Stručné dějiny science fiction

Krátký článek, který přehledně seřazuje nejdůležitější pojmy a události literárního žánru SCIENCE FICTION.

SCIENCE FICTION

stručný průvodce

(sestavil Bohdan BoboKing Volejníček)

ÚVOD

Science fiction patří do kategorie masové (populární) literatury. Často je neprávem jako celek nazývána také jako braková literatura. SF je fenoménem 20.století, který má pravděpodobně největší fandovské hnutí v dějinách literatury. Rozšířil se ve všech kulturních oblastech světa, ale jeho jádro se nachází hlavně v USA. Dnes science-fiction zasahuje do všech forem uměleckých činností.

TERMÍN

Termín SCIENCE-FICTION (čti sajns fikšn) byl poprvé použit v roce 1929 v SF časopisu Wonder stories. Do češtiny se překládá jako vědecká beletrie. V polovině 20. století se začal používat i zkrácený výraz SCI-FI (čti saj faj). V tištěné formě se objevuje i ve formě zkratky SF. V českých zemích nebyl termín science fiction do roku 1989 oficiálně uznávaný, používal se výraz převzatý z ruštiny – vědeckofantastická literatura. Po roce 1989 se i u nás začal používat termín science-fiction, i jeho zkrácená verze SCI-FI (v tomto případě nečíst foneticky).

DEFINICE

Přesná a všeobecně uznávaná definice science fiction neexistuje. Je zde problém hlavně v tom, že science fiction je literatura tématicky bez omezení v prostoru, čase, technice a ideologii. Z toho důvodu nelze najít jednoznačně vymezující definici. Jednoduchá definice by tedy mohla znít takto: “Science fiction pojednává o tom, co se podle autora mohlo někdy a někde stát, ale jak je známo, dosud se to neudálo“ (Frederick Pohl). Teoreticky nejpřijatelnější definice je asi tato: “Science fiction je realistická část fantastické literatury, která užívá v reálném, ať budoucím, současném, či minulém čase znalostí a vynálezů, které v době vzniku díla nebyly všeobecně známy, skutečností, které nenastaly a teorií, které nebyly uplatněny v praxi.” (Ivo Železný, „Stvořitelé nových světů“).

Rozbor definice: science-fiction je spolu s fantasy, hororem, utopií, fantastickými cestopisy a mytologickými příběhy součástí fantastické literatury. SF musí být založeno na reálném, vědeckém a fyzikálním základě. Děj SF příběhů se může odehrávat v daleké budoucnosti (Star Wars, Star Trek), ale i v současnosti (M.Crichton – Jurský park, Kmen Andromeda, S.King – Tommyknockeři, Svědectví), nebo i v minulosti jako alternativní historie (H.Turtledove – Světoválka, R.Harris – Otčina). Pro přiřazení do SF z hlediska technické fantazie je důležitá doba vzniku díla, ne rok vydání.

DĚJINY SCIENCE FICTION

Hledání uznávaného počátku science fiction naráží na problém v různorodosti výkladu definice. Ve světě teorií existují dva krajní proudy. Jeden považuje za počátek SF už starověk a díla jako Epos o Gilgamešovi, pak pokračuje přes antické fantastické cestopisy, středověké utopie, J.Verna až k dnešku. Druhý považuje za rok prvního SF až rok 1929, kdy bylo poprvé pro tento druh literatury použito výrazu science-fiction. V prvním případě je to snaha o nalezení prvků SF v jakémkoliv vhodném díle. V druhém případě jde o neopodstatněné slovíčkaření. Zlatou střední cestu představuje dílo anglického autora Briana Aldisse Billion Year Spree, kde za první SF dílo považuje román Frankenstein od anglické spisovatelky Mary ShelleyMary Shelleyové (1797-1851). Toto dílo bylo poprvé publikováno v roce 1818, a tento rok lze tedy podle Aldisse považovat za rok vzniku science-fiction. Příběhů o vytvoření umělého člověka bylo do té doby několik (např. Golem vytvořený za pomoci židovské mystiky), ale v případě hrdiny dr. Frankensteina a jeho Netvora bylo poprvé využito lékařských a vědeckých teorií. Díky různým filmovým přepisům a hororových příběhům je všeobecně výraz Frankenstein spojován s nelidským netvorem a ne s jeho tvůrcem. Z literární hlediska patří román do skupiny romantické literatury a hororu.

Po tomto románu se prvky SF objevují i v některých dílech E. A. Poea , nebo např. v románu ruského autora V.Odojevského Rok 4338. Ale nejde o žádné všeobecné rozšíření. Zlom nastává až příchodem Julese Vernea. Francouzský makléř Jules Verne (1828-1905) už od dětství rád četl fantastické cestopisy. Byl blízkým přítelem A.Dumase, a říká se, že jen díku tomu prorazil se svými knihami. Nejprve psal divadelní hry průměrné kvality. Teprve v roce 1863 vydává svůj první román Pět neděl v balóně. Do konce života napsal více než 60 dalších příběhů. I když je Verne považován za otce SF, spíše se věnoval svému oblíbenému žánru – fantastickým cestopisům. Ve své době byl populární pouze mezi dětskými čtenáři (jeho příběhy vycházely v dětských magazínech). V oblasti literatury pro dospělé nemohl konkurovat takovým velikánům francouzské tvorby jako E. Zola, A.Dumas, V.Hugo atd. Ne všichni ho ale považují za otce SF. Spíše se přiklání k tvrzení, že jeho hlavním přínosem je popularizace techniky v beletrii. Po úspěchu Verneových knih se začaly objevovat jeho pokračovatelé. Za zmínku stojí Francouzi A. e, C.Flammarion. Nesmí se opomenout i ve Francii žijící Belgičan J.-H. RosnRobida. Ale tito autoři dnes už zmizeli v propadlišti dějin literatury. Naopak dílo jako Podivuhodný případ doktora Jekylla a pana Hyda od skotského prozaika R.L. Stevensona je dodnes stále čtenou klasikou.

Mezníkem v SF je rok 1895, kdy anglický romanopisec H.G. WellsH.G.Wells (1866-1946) vydává Stroj času. Příběh cestovatele v čase, který se díky svému stroji dostane do vzdálené budoucnosti lidstva a objeví zde novou společnost šťastných Eloánů a tajemných palidí Morlocků, se nestal pouze klasikou SF podžánru – cestování v čase, ale i prvním moderním science fiction. Wells napsal i další slavné SF příběhy jako Válka světů, Neviditelný, Ostrov dr. Moreaua aj. Od této doby se začíná SF dělit dva typy: verneovský technický a wellsovský sociální. Verne vždy upřednostňoval technické vynálezy a jedinečné hrdiny, Wells se naopak zajímal o změny ve společnosti a jeho hrdinové byli většinou naprosto všední lidé. Vzájemný vztah těchto dvou osobností přibližuje výrok J.Vernea: “Zatímco já píši o realistických vynálezích, H.G.Wells si prostě vymýšlí“. Tím končí výrazný vliv evropské literatury na SF.

Sci-fi příběhy se také psaly a vydávaly za oceánem v USA. Populární příběhy zde také vycházely jedině v časopisech, kterým se říkalo „dime novels“ . Tyto časopisy obsahovaly jak beletristickou část, tak i reportáže a populární články. Nejznámějším autorem fantastických příběhů byl v této éře Luis Senarens a Edward Ellis. V roce 1896 se ale objevuje nový druh časopisů, které vymítily publicistiku a obsahovaly pouze beletrii. Těmto časopisům se všeobecně říká „pulp fiction“ podle názvu velmi nekvalitního papíru, na kterém byly tištěny. Přetiskovaly se v nich příběhy všech žánrů a typů. Ze SF to byli hlavně H.G.Wells nebo J.Verne. Původním autorem byl hlavně E.R.Burroughs, proslavený dodnes cyklem Tarzan – Pán opic. Z oblasti SF to byl jeho cyklus John Carter – Pán Marsu (nedávno vydalo nakl. Paseka), dále dobrodružství Carsona Napiera na Venuši či příběhy Davida Innese v Pellucidaru. Šlo o tématicky jednoduché naivní příběhy založené pouze na akčním ději s minimálním vlivem sci-fi. Pro většinu dnešních fandů SF to jsou naprosto nečitelná díla.

GernsbackV roce 1915 se na trhu objevuje nová verze „pulp fiction“. Jedná se časopis Detective story monthly. Ten už otiskuje pouze detektivní příběhy, tedy pouze jeden žánr. Tento nápad se ujal a za pár let měla většina populárních žánrů svůj vlastní časopis. Sci-fi si muselo ale na svůj časopis počkat až do roku 1926. Byl to časopis Amazing Stories, který vydával Hugo Gernsback. Gernsback byl velký fanda do SF a žádnou jinou literaturu neuznával. Nejpopulárnějším autorem jeho časopisu byl Edward E. Smith, přezdívaný Doc. Smith. Proslavil se cykly The Skylark of Space a Lensman. Šlo o příběhy plné úžasných vynálezů a superhrdinů. Dalšími rysy tvorby gernsbackovské éry byly rasismus a antifeminismus. Později se tomuto typu SF příběhů začalo říkat „space opera“ (podle vzoru “soap opera”, tedy telenovela). Tyto příběhy se píší dodnes a jsou stále u čtenářů populární (např. Star Trek, Star Wars, Mark Stone od J.P.Garena…). Gernsback žádné jiné SF než jaké psal např. Doc. Smith neuznával. Tento přístup a jeho odmítání přiblížit se kvalitou k mainstreamu způsobil, že SF se stala uzavřenou, tzv. sektářskou literaturou. V roce 1929 o svůj časopis Amazing Stories přišel, ale hned založil další: Science Wonder stories (spolu s Air Wonder stories) a v prvním čísle poprvé použil termín „science-fiction“ (v minulosti se používal termín fantastic romance, či scientific fiction). Největším přínosem H.Gernsbacka je založení SF hnutí, pořádání setkání jeho fandů, zakládání klubů. V letech 1930-38 pro tématický stereotyp příběhů nastává v USA útlum v popularitě sci-fi.

V té době vychází ve Velké Británii dvě kvalitní SF díla. Román A. Huxleyho Konec civilizace (1932, Brave New World) a The Last and First Men (1930) od filozofa O.Stapledona. Huxley popisuje budoucí přetechnizovanou společnost bez emocí. Šokoval i otevřeným popisem sexuálního života. Olaf Stapledon se ve své knize snažil zdokumentovat celé budoucí dějiny lidstva na ploše asi 2 miliard let. Končí až hledaným ideálem, kdy člověk neexistuje jako hmotné tělo, ale pouze jako idea.

   

Krize SF v USA končí až nástupem Johna Campbella jr. na post šéfredaktora časopisu Astounding v roce 1938. Stále vidí SF jako ten nejlepší žánr, ale přiznává jeho krizi a hlavně se ji snaží řešit. Její příčinou je nízká literární kvalita a monotónnost příběhů. Aktivně pomáhá novým autorům s jejich díly tím, že poukazuje na chyby a špatně volený styl. Vytváří si kolem sebe skupinku svých žáků, jeho „hvězd“, kterými jsou I. Asimov, R. Heinlein a A.E. van Vogt. Celkově se tvorba obrací od verneovského stylu k wellsovskému. Tato doba se často nazývá jako „Zlatý věk sci-fi“ a končí kolem roku 1950. Důležitým jevem byl i fakt, že do toho roku 1950 mohl americký fanoušek přečíst téměř vše, co v SF vycházelo. Po tomto roku začal takový rozmach žánru, že už nebyl téměř schopen dění na trhu ani sledovat.

Padesátá léta přinesla dva nové důležité prvky – vznik veřejné televize a nový typ knihy, tzv. paperback. Televize ráda přebírá SF příběhy pro jejich atraktivnost. Paperback díky své nízké výrobní ceně uvedl SF a jiné „brakové“ žánry na knižní trh (do té doby vycházelo SF výhradně jen v časopisech). Začaly se objevovat nová témata, protože kosmický program, první počítače a jaderné zbrojení přesunuly tyto atributy SF z fantastiky do reality. Začaly se psát první pseudovědecké články o UFO a jiných paranormálních jevech. Spisovatel L. Ron Hubbard vyrukoval se svojí dianetikou, moderní vědou duševního zdraví, na jejíž základě v roce 1952 založil známou scientologickou církev. Sci-fi všeobecně zažívalo velký boom. Vydaly se jedny z nejslavnějších děl SF vůbec – knižní verze trilogie I.Asimova Nadace, Marťanská kronika Raye Bradburyho, Den trifidů J.Wyndhama, Nonstop B. Aldisse a také trilogie Pán prstenů od J.R.R. Tolkiena. SF se dostává z uzavřeného prostoru fandů na širokou veřejnost. Objevují se i první vstupy SF na akademickou půdu. Prvky sci-fi se objevují i v dílech renomovaných autorů jako W.Goldinga (Pán much), G.Orwella (1984), nebo v mnoha románech K.Vonneguta jr. Objevují se i první teoretické práce z historie a tvorby sci-fi.

Dalším mezníkem ve vývoji SF je konec 60. let. Amerika se probudila ze svého bludu o šťastném americkém životě. Je tu velký rozmach narkomanie, sexuální revoluce Hippies, studentské revolty a válka ve Vietnamu. Skupina SF autorů kolem britského časopisu New Worlds se rozhodla vymanit se z uzavřenosti sci-fi a reflektovat na společenské nálady a trendy v hlavním proudu literatury. Tuto skupinu vedl M.Moorcock a patřili do ní ještě např. B.Aldiss, J.G.Ballard aj. Celé toto hnutí se nazývá New Wave (Nová vlna). Příběhy hnutí byly většinou plné agresivity, depresivních hrdinů a bez pozitivního pohledu na budoucnost. Vrcholem hnutí jsou sbírky Dangerous visions (1967) a Again, Dangerous visions (1972), které editoval H.Ellison. V šedesátých letech se začaly objevovat první kvalitnější SF filmy a seriály. Byl to hlavně seriál Star Trek, který se natáčí a vysílá do dneška a má největší množství fandů v SF hnutí.

V 70. letech hnutí New Wave ztratilo na popularitě. USA prožívá těžkou dobu, přetrvávající válka ve Vietnamu, velká ropná krize atd. Čtenáři už nemají zájem číst o děsivějších vizích než je už dost děsivá realita. Ke slovu se dostávají znovu space opery. Asi největší popularity dosáhla filmový příběh Star Wars režiséra G.Lucase. Začíná se také objevovat mnoho fantasy románů, z nichž je většina více či méně oblivněna tvorbou J.R.R. Tolkiena (např. T. Brooks).

Osmdesátá léta mají takové tři základní prvky. Nejprve je to cyklus Stopařův průvodce po Galaxii anglického spisovatele D.Adamse, považovaný za nejlepší humorný SF příběh současnosti. Jde vlastně o parodii na známá témata ve sci-fi. Existuje pět dílů, vydávaných letech 1979-1992. Pak je to román O.S.Carda Enderova hra (1985), příběh budoucího lidstva ohroženého agresí mimozemské civilizace. V tomto boji o přežití se využívá dětského zápalu do her a jejich přirozené agresivity. Tento román má k dnešku pět dalších, více či méně kvalitních pokračování. A posledním výrazným rysem je nastup počítačů a jeho titulní role ve sci-fi příbězích. Tím vznikl speciální podžánr – kyberpunk. Biblí toho typu SF je kniha W.Gibsona Neuromancer(1984).

   

Devadesátá léta jsou ve znamení celosvětového fenoménu – internet. Různé kluby, specializovaná webová knihkupectví, e-ziny, autorské stránky atd. Spolu s tím přichází velký rozmach počítačových her se sci-fi tématikou. Díky vyspělé počítačové technice se mohou realizovat náročné filmové přepisy jako Matrix, Jurský park, SW Epizoda I., v novém tisíciletí pak Pán prstenů, SW Epizoda II. atd.

DODATEK

Významní autoři:

Isaac Asimov, Robert Heinlein, Clifford D.Simak, Brian Aldiss, Philip K. Dick, Harry Harrison, Robert Silverberg, Arthur C.Clarke, Philip J.Farmer, Ray Bradbury, Ursula LeGuin, Andre Norton, Roger Zelazny, Orson S. Card, Dan Simmons, Carolyn J. Cherryh, William Gibson atd.

Nejdůležitější literární ceny ve sci-fi:

NEBULA Award – ceny udělují členové organizace Science Fiction Writers of America. Cena se uděluje od roku 1965.

HUGO Award (původně jako Science Fiction Achievement Award) – cenu udělují fanoušci na Worldconu ve veřejném hlasování od roku 1953.

Další pojmy:

Fandom – obecně skupina fanoušků nějakého žánru, v našem případě SF

Fanzin – amatérský časopis fandomu

Con – setkání přátel SF

Worldcon – celosvětové setkání fandů SF. Poprvé v New Yorku v roce 1939.

Eurocon – celoevropský Con (V roce 2002 v České republice!)

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Tituly aj.
    Billion, ne Billon; First Men, ne first Man; renomovaných autorů, ne renovovaných; Astounding [Stories, Campbellem změněno na Science Fiction], ne Astouding; New Worlds, ne New World; D. Adamse, ne A. Adamse; dianetikou […] na jejímž základě, ne dianetiou / jejíž; cyklus […] považovaný, ne považovaná; v češtině je obvyklé dělat za tečkou mezeru; dál to číst nehodlám.

  2. omluva
    Děkuji JVjr. za upozornění na chyby. Hned jsem je opravil. Tím se omlouvám i čtenářům článku do 10.6.2002.
    P.S. Objevíte-li další omyly, prosím napište na email. Hned s díky opravím

  3. Zajimave
    Velice pekne, Bobo, zda se, ze jsi vystihl veskere dulezite milniky tohot zanru… Jen tak dale a rozhodne bych to nabidl vice webum, at si to precte co nejvic lidi 😉

  4. Díky za bezvadný přehled i historii sci-fi. Už dlouho jsem něco takového hledal.

    Jinak jsem si všiml, že v textu je koncové písmeno příjmení autorů při skloňovaní napsáno normálním písmem a začátek tučně. Je to záměr nebo chyba v kódu? Dík.

  5. 2bobo:Moc pekny clanek.Jen vic :).
    2Jan Vanek: Proc sem lezou takovyhle pitomci,ktery akorat hledaj chibi ???

  6. Jsem rad, ze sem Vanek leze, alespon dochyta malickosti, ktere redakci ulitnou :o) A co se tyce zvyrazneni, tak to je delano takhle zamerne, aby z toho na prvni pohled vylezlo zneni autorova jmena a ctenari, kteri treba uvedeneho autora neznaji, omylem nepridavali/neubirali pismenka z koncovek…

  7. S Jirešem Nakorem souhlasím. JVjr. udělal dobrou věc. Takový redaktor článku je k nezaplacení. Jen možná trochu změnit ten “imperatorský” projev. Přece tady není důvod k válce mezi FP a jinými fandomy. Snad by mělo jít všem jen o popularizaci SFaF.

  8. Obrana JVjr
    a kdo by vam, kuci, ty chyby opravil??

    a jeho ton v pripade tohoto clanku zcela chapu

  9. O jakém tónu to pořád všichni mluvíte?
    To by mě opravdu zajímalo; já myslel, že v mém příspěvku pro samá neutrální fakta nezbývá na jakékoli tónování místo (a i kdyby, radši bych se tomu vyhnul záměrně).

  10. a co ty
    Tož, JV je fakt bedna. Vždy něco vyšťourá, kde chce. A je fakt chladně příjemný.A jakou tvurčů činnost dělá on sám pro SF? Nikde jsem nic kloudného nenašel. Pár fakt trapasů s překlady v Ramaxu. Estli to není člověk, co se řídí heslem – kdo nic nedělá, nic nezkazí. Lepší něco dělal, než nic, myslím teda já. A jestli něco píše tak ať řekne kde. Fakt bych byl zvedavý.

  11. Re: O jakém tónu to pořád všichni mluvíte?
    Máte pravdu mistře. Pro samá neutrální fakta ve vašich komentářích na nějaké osobní zaujetí skutečně není místo, proto vážně nechápu, jak se vám ho tam pokaždé podaří vrazit. On to bude asi dar. Nebo postižení? Řekněte, nenesete si z dětství nějaké trauma? Třeba by vás mohli uznat za citového invalidu a dostal byste úlevu na daních? Ne, teď vážně. Pana Vaňka si vážím, jeho komentáře jsou vždy trefné a mají také patřičnou váhu. Jen by mě zajímalo, zda-li někdy někoho pochválil? A o tom to je.

  12. JVjr
    chlapci! jen si to priznejte!

    jste proste spatni z toho, ze to JV umi lip nez vy. A to je pravda. A meli byste byt radi, ze po Vas zameta odpadky. jo jo

    a uz zase pisu cesky…

  13. Když jsem panu Janu Vaňkovi jr. nabídl, aby pro mě něco přeložil, odmítl to s tím, že se na to necítí… Pravda je, že teď, když jsem zjistil, jak odpudivým způsobem se projevuje na síti, bych tu nabídku neopakoval, kdyby si to náhodou rozmyslel…

  14. to snad ne!
    ale to snad ne! tak on si dovolil pro vas neco neprelozit? parchant!

    ehm, samozrejme ze o vim hovno o pozadi, ale tohle mi neprislo jako fer argument…

  15. paldi – delas si srandu???
    Jak muzes napsat ze JV umi a nas to stve.CO UMI??? ze umi dobre gramatiku jeste neznamena ze neco umi ;).Tim ze umi opravit par chyb na webu..haha to mu chleba domu neprida.Podle me JV UMI ale bohuzel jen votravovat lidi.Kdyby chtel pomoct tak to posle autorovi Emajlem a nepise to sem s zakoncenim “dál to číst nehodlám” !!! Tenhle impertinenti ton je presne to, co me na tom tak nastvalo.

  16. Re: paldi – delas si srandu???
    Bacha na to, mozna Ti vytkne, ze ve slove impertinentni Ti chybi jedno pismeno :o). Ale ne, podle me je furt lepsi, kdyz na chyby upozorni alespon takto, nez kdyby to nechal plavat. Recenzentum Fantasy Planet neni jedno, ze delaji chyby, i kdyz to jsou treba “jen” preklepy. Neni potreba se srovnavat s konkurencnimi weby (i nejnavstevovanejsimi hernimi magaziny!), ktere dokazou udelat v kazdem odstavci chybu ve shode prisudku s podmetem.

  17. Re: paldi – delas si srandu???
    ale drahy herne! ale tady neslo o gramaticke chyby, ale o FAKTA!

    a svojim impertdddatakdale tonem dal najevo, ze to hold nebyla poctiva prace…/a pokud se nekdo splete ve jmenu Adamse tak prominte, ale…/

    a mne opravuje chyby porad /gr./, protoze pisu cesky:))) sic slovakem jsem

    :)))

  18. Víte, Paldi, myslím si, že každému kritikovi překladatelů by velmi prospělo zkusit si přeložit několik knih v reálném čase za normálních podmínek pro normální nakladatele. Člověk pak zjistí, že některé faktory, které se zdají zcela nicotné – pokud se akademicky srovná text originální a text český – poněkud nabývají na intenzitě. Možná by pak – ať už by se s daným úkolem popral jakkoli – ode všech ostatních přestal vyžadovat bezchybný výkon… Rád bych si přitom dovolil podotknout, že mě jako překladatele Jan Vaněk jr. osobně nikdy nenapadl, ale stejně mi proto jeho chování vůči ostatím neleze o nic méně na nervy.

  19. oprava
    Tedy, nejsem si vědom, že by mne JVjr někdy kritizoval, poslední dva roky žiji v blahé nevědomosti, co se obsahu Interkomu týče…

  20. Re: Re: paldi – delas si srandu???
    A jak se (šéf)redaktoři Fantasy Planet dívají na články, ve kterých je chyba ve shodě přísudku s podmětem jen v jednom odstavci, ale zato hned v prvním jsou dvě vyšinutí z vazby (nejnovější BoboKingova recenze, i když tady taky jedno zůstalo)?

    A ty koncovky nejsou odtučněné důsledně, viz Campbella a E. A. (nikoli “A.E.”; a “Robide” má být Robida a “Senares” Senarens) Poea; a neměl by Lensman být jako ostatní díla a cykly kurzívou a ne tučně, a když jste opravili dianetiku, proč ne vztažné zájmeno (v lokálu vážně má být m, zeptejte se, koho chcete)?

    Děkuji paldimu a Michaelovi, že se mě zastali, ale poprosím alespoň toho prvního, aby se dalších komentářů zdržel – bylo by ode mě krajně egoistické a nezdvořilé zabírat tolik místa na cizím serveru (už jsme na druhé pozici v žebříčku nejvřelejších citů) offtopickou diskusí o vlastní osobě…

  21. ale to je preci jedno mr. JV…
    mluvi se o tom o cem se chce/je potreba mluvit, ne? a tady nejde (pouze) o tvou osobu, ale o spusob jisteho druhu kritiky a tech cizich slov bys moh taky nechat…:)) receno vancurovnsky: tento spusob autocenzury se zda byt ponekud nevhodny… a je velka chyba kohokoliv, kdo chce komentarovou diskuzi na internetu nejak (nejde mi treba o vulgaritu, tam je to samozrejme, kurva:))) usmernovat, ci urcovat mantinel.

  22. Vidíš, Michale
    Já jsem si Jana Vaňka vzal jako redaktora svého překladu Iaina M. Bankse – a nemohl jsem si ho vynachválit. Přesně kvůli tomu, co jiným leze krkem – pro akribii u nás nevídanou, absolutistické nároky, důsledné puntičkářství a znalost angličtiny, o které se valné většině našich překladatelů a redaktorů může jenom zdát. Není tedy vůbec odtržený od praxe tak, jak si myslíš…

  23. závidím Janišovi
    Pan J. Vaniš přinesl konečně něco podnětného do války o JVjr. Já se musím přiznat a myslím, že se mnou bude souhlasit i Nakor, že JVjr. bychom za korektora brali hned. To nám “amatérům” chybí. Ale Janiš je slavný, a taky mu to nedělal zadarmo, a proto chyby nevytroubil celému světu. V tom bude asi ten háček, myslím. Jinak děkuji JVjr. za opravy a hned se to pokusím napravit.

    P.S. VJ, pomáhal vám na Nadaci?

  24. Ne, nedělal to zadarmo. Dělal to jako oficiální redaktor Talpressu, protože jsem ho o to požádal. (Mimochodem, na Banksův román “Líc a rub” se mi skutečně podařilo dát dohromady hvězdný tým spolupracovníků – zadarmo mi román četli – a redigovali – ještě Richard Podaný a Helena Šebestová.) Jen díky Vaňkově poctivosti (celý román srovnával řádek po řádku s originálem) v něm nebude chybět několik vět (stačí chvilka nepozornosti…) a několik ošklivých přehlédnutí. Z jiného soudku: Nadaci redigoval Robert Kubánek, který naopak s anglickým originálem nesrovnává takřka nikdy, zato dokáže úžasným způsobem “dotahovat” překladatelské nápady. Často se zapomíná, že překlad NIKDY není výsledkem práce jen jednoho člověka, vždy jde o týmovou spolupráci.

  25. Doufám, že ta ošklivá přehlédnutí chybět BUDOU 😉 ——
    Ale tohle je fakt strašně offtopic…

  26. Aha, takže někdo, kdo už léta reje do všech překladatelů, si konečně jednou vyzkoušel normální redakční práci. No to je vážně velké vítězství, o něž bylo jistě záhodno poreferovat světu, Viktore…

  27. Michale, opět tě nechápu
    ale to už je asi osud. Standardní (tj. nejen tvoje) výtka proti JVjr. zní “To se ti to kritizuje, když sám nic neděláš.” Já na to říkám: “Dělá.” Ty: “No bóže.” Tak co bys vlastně ještě chtěl?? Vždyť ode mě to byl jenom příklad: Vaněk k tomu ještě redigoval Xenocidu, redigoval Karanténu, redigoval Bujoldovou, pokud vím, tak i nějakou Butlerovou (podotýkám: přinejmenší zpoloviny vždy gratis). A dělal to víc než pečlivě, Bujoldovou i Bankse porovnával větu od věty (BTW… ty to jako redaktor děláš?). Takže výšeuvedené výtky NEBERU. Naopak, řeknu ti, co většině lidí na Honzovi vadí: je chytřejší než oni, vzdělanější než oni a a jejich chyby dokáže vyhmátnout zcela neomylně a očividně bez námahy.

  28. Budu citovat sám sebe: “Každému kritikovi by neškodilo PŘELOŽIT…” Ty asi, Viktore, čteš co sám chceš, když mi píšeš, kolik už pan Vaněk REDIGOVAL knih. Je samozřejmě pohodlné hájit ho tímto způsobem, když nějaká skutečně účinná obhajoba tady schází: A totiž že dotyčný nějaké delší texty řemeslně přeložil. Psal jsem o tom, že každý, kdo něco kritizuje, by si měl párkrát v reálu VYZKOUŠET, jak se to dělá. Snad by při tom získal tolik potřebnou pokoru a představu, co to doopravdy obnáší, která Akademickým kritikům ve slonovinových věžích tak nějak schází, a uvědomil by si, že lidské bytosti prostě občas chybují. Vznášet se kdesi nad nimi v obláčku svého moudra je samozřejmě velmi pohodlné…

  29. Jasně
    Takže když si Vaněk těch pár knížek nepřeložil, jakákoli chyba, na niž upozornil, přestává být chybou? Při svém literárním vzdělání musíš vědět, že již Havlíček Borovský napsal, že nemusí být ševcem, aby mohl kritizovat špatné boty. Podívej se, KAŽDÝ, kdo překládá, nese svou kůži na trh (a to bohužel pokaždé, k minulým zásluhám se zas tak nepřihlíží). Nevím, proč by překladatelé (notabene nakladatelé) měli být nekritizovatelní (nebo jen uvnitř svého stavu). Buďme rádi, že takový Vaněk tady je. Má stejnou profylaktickou funkci jako anticena Koniáš.

  30. Re: Jasně
    Bohuzel, nejak uz mi uchazi, kdo tady s kym souhlasi ci nesouhlasi. Ja bych jenom rad pripomenul, ze jsem nekde vyse na tyhle opravy dekoval. Proste kdyz je neco spatne, tak se to musi opravit, zvlaste kdyz to – narozdil od knih – jde.

  31. Pro lidi, kteří by snad měli pocit, že jsem byl udolán a “nemůžu už říct ani popel”, bych jen rád podotkl, že mě to mlácení prázdné slámy prostě přestalo bavit…

  32. Proč by měl mít poslední slovo pořád Michael?
    Ale takoví tady snad ani nejsou (zvlášť po diskusi o Akademii), čtenářstvo FP je vyspělé a jistě si to svede domyslet samo 🙂

  33. 4-V. Janis
    Jestlize je JVjr. takovy genialni znalec jazyku a skvely prekladatel, hodne se divim, ze netravi svuj kratici se cas na neco plodnejsiho, nez je opraveni jednoho odstavce na FP… Vy si myslite, ze je to tolik prospesne? Me se spis zda, ze tenhle nemalo namysleny (nepochybuji, ze vzdelany a inteligentni) clovek si leci komplexy kde muze, protoze oprava, podana s takovym despektem neni ani tolik opravou jako vysmechem… Kdyby se meli redaktori FP vic zabyvat gramatikou clanku nez jeho obsahem, rozhodne by nebyl tenhle server tak navstevovany a oblibeny, protoze by obsahoval mnohem mene informaci, ikdyz by se mohl stat ucebnici ceskeho jazyka. Je to ovsem jen muj subjektivni nazor, ale nemohl jsem ho sem nepripsat.*********************************************btw- Omluvte chyby vyskytujici se v tomto prizpevku, jelikoz se mi zatim nedostalo tak dostacujiciho vzdelani abych mohl psat jako stroj…

  34. Duplika
    Jan Vaněk je PŘEDEVŠÍM literární kritik a publicista, proto je jeho angažmá na FP celkem logické a k věci. Prospěšné je pak do té míry, do jaké si kritizovaní berou kritiku k srdci – a to, že článek bez řečí a brzy opravili, jim slouží ke cti (nebavíme se o gramatice, ale o věcné správnosti, což opravdu není totéž). Jako nakladatelský redaktor je nedocenitelný. Za těch sedm let, co ho osobně znám, jsem si u něj žádných komplexů nepovšiml, ale třeba má Ge$ho lepší informace. Viděl bych to na věštění z křišťálové koule nebo kávové sedliny… 😉

  35. 4-V. Janis
    Ja nevim o praci pana JVjr. vubec nic, takze alespon se mnou nema nejmensi cenu o tom spekulovat, ale ja podotikal s jakou aroganci je napsan ten prvni komentar. Kdyz chce skusenejsi, vzdelanejsi nebo sikovnejsi clovek poukazat na chyby nekoho jineho, nemel by to delat s despektem (“dal to cist nehodlam”)…

  36. Re: omluva
    hi!sorry I don´t understand a word, and did not know how to contact the admins of this site otherwise.I got a nice portrait of Legolas, and would ask the admin of this site wqether or not he wants it for his gallery. I ´d also like to thank the admin of this site for the great job he does, or she :)It´s the best place if you´re looking for the newest screenshots, or pictures of Lotr and its cast.Well done!feel free to email mecuddlehobbit ( Isold)

  37. Omlouvám se, že Jan Vaněk trpí podobným kompelexem jako dost jiných kritiků, totiž že sám nedokáže vytvořit nic, co by jemu samotnému připadalo dostatečně hodnotné. Bohužel to ztrpčuje život spoustě jiných lidí…

  38. Omlouvám se, neboť jsem chtěl svou předchozí reakci započít tím, že se obávám… (nikoli omlouvám). Ten Eurocon na mě musel zapůsobit strašněji, než jsem soudil…

  39. Stop!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!SA CHIBI ZA VOBRET OZPRAFEDňUJEM

  40. Další mlácení (slámy?)
    Ztrpčuje životy těch literárních chudinek, protože jim říká pravdu? Proti níž se jaksi z definice těžko můžou bránit, a proto je jejich trpký život ještě trpčí a krvavá lícha ještě krvavější? Sám dobře víš, jak úzký je okruh SF recenzentů, nakladatelů, překladatelů a že jejich vztahy bývají většinou nadstandardní. A podle mě vážně není špatné mít českého Cluta, který tu nastolí protokol brutální upřímnosti. Recenzenti, kteří neříkají pravdu (či spíše v českém případě zamlčí nedostatky) jsou jako cholesterol: ucpávají srdce. Nechtěl bych, aby fandom byl společenstvím bodrých kardiaků, vzájemně se poplácávajích po zádech, jak jsou dobří.

  41. To je jasne, ze je vzdycky potreba cloveka, ktery postavi latku o trochu vys. Ja vim, ze se opakuju, ale da se to delat i jinak…:o)))

  42. Téma na založení diskuzní místnosti ve Fóru
    Z pohledu nezávislého pozorovatele si myslím, že ačkoliv článek pojednává o vývoji vědeckofantastické literarury, a žánru jako takovém, rozhořela se tu namísto toho v komentářích diskuze o jednom člověku, který napsal první komentář. Myslím, že na každém šprochu pravdy trochu, protože s ohledem na počet příspěvků je evidentní, že tu vada asi někde bude. Otázka je, u koho. A Proč?

Zanechat odpověď