Máš ho jako frodo pytlík? mrkni sem http://malypenis.webnode.cz/

Popisem mi malinko připomína Ozzyho:D

Připadá mi to jako v červené barvě trochu ocákanej Morpheus z Matrixu.

Lor: Myslím, že hrdinové jeho druhu nemají křesla zrovna v oblibě ^^.

Lor: Nečouhala, pokud by jí měl pověšenou dostatečně nízko … akorát by se k ní pak v problémové situaci blbě dostával ^__^.

a byl by zapornej i kladnej…jak by se mu to hodilo

Hrdina?Záporný mě nenapadá. KLadný jedině Anthausil z kníhy Ve stínu Zehyrů.

to úplně jak z našich sezení ostatně zítra mám sezení ,ale fotku asi neseženu 8-(

Nemáš fotku? To si nějak neumím představit :D

a úplně nejlepší je náš PJ malý bisexuální pedofil který se rád bije a je mu 19

Má družinka měla vždycky rozumu až moc. Nejčastěji vzpomínám na hru, kdy jsme večer před ní koukali na Dagona (horor s lovecraftovským námětem). Tu nepříjemnou, paranoidní a děsivou atmosféru mi vyčítají doteď. Skoro rok nikdo nechtěl na dovolenou k moři ^_^.

Jinak vysvětlení toho pergamenu je jednoduché – jedná se o časovou smyčku, do které byl nejvyšší kouzelník města Yavara ve své věži uvězněn, takže každý den posílá po svém havranovi tentýž vzkaz na místo, kde družina chodí odpočívat…

Nejlepší byl konec našeho minulého sezení, protože si šli, před nadcházejícím střetem, odpočinout na kopec za městem, kde je jakési jejich „útočiště“, a přiletěl k nim havran se zprávou napsanou na kousku pergamenu, kterou dostali už před třemi dny na tom stejném místě v ten samý čas. Brzy jim došlo, že to je naprosto ten stejný vzkaz napsaný na naprosto stejném kousku pergamenu a začali to řešit(resp.došlo to kouzelníkovi). Barbar s trpošem si, poté, co je kouzelník přesvědčil, že to je opravdu ta stejná zpráva, kterou už jednou dostali, začali myslet, že jsou o tři dny pozadu a ježto to na ně bylo přespříliš, tak vytáhli pálenku a začali chlastat. Lupič se to chvíli snažil pochopit(přišel s návrhem, že jim někdo ten předchozí kus pergamenu ukradl a znovu poslal, ale trochu mu to přestalo vycházet a tak vytáhl víno a začal pít taky) a kouzelníka napadaly různé myšlenky, ze kterých ale nahlas pronášel jen ty nejméně pravděpodobné, protože se bavil pohledem na ty tři hlupáky.

Následně se mi ti dva chytráci smáli, že jsem se „strategicky“ (=zbaběle) přesunula ke dveřím do hrobky, když začali dobývat sarkofág – no a kdybych to neudělala, tak tam nikdo nebyl, když se ty dveře SAMOZŘEJMĚ začaly zavírat, a kdybych mezi ně nehodila kus šutru, tak nás ti vesničani ani neměli jak dostat ven, a co by dělali, hm:)) Ale to neuznají, protože zlodějka je zbabělá holka, žejo:)

Většinou: barbar – „Jdem na něééé!“, lupič – „Ale musíme vymyslet nějaký plán“, trpoš – „Já bych je všechny zabil.“, kouzelník – „Já bych se na to vysral.“

No, tak za minulé sezení jsme: vyplundrovali mágskou hrobku, málem v ní uvízli, s pomocí vesničanů se dostali ven, sehráli před nima úžasné hrdiny, nechali si vystrojit hostinu, vrátili se do města, zpeněžili lup, shlédli popravu zbojníků, navázali známosti s NPC (podle profese, náš bojovník s kapitánem stráží a moje špionka s knížecím rádcem), dostali další úkol – vyšetřit podivný kult, který mate hlavy mladým lidem, vyslechli jednoho kluka (ale mág to zvoral, moc ho vyděsil) a vydali se na cestu.

Záleží, jestli vás to baví. Mé hráče by asi nebavilo zabíjet něco, co nejde zabít. PJ se musí hráčům přizpůsobit a vytvořit takové pravidla, příběh, nepřátelé a atmosféru, jaká se hráčům líbí(protože DRD je prostě o zábavě a nemá cenu předhazovat hráčům něco, co se jim zdá třeba příliš složité nebo nemožné, resp.je to prostě nebaví, i když to je třeba promyšlené a řešitelné, do příběhu skvěle zapadající, apod.)

btw. další sezení jsme zabíjeli mizející psy. Všichni jsme málem několikrát umřeli a mě se povedlo je celkem zranit za jeden celý život…

mimoto, že psát neumím, ač se už několik let marně snažím svůj styl vylepšit:o)

rean – No, tak naše sezení radši popisovat vůbec nebudu. ;)

Chci být nazvan nectným lhářem,budu-li tvrdit,že vím o čem je řeč HZHH

předposlední herní sezení: moje postava ještě s jednou se schovala před orky v jejich zbrojnici. Před zbrojnicí je děsně nadupaná „kočka“ (jakási asi myšlenková bytost). Výsledek za tři hodiny: kočku jsme takatk oběhli, přeběhli do šamanovy chýše a tam polomrtví zůstali, opět s kočkou před vchodem. Třetí hráč celou dobu strávil běháním skrz orčí linie(celkem proběhl myslím čtyříkrát). Jednoho orka dokonce zabil hořícím polenem (meč zabodl kdesi do záhonku, aby ukázal přátelské úmysly:o) nakonec dostal jednu po hlavě a skončil s náma v šamanově chýši, kde jsme ho kolo před smrtí konečně stabilizovali… na tohle nám chvílema nestačila pravidla ani DrD, ani Plus ani ADaD:oD

Jj. Tak to já dělám většinou. Je jasné, že mám dopředu kostru dobrodružství vytyčenou a to dokonce i s podzemím a pastma a tak, ale když vidím, jak něco nemůžou najít, nebo že jistou velmi mocnou nestvůru by zabili po dvou kolech boje, měním pravidla „za chodu“. ;)

My hrajeme klasické staré DRD, které má s původními pravidly společného velmi málo, protože jsem si skoro všechna, jako PJ, vymyslel. ;)

Debata zázemí vs schopnosti… setkala jsem se s jednou pražskou skupinou, která si sestavila družinu ze samých sirotků (takže zázemí jedna, nula je nalezenec) a získané body si nacpala do výjimečných vlastností, jenže jaksi sedí na obou židlích, protože pak si vymyslí, že sirotečka jednoho vychovává bohatý strýc (takže vlastně zázemí má), druhého se ujme cech (takže taky má…) safra tohle přece není zázemí. Prohlásit, že pro hraničáře jsou zázemím ostatní hraničáři, je jako tvrdit, že náš bojovník najímaný jako ochrana pocestných na staré královské cestě má zázemí, protože zná všechny hospody po cestě. Pochybuji, že by do výcviku na theurga nebo kněze přijali někoho, koho vychoval hrobník jako nalezence, schopnosti neschopnosti.