Historie moderní fantasy #16: 1999

Ročník 1999 vám nabídne vše po čem zatoužíte: rozsáhlé epické ságy nepostrádající osobité zpracování, lyrické příběhy vhodné k pohlazení duše, magický realismus ozvláštňující životní šeď a dokonce i svěží příběhy nadějných debutantek žánru, které sice nepřinesly nic obzvlášť skvělého, ale přesto jim nelze odepřít štědrou dávku zábavnosti. Jen se o mých slovech přesvědčte sami.

Gigantický úkol si předsevzal Steven Erikson, autor debutového románu Gardens of the Moon (1999, č. Měsíční zahrady/Talpress 2002) [1]. Jeho Malazská kniha padlých je již od začátku rozvržena jako desetidílná sága, což je při pohledu na rozsah jednotlivých svazků a spletitost děje ohromující předsevzetí. Skutečně, jen málokterá série se může pochlubit tak propracovaným světem, celým zástupem zajímavých postav a hlavně vyrovnanou kvalitou udržovanou na tisících stran. Přitom se zdá, že autorovi nedělá větší problém pokračovat v rozmáchle nastíněném ději, jenž svou mohutností předčí téměř cokoli z fantastického žánru. Vše v této sérii je ohromující ve svých rozměrech. Pokud jde o zápletku prvního dílu, pak tu máme říši, které po smrti císaře vládne ctižádostivá panovnice, rozhodnutá podrobit si dvanáct Svobodných měst. Zbývá jí porazit již jen jediné, ale právě to nejmocnější a nejbohatší. Jinak zde klasicky jde především o intriky a boj o moc na různých úrovních, silné slovo tu má i magie a narazíme i na dostatek nelidských postav. Série se ve své komplexnosti vzpírá jednoduchému popisu, navíc jednotlivé díly na sebe ne vždy navazují, spíš jde o mohutné kameny složené do kolosální mozaiky.

Ambiciózní dílo si pro svůj debut zvolil rovněž Thomas Harlan v tetralogii Sága imperiální přísahy: Shadow of Ararat (1999, č. Stín Araratu/Classic 2002 a Čaroděj Araratu/Classic 2002), The Gate of Fire (2000, č. Ohnivá brána/Classic 2004 a Smrtící prokletí/Classic 2004), The Storm of Heaven (2001) a The Dark Lord (2002). Vytvořil alternativní svět, v němž se Řím udržel v postavení nejmocnější evropské říše s pomocí neohrožených legií, které v bojích podporuje magie thaumaturgů. Přítomnost magie je pro Řím požehnáním a zároveň prokletím, protože mu sice pomohla přežít barbarské nájezdy, ale také ho nutí k neustálé stagnaci. Tuto kletbu se snaží zlomit císařův bratr Maxian a pomoci mu mají rovněž oživení hrdinové – Julius Caesar a Alexandr Veliký. Harlan zde vybudoval fiktivní svět, jenž v mnohém připomíná ten náš a je neméně živoucí a lákavý k čtenářově návštěvě.

Do zvláštního světa fantazie Niny Kiriki Hoffmanové nahlédneme v románu A Red Heart of Memories (1999), kde se dívka Matt (pro čtenáře české mutace zaniklého magazínu F&SF stará známá) setká s dalším podivným tulákem Edmundem. Matt má schopnost mluvit s neživými předměty a nahlížet do lidských snů a přání. Edmund se po světě toulá poslušen vnitřního hlasu, jenž mu napovídá, kde bude jeho přítomnost potřebná. Matt musí Edmunda přesvědčit, aby se nebál vrátit do rodného města a jednou provždy se vypořádat s vlastní nevyřešenou minulostí. Hoffmanová píše kouzelnou lyrickou prózu vhodnou jak pro mladší čtenáře, tak i pro zkušené milovníky žánru. Volné pokračování tvoří román Past the Size of Dreaming (2001). Autorčina próza doslova dýchá kouzelnou atmosférou, která může nezřetelně procházet všední realitou obyčejného života.

Obdobná slova lze pronést i nad dílem Jonathana Carolla, který v témže roce vydal román The Marriage of Sticks (1999), příběh životem znuděně procházející ženy, která sice miluje své zaměstnání obchodnice s uměleckými raritami, ale v osobní rovině cítí ničím nenaplněnou prázdnotu. Až podivné události jakoby přicházející z alternativních verzí jejího života jí donutí k sebepoznání, doslova jí postaví tváří v tvář šokující pravdě o jejím charakteru a chování. Hrdina románu The Rainy Season (1999) od Jamese P. Blaylocka se spolu s adoptovanou dcerou nedávno zesnulé sestry odstěhuje do rodinného sídla. Není si však vědom, že dům v sobě skrývá řadu vzpomínek vtělených do okultistického krystalu, jenž majiteli poskytuje moc přivést zpět k životu dávné útržky minulosti.

V podstatě klasicky pojatý duchařský příběh spojil s pohledem na současné dospívání mládeže Peter S. Beagle v půvabném a křehkou fantazií prodchnutém příběhu Tamsin (1999), jehož hrdinka pomáhá duchovi nalézt konečný odpočinek. V ambiciózním románu Dark Cities Underground (1999) od Lisy Goldsteinové se mladá novinářka pokouší zaznamenat příběh čtyřicetiletého muže, jehož pomyslná dobrodružství ve fantastické zemi ze série dnes již klasických knih pro děti se ukáží být pravdivým obrazem skutečného života. Hrdinou románu Enchantment (1999) od Orsona Scotta Carda je americký student původem z Ukrajiny, jenž se po letech vrací do bývalé domoviny, aby tam z věčného spánku probudil zakletou princeznu. S tou poté putuje do minulosti, kde se utká se zlou čarodějnicí Babou Jagou. Podivuhodnou halloweenskou slavnost století připravuje ve svém sídle legendární režisér za přítomnosti neznámých sil v tak trochu temně laděném románu Black Light (1999) od Elizabeth Handové.

Na závěr se zmiňme o díle dvou nadějných debutantek. Velmi příjemnou a čtivou prvotinou je román Rhapsody (1999, č. Rapsodie/Triton 2003) od Elizabeth Haydonové, příběh dívky, která unikne před nijak lákavým osudem prostitutky, aby se posléze stala zdatnou bojovnicí na cestě ve společnosti podivné dvojice nesmiřitelných zabijáků. Proměna nepříliš schopné pěvkyně ve zkušenou válečnici je navíc doplněna získáním magických schopností, jež jsou spojeny s netradičním použitím slov a písní. Vedle drsné mluvy překvapí autorka také využitím časových posunů. I přes výše zmíněnou zábavnost kniha trochu postrádá rychlejší tempo a větší dávku napětí. Pokud se náhodou ptáte, proč se ještě na našem trhu neobjevil další díl dnes poměrně rozsáhlé série, pak vás mohu ujistit, že důvodem nebyl neúspěch knihy, ale neuvěřitelné problémy spojené s překladem druhé části. Snad se již brzy dočkáme. Základní trilogii dále tvoří romány Prophecy (2000, č. Proroctví/přip. Triton) a Destiny (2001, č. Osud/přip. Triton).

Svéráznou a velmi přitažlivou hrdinkou disponuje román The Thief’s Gamble (1999, č. Zlodějčina hra/Triton 2004) od Juliet E. McKennové [2]. Livak se doposud živila hazardem a drobnými příležitostnými krádežemi. Právě jedna z těchto na první pohled nijak významných zlodějen ji uvrhne na dobrodružnou cestu, kde je jejím úkolem shromáždit další artefakty od lidí, kteří se jich určitě nevzdají dobrovolně. Nemluvě o tom, že se brzy k rozzuřeným okradeným přidá nebezpečně vražedná konkurence. V podstatě klasická fantasy upoutá především hlavní postavou zlodějky Livak, která je zvyklá se s životem rvát, je to prostě živel a rozhodně se s ní nudit nebudete.

Myslím, že rok 1999 přinesl dostatek kvalitní a čtivé fantastiky, na vás je, abyste ji využívali s rozmyslem a neztráceli na zřeteli, že i přes lákavé spočinutí v barvité fantazii světových tvůrců lze to nejdůležitější nalézt kolem vás a především ve vás samotných. Nehledejte tedy v knihách víc než v nich je a berte si od nich vše co vám dávají. Lepší radu pro dnešek nemám, tak mi alespoň odpusťte tu špetku moralizování na závěr.


Poznámky:
[1] Z dosud vydaných a připravovaných dílů zbývá uvést pokračování pod názvy Deadhouse Gates (2000, č. Dům mrtvých/Talpress 2003), Memories of Ice (2001, č. Vzpomínky ledu/Talpress 2004), House of Chains (2002, č. Dóm řetězů/Talpress 2005), Midnight Tides (2004), The Bonehunters (2005), Reaper’s Gale (2006), Toll of Hounds (2006), Dust of Dreams (2007) a The Crippled God (2007).

[2] Sérii doplňují pokračování The Swordman’s Oath (1999, č. Šermířova přísaha/Triton 2005), The Gambler’s Fortune (2000, č. Hra osudu/přip. Triton), The Warrior’s Bond (2001, č. Válečníkův slib/přip. Triton) a The Assassin’s Edge (2002, č. Vražedné ostří/přip. Triton).

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Jo tak na Prophecy čekám jako na smilování boží, akorát mě s*re, že si asi budu muset přečíst znovu Rhapsody, moc si toho nepamatuju (vlastně by mi to nemělo vadit :-), jenže vzhledem k mé nepřečtené – domaSeVálící – literatuře, to není dobré.Ještě víc se ale těším na The Gambler´s Fortune, protože McKenna se mi moc líbí a předchozí dvě knihy mě okouzlily..btw. super článek, jako vždy :-)!

  2. Smilování bóží a Propercy? Souhlasíííííím!V článku se píše “důvodem nebyl neúspěch knihy…”(u Rapsodie). Docela by mě zajímalo co je “úspěšná” kniha a vlastně i něco o vydávání knih…

  3. Tyto knihy u mne
    čekají stále ještě na přečtení, takže je hodnotit nemohu. Chtěl jsem jen poděkovat za tento báječný seriál (a za ty minulé).Nakladatelství Triton si zasluhuje obdiv, vydává skvělé věci a klubové ceny jsou na dnešní poměry vskutku fantastické. Díky vám všem.

  4. Úspěšná kniha
    U nás je “úspěšná” kniha ta, která se zhruba do dvou let po vydání sama svým prodejem zaplatí a dokonce nakladateli přispěje i nějakým tím ziskem. Čim dřív se tak stane, tím samozřejmě lépe, ale i tak je to spíše dlouhodobá investice, pokud nepočítáte bestsellery.

  5. jednoznacny vitez tohoto roku je Steven Erikson – Mesicni zahrady

  6. kdyz oproti tomu vemu takovou Rapsodii, tak je to proti tomu detska naivni sracka slusne receno

  7. Ještě jsme spolu neskončili
    Já vím, že každému to je jedno, ale nechtěl bych, aby budoucnost zatratila celou naši éru:THE Shadow of Ararat; CaRRoll; SwordSman´s.

Zveřejnit odpověď