Roboty a impériem končí slavná Asimovova série o pozitronických robotech. Oproti třem starším sestřičkám dochází u této knihy k výraznému posunu. Posunu v čase, počtu postav, dějových linií i poutavosti příběhu.

Třetí (a poslední) velký případ newyorského detektiva Eliáše Baleyho se odehrává na Auroře, politickém, kulturním i vědeckém centru Vnějších světů. Třebaže se příčina vyšetřování – „smrt“ humanoidního robota – může zdát ve srovnání s vraždami, které řešil dříve, nicotná, jde ve skutečnosti o nejdůležitější Baleyho případ, na jehož úspěšném vyřešení závisí budoucnost pozemšťanů a v dlouhodobější perspektivě i budoucnost celého lidstva.

Když se těsně před Vánoci objevila na trhu kniha u nás nepříliš známého australského autora Gartha Nixe, vzbudila ihned pozornost svým netuctovým vzhledem. Sabrielin luxusní formát (umocněný navíc vkusným převzatým přebalem) skutečně mezi obvyklým tuzemským fantasy “hadrbackem” vyniká, avšak to, čím si skutečně zasluhuje čtenářskou pozornost, naleznete uvnitř.

Ve světě, kde neexistuje zločin, bývá obvykle o kvalitní detektivy nouze. Není tedy divu, že když na téměř liduprázdné, ale technicky vyspělé Solárii, považované za centrum vesmířanské robotiky, dojde k jevu tak nevídanému jako je vražda, musí se místní úřady poohlédnout po vyšetřovateli „zvenčí“. A tak je newyorský detektiv Eliáš Baley, jemuž úspěšné vyřešení vraždy ve Vesmírném městě přineslo jistý věhlas, nucen vyrazit na svět, který se od přelidněné Země liší jako noc a den.

Tak se nám po Pohádce a Nepohádce zase jednou na trhu objevila knížka, odvolávající se svým názvem na nejmladší čtenáře. Na rozdíl od Feista a Renčína ovšem Michal Jedinák své Nie celkom rozprávky skutečně adresoval spíše dětem.

Stalo se všeobecně rozšířeným zvykem (do jaké míry jde o zvyk chvályhodný, nechť posoudí čtenář sám) nabalit na každou fantasy či scifi sérii, které se podařilo vydobýt celosvětovou popularitu, různorodou směs povídek a krátkých textů. Ani Enderův cyklus není v tomto směru výjimkou – důkaz v těchto dnech na pulty knihkupectví dodává nakladatelství Laser-books.

Při vyslovení jména Isaaca Asimova asi každého napadnou dvě věci: Nadace a robotické zákony. Třebaže své pozitronické roboty proslavil především svými povídkami, rozhodl se rozvést své myšlenky do krátké série románů. Prvním z nich byly právě Ocelové jeskyně.

V poměrně rychlém sledu přineslo vydavatelství Triton dvě závěrečné části románu Cyteen od Carolyn Janice Cherryh, který své autorce vynesl v roce 1988 prestižní cenu Hugo. Jak tedy dobrodružství klonované Ariany pokračuje?

Rok se s rokem ještě ani nesešel a vydavatelství Laser books vypustilo na trh poslední knihu pentalogie The Monarchies of God. Od chvíle, kdy se nám mohly představit poprvé, ovšem zestárly Kearneyho postavy o celých šestnáct let. A bylo to nudné období.

Vikingské příběhy vždy slibovaly slanou vůni moře, tvrdé muže, třesk oceli, potoky krve a vyhřezlá střeva, to vše v drsně realistickém podání. Jaroslav Mostecký naplnil v tomto směru čtenářovo očekávání vrchovatou měrou.