Diablo II – první část recenze

Trvalo to dlouho, než se objevilo pokračování super úspěšné hry Diablo. Vyplatilo se čekání?

Oficiálně byla hra uvolněna 30. června 2000. Po této zprávě se strhla opravdová šílenost, kterou ovšem pochopil každý kdo hrál první díl. Tak dlouhé zpoždění od Blizzardu bylo pro příznivce Diabla nekonečným mučením. Předem však mohu říci, že stálo zato. Druhý díl je naprostá bomba! Po zakoupení hry obdržíte krabici, stručný manuál a několik CD. První CD obsahuje instalační soubory a celé se zkopíruje na Váš HDD. Druhé je pak tzv. Play CD a hra se z něho spouští. Poslední jsou pak animace. Po spuštění instalačního souboru zadáte CD-Key a místo kam se má hra instalovat, toť vše. Při instalaci můžete zvolit tři možnosti:

Jeden hráč – cca 650 MB (potřebuje Play disk)
Síťová hra – cca 1250 MB (nepotřebuje žádné CD, jenom pro animace)
Celá hra (všechna CD) – cca 1650 MB uf, to je síla (nepotřebuje žádné CD)

Po dokončení instalace hra spustí detekci grafické karty, zkontroluje DirectX (alespoň verze 6) a vytvoří ikonku na Ploše. Pak jen stačí hru spustit. Po shlédnutí úvodního intra, které nemá chybu, se již zobrazí nabídka pro jednoho hráče, síťovou hru a animace. Po výběru si zvolíte jednu z pěti postav za kterou budete hrát a pojmenujete ji. No a hurá do hry.

Popis ovládání je vcelku jednoduchý, neboť vše se provádí myší, popřípadě výběrem z příslušných menu na spodní části obrazovky a kombinací kláves. Hra obsahuje celkem čtyři úseky (čtyři města) a každé má jiný design – nechybí pouště, lesy pláně apod. Pro splnění každého úseku musíte splnit vždy 6 tzv. Questů. Quest je úkol, který se většinou dozvíte od někoho ve městě, přečtete si na nalezeném pergamenu a podobně. Ze začátku stačí zabít všechny příšerky nebo objevit nějakou lokaci. Později však budete bojovat s větším bossem, teleportovat se apod. Na konci každého Questu na Vás bude čekat nějaká ta větší potvůrka. Teď si řeknete:”No docela pohoda, žádná křeč. Zabiji pár troubů, pak velkou potvoru a frčím dál.” Máte pravdu, dokud nezjistíte, že ukládat lze jen v případě, kdy chcete hru opustit a po novém loadu hry se všechny ty mršky vyskytnou znovu. Nemusíte je zabíjet všechny, cestou nalézáte tzv. teleporty, které Vás mohou přenášet mezi jednotlivými úrovněmi a hlavně i do vesnice. Ve vesnici provádíte nákup a prodej zbraní, štítů, lektvarů a různé magie. Také zde máte truhlu, do které si můžete uložit své věci pro případ náhlé smrti někde během hry. Osobně jsem vždy došel k nějakému teleportu, skočil přes něho zpět do města a hru uložil.

O hře vlastní se toho již moc říci nedá. Ten kdo hru nehrál, neuvěří. Hodiny strávené v temných katakombách, zápasení s manou a životem. Neustálé zlepšování sama sebe – to se musí zažít. Vše podtrhuje nádherná grafika, která se s každým městem mění, podbarvená klasickou RPG muzikou jenž na klidu rozhodně nepřidá. Ovládání nemá chybu, velikost hry vystačí na dlouhé hodiny smažby a pocit strachu ve 2 hod. ráno vnímáte všude kolem. Po čase se stanete hrdinou na obrazovce hry Vy sám osobně a když hrdina umírá, umíráte s ním. A to je to na co jsme od Blizzardu čekali. Tak se dobře zamkněte, nalaďte počítače a vzhůru do doby temna a zla.

A ještě několik obrázků:

   

 

Zdroj: Techbox
Napsal: Katmai

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Nadpis
    nadherna grafika? zaujimave… nevsimol som si nieco tak uzasne, podla mna je to mierny podpriemer a rozlisenie 640×480 je v dnesnej dobe shit…
    autor recenzie, tusim naletel na dobru reklamu…

  2. Re: Nadpis
    Trochu se zastanu autora recenze. Ta grafika je nadherna na to, ze je to jenom 640×480. Nemyslite?

  3. Nadpis
    je to dobra hra ale tasko sa hladaju veci zo zelenim napisom

Zanechat odpověď