Půlka léta je za námi. Nevím, jak pracujícím, ale mě jakožto studentovi to přišlo jako týden. Dobrá společnost je vždy zlodějem času. Jak ta reálná, tak knižní a filmová. Člověk má konečně čas vrhnout se na (zvláště) knižní resty nebo se zkusit pustit do neprobádaných částí fantastického vesmíru. A právě k tomu nám přináší inspiraci i srpnové číslo Pevnosti.
 |
Ačkoliv knižních typů je v stávajícím čísle opět dosytosti, chtějí nás redaktoři Pevnosti udržet i u pláten nebo obrazovek. Do kina se můžeme jít ochladit na další pokračování Wolverina, které bude dle recenze přinejmenším o něco lepší než předchozí díl. A pro ty, co radši kreslené obrázky, je zde shrnutí Logana v komiksové podobě. U mě určitě palec nahoru, čert aby se v těch sešitech vyznal.
A pokud máte rádi Dana Browna, i pokud ne a tápete, o čem to mluvím, tak vězte že nový seriál Da Vinci’s demons vypadá poměrně k světu. Mladý Leo dovádí se svými udělátky a od Pevnosti dostal krásných 80 procent. Pokud si netrháte vlasy nad mírným przněním historie (které zde podle textu není zas tak výrazné), proč to nezkusit? Ti, kteří ale nemají moc času, přesto by rádi něco nápaditého, je v srpnovém čísle desítka zajímavých žánrových kraťasů. Žhavte internet, vypadá to zajímavě. A pokud nebude, nemusíte trpět dlouho.
Z knižní nabídky se toho v srpnu urodilo trochu méně než ve filmové. Tedy, urodilo a urodilo… Upírská romantika už si našla místo ve fantastice, a tak se na ni ani v Pevnosti nezapomíná. Nemůžu si pomoct, ale jak vidím obal a název, čekám kopii Stmívání, Temná hrdinka by ale mohla být o něco zajímavější, hlavně díky střihnutí do městské fantasy. Pro cílovou skupinu určitě.
Proč problém s tou úrodou? Někdy to trvá sakra dlouho, než se zazelená. Takovou chvíli ale můžeme využít k zhodnocení plodů minulých. Jiří Kulhánek je sice pomalý „pěstitel“, ale jeho díla stojí vždy za to. Pevnost nám je krásně shrnula od povídkových začátků po krvavý dnešek. Nově příchozí se dozví, jak to s tím Kulhánkem je a kdy od něj čekat novou knihu. Nebojte, všechny předchozí dozajista přečíst stihnete …
Srpnové povídky jsou zajímavě různorodé, víceméně fantasy. Zuřivý boj Gerarda a Olundary s Capelobem Američana Christophera Kastensmidta nás zavede do džungle jižní Ameriky v době španělské uzurpace. Pralesy jsou stále neprobádané a to je pro nesourodou dvojici Holanďana a bývalého afrického otroka výzva. Potom, co je vystraší i malý pásovec, jim ale dojde, že bez pomoci místních se neobejdou. Ale zadarmo to nebude. Jak už název napovídá, budou si muset přátelství vybojovat. Exotické prostředí a dvojice, která jde z deště pod okap, tedy zajímavý potenciál. Ale trochu nedotáhlý. Akce tam je, ale ne zas až tak akční, takže povídka je nakonec taková klidnější. Vtip ale má.
To krátká Železonoc mladé Petry Slovákové je nacpaná akcí až k prasknutí, stejně tak prvky k zamyšlení. Minipříběh malé porcelánové panenky, která se rozhodne opustit zajetý svět hraček a vyráží do světa, patří k těm, jež můžete přečíst několikrát a stále bude zajímavě záhadná.
I v srpnu se redakce činila a kromě výše zmíněných článků jsme vyrazili za dobrodružstvím v lodních bitvách, dozvěděli se, co dělali piráti, když se nudili, a taky několik několik duchařských pověr. Právě důvody rozbíjení lahve o loď a magii kolem pojmenování kocábky mě doslova nadchla – zase něco jiného než upíři a vlkodlaci! A ani fanoušci mangy a jakýchkoliv her nepřišli zkrátka. A tak i toto číslo Pevnosti přináší poměrně vyvážený mix toho, co nás zajímá a je in, vtipnou, stručnou a zároveň zajímavou formou.
Wetemaa
Měl bych dotaz ohledně této české fantasy, jelikož pořád se v tom trochu ztrácím. Teď jsem začal číst Korunu Elládu, co recenzujete v tomto čísle a pak mám v plánu přečíst to, co jste vydali v edici Pevnost. Docela mě ale zarazila informace v recenzi, že je to pouze část??? Mám tedy raději se čtením počkat, až jak to vydají Straky, pokud se to teda realizuje? Díky za případnou odpověď.
to Maedros
Jak se v recenzi píše, Koruna Elládu by měl být nový příběh ze světa Wetemai, kterým se klidně může i s cyklem začít. Pokud jsem to pochopila dobře, Wetemaa z Pevnosti jsou jiné příběhy, které v Edici nevyšly celé.
Chrochta
Kopruna Élladu je uzavřený příběh, kde se na počátku seznámíš s hlavními hrdiny a na konci jich bude většina mrtvá. Kniha časově a místy i personálně navazuje na “Ságu mo Wannovi, synu Orlygově”, ale jedná se o dva uzavřené příběhy (v “sáze se dozvíš”, jak se Wanne narodil a vyrůstal, přišel ke svému meči, stříbrné podkově, zbroji, rytířství u knížete Aurixů a pár přátelům).
Další knihy se týkají buď doby o 400 let později, nebo lidí, se kterými se Wanne tak či onak potkal (jeho vychovatel Halldor z Mortaluny, Arslan Krásnovlasý, Olrin, Wannova prabába Arambegil, kníže Udi).
Pokud chceš poradit, co si naplánovat jako další četbu, tak doporučuji: 1) Ságu o Wannovi, synu Orlygově; 2) Hrútvang; 3) Ságu o Halldorovi z Mortaluny; 4) Rytíři kněžny Rhonwen; pokud budeš 2)-4) číst odzadu, taky to nebude postrádat jisté kouzlo; 5-8) Wetemaa 1-4.
Pevnost 8/2013
Tohle číslo se (podle mě) mimořádně povedlo. Skvělé recenze na knihy, filmy i hry. Parádní povídka od zahraničního autora. Fotky a písmo jsou v kontrastu a tedy dobře čitelné. Písmo je dostatečně velké i u povídek. Ve srovnání s např. březnovou “krizovou” Pevností je to velké zlepšení. Na závěr lze podotknout, že vychytání nedostatků se od předchozích čísel rovněž povedlo.
Lepanto 1571
Sulejman I. byl už pět let mrtvý, osmanské říši vládl jeho syn Selim II. Závěrečné konstatování, že Arabové postavili loďstvo nové je možná trochu zavádějící. Spíš bychom asi měli hovořit o Osmanech či Turcích, byť nepopírám, že Arabové byli dílem jejich spojenci (víra a společný nepřítel) a dílem jejich podřízení… Celkem by mě zajímaly zdroje, protože i na té Wiki je Lepanto popsáno poměrně podrobně.
Lepanto 1571
Také by mne zajímalo, kde autor čerpal vědomosti, či kde si je alespoň ověřoval.
Nechtěj vědět
To snad ani nechtěj vědět…
Kupil som kvoli Death Note a sice je vizual Pevnosti krajsi nez pred rokmi, obsahovo sa asi nic nezmenilo. Zatial som stihol dva clanky. U Kulhanka mi chyba aspon pokus o oslovenie konkurencie, vydavatelov ci epigonov, ak uz majster nekomunikuje. Slabo oslavene vyrocie.
A Wolverine… pekne obrazky, len na temu malo informacii. Alebo som prehliadol napr. kto je autorom postavy?
P 08/13
Postupne po milimetroch na stupnici kvality sa Pevnosť opatrne zlepšuje, aj keď nedosahuje úroveň ( aspoň podľa mňa) z časov svojho najkvalitnejšieho obdobia.
Wolverin pre mňa najzaujímavejšia postava zo sveta X-menov. Solídne čítanie. Poteší.
Leonardovi démoni – pozretá kompletná prvá séria – paráda, čakám, čo bude v druhej várke. Uvidím, ako poskladajú históriu a mysticizmus scenáristi, ale som zvedavý aj na skutočné historické postavy.
Top 9+1 kraťasov – nedávno som náhodou natrafil na R´HA, bol som veľmi milo prekvapený, parádny scifáčik, chcelo by to len rozviesť na dĺžku celovečeráka, ale s kvalitným pokračovaním kraťasu
Apropo KULHÁNEK – čakal som , čo sa dozviem po dlhom čase, v ďalšom článku o mistrovi. A čo som sa dozvedel nového? Nič, úplne hovno, keď už musím použiť tento expresívnejší (aj keď u nás spisovný výraz). Všetko, čo je v článku, som si už v dávnych, či bližšie minulých dobách prečítal. Takže článok DVACET LET S JIŘÍM KULHÁNKEM je len zhrnutie a výcuc z toho, čo doteraz o Jiŕím Kulhánkovi bolo napísané. A dorazilo ma poradie bestsellerov podľa Pevnosti. Citujem: “Noční klub je ryzí esence stylu JK. Je v nem vše,… Noční klub je skutečný vrchol,… Ale v poradi Pevnosti je na prvých dvoch miestach Vyhlídka a Stroncium, ktoré som prečítal a dosť. Bol som nimi sklamaný. Ostatné knihy, najmä NK a Vládci sú prečítaní, že brožované knihy držia už len vlastnou vôľou.
Recenzie filmov a kníh – O.K., aj keď tie karamelizované príbehy pseudoupírov vôbec nemusím. A prečo? Upír je dravec, ľudia sú preňho iba potrava, ako pre nás ľudí bravčové, hovädzie, hydina a iné proteiny pochádzajúce z mäsa. Vegetariáni ma ukrižujú. Takže, ak niekto napíše o romantickom, či milostnom vzťahu upíra a jeho potravy , tak je to zoofilný vzťah, ako Pepov vzťah k jeho koze, či ovci.
Vždy sa veľmi teším na rubriku HISTORIE A MYTOLOGIE, ale od začiatku vydávania novej Pevnosti, by si mali autori príspevkov radšej overiť, čo púšťajú na papier, ale aj pridať niečo neopozerané, čo človek nanájde v každom druhom časopise alebo novinách, najmä niektoré príspevky venované mytológii.
HRY – keď som podal Pevnosť s herními novinkami synovi, ktorý sedí za počítačom v kuse doma aj v práci, tak mi ju vrátil po chvíli aj s novým (opätovne vydávaným) číslom Levelu, aby som si radšej prečítal toto, ako rozprávky ( trochu som zjemnil jeho výraz) z Pevnosti.
Čakám, či potešíte budúci mesiac alebo …
2 U.Rannus
Jen k tomu Kulhánkovi -domnívám se, že pořadí Kulhánkových knih je uspořádané podle počtu prodaných kusů (aspoň v článku o největších českých bestseleristech byla Vyhlídka uvedena jako nejprodávanější), nikoliv podle kvality knížek.
U.Rannus
Ke Kulhánkovi – zkrátka a dobře Pevnost kupuje i spousta mladších čtenářů, kteří (ač se ti to možná může zdát neuvěřitelné) o Kulhánkovi v životě neslyšeli. Takže jednou za čas prostě sumarizační článek neuškodí a když je se jmenuje 20 s Jiřím Kulhánkem, tak je jasné, že se bude zabývat uplynulými 20 lety a bude se tam opakovat to, co už jsme četli. Ovšem pro nové čtenáře to jsou informace užitečné.
S historií a mytologií je problém, že české zdroje jsou buď a) obecně známé nebo b) mimo úzkou skupinku nadšenců neznámé (články ve sbornících a časopisech – “Od knížat ke králům” je článek o středověku a vílách, “Za jiný středověk” úvaha o dracích, nyní překonaná teze o významu Meluzíny nebo třeba článek o pasování). U cizojazyčných zdrojů je problém, že pokud člověk chce vynechat internet, tak v angličtině toho u nás mimo specializované (a obvykle soukromé) knihovny moc není a ještě člověk musí vědět, kde hledat. V němčině je toho víc (například mnohasvazková Encyklopedie der Mittelalter nebo asi šestisvazkové tlusté dílo o středověké mytologii a magii), ale zase lidi jsou dnes většinou angličtináři. A jinak vynikající francouzská literatura je jednak skoro naprosto neznámá a jednak kdo dneska umí francouzsky.
Pokud se nepodaří redakci sehnat kontakty na pár jazykově a volným časem dobře vybavených nadšenců plus na nějaké ty znalce cizí literatury, jen těžko se to zlepší.
Martin
V tom pripade by ma ako cloveka Kulhankom nedotknuteho zaujimali napriklad anotacie knih, ktore sa uz legalne nedaju zohnat. Namiesto celej strany venovanej obalke knihy. Mimochodom, zmienka o tom, ze Kulhanek vysiel aj po anglicky, bude v dalsom vyrocnom clanku?
Imro
Myslím, že pro nováčky je hlavně důležitý dozvědět se, že někdo jako Jiří Kulhánek vůbec existuje. Věci jako anotace nebo to, že mu jedna knížka (navíc přeložená nakladatelem) vyšla v angličtina, si lze najít na internetu. Prostě to je až na druhém místě. Na prvním je ukázat, že Kulhánek existuje 😉 Když se vrátím zpět do minulosti, tak v Pevnosti nikdy u článků neuváděli žádné anotace a ani jsem žádné anotace nevyžadoval. Stačil mi akorát článek s podstatnými informacemi, z nichž jsem se dozvěděl, že nějaká série či autor existuje. A když jsem si chtěl zjistit něco navíc, šel jsem na internet.
Anonym:
S historií a mytologií není problém! Problém je v absolutní lenosti a bezbřehé neochotě autorů zvednou zadek od počítače a zajít třeba do vědecké, nebo alespoň krajské knihovny a tam nějaký ten půlden bádat. Potom by si třeba osvěžili i ty “obecně známé české zdroje, které evidentně neznají, neb jinak by nespisovali podobné bludy. A když něco napíšu, tak si to ověřím alespoň v jedné recenzované knize. Uvádět zdroj: “Internet” je absolutní nicneříkající nesmysl. Pokud jsem se něčeho dopátral na internetu, musím ve zdrojích uvést konkrétní stránky, nejlépe konkrétní odkaz pro snadné dohledání.
Napsat – zdroj: Internet” je stejné jako napsat – zdroj: “čet jsem to někde na hajzlu…”
Pro čtenáře, který se snaží ověřit mé informace to má stejnou výpovědní hodnotu.
Martin
Prave ze to, co je v clanku, sa da najst na webe. Preto mi tam chyba oslovenie zainteresovanych ludi. Aby to bolo hodne 20. vyrocia. Ak islo len o to povedat, ze Kulhanek existuje, nemuselo to mat 4 strany.
to U.Rannus
Správně píšeš, že upír je dravec, ale jisté erotično je tam přítomno, viz Dracula a jeho zájem o Lucy… Takže ne zoofilie, ale spíše vražda z vilnosti… Ovšem jak kdy, když je vyhládlý, bere všechno…
Mytologie a historie
Nejprve omluva, ten anonym jsem já.
Já reagoval na tohle: “… ale aj pridať niečo neopozerané, čo človek nanájde v každom druhom časopise alebo novinách, najmä niektoré príspevky venované mytológii.”
Jinak souhlasím, že primárním zdrojem by měly být knihy a ne internet, kam si může kdo chce napsat co chce.
Martin
K tym anotaciam. Precital som dnes literarnu rubriku a je ich tam snad desat. Obcas jednou vetou, ale su. Takze kadejaka YA si to zasluzi viac ako Kulhanek?