Modely pro scifisty #10: Kaitos

Již desátý díl našeho modelářského seriálu bude zaměřen na dnes již historický model kosmické lodě tuzemské produkce. Jde o jeden ze strojů, které měly názorně ilustrovat nikdy nevydanou knihu “Kolonie”.

S celou tehdy produkovanou nabídkou firmy “Andromeda” i s doprovodnými povídkami se lze seznámit na stránkách Festivalu Fantazie. Konkrétně tady lze o jednotlivých strojích zjistit řadu zajímavých detailů. Z celé produkce zůstala slušná zásoba několika málo typů a můžeme očekávat, že jimi budou obohaceny propagační materiály některého z chystaných chotěbořských conů.

Hlavním úkolem aktuálního a několika dalších, zatím blíže neurčených dílů modelářského seriálu bude zabránit popisovaným modelům v přímém přesunu z tašky s propagačními materiály do nejbližšího kontejneru na plastový odpad. V páté části seriálu jsem dal v plen své zkušenosti s jednou z lodí série – Ceolanem. Dnes je na řadě průzkumný člun Kaitos.

Rozbalujeme

Model byl vyroben v roce 1994, je zabalen v plastové vaničce s kartonovým víkem, na kterém je nepříliš přitažlivý obrázek kosmické lodě a průzkumného satelitu. Dále se tu nacházejí nejrůznější údaje a měřítko 1:144. Po odstranění víka objevíme vcelku podrobný mnohojazyčný návod (kde je mylně uvedeno měřítko 1:300), dva rámečky dílů z šedého plastu, kus síťoviny a aršík nezvykle kvalitních obtisků (jejich výskyt ale nemusí být pravidlem). Plastové díly jsou obdivuhodně čisté (bez otřepů), hmota není zbytečně tvrdá, křehká či nadmíru měkká. Návod obsahuje vedle mohajazyčného textu výkres “kosmidla”, schéma číslování dílů a několik celkem přehledných “rozstřelů” s postupem stavby.

Kaitos - pravobok

Stavbu jsem zahájil slepením základních podsestav (pohon, nástavby, části satelitu) podle návodu. Na několika místech bylo nutno tmelit a brousit – týká se to hlavně dílů sestavovaných ze dvou půlek nebo oddělených od licího rámečku příliš neopatrně. V tomto stádiu doporučuji odvrtat vnitřek trysky satelitu, která je vylisovaná jako plný díl. Připravené podsestavy po přebroušení dolícujeme na sucho a předbarvíme – některé části konstrukce jsou po slepení prakticky nedostupné. Rovněž předem nabarvíme některé drobné díly.

Rodí se loď

Teď už musíme mít jasno, jaká bude výsledná povrchová úprava lodě, a začít na ní pracovat. Já jsem většinu menších dílů a podsestav natřel různými kovovými odstíny (Modelmaster) a přelakoval je po řádném zaschnutí speciálním lakem.

Kompletně jsem podle návodu sestavil průzkumný satelit, kde největším problémem bylo slícování polovin trupového prstence se spodním dílem a předním krytem (jsou křivé a tudíž musejí být zabroušeny do roviny).
Poté jsem sestavil horní nástavbu lodě včetně stěžně se solárním článkem. Jeho horní plocha je pokryta síťovinou v barvě kovu, přičemž barva podkladové desky je černá. Síťovinu jsem lepil Clearfixem, což vytvořilo žádaný “skleněný” efekt.  Natřel jsem černošedým akrylátem palubu a po jejím zaschnutí naznačil opotřebení – místy jsem ji různými prostředky odřel “na kov”. Pak následovalo nalepení spojovacího dílu s pohonem, výzbroje a dalších armatur na spodní plochu paluby, jako poslední přišly na řadu palubní přístřešek a potrubí od motoru.

Kaitos

Barvíme

Nastal čas na nanesení kamufláže a první fáze patinování – po kompletaci některé úkony nebude možné provádět, nebo budou obtížné. Samotná stavebnice nabízí dvě varianty kamufláže – červenou (na obalu), nebo klasickou námořní šeď. Průvodní slovo ovšem praví, že zobrazená loď se proslavila roční misí v nepřátelském území, což mimo jiné vyžaduje vhodnou kamufláž. Zvolil jsem proto černomodrý odstín známý jako “půlnoční modř”, který jsem ale musel namíchat z černé a velmi tmavé mořské modré.

Touto barvou jsem natřel všechny nástavby, motory a zařízení vyjma trysek, zbrojních systémů, horní plochy solárního článku a armatury motoru. Po zaschnutí jsem místy barvu odřel smirkem – nejvíce na exponovaných místech a výsledek lehce přelakoval lesklým lakem. Následovalo nanesení obtisků a po jejich přischnutí jejich odření tak, aby korespondovaly s podkladem. Pak přišlo na řadu místní přelakování matným lakem kvůli fixaci obtisků a kompletace celé lodě. Po zaschnutí lepidla jsem palubu a většinu koutů přetřel silně naředěnou “špínou” namíchanou z několika odstínů patinátorů a nakonec loď přelakoval matným lakem s nevelkou příměsí hliníkové barvy, černi a rzi. Stejně jsem postupoval i u satelitu. Výsledek vypadá jako něco ze smetiště, ale v nepřátelském území si přece není  možno zaletět do loděnice opravit nátěr a udělat vnější údržbu.

Kaitos

Oproti Ceolanu je Kaitos vcelku pohodovou záležitostí. Dodělávání dílů vyjma ustřižení dvou kousků síťoviny zde odpadá, výlisky jsou kvalitní a nepraskají. Jediným problémem může být oddělování drobných dílů z rámečku a jejich následné opracování. Miniaturní hřibovité útvary s oblibou mizí v nenávratnu jak při vyřezávání z rámečku, tak při následném zabrušování.

Tato stavebnice je vhodná pro informované začátečníky (ti absolutní budou potřebovat pár rad). Návod je přehledný a Kaitos je pěkná (byť poněkud malá) obluda i bez speciálních úprav. Pokud po téhle lodi zatoužíte, zkuste kontakt na výše uvedených stránkách, nebo se porozhlédnout po hračkárnách v odlehlých končinách, třeba budete mít štěstí.

Kaitos - spodek

Při lepení bylo použito:
– lepidlo Revell Contacta
– Clearfix
– barvy: Modelmaster (kovové odstíny, černá, fixační lak na kovové odstíny); Agama akrylátové (laky, černošedá na palubu, rez, hliníková); Agama email (tmavá mořská modrá) a patinátory od Gunze.

Kaitos
průzkumná loď a průzkumný satelit

1:144
rok výroby 1994
výrobce Andromeda / Andromea (Václav Pravda)

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď