Zlatý věk SF #2: Počátky magazínové SF v USA

2. Počátky magazínové SF v USA

2.1. Cesta ke vzniku pulpových magazínů

Pulpy („pulp magazines“) se zrodily na konci devatenáctého století, kdy do Spojených států přijížděly miliony imigrantů z Evropy. Většina z nich byli chudí dělníci, pro něž tehdy neexistoval žádný cenově dostupný zdroj krásné literatury. Paperbacky začaly vycházet až ke konci třicátých let dvacátého století a knihy s pevnou vazbou byly pro čtenáře, kteří vydělávali jen několik dolarů denně, příliš velkým luxusem.

Na trhu již tou dobou existovala spousta časopisů tištěných na křídovém papíře, tzv. slicks, jako např. Collier’s, Cosmopolitan či Saturday Evening Post. Nové způsoby distribuce a rozmach reklamy totiž znamenaly společně s novými postupy při výrobě papíru doslova revoluci ve vydávání časopisů – z komodity pro úzký okruh vzdělaných se na počátku osmdesátých let devatenáctého století stal obchodní artikl pro široké masy (náklady nejúspěšnějších magazínů dosahovaly až půl milionu výtisků) – tím spíše, že gramotnost tehdy již byla v USA poměrně vysoká.

V těchto časopisech samozřejmě nacházely vedle článků a poezie svoje místo i povídky; pro chudé dělníky však časopisy tištěné na křídovém papíře byly často velice drahé (i když tomu tak zdaleka vždy nebylo), především však pro ně nebyly ani příliš přitažlivé. Slicky totiž byly zaměřeny na čtenáře převážně ze středních a vyšších středních vrstev společnosti.

Jediný zdroj krásné literatury pro chudší čtenáře představovaly tzv. dime novels (volný český překlad zní „šestákové romány“). Označení je odvozeno od názvu americké mince v hodnotě 10 centů, což byla právě původní cena těchto časopisů (později s příchodem levnějšího papíru klesla přesně na polovinu). Šestákové romány přinášely každý týden na třiceti dvou stranách vždy nové dobrodružství nějakého superhrdiny – pistolníka Buffalo Billa, detektiva Nicka Cartera, psance Jesseho Jamese[1] apod. Jejich příběhy vycházely v obrovském množství[2], literární kvalitou však příliš nevynikaly. Navíc ani samotné jejich náměty příliš neoslovovaly dospělé čtenáře; byly zaměřeny na příliš mladé publikum. Vznikla tak situace vhodná pro nástup nového literárního média, kterým se staly právě pulpové magazíny.

Vynález nového formátu je připisován Frankovi A. Munseymu, vydavateli dětského časopisu The Golden Argosy[3]. Ten se v roce 1896 rozhodl pro radikální změnu: zaměřil se na odrostlejší čtenářstvo a vypustil z časopisu články a poezii. Nový magazín, přejmenovaný jednoduše na Argosy, nabízel velký výběr fikce za nízkou cenu. Aby co nejvíce snížil náklady, nechal Munsey časopis tisknout na laciný papír, vyrobený nově objeveným procesem chemického zpracování dřevěné drti (anglicky „wood pulp“) – pojem „pulp“ se brzy vžil jako označení nového typu časopisu.

Papír, na kterém byly pulpy tištěny, byl hrubý a savý, se zvláštním ostrým zápachem. Vysoký obsah kyseliny způsoboval, že brzy žloutl. Protože jednotlivé listy byly poměrně silné, tloušťka časopisu nezřídka přesahovala až jeden a půl centimetru. Typické rozměry byly 25 × 18 cm. Listy nebyly na okrajích rozřezané a celkově laciný vzhled ještě umocňovala pestrobarevná křiklavá obálka, zdobící všechny pulpové magazíny. Hlavní charakteristikou pulpů však byl především jejich specifický obsah (viz níže).

Na přelomu století tedy ovládaly trh dva formáty: zavedené časopisy rodinného typu pro čtenáře z vyšších středních vrstev, tištěné na křídovém papíře (tzv. slicks) a nové časopisy pro méně vzdělané nižší střední vrstvy, tištěné na papíře laciném (tzv. pulps).

Nový formát slavil velký úspěch a ostatní vydavatelé postupně následovali příkladu Argosy. Na trhu se začaly objevily časopisy The Popular Magazine, All-Story, Top-Notch, Short Story, Blue-Book či Adventure. Úspěch pulpů zároveň znamenal začátek konce dime novels, zvláště po roce 1915, kdy nakladetelství Street & Smith dalo vzniknout řadě specializovaných pulpů konverzí původních edicí. Z Nick Carter Weekly tak vznikl Detective Story Monthly (založen roku 1915), z Buffalo Bill Weekly pak Western Story (založen roku 1919), Love Stories[4] (1921), mezi dalšími pak např. Railroad Man’s Magazine a Ocean (oba založeny již roku 1906, resp. 1907 Frankem A. Munseym). Ve druhém desetiletí dvacátého století již dime novels živořily zcela ve stínu pulpů. Ty totiž za podobnou cenu nabízely více povídek a dokonce i lepší literární kvalitu.

Zpočátku se sice pulpy od zavedených slicků příliš neodlišovaly, jejich stránky se však brzy začaly plnit povídkami vykazujícími více obrazotvornosti, dobrodružství a originality. Pulpoví autoři kladli důraz na akci, romantiku, hrdinství, úspěch, exotická prostředí, fantastická dobrodružství často s milostnými motivy, a téměř vždy šťastný konec[5]. Spisovatelé tvořili často pod časovým i ekonomickým tlakem, neboť honoráře za povídky bývaly zpravidla výrazně nižší, než tomu bylo v případě křídových časopisů. Obsah i stylistická úroveň povídek odpovídala cílovému publiku, ačkoliv to není pravidlem – viz např. raná tvorba Jacka Londona[6].

Nejvýznamnějším a nejvlivnějším pulpovým autorem tehdejší doby byl Edgar Rice Burroughs, jehož první dvě povídky Under the Moons of Mars a Tarzan of the Apes publikované roku 1912 v časopise All-Story sklidily mimořádný úspěch (Burroughsovy pozdější knihy o Marsu pak byly zvláště významné pro žánry fantasy a SF).

2.2. Weird Tales – první časopis specializovaný na fantastické příběhy

Fantastické příběhy se v časopisech pravidelně vyskytovaly již od dob slicků – i přes jejich oblibu a úspěch E. R. Burroughse však neexistovalo mnoho pulpů, které by se na ně ve větší míře zaměřovaly. Poměrně hodně SF (mj. právě od E. R. Burroughse, který zde debutoval) vycházelo v All-Story[7] Franka A. Munseye. Mnohem významnějším a komerčně úspěšnějším titulem však byl Weird Tales[8]. Časopis byl průkopníkem v oblasti hororu, fantasy i science fiction a vedle nových autorů do něj přispívala i řada uznávaných spisovatelů, např. mladý Tennessee Williams.

Zpočátku časopis moc úspěšný nebyl a mezi ostatní pulpovou produkcí nijak nevynikal. V roce 1924 došlo ke změně vydavatele i editora (původního Edwina Bairda vystřídal Farnsworth Wright, novým vydavatelem se stala Popular Fiction Co.) a časopisu se konečně dostalo dostatečné publicity, když zde vyšla kontroverzní nekrofilně laděná hororová povídka The Loved Dead od C. M. Eddyho a H. P. Lovercrafta. Pod novým vedením se časopis dostatečně obsahově diferencoval od ostatních pulpů na trhu a vytvořil si svoji autorskou základnu. K nejvýznamnějším „objevům“ patří právě již zmíněný H. P. Lovercraft, Robert Erwin Howard (jeho příběhy o Barbaru Conanovi měly velký význam pro žánry fantasy a sword and sorcery), August Derleth, Edmond Hamilton, C. L. Moore a další. Tehdy nejoblíbenější však byl dnes již téměř neznámý Seabury Quinn se svou sérií příběhů o detektivu Julesovi de Grandinovi, oplývajícím nadpřirozenými schopnostmi.

Ještě v první polovině třicátých let minulého století byl Weird Tales na vrcholu slávy a převyšoval ostatní pulpy i literární kvalitou. V roce 1936 však zemřel R. E. Howard a o rok později i H. P. Lovercraft. Farnswortha Wrighta, trpícího vážnými zdravotními problémy, vystřídala v pozici editora Dorothy McIlwraith. Ta byla již méně přístupná experimentům a časopis začal ztrácet svoji výjimečnou pozici – a to tím spíše, že tou dobou již Weird Tales i ostatní fantasy časopisy čelily velmi tvrdé konkurenci v podobě nového a mimořádně populárního žánru: science fiction.

Příště: Hugo Gernsback a první specializované SF časopisy

[1] Zde konkrétně se jedná o časopisy Buffalo Bill Weekly, Nick Carter Weekly a Jesse James Weekly.
[2] Významným vydavatelstvím bylo např. Street & Smith.
[3] Vycházel v letech 1882–88.
[4] Psaní pro časopisy tohoto typu podléhalo přísným pravidlům: např. ženské postavy zde nesměly být zobrazovány jako promiskuitní – vždy musely mít zájem jen o jednoho (vysněného) muže.
[5] The Science Fiction Encyclopedia, ed. Nicholls, Peter (Garden City, New York: Doubleday & Company, Inc., 1979), str. 485. Dále jen The Science Fiction Encyclopedia.
[6] The Science Fiction Encyclopedia, str. 485.
[7] Založen roku 1905.
[8] Založen roku 1923 J. C. Hennebergerem, Rural Publishing Corp.