Dračí války

Čerpat inspiraci pro film z mytologie východních národů může být dvousečná zbraň. I když by se zde dala najít řada zajímavých témat, záleží především na způsobu převyprávění a na schopnosti zaujmout diváka. Pokud se někdo odváží podobné riziko podstoupit, měl by mít vše předem dobře promyšlené. Bohužel Dračí války jsou důkazem toho, že videopůjčovny, jestli v dnešní době vůbec přežijí, se nemusí do budoucna obávat nedostatku béčkových filmů. Dračí války si totiž velké plátno určitě nezasloužily.

Pokud se na internetu podíváte na oficiální trailer k filmu, můžete hrdě prohlásit, že to nejdůležitější z celého snímku znáte. Pro ty ostatní následuje krátké shrnutí děje. Mladý novinář Ethan (Jason Behr) odhaluje během práce na novém případu zvláštní stopu připomínající kus plazí kůže. Tento zážitek v něm vyvolá vzpomínky z vlastního dětství, během nějž se shodou náhod dostane do obchodu se starožitnostmi. Zde se seznamuje s tajemným Jackem (Robert Forster), od kterého se dozvídá o svém poslání na tomto světě, k němuž byl osudem předurčen. Podle staré korejské legendy se totiž každých pět set let narodí dívka disponující mocnou silou zvanou Yuh Yi Joo, která nabývá svého vrcholu v momentě dvacátých narozenin své nositelky. A jak už to tak bývá, má o tuto sílu zájem jak strana dobra, tak i zla. Tu kladnou zde zastupuje obrovský had zvaný Imoogi, který se teprve díky Yuh Yi Joo může proměnit na draka a chránit tak celý vesmír. Představitelem sil zla je pro změnu zlý had Buraki, který se snaží tuto sílu získat pro sebe za pomoci své mocné Hadí armády. Po zdlouhavém odklonu od hlavní dějové linie se film opět vrací do současnosti, kde se setkáváme se Sárou (Amanda Brooks), která má být po 500 letech další nositelkou Yuh Yi Joo. Aby ale nebyla na vše úplně sama, dostává se jí pomoci od svého ochránce seslaného přímo nebesy. A že neuhádnete, kdo byl pro tuto zodpovědnou úlohu vybrán? Samozřejmě jím není nikdo jiný než Ethan coby reinkarnovaný ochránce nositelky Yuh Yi Joo.

Máte-li v tento moment pocit, že se v samotném ději kapánek ztrácíte, směle vám podám svou pravici se slovy: „Vítejte do klubu.“ Když už si tvůrci chtěli pohrát s myšlenkou přenesení takzvané „korejské mytologie“ do současnosti, měli tak učinit v rámci svých možností. Už samotné skoky v dějové linii filmu dávají tušit, že si tady někdo ukrojil příliš velké sousto a po krátké době si s ním zkrátka nevěděl rady. Osobně bych sázel na variantu, že možná až příliš velkou část rozpočtu spolkly počítačové animace. Ty jsou na jedné straně v některých momentech skutečně impozantní, ovšem jejich začlenění do filmu působí celkově dost křečovitě. Pro názornost stačí odkázat na scénu v úvodní části filmu, v níž na korejskou vesnici (mimochodem od kdy má korejská vesnice v 16. století hradby táhnoucí se několik kilometrů?) zaútočí impozantní Hadí armáda. Sotva se totiž vynořila, říkal jsem si, že něco není v pořádku. I když jsem se snažil nebrat v potaz do očí bijící inspiraci z Hvězdných válek, stačil jediný záběr svrchu na celou armádu a měl jsem jasno. Vynikající práci animátorů z Pána prstenů v tomto případě rozhodně neočekávejte; ne, pokud trváte na faktu, že by se i bojovníci Hadí armády měli nohama dotýkat země. Ale takových úletů by se dala najít celá řada.

Jednotlivé postavy jsou vykresleny nedůvěryhodně (největším zklamáním je bezesporu Jason Behr v roli Ethana) a po první půlhodině filmu se už modlíte, ať tato muka co nejdříve skončí. Bohužel vás čeká ještě dalších 77 minut zhovadilosti a bezduchosti. Za jediný světlý moment celého snímku by se snad ještě dal označit souboj Burakiho Hadí armády s moderní vojenskou technikou. Když už si ale začnete říkat, že by to přece jen stálo za to dokoukat, přenese se celý děj do nějakého virtuálního světa, kde má být svedena finální bitva mezi silami Dobra a Zla. Zde už musí i ti největší optimisté a milovníci fantasy jít do kolen a rvát si vlasy z hlavy. Žádné vysvětlení, žádné odkazy… Je sice hezké, že mají filmaři takovou důvěru k divákově fantazii, ale tady to už vážně přehnali.

Dračí války mohly být dobrým filmem. Potenciál zde rozhodně byl. Bohužel se jej tvůrcům podařilo zprznit takovou měrou, že by měli každému neinformovanému divákovi dávat před vstupem do promítacího sálu pytlík na zvracení. Moderní počítačová animace je bezesporu úžasná věc, ale kvalitní film se na ní postavit nedá. Tedy NE v tomto případě…

35 %

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. •Recenze

    20. 1. 2009 | Článek si četlo 2896 čtenářů | Vytisknout

    Dračí války Napsal: Ondřej ShawnG Šáro

    Čerpat inspiraci pro film z mytologie východních národů může být dvousečná zbraň. I když by se zde dala najít řada zajímavých témat, záleží především na způsobu převyprávění a na schopnosti zaujmout diváka. Pokud se někdo odváží podobné riziko podstoupit, měl by mít vše předem dobře promyšlené. Bohužel Dračí války jsou důkazem toho, že videopůjčovny, jestli v dnešní době vůbec přežijí, se nemusí do budoucna obávat nedostatku béčkových filmů. Dračí války si totiž velké plátno určitě nezasloužily.
    Pokud se na internetu podíváte na oficiální trailer k filmu, můžete hrdě prohlásit, že to nejdůležitější z celého snímku znáte. Pro ty ostatní následuje krátké shrnutí děje. Mladý novinář Ethan (Jason Behr) odhaluje během práce na novém případu zvláštní stopu připomínající kus plazí kůže. Tento zážitek v něm vyvolá vzpomínky z vlastního dětství, během nějž se shodou náhod dostane do obchodu se starožitnostmi. Zde se seznamuje s tajemným Jackem (Robert Forster), od kterého se dozvídá o svém poslání na tomto světě, k němuž byl osudem předurčen. Podle staré korejské legendy se totiž každých pět set let narodí dívka disponující mocnou silou zvanou Yuh Yi Joo, která nabývá svého vrcholu v momentě dvacátých narozenin své nositelky. A jak už to tak bývá, má o tuto sílu zájem jak strana dobra, tak i zla. Tu kladnou zde zastupuje obrovský had zvaný Imoogi, který se teprve díky Yuh Yi Joo může proměnit na draka a chránit tak celý vesmír. Představitelem sil zla je pro změnu zlý had Buraki, který se snaží tuto sílu získat pro sebe za pomoci své mocné Hadí armády. Po zdlouhavém odklonu od hlavní dějové linie se film opět vrací do současnosti, kde se setkáváme se Sárou (Amanda Brooks), která má být po 500 letech další nositelkou Yuh Yi Joo. Aby ale nebyla na vše úplně sama, dostává se jí pomoci od svého ochránce seslaného přímo nebesy. A že neuhádnete, kdo byl pro tuto zodpovědnou úlohu vybrán? Samozřejmě jím není nikdo jiný než Ethan coby reinkarnovaný ochránce nositelky Yuh Yi Joo.
    Máte-li v tento moment pocit, že se v samotném ději kapánek ztrácíte, směle vám podám svou pravici se slovy: „Vítejte do klubu.“ Když už si tvůrci chtěli pohrát s myšlenkou přenesení takzvané „korejské mytologie“ do současnosti, měli tak učinit v rámci svých možností. Už samotné skoky v dějové linii filmu dávají tušit, že si tady někdo ukrojil příliš velké sousto a po krátké době si s ním zkrátka nevěděl rady. Osobně bych sázel na variantu, že možná až příliš velkou část rozpočtu spolkly počítačové animace. Ty jsou na jedné straně v některých momentech skutečně impozantní, ovšem jejich začlenění do filmu působí celkově dost křečovitě. Pro názornost stačí odkázat na scénu v úvodní části filmu, v níž na korejskou vesnici (mimochodem od kdy má korejská vesnice v 16. století hradby táhnoucí se několik kilometrů?) zaútočí impozantní Hadí armáda. Sotva se totiž vynořila, říkal jsem si, že něco není v pořádku. I když jsem se snažil nebrat v potaz do očí bijící inspiraci z Hvězdných válek, stačil jediný záběr svrchu na celou armádu a měl jsem jasno. Vynikající práci animátorů z Pána prstenů v tomto případě rozhodně neočekávejte; ne, pokud trváte na faktu, že by se i bojovníci Hadí armády měli nohama dotýkat země. Ale takových úletů by se dala najít celá řada.

    Jednotlivé postavy jsou vykresleny nedůvěryhodně (největším zklamáním je bezesporu Jason Behr v roli Ethana) a po první půlhodině filmu se už modlíte, ať tato muka co nejdříve skončí. Bohužel vás čeká ještě dalších 77 minut zhovadilosti a bezduchosti. Za jediný světlý moment celého snímku by se snad ještě dal označit souboj Burakiho Hadí armády s moderní vojenskou technikou. Když už si ale začnete říkat, že by to přece jen stálo za to dokoukat, přenese se celý děj do nějakého virtuálního světa, kde má být svedena finální bitva mezi silami Dobra a Zla. Zde už musí i ti největší optimisté a milovníci fantasy jít do kolen a rvát si vlasy z hlavy. Žádné vysvětlení, žádné odkazy… Je sice hezké, že mají filmaři takovou důvěru k divákově fantazii, ale tady to už vážně přehnali.

    Dračí války mohly být dobrým filmem. Potenciál zde rozhodně byl. Bohužel se jej tvůrcům podařilo zprznit takovou měrou, že by měli každému neinformovanému divákovi dávat před vstupem do promítacího sálu pytlík na zvracení. Moderní počítačová animace je bezesporu úžasná věc, ale kvalitní film se na ní postavit nedá. Tedy NE v tomto případě…

    35 %

Zveřejnit odpověď