Jakubovy housle: Krev a tajnosti Egypta (PR + ukázka)

V nakladatelství Plejáda právě vychází nový román známé autorky upírských příběhů Daniely Mičanové Jakubovy housle. Ani tentokrát čtenáři nepřijdou o své oblíbené upíří hrdiny, jejich příběhy jsou ale jiné než dobrodružství unylých středoškoláků.

Jakubovy housle

Dávná minulost starověkého Egypta s jeho temnou magií se kříží se zločinnými záměry současných mafiánů a absolutně není jisté, na jakou stranu se přikloní štěstí. Nemrtví při tom mnohdy musí přehodnotit svůj názor na smrtelníky, kteří jim doposud sloužili pouze jako zdroj obživy. A nad tím vším zní housle démonického virtuóza, jejichž podmanivý tón zaléhá až do snů a pod víka neklidných rakví.

Daniela Mičanová (1972) se narodila a žije v Hustopečích u Brna, pracuje jako překladatelka na volné noze. Autorka proslulé „upírské trilogie“ Alexander (2002), Lucius (2001) a Orlando (2002), ale též milostné novely Mlčení v růžovém (2004) nebo povídek publikovaných v magazínu Pevnost. Více informací o spisovatelce a jejím díle naleznete na adrese www.micanova.net.

Anotace:

I dospělou ženu může milovat upír, dokáže se však dospělá žena zamilovat do upíra?

Podle prastaré pověsti nejmoudřejší ze staroegyptských bohů svěřil veškeré vědění papyrovému svitku, jejž ukryl před lidskou zvědavostí na bezpečné místo. Když si po dlouhých tisíciletích našel vzácný artefakt dílem náhody cestu do orientálního obchůdku v srdci jihomoravské metropole, dal se do pohybu řetěz nadpřirozených setkání, bouřlivých milostných vzplanutí a zběsilých dobrodružství.

Nemrtví hrdinové nejnovějšího upírského románu Daniely Mičanové musí spojit síly s křehkými smrtelníky, aby společně završili poslání, které si vyžádá značnou dávku odvahy, osobního nasazení a upřímného citu v kulisách současného Brna, moderní Káhiry i šerého dávnověku. V cestě jim totiž stojí čiré, černočerné zlo, a to nelze nikdy pokořit snadno…

Ukázka:

Šejch, rozprostřený na divukrásných dlaždicích, kde za každým ornamentálním houštím číhali gryfové, jednorožci, sfingy, saně, tyfóni, fénixové, sirény, hydry, kerberové, mnohohlavé bytosti s rozeklanými ocasy nebo alespoň jazyky, zkrátka všemožná bájeslovná havěť, sípal, chroptěl, namáhavě lapal po dechu, zajíkavě se dusil. Alexander se nechápavě rozhlédl, nedokázal si nijak vysvětlit příčinu netušeného rozuzlení. Do oka mu padla Lada – nepozorovaně vkročila do sálu, v ruce mnula podivnou píšťalku a nevěřícně si ji prohlížela. Zřejmě jí teprve nyní došlo, že ta nebezpečná hračka funguje. Gamílův hrudník se zvedal pomaleji, namáhavěji, v delších intervalech, ale oči neztratily živoucí jiskru.

„To jste neměla!“ šeptl Alexander.

Nevnímala ho, nespouštěla zrak z důmyslné vražedné klece. Ostnaté okruží se zastavilo sotva vlásek od Luciovy bílé šíje, zbytek těla v mřížovaném zvonu se zatím těšil relativní volnosti. Gamílovi rafani sice chtivě stáčeli hlavy po ovladači, výhružné žhnutí tygřích očí je naštěstí drželo zpátky. V okamžiku všeobecného zmrtvění, kdy se nikdo neodvážil pohnout, ba ani vydat hlásku, proplul síní mlžný prstenec a zmocnil se odraženého zlatého pouzdra, než ho

k sobě strhne zemská přitažlivost. Sotva se tak stalo, plavovlasý upír otevřel svou záhadnou černou skříňku, Júsufovo podvojné sídlo pohltila pravá egyptská tma a stěny rozechvěl zlobný ženský smích.

Když zásvětní temno pominulo, když lustry, lampy i zářivky za nesmělého poblikávání procitly, scéna se od základů změnila. Lucius zmizel. Z černé skříňky se vyhrnul roj blíže neurčitelných, hnědavě žlutých tvorů. Škrábali se jeden přes druhého, houfovali se podél pozlacených mříží, výhružně bzučeli, z dálky připomínali divoké masožravé včelstvo. Duch egyptského velekněze završil svou vzdušnou pouť, snesl se k Ladě a vnutil jí do dlaně pouzdro s papyrem.

„Svěřte ho povolaným rukám. Přihlásí se v pravý čas.“ S těmi slovy se částice Harmachetova přízračného těla rozptýlily v jásavě plesovém osvětlení. Alexander si z dívčina trhaného dechu vyvodil, že pracuje k mdlobám, rád by ji podepřel, ale dění v sále ho příliš strhlo. Naštěstí jej duchapřítomně zastoupil maestro Poutník.

Zlatotemný roj mezitím stačil překrýt, pohltit i strávit schránku, která jej vyslala na svět, potom se zlověstní tvorové odlepili od mříží a zamířili k Júsufovi. Zprvu sice připomínali zlolajné členovce, snad neznámou, dravou formu lišaje smrtihlava, ale zdání netrvalo dlouho. Při bližším pohledu si Alexander všiml blanitých, černohnědě žíhaných křídel, zahnutých drápů i lačných kolozubých tlamek, které se na nehybného domácího pána šklebily mlsnými, dlouhými špičáky. Teď si vybavil spíše nenasytné ďábly a démony, jaké znal z iluminovaných středověkých rukopisů. Dokonce i svalnaté hochy z ochranky, uvyklé na drsné výjevy z mafiánského života, přiměl křídlatý, skučící, pomlaskávající, soptící, syčící a ševelící roj poděšeně couvnout. Co do velikosti přitom nevyzpytatelní vyslanci temnost nepřesáhli větší krabičku od sirek.

„Pojďme odtud, než si nás všimnou!“ hlesl Jakub.

Alexander se chlácholivě dotkl houslistova předloktí. Musel představení vidět do konce, okřídlení smrtonoši vzbuzovali hrůzu, od níž se za žádnou cenu nedokázal odtrhnout. To už se roztlemené kolozubé tlamky za hlasitého pleskání žíhaných blan vrhli na oběť znehybněnou účinnou dávkou kurare. Gamílovo tělo náhle vypadalo jako změť povlávajících ocásků a neúnavných hřbítků, přízračné bytosti pomstychtivě trhaly, rvaly a drásaly kůži i měkkou tkáň, sály, chlemtaly a srkaly krev, spojenou vahou drtily kosti. S každým kouskem pozřeného lidského masa nabývaly na velikosti a síle, včelí zurčení záhy přerostlo v ohlušující, živočišné vytí. Tehdy polopříčetní tygři, zmatení nepochopitelným dějem i přemírou světla, zoufale vyrazili proti ohromeným bodyguardům.

Na víc Alexander nečekal. „Dobře, jdeme!“ zavelel. „Tady už nejsme nic platní.“

Na jeho pokyn Jakub uchopil bezvládnou Ladu do náručí a plynule se přenesl k bočním dveřím. Kdyby ustupovali o poznání pomaleji, neuniklo by jim, jak se z ohlodaného těla káhirského Ořezávače odděluje šerý stín a za hlasitého kvílení prchá do tajných chodeb své dvojaké rezidence.

  • Jakubovy housle
  • Autorka: Daniela Mičanová
  • Série: Modrá krev 4
  • Forma: hardback
  • Počet stran: 296
  • Cena: 299,– Kč
  • Vydala: Plejáda, 2011
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď