cut from the film; Kassovitz says the number is closer to 15). “I should have chosen a studio that has guts,” he says. “Fox was just trying to get a PG-13 movie. I’m ready to go to war against them, but I can’t because they don’t give a shit.”

Obrázky: 20th Century Fox

25%

Trailer:

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Z recenze jsem nějak nepochopil, jestli stojí za to se podívat na režísérskou verzi (která některé snímky vysloveně posouvá do úplně jiných rozměrů – třeba Já, legenda či Království nebeské), nebo je to totální ztráta času.Také nepovažuji za šťastné uvádět v recenzi pro tento server dlouhé citace v cizím jazyce – je tu dost návštěvníků, kteří si to nepřeloží.Jinak se jedná o velice zajímavou recenzi – myslím, že trend konzumních filmů je bohužel v současnosti čím dál silnější:-(

  2. nechapu, ale nejspise je to ma vina, proc se zde objevuji recenze na filmy, ktere jiz spatrily svetlo sveta pred radou mesicu. Co mi unika?

  3. to Chrochtal
    já na tom nevidím nic špatného. prostě o nich chce Fantasy planet informovat.

  4. Ten film není zas tak starý, naopak díky producentským čachrům, nedávnému vydání DVDripu apod. jde stále o aktuální a na diskusích poměrně řešenou věc. Recenze se mi líbí, respektive se mi líbí to téma zištných producentů a utlačovaného tvůrce. Na druhou stranu je trochu problém v tom, odlišit od sebe scénář, režii a post-produkci, neboť nikdo z nás (ani pan recenzent) nebyl u realizace filmu, proto tvrdím, že Foxům nelze přisuzovat veškerou vinu. Navíc mi něco říká, že i kdyby měl Kassovitz absolutní svobodu, další Potomci lidí by z toho beztak nevzešli.

  5. oka, diky za vysvetleni.imho byl film strasny. Diesel strasne klesl, zlate Pitch Black a Riddick 🙂

  6. Preklad
    ,,Nikdy jsem neměl šanci udělat jednu scénu podle scénáře nebo způsobem, jakým bych chtěl. Scénář nebyl dodržen. Zlí producenti, zlí partneři, byla to otřasní zkušenost. Je to jenom násilí a stupidita,“ přiznává režisér. ,, Film nás měl naučit, že vzdělání našich dětí znamená budoucnost naší planety. Všechny akční scény měli cíl: měli být hnáni buďto metafyzickým hlediskem nebo zkušeností pro postavy…namísto toho části filmu připomínají špatnou epizodu 24. Fox posílal právníky, který jenom studovali všechny čárky a tečky,“ říká. ,, Všechno jenom stěžovali od A po Z. Poslední kapkou bylo,“ říká Kassovitz ,,když Fox zasáhl do střihání filmu, ořezáním na zmatených 93 minut (původní odhady byli, že snímek přišel o 70 minut, Kassovitz tvrdí, že stopáž byla blíže 15 minutám). Měl jsem si vybrat studio, které má koule,“ říká. ,,Fox jenom snažil udělat film přístupný od 13 let. Jsem připraven jít proti nim do války, ale nemůžu, protože jim je to absolutně ukradený.“

Zveřejnit odpověď