Historie moderní fantasy #13: 1996

Ano, skutečnou událostí ročníku se stal právě návrat George R. R. Martina k psaní fantastiky, respektive jeho odklon od science fiction k monumentální fantasy sáze Píseň ledu a ohně započaté románem A Game of Thrones (1996, č. Hra o trůny/Talpress 2000), v němž se kdysi mocná a jednotná říše propadne do chaosu občanské války. O uvolněný trůn se rozhodne svést boj hned několik významných představitelů dvojice slavných šlechtických rodů, zatímco se o něj uchází také dědička odkazu prastarých panovníků a celý svět je přitom ohrožován příchodem mocného zla, které s nadcházející zimou neustále sílí a hrozí smést z povrchu zemského veškerou civilizaci. Původně plánovaná trilogie se postupem času rozšířila na dnes již sedm plánovaných svazků, již vydaná pokračování A Clash of Kings (1998, č. Střet králů/Talpress 2001) a A Storm of Swords (2000, č. Bouře mečů/Talpress 2002) již brzy doplní právě dokončený titul A Feast for Crows (2005) a rozepsaný A Dance With Dragons (přip. 2006/7). Znám je i název šestého svazku A Winds of Winter (přip. 2008/9).

Vřelého přijetí se zcela po zásluze dočkal rovněž román The Prestige (1995, č. Nežádoucí efekt/přip. Triton 2005) od Christophera Priesta, v němž se dvojice mágů z 19. století dostane do nenávistného sporu způsobeného úžasnými iluzorními výtvory, které každý z nich stvořil, aniž by byl schopen odhalit soupeřovy metody. Následky tohoto sporu ovlivní i životy obyvatel sto let vzdálené budoucnosti, ve které se stále nikomu nepodařilo odkrýt tajemství skrytá za životními díly obou iluzionistů. V českém překladu známe rovněž román Neverwhere (1996, č. Nikdykde/Polaris 1998) od Neila Gaimana. Hlavní protagonista tohoto kouzelného příběhu se trhlinou mezi světy propadne do paralelního podzemního Londýna, kde pomáhá vrahy pronásledované dívce odhalit pravdu skrytou za smrtí její rodiny. Kniha vznikala souběžně s tvorbou stejnojmenného TV seriálu, který v roce 1996 realizovala společnost BBC. Dnes je považována za jeden z vrcholů tzv. městské fantasy a spolu s komiksovým Sandmanem se pro Gaimana stala odrazovým můstkem ke kariéře celosvětově uznávaného autora fantastiky.

Patricia A. McKillipová se v románu Winter Rose (1996) opět představila jako autorka obdařená mimořádně obrazotvornou představivostí. Jde o příběh dvou navzájem se zcela lišících sester – Rois a Laurel, které spojuje pouze jediné – láska ke Corbetovi. Ten se do města vrátil, aby obnovil sídlo svých předků uprostřed všeobecného vzruchu a jako oheň se šířících fám. V renovovaném domě totiž zemřel mladíkův děd, patrně rukou svého syna, kterého ještě před svým skonem proklel i s jeho potomky. Mladá Rois, divoká a nespoutaná osoba známá svou nezvyklou povahou a zálibou v průzkumu okolních lesů, objeví při svém pátrání v okolí způsob k odstranění kletby. Nikdy nečekala, že by někdo mohl získat její srdce tak lehce jako Corbet, a také, že by tento cit nemusel být opětován. Nyní se musí rozhodnout, zda podstoupí nebezpečí při odstranění kletby, a přitom se smířit s tím, že milovaná osoba se rozhodla ne pro ni, ale pro její vlastní sestru. Její nenaplněná láska musí překonat sobectví a čistým citem porazit prokletí.

Darrell Schweitzer se poprvé výrazněji prosadil fantasy románem The Mask of the Sorcerer (1995), poutavým příběhem mladého Sekenreho, jenž po zabití čaroděje přijme esenci oběti i všech jím zabitých předchůdců. Poté se však musí vynasnažit udržet si lidskou přirozenost a přitom se také ubránit četným útokům protivníků, kteří touží po vědomostech, jež tímto činem nabyl. Temně lyricky laděný příběh připomíná práce Gena Wolfa a čtenáře zaujal především nekonvenčním pojetím, které je v přímém rozporu s obvyklou šedí epické fantasy. Nedávno vydaný soubor Sekenre: The Book of the Sorcerer (2004) shrnuje kratší práce ze stejného světa. U nás z něho známe povídku On the Last Night of the Festival of the Dead (Interzone 1994, č. Poslední noc Svátku mrtvých-Ikarie 4/99). Schweitzer je následníkem tradice dávných Weird Tales, však je také redaktorsky spojen s novodobou existencí tohoto slavného magazínu.

Bradley Denton vydal román Lunatics (1996), příběh muže, jenž se po smrti manželky zamiluje do měsíční bohyně. Rozmanitá pětice jeho nejbližších přátel ho chce od tohoto ztřeštěného citu ochránit, ale i oni jsou ovlivněni nadpřirozeným vlivem bohyně. Problém je, že k setkání s bohyní musí hrdina o úplňku vyjít nahý ven a při jedné takové příležitosti je zatčen za nestoudné odhalování se na veřejnosti. Román o ztrátě lásky a nalezení nového, stejně silného a krásného citu, je Dentonem vyprávěn s okouzlující lehkostí, která donutí přijmout autorovu nostalgii dokonce i otrlé skeptiky. Hrdinka románu Walking the Labyrinth (1996) od Lisy Goldsteinové prochází jakýmsi labyrintem stop a odkazů, které se jí ve spolupráci se soukromým detektivem odkrývají poté, co zjišťuje, že není osamělým sirotkem, ale členkou tajemného rodu původem z viktoriánské Anglie. Členové její rodiny v sobě nesou mimosmyslové schopnosti spolu s temným tajemstvím spojeným s Řádem Labyrintu. Dílu bývá vytýkána charakterová a stylistická plochost či neznalost viktoriánského vyjadřování (což je viditelné při čtení „dobových“ odkazů), ale přesto jde o poutavý obraz pátrání po tajemstvím opředené rodinné minulosti.

Terence M. Green se v románu Shadow of Ashland (1996) odhodlal podívat do dob americké ekonomické krize a zčásti přitom využil i znalostí historie vlastní rodiny. Hlavní postavou je zde Leo Nolan, jenž se od matky ležící na smrtelné posteli dozví mnohé o strýčkovi ztraceném již před padesáti lety. Jeho fascinaci touho zapomenutou postavou ještě prohloubí dopisy doručované se zpožděním již zmíněných padesáti let. Vydá se tedy do Ashlandu, odkud dopisy přicházejí, aby odkryl osudy zmizelého příbuzného. Jeho představy lidí a událostí vzdálené minulosti se záhy stávají reálnými a on se nakonec setká se svým strýčkem, mladým tak jako kdysi v období hospodářské krize. Green napsal citlivý příběh o naleznutí a ztrátě, o rodinné historii a prchavé lásce, to vše s využitím motivu, jenž může a nemusí být nazván cestováním v čase.

Četné mýty a folklór přepracovala Rachel Pollack do epizodního románu Godmother Night (1996), v němž se soustředí na lásku dvou žen a jejich setkání s Matkou noci, které hluboce ovlivní jejich pozdější společný život. Román si všímá milostného vztahu žen s realistickou vážností v příběhu o lásce a blížící se neodvratné ztrátě, v příběhu života, k němuž patří i smrt jako neoddělitelná součást žití. Pohádkový příběh plný satiry zpracoval John Barnes v románu One for the Morning Glory (1996), v němž se mladý princ potají napije zakázaného Božského vína a je potrestán zmizením celé levé poloviny těla. Následně je obdařen čtveřicí věrných přátel, bývalých sluhů považovaných za odpovědné touto katastrofou. Mají ho doprovázet na pouti za odhalením skutečného osudu. Vždy, když jeden z nich zemře, je mu vrácena část těla. Barnesův nečekaný přechod od čisté hard-SF směrem k humorné fantasy byl přijat s nadšením.

Na rozmezí tradiční fantasy a magického realismu se pohybuje Terri Windlingová ve svém debutovém románu The Wood Wife (1996). Novinářka Maggie se zde stane dědičkou pozůstalosti po slavném básníkovi, jenž pro ni prostřednictvím dlouhá léta zasílaných dopisů zaujímal místo blízkého přítele a rádce. Odjíždí tedy do odlehlé pouštní Arizony, kde doufá v odhalení podivných okolností kolem umělcovy smrti. Vše, co postupem času objeví, je však jen důvodem k položení neustále narůstajícího počtu otázek. A odpovědi nehledá očividně sama. Pokud se chce dozvědět tajemství skryté za přítelovým životem i smrtí, pak musí přelstít podivné a ne zcela lidské postavy toulající se po okolí v touze živit se tvůrčí energií. Terri Windlingová se zde ukazuje v roli talentované spisovatelky, ačkoli mnohem známější je jako editorka četných antologií.

Román Fair Peril (1996) od Nancy Springerové je poněkud excentrickou fantasy obohacenou o klasické pohádkové motivy a špetku satiry. Nedávno rozvedená hrdinka příběhu hledá inspiraci k vyprávění příběhů v odlehlých lesích, kde narazí na žabáka, jenž tvrdí, že je ve skutečnosti dávno zakletým princem čekajícím na osvobozující polibek. Toho se samozřejmě od životem poučené ženy jen tak nedočká, ale ta mu přesto chce pomoci a vezme si ho sebou domů. Jaké je však překvapení, když se její vzbouřeneckou povahou nadaná dcera ujme role osvoboditelky a poté i s princem zmizí v pohádkové říši. Nezbývá, než se vydat za ní a s pomocí homosexuálního knihovníka jí vysvobodit z osidel tamní vládkyně, která se již jednou snažila přimět prince k poslušné oddanosti. Jde o poněkud bláznivé, trochu feministické, ale přesto čtivé a duchaplné dílo.

Z u nás známých prací stojí jistě za zmínku románová dvojice The Waterborn (1996, č. Vodní rod/Triton 2005) a The Blackgod (1997, č. Černý bůh/přip. Triton), v níž J. Gregory Keyes popsal zajímavý příběh dvojice dospívajících hrdinů hledajících smysl života ve světě, kde celou lidskou kulturu ovlivňují mocní bohové v čele s uctívaným bohem Řekou, kolem jehož toku se soustředí zdejší civilizace. Jde o rané dílo autora, jenž o svých kvalitách v plné šíři přesvědčil až v poslední době, ale ani této dvojici nelze upřít snahu o obohacení zaběhnutých postupů klasické fantasy. Kvalitní a námětově netradiční fantasy trilogie Garryho Kilwortha Králové mořeplavci: The Roof of Voyaging (1996, č. Střecha cest/Návrat 2002), The Princely Flower (1997, č. Vznešená květina/Návrat 2002) a Land-of-Mists (1998, č. Země mlh/Návrat 2003) zaujme především atraktivním zpracováním polynéské mytologie. I zde je život ostrovních kmenů neustále ovlivňován zásahy četných božstev. Příběh sám se mimo jiné soustředí na střet oceánské kultury s drsnou společností keltských obyvatel Británie, kterou autor neváhal pro účely příběhu přesunout do Oceánie.

A máme za sebou přechod do druhé poloviny 90. let. Pokud se podíváme na témata a zpracování jednotlivých děl, pak můžeme s jistotou potvrdit, že tu máme příjemně rozmanitou směs, kde si své najde snad opravdu každý. Ať už toužíte po čisté zábavě, neobvyklých zážitcích nebo hledáte dílo s myšlenkově bohatým obsahem, moderní fantasy vám ho dokáže nabídnout…