Historie moderní science fiction #6: 1998-1999

Debutové romány tentokrát téměř chybí, objevuje se opět větší množství titulů, které známe již česky, probouzí se staří matadoři sci-fi, témata pokrývají širokou škálu sci-fi…

1998

Robert Silverberg mnohé překvapil románem The Alien Years (Mimozemská léta), v němž se na Zemi usadí rasa nadřazených bytostí, které lidstvo nepovažují za hodné pozornosti a jeho odpor trestají rozšířením vražedných epidemií a hromadnými popravami. V románu Cosm (Kosmos) od Gregoryho Benforda se v rámci nevydařeného vědeckého experimentu podaří vytvořit průzor do miniaturního vesmíru, jehož vývoj probíhá v porovnání s naším světem několikanásobně větší rychlostí. Connie Willisové se v humoristickém žánru zřejmě zalíbilo, což dokazuje román To Say Nothing of the Dog (O psu ani nemluvě), ve kterém se volně vrací k několika postavám z románu Kniha soudného dne. Příběh cestovatele časem, jenž hledá odpočinek v klidných dobách viktoriánské Anglie se inspiroval známým humoristickým dílem Tři muži ve člunu od Jeroma Klapky Jeromeho.

Bruce Sterling dosáhl dalšího vrcholu své literární kariéry politickou satirou Distraction (Rozptýlení), v níž jsou Spojené státy rozvráceny ekonomickým a politickým chaosem, který ještě prohloubilo neustálé zvyšování hladiny oceánů spojené se zaplavením pobřežních oblastí. Zoufalou situaci je odhodlán vylepšit talentovaný politický taktik Oscar Valparaiso s nečekanou pomocí přední neuroložky doktorky Pennigerové. Jejich cílem je vyvést zemi z moderního věku temna k nadějné budoucnosti. Pouze okrajové prvky science fiction nese román The Extremes (Extrémy) od Christophera Priesta, zajímavý příběh agentky FBI, která po vraždě manžela tráví čím dál více času ve virtuální simulaci vražedných situací.

Dvojice lidí pocházejících z vyspělé civilizace Kultury se v románu Inversions (1998, č. Líc a rub/Talpress 2002) od Iaina M. Bankse snaží nenásilnou cestou ovlivnit vládce zemí vynořujících se z temného věku po pádu galaktického impéria. Banksova přemýšlivá tvorba příjemně rezonuje například s dílem U. K. Le Guinové a posunuje science fiction na zcela jinou rovinu, daleko od pouhé zábavné četby, přesto však v žádném případě nenudí.

Paul J. McAuley vydal své dosud komerčně nejambicióznější dílo Child of the River (Syn řeky/Laser 2000), první díl rozsáhlé trilogie Sága o Konfluenci. Konfluence je prastarý uměle vytvořený svět obývaný deseti tisíci inteligentních ras. Zdá se však, že mladý nalezenec Yamamanama nepatří k žádné z nich a jeho schopnost ovládat dávno zapomenuté technologie ho předurčuje stát se očekávaným spasitelem různorodého obyvatelstva planety. Pokračování tvoří romány Ancients of Days (1998, Předkové dnů/Laser 2001) a Shrine of Stars (1999, Hvězdná svatyně/Laser 2001).

Michael Marshall Smith vytvořil v románu One of Us (Jeden z nás/BB Art 1999) dalšího ze svých klasicky zoufalých hrdinů donucených okolnostmi sáhnout si až na dno fyzických i psychických sil. Hap Thomson neodolá finančně lákavé nabídce přechovat na nějaký čas cizí vzpomínky přímo ve svém mozku. Jejich původce však zmizí a jím zanechaný kousek paměti se ukáže být vysoce riskantním, životu nebezpečným zbožím.

Přeci jen již notně ohranou zápletku srážky kosmického tělesa se Zemí ozvláštnil Jack McDevitt v románu Moonfall (Pád Měsíce/Návrat 2001), kde je v přímém ohrožení kometou Tomiko spíše Měsíc a Zemi potencionálně ohrožují až jeho trosky. Do katastrofického žánru patří rovněž román Moonseed (Setba z Měsíce) od Stephena Baxtera, kde je z Měsíce dovezena nebezpečná forma prachu zřejmě mimozemského původu. Dosud přehlížený laboratorní vzorek může být zdrojem ekologické kontaminace a nezastavitelné řetězové reakce. V románu Darwinia (Darwinie/Polaris 2000) od Roberta Charlese Wilsona je evropský kontinent v roce 1912 nahrazen exotickou Darwinií, podivuhodnou zemí pocházející zřejmě z jiného vesmíru. Výzkumná výprava Guilforda Lawa učiní opravdu nečekané objevy, které doslova převrátí dosavadní pohled na existenci lidstva i samotného vesmíru. Ekologické znečištění Země způsobí v románu Maximum Light (Maximální pozornost) od Nancy Kressové všeobecnou sterilitu lidstva. Východiskem z této závažné situace se zdá být využití dosud nezákonných praktik genového inženýrství.

V blízké budoucnosti roku 2007 z románu Factoring Humanity (Násobení lidstva) od Roberta J. Sawyera se setkáváme s Heather Davisovou, nadanou vědkyní schopnou rozluštit mimozemské signály, v nichž se skrývá tajemství slibující lidstvu dosáhnout nového stupně evolučního vývoje. Prozatím poslední román Alexandra Jablokova nese název Deepdrive (Mezihvězdný pohon) a čtenáře zavede do Sluneční soustavy obydlené hned několika mimozemskými rasami, které však po svém příletu odmítnou sdělit lidstvu tajemství mezihvězdných letů nadsvětelnou rychlostí. V románu Girl in Landscape (Dívka v krajině) od Jonathana Lethema opouští dospívající dívka domov, znečištěním zdevastovanou Zemi, aby se spolu s rodinou usadila na planetě obydlené zvláštní rasou pasivních domorodců žijících mezi troskami dávno ztracené civilizace.

Hrdinka románu Mission Child (Dítě s posláním) od Maureen F. McHughové vyrůstá v rozvrácené společnosti bývalé pozemské kolonie, která na dlouhá léta ztratila kontakt s mateřskou planetou, jejichž technologicky nadřazení zástupci se nyní vracejí zpět. Obyvatelé Japonska, zdevastovaného katastrofálním zemětřesením, mohou v románu Tea from an Empty Cup (Čaj z prázdného šálku) od Pat Cadiganové navštívit svou ztracenou vlast alespoň v prostředí virtuální reality. Právě tam se totiž nachází věrná kopie, jen stěží rozeznatelná od ztracené skutečnosti. Volné pokračování tvoří román Dervish is Digital (2000, Digitální derviš).

Početné úspěchy románových debutantů se pomalu stávají minulostí, z ročníku 1998 stojí za zmínku pouze román Brown Girl in the Ring (Snědá holka v akci) od Nalo Hopkinsové. V prostředí zhroucené infrastruktury budoucího Toronta se zde odehrává příběh mladé Ti-Jeanne, jejíž bývalý přítel dostane od místního vůdce podsvětí za úkol sehnat nedobrovolnou dárkyni srdečního orgánu. Od autorů staré gardy můžeme uvést romány Starfarers (Hvězdní poutníci/Perseus 2000) od Poula Andersona a Ports of Call (Vykřičené přístavy) od Jacka Vance.

1999

Co do počtu kvalitních románů podprůměrný ročník opět zčásti zachránil Neal Stephenson s vřele přijatým titulem Cryptonomicon (Kryptonomicon), v němž sleduje dvě časové linie, příběh člověka spoluodpovědného za rozluštění německých tajných kódů v roce 1942 se misí se současnými událostmi kolem jeho potomka, který se snaží vytvořit datový ráj dokonale zabezpečený proti vnějším vlivům. Stephensonova samostatná románová produkce je skutečně pozoruhodná a do budoucna není pochyb, že se každé jeho další dílo stane terčem zvýšené pozornosti. Mimořádným dílem je rovněž román Darwin´s Radio (Darwinovo rádio/Triton 2003) od Grega Beara, v němž lidstvo dosahuje nového evolučního stupně, což sebou bohužel přináší také sociální bouře, způsobené v celosvětovém měřítku počáteční vlnou potratů a následujícím zrodem nadlidsky nadaných potomků. Přímé pokračování tvoří román Darwin’s Children (2003, Darwinovy děti) a podle posledních prací Grega Beara se zdá, že se autor opět vrátil k biologickým tématům, jež ho na počátku literární kariéry proslavily díky úspěchu Hudby krve. (pozn. – nám zbývá jen se těšit na vydání tohoto románu, snad již letos a v jistě opět kvalitním překladu Petra Kotrleho.)

Hrdina románu Teranesia (Teranesie) od Grega Egana se vrací do tichomořské krajiny svého dětství, aby zde prověřil zprávy o výskytu nových živočišných druhů. Jejich zrod je zřejmě spojen s biologickým průzkumem mutací, který byl kdysi veden jeho dnes již zesnulými rodiči, zavražděnými během indonéské občanské války. V porovnání s předchozími tituly poněkud slabší, ale stále pozoruhodný je útlý román Bios (Bios) od Roberta Charlese Wilsona, tradiční science fiction z planety Isis, jejíž rozvinutý ekosystém je extrémně nepřátelský vůči lidským kolonistům a pozemské zabezpečovací technice. Dějově méně vydařeným dílem je také román Finity (Finity) od Johna Barnese, příběh s tématikou paralelní historie se odehrává ve světě, kde se Německo stalo díky vítěznému tažení druhou světovou válkou bezkonkurenčně nejvlivnější zemí světa.

William Gibson si ve volné trilogii zakončené románem All Tomorrow´s Parties (Všechny párty zejtřka/Návrat 2003) vytvořil vlastní postmodernistický postkyberpunkový subžánr, v němž se pohybuje s obdivuhodnou jistotou a lehkostí. Jeho vize budoucího světa stojícího na pokraji významné změny je věrohodná a nepostrádá kouzlo předchozích prací spolu s bohatými zkušenostmi předního autora žánru. Rovněž Vernor Vinge se vrací v románu A Deepness in the Sky (Hlubina oblohy) k jednomu ze svých předchozích titulů. Román se odehrává několik tisíc let před událostmi Ohně nad hlubinou a mimo tohoto předpokladu lze jen těžko vysledovat nějaké další spojení. Po letech marného čekání je první kontakt s inteligentní mimozemskou rasou na dosah a na dalekou cestu za poznáním se vydávají dvě skupiny zástupců lidstva velmi rozdílného založení, Qeng Ho jsou skupinou svobodomyslných obchodníků, oproti tomu Emergenti jsou bezohlednými dobyvateli planet. Jejich cílem je planetární systém hvězdy OnOff, jenž si pro lidské návštěvníky připravil nejedno překvapení. (pozn. – nakladatelství Fantom Print přislíbilo vydání tohoto románu, jen kdyby to tak dlouho netrvalo.)

Román The Martian Race (Na Mars jako o závod) od Gregoryho Benforda je realistickým pohledem na rozruch, který vyvolá vypsání více než lákavé peněžní odměny určené pro první úspěšnou lidskou výpravu na planetu Mars. Stephen Baxter napsal úvodní díl čtenářsky atraktivní hard-SF trilogie Manifold: Time (Čas), později doplněný tituly Space (2000, Vesmír) a Origin (2001, Původ). Lidstvo zde na cestě z vyčerpané Země k zářné budoucnosti kolonizovaného vesmíru odkryje skrytý význam existence pozemské civilizace.

Románový debut The Silk Code (Hedvábný kód) od Paula Levinsona je úvodním příběhem Phila D´Amata, soudního znalce a spolupracovníka policejního oddělení města New York. Složité detektivní případy spojené s vědeckými hádankami řeší i v následujících pokračováních The Consciousness Plague (2002, Epidemie podvědomí) a v nedávno vydaném The Pixel Eye (2003, Pixelové oko). Celkem slabý ročník doplňují četná pokračování několika populárních sérií, uveďme především romány A Civil Campaign (Občanská akce) od Lois McMaster Bujoldové, Ender´s Shadow (Enderův stín/Laser 2001) od Orsona S. Carda, Forever Free (Věčná svoboda/Polaris 1999) od Joa Haldemana a On Blue´s Waters (Na modrých vodách) od Gena Wolfa. Z románů zasloužilých mistrů můžeme zmínit tituly Greenhouse Summer (Skleníkové léto) od Normana Spinrada a The Far Shore of Time (Vzdálený břeh času) od Frederika Pohla.

Překlady názvů česky nevydaných knih reflektují názor autora

Pokračování příště

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Britové
    Zdá se mi to, nebo trochu opomíjíš Brity, Martine? Myslím, že Ken MacLeod měl v období 97-99 docela dobré tituly (napč. Cassini Division), zajímavě se začal projevovat i Jon Courtenay Grimwood. Doufám, že od něho “do budoucna” zmíníš aspoň Arabesky 🙂

  2. Yabba-dabba-doo!
    Ponechám-li ti příležitost uvést české překlady povídek začleněných do The Alien Years až v rozšířeném papírovém vydání – kde snad budou opraveny také překlepy či chyby v interpunkci, shody (jak přísudku s podmětem, tak zájmena s antecedentem) a neexistující (ač rozšířené) paslovo – přece jen si neodpustím upozornění, že McAuleyho hrdina není celým jménem Yamanamana, ale “naopak” Yamamanama. (Nedostal se k tobě v poslední době taky ten vlezlý klip Muppets? :-)Z To Say Nothing of the Dog jsem po skoro dvou letech spoustu věcí zapomněl nebo nezapsal do lektoráku; přesto se vsadím, že s Doomsday Book se překrývá nanejvýš v pár podružných postavičkách, a každopádně vypravěč (oxfordský historik t. č. nucený posluhovat bohaté sponzorce) odpočinek nehledá, nýbrž je na něj poslán – spíše formálně, jsa zároveň pověřen další misí. Nicméně Inversions / Rub a líc se mi vryly dost hluboce, abych byl ochoten se hádat do krve, že ti “nenásilnou cestou ovlivňovaní vládci” pocházejí ze “zemí vynořujících se z temného věku po pádu impéria” nanejvýš kontinentálního – takže mi ani nezbude energie domáhat se vysvětlení, které z definic planety odpovídá Konfluence tvarovaná jako letadlová loď.Máš plné právo na vlastní názor na převody názvů – dneska každý může nově přeložit i celou Jeromovu knihu, nejen podtitul – ale u Forever Free by ses přece jen měl přidržet polariského “Věčná svoboda”, které je i věcně věrnější (naopak Ship of Fools je titul románu Richarda Paula Russa z roku 2001; Hvězdná svatyně se v originále jmenovala Shrine of Stars). Z McHughové jsem četl jenom The Missionary´s Child nebo vlastně The Cost to Be Wise, tak nevím, v jakém vztahu to dítě s mis(i)í jsou, ale mohlo by tě zajímat, že factoring není násobení, ale naopak rozklad na prvočinitele, port of call bezpříznakové označení pro jakýkoli přístav, v němž se loď cestou zastaví, angličtina podobně jako čeština odlišuje podvědomí od vědomí příponou (sub-) a Blue (a Green) je ve Wolfeho trilogii (kterou ZAHAJUJE, ačkoli se odehrává po událostech Book of the Long Sun) jméno planety.Jakožto fanoušek, zastánce a přímluvce utiskované menšiny čistokrevných apostrofů také se zájmem sleduji, jak z All Tomorrow`s Parties zmizel úplně – to už jsem doopravdy nečekal…

  3. Oprava
    Jak jsem psal v minulem dile u Forever Peace, ze se to odehrava v daleke budoucnosti a lidstvo jako jedinci temer neexistuji, tak to jsem myslel na Forever Free. Tady ve Francii to akorat meli pod nazvem Vecny mir, takze me akorat tak pekne zmatli… Aspon je videt, ze problem s preklady existuje i jinde nez v CR :-).

  4. 1) Ne, Petře, na Brity jsem v žádném případě nezapomenul. Obě série Kena MacLeoda v článku zmiňuji. Cassini Division jsem i přes pouze volnou návaznost uvedl při zmínce o sérii první.Grimwood má své místo v dalším pokračování, kdy bude řeč i o Arabeskách. Vždyť tohoto autora chce vydávat Laser, a o Kena MacLeoda má rovněž zájem, i když tady to vypadá, že ho nakonec vydá snad BB Art.2) Jísté je, že v tomto díle článku jsem se opět vyznamenal. Chybu s Ship of Fools prostě nechápu, ale nejhorší je, že jsem při sestavení článku zčásti čerpal ze “Slovníku”, a tak se tato chyba spolu s překlepem ve jménu hlavní postavy opakuje i v autorském hesle vydaném v románu Pasqualův anděl.Chyba v českém vydání Haldemanova románu vznikla mým přehmatem, správně samozřejmě má být Věčná svoboda/Polaris 2001. U To Say Nothing of the Dog výslovně zmiňuji pouze volnou návaznost ve smyslu několika společných postav. Nevím, co ti tedy vadí? Námitku k románu Rub a líc jsem bohužel plně nepochopil.Konfluence je pro mě planeta umělého původu, alespoň v románu jsem o ní tak i přes konečné odhalení pořád uvažoval. Výpadek apostrofu u Gibsona není mou chybkou, ale vznikl při převodu do html.Ostatní námitky se týkají překladu originálních názvů. Osobně jsem byl do překladu doslova dotlačen redakcí Pevnosti a nemám moc chutí je v případném knižním vydání zachovat. Jsem zásadně proti zmiňovat české názvy u zde nevydaných knih.Dále nevím, proč bych se v článku tohoto typu měl zmiňovat o povídkách ze série The Alien Years.Každopádně dík Honzo, někdy tě musím minimálně pozvat na panáka :-)P. S. Ten klip z Muppets jsem viděl už dávno, ale nemyslím, že ten za to může 🙂

  5. Právě proto, že se jedná o volnou návaznost, si myslím, že si titul, který patří do něčeho většího (cyklu, série) zaslouží zmínku v konkrétním roce.Ken McL a BB Art? Škoda, přál bych to spíš Tomášovi. Hlavně recenze na Newton´s Wake vypadají zajímavě.Tip pro rok 2000 – jestli budeš zmiňovat Infinity Beach od McDevitta, mělo by to vyjít jako Pláž Nekonečno ještě na jaře. (A původní obálka je moc pěkná.)Ten klip přinesl kluk už před nějakou dobou -a docela jsem se u něj pobavil. Zvlášť když jsem si vybavil české TV moderátory z jednoho HODNĚ starého Silvestra (Frýba for President…)

  6. Ještě jeden
    A ještě jeden debut z roku 1999, autora, který se zatím projevuje určitě zajímavěji než třeba Paul Levinson – Wil McCarthy: Bloom (vlastně další variace na Hudbu krve). Hlavně jeho poslední věci vypadjí zajímavě – jak jistě víš.

  7. Odpověď
    Petře, o tom BB Artu to není zaručená zpráva, víc bude vědět snad Richard Podaný, a k tomu, McCarthymu, souhlasím, že je to zajímavý autor, Bloom jsem ještě nepovažoval za dostatečně význačné dílo, ale o Collapsiu (doufám, že to je spávně, nejsem doma) se zmíním v příštím díle!

  8. Opravovi 😉
    The Alien Years: Snad se shodneme, že obecně – nejen s ohledem na tvou bibliografickou mánii 🙂 – stojí za uvedení, že cca polovina obsahu je dostupná v češtině. Pokud soudíš, že “článek tohoto typu” je (např. oproti Slovníku) příliš přehledový na to, aby se natahoval třemi (?) odkazy, já bych byl tolerantnější: je to jediný výjimečný případ, a místo by se dalo vyšetřit vyškrtáním všelijakých nafouklých, leč prázdných či duplicitních přívlastků (jestli je Stephensonovo dílo pozoruhodné, nevyplývá z toho, že se mu bude dostávat pozornosti, jaksi triviálně?).To Say Nothing of the Dog: vadí mi právě, že to vůbec “výslovně zmiňuješ”, což mi přijde zavádějící (co do míry jejich návaznosti). Takové On Blue´s Waters se opravdu vrací k postavám Exodus from the Long Sun po dvaceti letech; zato TSNotD pouze využívá stejný mechanismus cestování časem jako DD. Padne tuším jedna zmínka o jejím ději, resp. Kivrin, a ty shodné ostatní postavy se zdají být omezené na technika, který hrdinovi vysvětlí, jak se chovat při přenosu, ap. Nebo se mýlím? DD jsem pořád nečetl a na webu se mi takové podrobnosti najít nepodařilo.Inversions: Obávám se tedy, žes nepochopil ani román sám. Civilizace na planetě je autochtonní, v pozdně-středověkém stádiu vývoje. Jednu dobu tam existoval centralizovanější a rozsáhlejší stát na způsob říše římské (spíš za Karla Velikého než v antice) nebo Číny – to bylo “staré císařství”; ten zničil (kromě vlastní slabosti) meteoritický roj a po údobí chaosu se sbírají jednotlivé odštěpky jako nezávislé země. O žádném “pádu galaktického impéria” tam není ani slovo.Konfluence: Planeta pro mě znamená nebeské těleso geoidního tvaru bez gravitačních generátorů, takže bych dal přednost tomu to na papíře přestylizovat.A MacLeod: Nevím, z kolikáté ruky pocházejí tvé zprávy, ale po mně nedávno chtěli zlektorovat Engine City (tak jsem to obratem vrátil, že by bylo lepší začít od prvního dílu a ještě radši asi spíš The Fall Revolution) z… no, abych neprolákl, pokud je to ještě nejisté a pod embargem: přední nakladatelství překladů z angloamerické vysoké literatury, které před lety vydalo přinejmenším jeden titul zlatého fondu, nověji získalo jednu Cenu Akademie za titul z pokraje žánru a nyní prý se chce do (hodnotné) SF vložit – a BB Art to rozhodně není 🙂 Laser má dělat toho druhého MacLeoda (Iana R.).

  9. U Alien Years mi to i vzhledem k mé biblio mánii za zmínku opravdu nestojí, určitě tu nevyšla dobrá půlka románu, to bych k tomu musel připočíst i slovenskou Fantázii. A pokud bych to uvedl u Alien Years, proč to neuvést u dalších knih. Ne, skutečně raději ne.U TSNOTD jde rovněž o rozdílný názor a já se tu opravdu nebude zabývat slovíčkařením. Wolfa jsem zmínil jen na samý závěr, bez podrobností.U Inversions už jsem pochopil, já idiot, co ti vadí. Ano, impérium opravdu nebylo galaktické, to je samozřejmě moje chybka, kterou je nutné opravit.Konfluence – pro čtenáře je to po většinu času prostě planeta, je otázkou, zda mu tu iluzi výslovně brát a pokazit tak neznalému závěrečné odhalení? Zvolil jsem jinou cestu.MacLeod – Proč to neříct, je to Argo a já si ho prostě v té rychlosti spletl s BB Artem. Tady zauřadovalo to, že si ty odpovědi čtu v práci a v tom fofru a bez možnosti ověření…Pro úplnost, k té náročnější SF patří dobrá půlka Dicka. Tomáš dlouho žádal o exkluzivní práva, takhle tady bude předickováno. Laser chce vydat dvě knihy ročně, něco vydá tuším Baronet, k tomu ten BB art, počítám čtyři až pět knih ročně. To je na Dicka trochu moc. A to nemluvím o tom, že tak Laser ztratil práva na druhý díl sebraných povídek, které jsou z větší části již přeložené 🙁

  10. Oprava
    U Dicka samozřejmě platí rovněž Argo, proč já pořád pletu ten BB Art, berte to jako skrytou reklamu 🙂

  11. ?Dick?
    Nevíte někdo náhodou, jestli se někdo nechystá vydat znova “Temný obraz”(Scaner darkly)? Mám pouze slovenské vydání, český překlad je nesehnatelný.

  12. ! S.O.S. !
    Prosim, prosim! Nevim, na koho se mam obratit, tak to zkusim i tady. Uz nechci, aby mi posilala Fantasy planet ty jejich kydy na e-mail! Poradis mi? Budu ti MOOC vdecny. Cervenka.t@seznam.cz

  13. banks
    to JVjr, MŠ: Inversions byl přeložen jako Líc a Rub, ne opačně

  14. Inverze Líce a rubu
    Včera jsem po uvážení nakonec nereagoval, neboť nebylo co dodat (že si sypu popel na hlavu, si laskavý čtenář snadno doplní sám), ale když si i Martin stěžuje, že jsem ho svedl na scestí, musím mu nabídnout svou omluvu – kterou jistě není, že mně se tenhle převod názvu nikdy nelíbil (proto napřed to lomítko a pak jen originál, ale chybka proklouzla do jediného použití). Nakonec pořád lepší poplést si jen slovosled příznakově aktualizované fráze než dvě nakladatelství, jejichž ediční profily se fofr nefofr liší asi jako Asimov od Zelaznyho :-)A aby tenhle komentář měl aspoň nějakou hodnotu, vyjádřím se k otázce Josefa Sochmana (ačkoli taky moc neřeknu): Toho času rozhodně ne; první vydání skončilo ve výprodejích (i když možná spíš vinou distribuce Talpressu než nedostatku čtenářského zájmu per se) a bývá celkem dobře dostupné v antikvariátech (i když teď jsem je v několika online nenašel), o knihovnách nemluvě. Pravda, pokud se Argo dobře rozjede a vybuduje PKD novou čtenářskou základnu mezi intelektuály, reedice by mohla dávat smysl (i když z filmu zřejmě nic nebude). Zkuste jim napsat…

Zveřejnit odpověď