Planeta opic

  • Autor:
  • Nakladatelství: BB Art
  • Cena: 159 Kč
  • ISBN: 80-900972-0-0
  • Vyšlo: 1. 11. 2001
  • Žánr: Sci-fi
  • Provedení: brož.
  • Autor obáky:
  • Počet stran:

Zatím není…

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. úžas
    Co je to, proboha, bojová vědma? Připomíná mi to “bojového kuchaře” G. Seagala. Ta infantilita mě už fakt ničí.

  2. Ten pojem mě teda taky naprosto zničil, působí to trochu trapně 🙂 Ale ze zvědavosti jsem přečetl úvodní krátkou povídku a není špatná…ovšem celek musí chvíli počkat, mám teď na seznamu jiné věci 🙂

  3. No, já si minule poprvé zakoupil Pevnost … ano, bylo to kvůli Kulhánkovi:-))) … a víceméně omylem vzal tu s knihou. A byl velmi příjemně překvapen! Tak jsem chtěl navázat, ale poté, co mi dobrosrdečný pan prodavač nechal k nahlédnutí jednu vybalenou, jsem tam nechal knihu i s Pevností:-). Nějak mne to, ani po prolistování, neoslovilo ….

  4. Vy odoláte niečomu, v čom vystupuje “bojová vedma”? Bačkory. 🙂

  5. Som spočiatku kupoval knihy Pevnosti, ale ich úroveň kolísala od “slabota” po “dalo sa to dočítať” a ako vidím, zatiaľ sa to nezmenilo. Aj tá bojová vedma – no teoreticky by to mohlo byť naivne smiešne, ale radšej si kúpim niečo poriadne ako riskovať.Možno keby som mal 14 by sa mi páčili, ale tá doba je už bohužiaľ dávno minulá.

  6. To Balt
    Nevím, u mě to kolísá od urovně “slabota” po úroveň “skvělé”. Většina knih z Pevnosti se mi líbí (hlavně “pseudostředověké fantasy”), i když některé jsou slabší

  7. No, já souhlasím s Baltem, pevnost se mi zdá se snaží vydávat za každou cenu, bez toho, aby je zajímalo co.

  8. Tak s tím vydáváním se Pevnosti musím zastat, mně to zase přijde sympatické, vydávají většinou hooodně začínající autory, a jejich cenová politika … kilo za knihu … je taková, že dost zvědavých čtenářů to klidně riskne, protože i kdyby to v půlce vyhodila z okna, tak se až tak nestane. Ano, vyložené skvosty se tam hledají těžko, ale na pultech je plno větších kravin za PODSTATNĚ vyšší cenu.

  9. K cenové politice bych řekl, že je to drahé i když to tolik nestojí, protože to jsou dost hubené a malé knížky, tak ten poměr ceny k obsahu není tak dobrý jako u těch tlustších knih i když jsou za větší cenu. Záleží na nakladatelství, některé velké knihy jsou taky předražené. BBart vydává tlusté hardbacky co jsou za cenu jen tak o stovku vyšší, než tohle, a vydržím se u nich bavit dlouho, vydrží to na klidný víkend, tohle je tak na cestu vlakem. I celá Pevnost mi nesedí, tak je pro mě zbytečné kupovat s knihou i časopis, bez časopisu už to tak výhodné není.

  10. Nakladatelství jako BBart vydávají dražší jen vázané knihy, ty jejich brožované jsou třeba pětisetstránková za nižší cenu než ta maličká z Pevnosti. Z části je to ale i výběrem autorů. Jejich scifi chce číst tolik lidí, že můžou dělat velké náklady a tím i malou cenu. Nevím jestli začínající autoři nejsou spíš vypočítavost. Zaběhlým autorům by museli pořádně zaplatit, já když bych začínal psát, tak bych bral vydání své knihy i když bych za to nic nedostal, tak je otázka, jak moc z těch peněz dostane autor a kolik Pevnost. Já mám ale k Pevnosti antipatii tak možná nejsem objektivní. Naštvali mne tím, že byli schopní třístránkový článek o seriálu vydat ve třech číslech časopisu, v každém jednu stránku, takže lidi, co jen byli fanoušci konkrétního seriálu museli kupovat několik čísel časopisu, aby měli článek celý, možná od té doby se zlepšili, ale už je nečtu a jsem pořát ovlivněný tím, co dělali předtím.

  11. Pozdrav od Jadwigy
    Ad cena Pevnosti s knihou – 125,- Kč mi rozhodně nepřijde předražené, knížka tak vychází asi na pětasedmdesát… Tohle už klidně můžu každý měsíc risknout. Pro začínající autory ;o)) Jinak bojovou vědmu jsem nazvala bojovou vědmou, protože jsem si netroufla rovnou použít Sapkowskeho terminologii a nazvat ji zaklínačkou. To bylo ještě v dobách před Lotou. Pokud někdo z Vás knížku dočte a bude chtít mi vynadat, případně mě pochválit – pokud možno v obou případech s důvody, budu Vám moc vděčná, vážně. To víte, my začínající autoři…;o))

  12. Když za těch 75 není. Musíme zaplatit 125, sice dostaneme časopis co nechceme, ale to nám cenu nesníží. Nechá se to časem koupit zvlášť, ale to už nebude 75 korun ale mnohem víc. Tož tak. Ale zase ty knížky nejsou nejhorší. Vzpoura mrtvých byla fajn, většinou jde o takový průměr některé podprůměr. Je to asi účel, aby lidi kupovali Pevnost, ale já to nedělám, na Vzpouru jsem si taky počkal, pak stála 119,-Kč.

  13. Mne ani tak nevadí cena, skôr ide o to, že tí autori sú *VEĽMI* začínajúci a dostávam sa už do stavu, keď skôr ako vyhodené peniaze ma mrzí čas zbytočne minutý na čítanie blbostí. A potom som v stave – dočítať aj za cenu trápenia sa alebo nedočítať?Nerád nedočítavam knižky.Ale ako píšem, kupoval som si ich asi do čísla 22, potom som s tým sekol.

  14. To Balt …
    s tímhle souhlasím na 100%. Taky si ale nekoupím automaticky všechno, a to ani v tom případě, že se spousta knih z edice dá koupit v Netopejru za dvacku. Nicméně utnout se člověk může vždy, a těchto částek to tak nebolí. Navíc za tyto peníze jsem ochoten koupit i knihu jako “výplň nudy”, tj. knihu, kterou nějak jen zabiju čas (čekárny, MHD, vlak, letadlo), a nedělám si iluze, že bych se k ní někdy vracel.To Svalouš … mně to nepřijde zas tak hrozné, listy jsou tenké, písmo relativně drobné, takže knihy jsou sice malé, ale mám řadu knih, které, ač rozměrově se jedná o cihly, obsahově budou na tom stejně.Časopis nekomentuji, ten jsem si koupil jednou, a asi to bylo na hooodně dlouho naposledy:-))))

  15. Pevnost +
    Nu, já mám Pevnost předplacenou… hm… tak od roku 2004, ale četla jsem ji i dřív, prakticky od začátku. Když vznikla Pevnost +, přešla jsem s předplatným na ni a i když na ty knížky moc nemám čas, nemám v plánu přestat. V Pevnosti si vždycky výborně počtu a Edici si snad taky někdy (=v důchodu) najdu čas. 🙂

  16. To je nějaká chyba nebo má ta knížka jen 80 stran? Jinak souhlasím s tím, co psal MichaelS, už nikdy víc Pevnost.

  17. V záznamu u Pevnosti+ počet stran patří čistě knize (Doba krkavců má tedy 189 stran), u bezknížkové Pevnosti pak časopisu.

  18. Tak to zase změnili systém. Proč to mění, když už to dlouho dělali tak a teď najednou jinak?

  19. Re: Pozdrav od Jadwigy
    Knihu jsem v noci dočetl a tedy mohu chválit :-)). A teď snad ty argumenty. Co se týče příběhu, děj je neklopýtavý, jeho jednotlivé prvky sice inspirované (Hitchcock,Feist,Sapkowski), leč ve fantasy toho už dnes moc neobjevíme čili jsme vděčni za originální propojení. Dialogy jsou živé, slovní zásoba bohatá. Co se týče motivických linií je na tom autorka už hůře. Avizovaný motiv o útěku před násilím a touze po klidu hlavní hrdinky, která je potom nucena se k boji vrátit je vysvětlen pouze jednou scénou a je veden pouze okolnostmi. Spíš jsem čekal cosi o osudu, předurčenosti, nemožnosti utéci. Dále jsem čekal silnější využití naznačeného podtextu o ženském údělu, světě mužů apod. Co mi hlavně vadí je trochu odbytá redakční práce. Jazykové dublety, špatné tvary některých cizích slov, vytrvalé gramatické chyby a jeden vtipný nesmysl. Připadá mi to jako hnidopišství, ale bohužel sečtělejšího čtenáře zatahají za oči. Celkově jsem s knihou spokojen pobavila mě a strávil jsem s ní jeden propršený den. Tato stránka je zaměřena na nové knihy a proto se nechci podrobněji rozepisovat o detailech mého hodnocení, ale jsem schopen rozepsat své postřehy šířeji třeba prostřednictvím e-mailu. robert.radics@seznam.cz

  20. Zatím jsem nabyl dojmu že se Pevnost s vydáváním knih moc nepáře. Já chápu že tímto stylem je to nejlevnější, ale řekl bych, že větší péče by byla na místě. Připadá mi to nefér vůči těm začínajícím sisovatelům, tím se udělá špatný první dojem a to může ovlivnit jejich další osud jako spisovatelů. Lidem co psali přede mnou nesedí slovo vědma, co použít třeba šamanka? Existuje rozdělení na šamany, mágy, zaklínače a podobné kategorie, podle toho, co ona dělá by se mohl vhodný název použít. Nečetl jsem to zatím, s Peností to nechci, tak nemůžu poradit vhodné jméno, ale jestli se spoléhá hodně na magii a používá ji proti nepřátelům, tak by to mohla být válečná čarodějka, jestli využívá spíš vnitřní sílu a bojová umění a nějaké bylinky a zaklínadla, tak by to mohla být šamanka. Jestli je členkou nějakého řádu a vzývá nějakého boha, jako zdroj své magie, tak zase kněžka. Samotnému mi tedy vědma nesedí, co jsem četl fantasy, tak to slovo byla spíš urážka, něco jako když Dakotům říkali Siouxové.

  21. malá námitka
    Vědma by neměla být urážkou, bylo to slovo plné úcty: ta, která ví, zná, dokáže čelit temným silám a chránit svoji komunitu. Knihu jsem ještě nečetla, tak nemohu odhadovat, jaký termín by nejlépe charakterizoval hrdinčinu profesi. Ale ani šaman/ka by nebojoval/a skutečnou zbraní proti netvorům. BTW, v mýtech a pohádkách tohle nijak nerozebírají, buď je něco duch, a jde se proti tomu kouzly. Nebo je to příšera z masa a kostí, i když třeba stvořená zlými čarami, a likviduje se fyzickou zbraní. Nejsou na ni potřeba specialisté, jen odhodlaní hrdinové (případně hrdinky).

  22. čili:
    Z toho plyne, že ve fantasy literatuře záleží jen na autorovi/autorce, jak si vyřeší situaci a označí své hrdiny.

  23. Re: malá námitka
    To chápu, ale tahle námitka vychází z reality, já mluvím o fantasy. Tam je, hlavně u Sapkowského, vědma, nebo vědmák, hanlivým označením toho, co má asi dělat hrdinka téhle knihy, protože se to považuje za hnusné a nepřirozené. Stejně tak šaman ve skutečném světě nemusí zabíjet netvory, protože ti taky patří do fantasy. A ve fantasy jsou právě i ti specialisté. Takže záleží na tom, jak se kdo na to bude dívat, jestli připustí existenci světa fantasy, ve kterém vše funguje trochu jinak, než v našem, nebo ne. Nakonec Sapkowski a ostatní vychází z legend a pohádek, jen nějak naruby, sedm trpaslíků je banda vrahů, takže možná právě proto je v tom jiném světě vědma urážka.

  24. Re: Re: malá námitka
    Ale to není tak úplně pravda. Pokud si dobře vzpomínám, v prvním překladu Sapkowskeho, co u nás vyšel, není profese Geralta přeložená jako “zaklínač”, ale právě jako “vědmák”. Překládal to tuším Bronec, vyšlo to v některém z AF z kraje devadesetých let a šlo o povídku Menší zlo.

  25. Re: Re: malá námitka
    Ale to není tak úplně pravda. Pokud si dobře vzpomínám, v prvním překladu Sapkowskeho, co u nás vyšel, není profese Geralta přeložená jako “zaklínač”, ale právě jako “vědmák”. Překládal to tuším Bronec, vyšlo to v některém z AF z kraje devadesetých let a šlo o povídku Menší zlo.

  26. To už je složitější, autor originálu je Polák, tak to, co my čteme, jsou překlady, původně je Zaklínač Wiedźmin, museli bychom to všechno dlouho pitvat, držím se nejběžnějších, a podle mého nejlepších překladů, protože právě ty formují pohled našich čtenářů na podobná slova.

  27. Ale blbost
    Menší zlo pro AF167 17/1991 přeložil František Novotný.

  28. Mám se omluvit Michaelovi Broncovi nebo Františku Novotnému? :o))

  29. Na vědmě nic pejorativního není, naopak, pro slovany je to nativní výraz, naopak, šamanka je přejaté slovo. Knihu jsem nečetla, “bojová vědma” zní trochu divně, jako “bojové plemeno” :). Možná by byla vhodnější “vědma bojovnice”.

  30. Alraune
    Ono asi záleží na mediální masáži. Když budou dlouho tvrdit že tohle je špatné tak si to lidi budou myslet i když by to byl vzor dobra. Já snad o vědmě nikdy neslyšel, až jsem četl Zaklínače, tak pro mě je to jasný. Šamany znám od mala jako každý kluk, v noci mluví s duchy a ráno jdou zabít generála Custera. Ale jestli Jadwiga dělá hodně do magie, tak by to šamanka nebyla. Šaman používá zbraně nebo jed, maximálně posedne nějaké zvíře nebo vyvolá ducha, má vidiny, zkrátka dělá takovou tu nižší magii. Ten by mi nejvíc seděl jako náhrada slova zaklínač, ale jestli ta vědma dokáže slovem stvořit draka nebo nějaké jiné mocné čáry, tak to už je jiná kategorie.

  31. šaman
    Propána, kdo tvrdí, že šaman dělá “takovou tu nižší magii” – ???Mezi námi, v charakteristice magie, názvosloví těch, kteří ji provozují, a ve způsobech jejího použití ve fantastice je neskutečný brajgl. Znamená to, že když někdo napíše knížku a vycucá si z prstu určitý typ magie, i kdyby byla sebevíc nelogická a vyumělkovaná a odtažená od dosavadních modelů, a ta knížka se stane slavnou a dostane se do širokého povědomí, že každý další autor tu pitomost musí opakovat, protože se díky popularitě stala normou?!To tedy asi ne!

  32. Souhlasím s Alraune, vědma není nadávka. Je to vina knih že to většina vnímá jako nadávku. Ale bojová vědma, to odporuje významu slova vědma. Ona pro někoho něco nebo někoho zabíjí, to bych už řekl že se vůbec nechová jako ta vědma, co byl původní význam, ale jako vědma, co je ženská varianta zaklínače, co mu říkají vědmák, aby bylo vidět že je to nějaká hnusná podřadnost co má rychle táhnout pryč než ho sami vyženou. Já bych psal zaklínačka, to by bylo ono.

  33. Zajímavé
    Vzhledem k tomu, že sama autorka výše napsala toto:”Jinak bojovou vědmu jsem nazvala bojovou vědmou, protože jsem si netroufla rovnou použít Sapkowskeho terminologii a nazvat ji zaklínačkou. To bylo ještě v dobách před Lotou. Pokud někdo z Vás knížku dočte a bude chtít mi vynadat, případně mě pochválit – pokud možno v obou případech s důvody, budu Vám moc vděčná, vážně. To víte, my začínající autoři…”Tak mi příjde celá tahle debata o šamanech dosti zbytečná. Kdyby to psala dnes, tak by použití Zaklínačky nebylo tak… svatokrádežné jako tenkrát.

  34. to TNT
    Přesně tak I když “vědma bojovnice” má říz, “bojová vědma” po prvním momentu taky nezní špatně 😀

  35. právě prvotiny autorů by neměly být redakčně odbyté. záležitost s “bojovou vědmou” by měl vyřídit redaktor. jak psal isaac, příběh je zajímavý, ale to nejdůležitější, to aby se autor naučil se svým textem pracovat tam chybí. určitě je dobře, že se pevnost věnuje novým autorům, ale aby z toho nebyla medvědí služba; zpychlý autor, který má fanoušky, by mohl být horší než pytel blech v kožiše 😉

  36. Taky bych to viděl na medvědí službu. Hodně záleží na prvním dojmu, když se setkám s první kníhou nového autora, tak soudím celek, i když on za všechny chyby nemůže. A když vidím knížku, co vypada jako by se měl za chvíli rozpadnout a je v ní dost chyb, tak budu proti příští knize autora už trochu zaujatý. Bojová vědma je divné slovo, spíš ke škodě, jestli bude další vydání, nahradil bych ho termínem zaklínačka. To je hodně povedené, je něco jako když Čapek vymyslel roboty, taky se to ujalo nejen u nás, ale i mezinárodně. On je to možná už takový technický termín. Fantasy vychází ze základů, které skoro všichni respektují, takže i bez vysvětlování víme co je trpaslík nebo elf, teď k nim patří i zaklínač, není nic špatného na tom tohle slovo používat.

  37. to Krali
    ve světě beletrie neexistuje jednotná terminologie, jde opravdu o to, co se uchytí díly popularitě konkrétních knih a autorů. O žádných základech se už vůbec nedá mluvit. Roboti – ano, ale Čapek tak nazval de facto replikanty (měli biologický základ). Trpaslík? Elf? jaké trpaslíky máte na mysli? Ze kterého období “moderní” fantastiky? Ze kterého díla? A zaklínač bylo v historické skutečnosti na rozdíl od vědmy silně pejorativní označení.Je pravda, že redakce mohla bojovou vědmu zaměnit jiným výrazem… ale třeba se víc hodí k ladění celého textu? Až si ho přečtu, můžu posuzovat.

  38. to Regis
    Omlouvám se, že tě chytám za slovo, ale nedá mi to: jedna kniha v edici Pevnost, jakkoliv je to záslužný skutek pro autory a příjemný pro čtenáře, rozhodně nepovede k tomu, aby její původce nějak zpychl (souhlasím, že nafoukaný autor je na zabití 🙂 ), natož aby mu přinesla davy fanoušků 😀

  39. Dobre investovaná energia, táto diskusia. ;-D

  40. to fv
    není se zač omlouvat 😉 nicméně, myšlena nebyla (a, hm, srozumitelně míněna dle tvé reakce už vůbec ne) jen pevnost. a také souhlasím, tento stav většinou po první vydané knize nenastává. ale po druhé už může podstatně snadněji 🙂

  41. Hlavně, Martina je dospělá ženská a z branže, takže nemyslím, že by ji to nějak extra změnilo :))Ještě k těm zaklínačům.. Já to taky Sapkovi aspoň řekla, že jsem označení použila, no a on na to, že zaklínač je povolání stejné jako švec, že na to rozhodně nemá copyright :)Na druhé straně, slovanská historická definice zaklínačů se samozřejmě nekryje s tou Sapkowského.

  42. ja osobne mam Pevnost+ taky predplaccenou a myslim si ze to vyhodny je, nerikam ze by se ta knizka nedala sehnat levneji, ale coz par korun nikoho prece nezabije. K samotnym titulum vychazejicim s Pevnosti: mam rad tema stredoveku jako byla Vlcice (i kdyz pokracovani uz nebylo tak dobre), Cas rytiru bo Skreti spar (ten se mi obzvlast libil i kdyz nejsem zarytym fanouskem Tolkiena), dale hororu a parodii jako byl Moricvil (uz dlouho cekam pokracovani tak sup sup) sci-fi taky neni spatne, ale zalezi hlane na danem kousku a treba Watemaau jsem vubec necetl pac me to nezaujalo(ale treba se k tomu nekdy dostanu). A ted hlavne k Dobe krkavcu. jeste jsem to necetl a jsem zvedavej jaky to bude a prvni co me napadlo “aaa napodobenina Vlcice” takze jsem zvedavy cim me Martina Sramkova prekvapi.

  43. Opravdu se tady všichni hádaji kvůli názvu “bojová vědma”???? :D:D

  44. Nehádáme se! 🙂
    Diskutujeme. Odborné názvosloví ve fantasy je náhodou dobrý téma pro debatu 😀

  45. Já jsem to přečetl ale nepitval, takže se mi to vcelku líbilo. Akorát mi to připadá silně inspirované ani ne tak “Vlčicí” jako spíše zaklínačem…

  46. Silnou inspiraci Geraltem přiznávám,ta se schovat asi ani nedá:o)). Když Sapkowski má tak chytlavý styl a začínající autoři se vždycky na někom učí.

  47. Tak diskutujme
    Ve mně bojová vědma nebudí víceméně žádné pocity a myslím, že úkol redakce je jiný než vyhazovat jednotlivé neologismy, které by se snad mohly některému čtenáři nelíbit. Na druhou stranu jestli je důvodem jenom strach použít slovo “zaklínač” v dobách před Lotou, klidně se to v tomhle vydání mohlo předělat (a prodávat s páskou “druhá Neomillnerová!” :-)Alraune: Jejda, ona existuje nějaká slovanská historická definice zaklínačů? Zjevně bych měl víc číst seriály v Pevnosti 🙁

  48. zaklínači
    Jistě. K nalezení tuším ve Váňovi,Svět slovanských bohů a démonů, ale dá se na to narazit i ve starých kronikách, kde se objevuje výčet “magických” profesí. A zaklínači na tom nejsou nijak dobře.

  49. zaklínači
    Jistě. K nalezení tuším ve Váňovi,Svět slovanských bohů a démonů, ale dá se na to narazit i ve starých kronikách, kde se objevuje výčet “magických” profesí. A zaklínači na tom nejsou nijak dobře.

  50. Re: Tak diskutujme
    Raději ty seriály nečtěte. Já sám měl chuť vyhodit časopis do popelnice, pokud možno i s autorem nesmyslného článku. Šlo teda o seriály o televizních seriálech, o staroslovanských zaklínačích nic nevím tak by mě nenaštvalo i když by psali, že používali uzi a létali vrtulníkem. A tomu bych se ani nedivil, protože ty seriály o seriálech byly v podobném duchu, lež jako věž, ale zato hodně jako scénář k filmu s Jamesem Bondem.

  51. Vaňku, existuje a je v: Zíbrt, Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku, 1894 🙂

  52. A moje volná definice podle Zíbrta ve starším článku: Nejedna vesnice měla například svého „zaklínače mraků“, který jednak měl pomoci, když přišla neúroda a sucha, jednak držel ostatní zaklínače dál od polí a dobytka jeho „rezidentní“ vsi. Za to dostával (či dostávala) buď plat „úkolový“, nebo stanovenou část z úrody.

  53. Takže zaklínač byl něco jako šaman, dělal dešťový tanec a tyhle věci?

  54. Neřekla bych šaman… prostě zaříkával některé jevy, zřejmě podnikal nějaké obřady. Šamanismus je spojený se stavy změněného vědomí, astrálního cestování, komunikace se zvířaty, to asi nebylo přesně tohle.

  55. Ono je to složitější
    V zásadě je to tak, jak píše Alraune, ale praxe je vždycky košatější. Zaklínači k šamanům mohli mít i dost blízko:Tzv. benandanti “čtyřikrát do roka o čtvrteční noci o všech tzv. „suchých dnech” vycházeli a bojovali s čarodějníky a čarodějnicemi o úrodu. Čarodějnice a čarodějníci přitom bývali ozbrojení metlami z prosa a benandanti lodyhami fenyklu. Benandanti s čarodějníky a čarodějnicemi bojovali o úrodnost polí: „jednou bojujeme o obilí a ovoce, jindy zase o dobytek, a někdy o víno: a takhle se čtyřikrát bojuje o všechny plody země, a když vyhrají benandanti, je bohatý rok.” Uvedených bitek se účastnil pouze duch benandantů: o příslušných nocích upadali benandanti do hlubokého spánku, tělo zůstalo ležet v posteli, vyšel z nich jejich duch a účastnil se boje s čarodějníky na předem dohodnutém místě.

  56. Benandanti s lodyhami fenyklu – to je úžasný obraz! Díky. A díky i Alraune za historický exkurs na téma zaklínač. Svět slovanských bohů a démonů jsem kdysi dávno (ještě za bolševika) měla a četla, ale potom se mi ztratil a zaklínače si z něj nepamatuju. Zato mory ano °o))

  57. no a kdyz se tady trhaji ksandy vedomostma, tak snad bych pouze doplnil ze ten Zibrt neni staroslovansky, pouze hledá paralely zvyklosti folklorních (takže maximálně středověk, a to jeste kdovi jestli) s jednim dochovanym seznamem zakazanych veci z toho VIII.věku 😉

  58. Coz ale nic nemeni na tom ze to je kultovni publikace. Zrovna vcera sem si prochazel zatmeni mesice…

  59. hyenik
    staroslovanské v českých zemích znamená raný středověk (6.stol.). Písemné zprávy pochopitelně ještě o něco mladší. K tomu se sluší podotknout, že drtivá většina toho, co známe o keltských a germánských obřadech, mytologii a magii je na tom stejně.:-)

Zanechat odpověď

Planeta opic

  • Autor:
  • Nakladatelství:
  • Cena: 0 Kč
  • Vyšlo: 1. 1. 1970
  • Žánr:
  • Provedení:
  • Autor obáky:
  • Počet stran:

Na začátku všeho byla kniha Pierre Boulleho, ve které hlavní hrdina přistál se svojí vesmírnou lodí, na planetě velmi podobné Zemi. Jediný rozdílem bylo, že planetu ovládaly inteligentní opice a lidé žili na úrovni pravěkké společnosti. Po několika dobrodružstvích se mu podařilo z planety odletět zpět na Zem. Tu ale našel v jiném stavu, než v jakém ji před sedmi sty lety opustil.

Filmové zpracování vzniklo v roce 1968 a okamžitě se zařadilo mezi špičku sci-fi. Film režíroval Franklin Schaffner a v hlavní roli se objevil Charlton Heston (Ben Hur). Zásadní změna oproti knize spočívala v přenesení děje přímo na Zem, ale divák ani hlavní hrdina o tom nemá ani tušení. Vše se odhalilo až v posledních minutách filmu. Na Planetu opic navazují ještě čtyři další filmy a několik televizních dílů. Asi před dvema roky vysílala celou sérii televize Nova.

Tolik k minulosti, kterou stejně každý zná.

Hlavní lidskou postavou je pilot Leo Davidson, který trénuje šimpanze k vesmírným misím. Jeden z nich se ztratí v magnetické bouři a on se ho vydává hledat. Při té příležitostí ztroskotá na Planetě opic. Tam najde společnost lidských rebelů vedených Karubim a setkává se s blonďatou dívkou Daenou. Brzy ale upadne do otroctví opičího obchodníka. Mezi opicemi se vyskytují dva myšlenkové proudy: pro-lidský, zastupovaný princeznou Ari, a anti-lidský, prosazovaný generálem Thadem. Závěr se má od původního filmu lišit.

Původně měl Planetu opic natáčet James Cameron, s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli člověka. Také název měl být jiný: The Visitor. V únoru 2000 se však rozhodlo, že režisérem bude proslulý Tim Burton (Ospalá díra, Batman). V hlavní roli kapitána Leo Davidsona se objeví Mark Wahlberg (Tři králové, Dokonalá bouře). Náčelníka lidského kmene si zahraje Kris Kristofferson (Blade), jeho dceru Daenu, Estella Warrenová. Menší roli mezi domorodci bude mít i Linda Harrisonová, která hrála v původním filmu Novu. V opičích maskách se objeví Tim Roth (Rob Roy), Helena Bonham Carterová (Klub rváčů),  Michael Clarke Duncan (Zelená míle), Cary-Hiroyuki Tagawa (Mortal Kombat). Malé roličky jsou připraveno i pro Burtonovu manželku, George Clooneyho a Charltona Hestona.

Datum americké premiéry je 27.července 2001, u nás bude až 18.října.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď