Mít důvod jezdit na Parcon

Možná bych na Parcon/Istrocon vůbec nevyrazila, kdybychom tam v sobotu neměli s přáteli vlastní vystoupení. Do Bratislavy je to i z Hradce Králové, odkud počínala naše společná cesta, přeci jen kus cesty a kdoví, jestli bude někdo na skupinu, která hodlá propagovat nový subžánr re-pre, vůbec zvědavý. Ale nakonec jsme vůbec nelitovali.

Parcon 1

Už samotný příchod k divadlu Wüstenrot, jehož nádvoří bylo plné lidí, barev a hudby, dával jasný signál, že tentokrát je akce pojata opravdu ve velkém stylu. Neomylně jsme s davem zamířili k hlavnímu vchodu. Míjely nás při tom postavy v neuvěřitelně vyvedených kostýmech, inspirovaných známými fantastickými světy z literatury i filmu.

Uvnitř divadla vládla skvělá atmosféra, všude plno korzujících lidí, mimozemšťanů, džedájů, elfů, pirátů a samurajů. Člověk si konečně připadal mezi svými, až jsem zalitovala, že jsem své gotické šaty nechala doma. Ale k tomu, co jsme měli za chvíli předvádět – humoristickou sci-fi performanci jako součást křtu povídkové knížky My jsme vám to říkali – by se jaksi nehodily. Díky cedulím jsme snadno našli svou místnost, byl to klimatizovaný sál s divadelním uspořádáním a veškerou technikou, ale ještě předtím jsme stihli výborný oběd v přilehlé nekuřácké restauraci. Parcon jako takový měl svou samostatnou programovou linii, ale byl ve skutečnosti jen střípkem v mozaice. Je to určitě změna od dob, kdy představoval hlavní setkání fanoušků, zatímco v současnosti je spíš takový příživníček, který se stěhuje po různých conech. Někdo by v tom samozřejmě mohl vidět pozitivní dopady, třeba synergický efekt, přinášející i „živiteli“ určité výhody.

Ať tak nebo tak, sobotní parcoňácký program zahrnoval především přednášky a křty knížek, utužující česko-slovenské vztahy. S přáteli jsme zhodnotili své dojmy a spočítat prodané knížky. Protože v horní kavárně bylo plno, zamířili jsme na skvostné palačinky do míst, kde už jsme toho dne dobře poobědvali.

Parcon 2

Do večerního vyhlašování CKČ byl ještě čas, a tak se v klidu brouzdalo kolem stánků v předsálí. Sehnat se tu dalo snad vše, o čem fanoušek SFFH jenom sní. Přestože krámky nezely prázdnotou, návštěvníky zřejmě mnohem víc zaujala nabídka devíti paralelních programových linií, mezi nimiž nechyběly sekce Anime, Fantasy, Comics, ale také Japan a Corea. Do kina Paluba se pravidelně hrnuly davy nadšených diváků. I my jsme nakonec zapadli do jedné ze zadních místností, označené jako Fantasy Salon, kde se tísnila spousta lidí, uctivě naslouchajících – jako již tradičně – přednášce Františky Vrbenské. Čas se naklonil a v očekávání galavečera se na některých tvářích objevila nervozita. Při pohledu na výsledkovou listinu 33. ročníku CKČ mi došlo, že pro mnohé z oceněných je to premiéra. Člověk sledující tuto soutěž více než 15 let s potěšením kvituje. Na stupních vítězů se vedle známých objevují i nová jména. Je dobře, že se takto prosazují i neznámí autoři dostávající šanci, aby si jich všimli redaktoři a nakladatelé. Se všemi povídkami z předních míst a nejlepší novelou se můžete tradičně seznámit ve sborníku MLOK 2014. A s příspěvky které se nevešly zase ve sborníku KOČAS 2014.

Vyhlášení výsledků soutěže doplnilo předání cen Československého fandomu, tedy Mloka za zásluhy, ceny Ludvík a ceny Drak, udělované slovenským Fandomem. Zaujalo mě, že Cenu prezidenta ČSF převzal Martin Králik právě za přípravu a zorganizování programu Parconu. Jestli to měl opravdu celé na bedrech sám, tak klobouk dolů 🙂 Vrcholem tohoto ohňostroje prestiže se pak staly ceny Ecouragement Award, určené pro mladé autory a umělce, kteří na sebe v daném roce upozornili. European Science Fiction Society je uděluje na návrh příslušného národního fandomu (ten u nás vychází z tipů od SF klubů, sbírajících se na podzim – takže nejvyšší čas začít lobovat, jestli máte zájem). Letos si ji odnesli za ČR Míla Linc a za SR Lenona Štiblaríková (se kterou byl nedávno na FP zveřejněn rozhovor). Nechť všechny oceněné povzbudí získané trofeje k další tvůrčí činnosti.

Parconu přeju, aby se i příště mohl konat ve velkolepém stylu a udržel si náležité renomé. A abych znovu našla důvod na něj vyrazit.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď