Modely pro scifisty #34: Mnoho nechybělo – Tentokrát z druhé strany fronty (2) – Raketová stíhačka Tichonravov 302

V dílu o létajícím tanku jsem se zmínil o dvou kuriozitách. Dnešní článek je o té druhé. Podařilo se mi ale zajistit stabilnější přísun projektů z druhé strany fronty, takže se časem můžete těšit na mnohé přírůstky do projektového „obludária“.

Dalším sovětským projektem je raketový stíhač Tichonravov 302 (též Kostikov 302). Projekt přepadové stíhačky s raketovým motorem řešily různé konstrukční týmy od začátku války. Na základě výchozích požadavků vzniklo několik strojů, z nichž nejznámější byl BI-1 (Berezňak – Isajev), který byl vyroben v počtu minimálně sedmi kusů a opravdu létal s raketovým motorem v chodu.
„302“ konstrukčního týmu Tichonravova (Kostikov konstruoval trup) nikdy nepřekročil stádium zkoušek v režimu kluzáku, motorový let není zatím prokázán. Stroj měl ve výkonnější variantě nést vedle raketového motoru ještě dva náporové motory pod křídly (opatření mělo prodloužit dobu motorového letu – palivo do raketového motoru vydrželo na cca 5 minut plného tahu), do tohoto stádia se ale dostal jen neprovozní prototyp či maketa ve skutečné velikosti (obdobně měl být vylepšen i BI-1, ale o tom někdy příště).

Relativně běžně dostupné stavebnice „třistadvojky“ podle mých informací existují dvě. Klasickou stříkanou dělal ruský A-model, odlévanou z polyuretanu kladenská firma AV models. Následující řádky jsou o té druhé (obsahuje verzi s náporovými motory).

Jednoduchá nevelká krabička z nepříliš pevného kartonu a s barevným, byť zřejmě vymyšleným bokorysem stroje obsahuje v igelitu zavařenou hrst polyuretanových odlitků, acetátový překryt kabiny, planžety s lepty a aršík obtisků. Dále je zde přehledný návod, obsahující technologický „rozstřel“ a orientační výkres kompletního stroje.
Stavbu zahájíme tradičně – očištěním dílů a předbarvením drobných součástek a těch částí modelu, které po sestavení nepůjdou nabarvit. Proti jiným strojům AV models má „302“ výhodu – trup je tentokrát z jednoho kusu, odpadne složité dopasovávání půlek a interiéru kabiny. Velký pozor je třeba dát při oddělování polovin křídla od nálitků a zabrušování jejich styčné plochy – při troše neopatrnosti si poloviny křídla nesednou na kořeny na trupu a bude nutno tmelit.

Po skončení přípravných prací zkompletujeme v trupu interiér kabiny, dolepíme díly kolem trysky a instalujeme poloviny křídla na trup – zde je nutné díly pasovat s ohledem na vybrání podvozkových šachet, nikoliv na okraje kořenů křídla – tmelení a broušení se v této partii zřejmě nevyhneme. Po dokončení prací na křídlech dopasujeme a nalepíme ocasní plochy (pozor na dodržení geometrie!). Na křídla nalepíme podle výkresu v návodu gondoly náporových motorů, doplněné o žaluzie ve vstupním hrdle. Gondoly nesedí moc přesně, takže styk gondola – křídlo bude nutno přetmelit a přebrousit. Na trup dopasujeme a přilepíme kryt kabiny a stroj nabarvíme – spodek bude světle modrý, horní plochy doporučuji pokrýt jednolitým nátěrem zelené nebo některé šedé kamuflážní barvy sovětské provenience. Podle fotek kusu měřeného ve větrném tunelu byl stroj (či jeho maketa 1:1) zřejmě světlý – tedy světle šedý nebo šedozelený, kluzáková varianta pro reálné zkoušky (bez náporových motorů) měla tmavě zelený nátěr na horních plochách.
Po zaschnutí barev dolepíme předem natřený podvozek a jeho kryty, stroj nalakujeme, po zaschnutí laku naneseme obtisky a až důkladně vyschnou, znovu přelakujeme.
Stroj lze samozřejmě vylepšit – jako nejjednodušší se jeví odvrtání výstupních trysek motorů (ty jsem jen lehce zahloubil a natřel černě), případně dovybavení kabiny.

Hotový stroj je relativně malý, nenápadný, ale jeho historický a následně též sběratelský význam je neopominutelný. V „co kdyby“ paralelní realitě mohl sehrát nezanedbatelnou roli a tudíž patří do sbírky stejnou měrou, jako projekty německé.

Pozor! Stavebnice není vhodná pro začátečníky!

K lepení byl použit klasický vteřiňák a na kryt kabiny Clearfix, nátěry jsou provedeny syntetickými emaily Agama z „ruské“ řady. Drobné detaily v „kovu“ a černé barvě jsou barveny barvami Modelmaster. K tmelení používám šedý tmel Tamyia.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. škoda
    Je škoda, že střelec k těm modelům nepíše ještě nějký podrobnosti z historie protože je znát, že o tom toho asi ví dost. Bylo by to ještě zajímavější (tím chci říct, že i teď to je dobrý.)

Zanechat odpověď