Časopis Král Horror

Časopis má kromě barevné obálky 16 černobílých stránek formátu A4. Tomu odpovídá cena, která je stanovena na pouhých patnáct korun, ale stejně se asi budete rozmýšlet, jestli si za tuto cenu časopis pořizovat, bude-li vycházet v nezměněné podobě a obsahu dále.

Král Horror je zaměřený hlavně na povídky, které zabírají z těch 16 stran celkem 13. Vzhledem k tomu, že horor u nás nemá v současné době zdaleka takové autorské zastoupení, jako například fantasy a sci-fi, najdeme zde spíše povídky od českých “béček”, kteří publikují převážně na internetu nebo třeba vůbec. Proto má časopis hlavní prioritu státi se líhní nových autorů, kteří se zajímají o horor. Tenhle pokus tu už byl tolikrát, že už je velká pravděpodobnost, že se to konečně povede, ale bohužel stejně tak hrozí, že se o to v současné době u nás pokoušet je marné. Jako vždy tudíž není možné konstatovat nic jiného, než že “uvidíme.”

Zbylé tři strany jsou věnovány “publicistice.” První stranu zabírá úvodník, tiráž a obsah čísla, na dvou dalších nalezneme kratičké článečky s minimální informativní hodnotou. Profil Stephena Kinga je poměrně stručný, článek o hororu obecně a jeho definici se omezil pouze na citát z Lovecrafta a z blíže nespecifikované encyklopedie, proto by měl být Pavel Ladko podepsán  pouze pod třemi a půl řádky, které napsal vlastními silami. V kratičkém textu “Hledáme dál české Kingy” nás šéfredaktor zřejmě ujišťuje, že si tuhle snahu během otočení první stránky, na které o tom psal v úvodníku, nerozmyslel. A posledním teoretickým textem jsou dva odstavce o tom, proč čarodějnice létají na košťatech, což je zase suchopárný výčet informací.

Král Horror se při každé možné chvíli stále odvolává k jediné osobě – spisovateli Stephenu Kingovi, jehož požádali o patronaci (zatím bez odpovědi). Proto i název časopisu, profil Kinga (o to více mrzí, že je tak krátký a stručný) i akce “Hledáme české Kingy”. Jako naprosté faux pas mi pak přijde, že jsou na těch třech nebeletristických stranách schopni nesprávně citovat název jedné Kingovy knihy (tedy minimálně jednou, protože o Kinga a horor vůbec se příliš nezajímám, takže výskyt dalších možných chyb z hlavy ani nepotvrdím, ani nevyvrátím.)

Text je doplněn kolážemi. To je velmi dobrý nápad, protože koláže se k hororu hodí. Jen bych jejich neznámému autorovi doporučil, aby se naučil lépe jednotlivé vrstvy ořezávat a dal si trochu větší práci s kompozicí.

Šéfredaktor (pravděpodobně i vydavatel, sazeč, výtvarník, spisovatel a jen-on-ví-kdo-ještě) by měl oslovit schopné publicisty i renomované autory (takový Mostecký je autorem nedostižné hororové sbírky Čára hrůzy), aby časopis nevypadal jako nejamatérštější fanzin. V téhle podobě mu hádám maximálně 500 stálých čtenářů, spíše bych se ale přiklonil tak k polovině. Uvidíme, zda překoná krizové třetí a čtvrté číslo, kdy se většinou ukáže, má-li časopis na to, aby alespoň rok vydržel.