Psí život čili Jak očůrat lampu i antouška

Každý útěk z domova má své plusy i mínusy. Když jste pes, je to velké dobrodružství pohybovat se po městě bez vodítka, ale současně to znamená i prázdnou (pomyslnou) misku, riziko rvaček s dalšími psy a nebezpečí odchycení a umístění do útulku. Takže si vyberte…

psi-zivot-boxZahrát si Psí život znamená přistoupit na všechna zmíněná rizika a zasoutěžit si o to, kdo dřív vyškemrá / vydoluje z popelnice / ukradne jinému psovi tři kosti a ty zahrabe ve svém pelechu. Ovšem pozor: antoušek nikdy nespí a počuraná lampa je tak zajímavá…!

Loužička: Příběh psa

Pokud se ošklíbáte, račte si zahrát nějakou načančanou pseudohru s Barbie, nebo třeba Parfém: Příběh vraha, ale tuhle krabici neotevírejte. Protože psi jsou prostě psi a hrabat se v popelnicích a očurávat kandelábry a čmuchat, jakouže to zprávu na nich zanechal vořech ze sousedství, je prostě jejich přirozeností – a důležitou součástí téhle deskovky.

Každý pes ve hře má určitý počet akčních bodů, za které může běhat po ulicích na herním plánu a vykonávat různé psí činnosti. Například právě očurat lampu, což zastaví každého psa, který následně poběží kolem. Důležitější jsou ale kosti, a také nějaké to žrádlo, protože na začátku každého kola klesne naplněnost žaludku a zcela vyhladovělý pes se rovná zcela vyčerpaný pes, což se rovná odchycený a do útulku odvezený pes.

Žrádlo i kosti můžete zkusit vyžebrat v restauraci, najít v popelnici nebo získat jako odměnu za přinesení novin z trafiky. O úspěchu rozhoduje náhoda v podobě ‘karet činnosti’, které jsou upraveny podle rasy konkrétního psa. Ono je logické, že na vrchního zapůsobí spíš roztomilý pudlík než boxer, a naopak že když se o vyžebranou kost serve vlčák s foxteriérem, Dášeňka to většinou nevyhraje.

Ulicemi navíc neustále krouží odchytový vůz, jehož trasu určují postupně všichni hráči, když jsou na tahu, a mohou se tak s jeho pomocí zbavit nevítané konkurence. Ovšem maximálně na tři tahy, pak se i ten nejzanedbanější čokl vrátí do hry a honba za kostmi pokračuje.

Spš než sprint ale tahle honba připomíná orientační závod. Abyste mohli cokoliv dělat, musíte žrát – a do žaludku se vám vejdou maximálně čtyři jídla. Abyste mohli očurávat, musíte pít – a v močovém měchýři máte prostor na dvě dávky. K tomu přičtěte souboje s ostatními psy, útěky před antouškem, nutnost obejít cizí loužičky a skutečnost, že občas vám žebrání ani donáška novin nevynesou víc než příslovečně smutné psí oči. Nemluvě o logickém faktu, že jednou prohledaná a vyžraná popelnice už druhého psa nenakrmí.

Naštěstí nechá město občas vydezinfikovat ulice, takže lampy jsou náhle čisté a dosavadní „rajóny“ neplatné; a lidé naopak vynesou nové odpadky, pročež popelnice jsou opět bohaté na různé pochutiny – a psí život zas trochu zkrásní.

Pouliční mač

psi-zivot-in4Psí život coby hra ovšem zkrásnět nepotřebuje. Exkluzivní krabice, krásně vymalovaný herní plán a nádherné barevné figurky psů jsou devizou téhle hry. Minusy má naopak dva: fakt špatně rozlišitelné růžové a červené žetony a to, že dva ze tří stojících psů mají nohy příliš těsně u sebe. Uznáváme, že pudlinka Bella je psí dáma a jako taková by nohy příliš roztahovat neměla, ale nejen u čtyřnohých slečen platí, že je lepší se trochu rozkročit, než se složit jak široká, tak dlouhá – a u boxerů to platí dvojnásob.

Samotný ‘pouliční mač’ je trochu o náhodě, víc o strategii a ve větším počtu hráčů nejvíc o krátkodobých spojenectvích proti tomu, kdo má zrovna nejblíž do pelechu s třetí kostí. Proto se trochu ostýcháme doporučit Psí život jako dětskou nebo rodinnou hru – i když věříme, že se hojné výjimky najdou a tak nám vyroste další zdravá generace Mackie Messerů. Nicméně PŽ spíš vidíme jako párty hru pro nepříliš rozjařenou společnost či strategii pro nepříliš náročné hráče – této možnosti nahrávají i varianty pravidel. Můžete si totiž ve dvou / třech lidech rozdělit psy po třech / dvou na osobu a spustit nefalšovanou pouliční válku psích gangů…

Nezapomínejte ale na již zmíněnou rozdílnost jednotlivých psů, z ní plynoucí odlišné výsledky na „kartách činnosti“ a s tím související různorodou taktiku boje. Tato skutečnost pohříchu není v návodu příliš zdůrazněna, ale je zapotřebí mít ji na paměti a hlavně s ní seznámit každého nováčka ve hře, aby měl šanci uspět proti protřelým psům – a Psí život u něj.

Psí život
Autor: Christophe Boelinger
Vydal: ADC Blackfire Entertainment
Počet hráčů: 2 – 6
Doporučený věk: 6+
Doba hry: 40 min.
Cena: 899 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď