Kagurabači: Poslání: Oko za oko, meč za meč

Když je váš otec mistrem oboru, snaží se své řemeslo často předat svým potomkům. A to je i případ Čihira, jehož otec je mistrovským mečířem. Jenže kromě toho, že se Čihiro učí meče kovat, bude se brzy muset naučit je také používat při cestě za pomstou.

Kunišige Rokuhira je legendou. Vykoval meče, díky kterým se podařilo ukončit dlouhotrvající válku. Legendární katany, o jejichž schopnostech se mezi lidmi leccos šeptá, teď tiše odpočívají v klidu a míru. Jenže na jak dlouho?

Už jen v knižní distribuci najdete i limitovanou verzi téhle mangy

Čihiro pomalu přebírá rodinný podnik a učí se od otce, jak vyrábět meče a jak do nich vetkat magii. Jsou s tátou dobrý tým, doplňují se: Kunišige je veselá kopa, Rohiro přemýšlivý a vážný mladík. Jenže idyla je brzy přerušena smrtí otce, a co hůř i krádeží legendárních katan. Rohiro bere do rukou poslední z nich a vyráží hledat vraha svého otce. Stopy vedou ke gaunerům z podsvětí města, a nesou stopy magie.

Na začátku se nám tu rýsuje klasický scénář: smrt otce, osamělý mstitel pátrající po vrazích a… No dobře, zas tak klasické a předvídatelné to naštěstí nebude. Brzy se dozvíte, že v podsvětí rozhodně není klid a že mágové neštítící se ničeho drží obyčejné gangstery pevně na uzdě. A že Rohiro a otcův dávný přítel, Šibo, vědí, kde mají hledat stopy. I když – první stopa si je najde tak trochu sama, a radost z toho mít nebudou.

Scénář knihy Kagurabači: Poslání nabízí nejen očekávanou cestu za pomstou plnou soubojů, dynamické akce a magie, ale také několik dějových odboček. Nabízí i pohled do nepřátelského tábora a zajímavé zvraty, které přinesou rozbití čtenářových očekávání ohledně vývoje příběhu. Ano, základní kostra je jasná, ale cesta, po které se Rohiro ubírá k pomstě, je klikatá a plná temných zákoutí, ze kterých může (a nemusí) něco nebo někdo vyskočit.

Kořením příběhu je jednoznačně akce – ostatně souboje katanami jsou vizuálně velmi vděčné, a když se k nim přidá i magie, máme tu pořádnou divočinu. Takeru Hokazono nakreslil vše pěkně přehledně, dynamicky a zároveň líbivě, takže se snadno zorientujete i v té nejlítější vřavě a vychutnáte si nápadité potyčky. K tomu přidejte i solidní dávku ponurosti a temnoty, jak už to u zachmuřených mstitelů bývá. Tu ovšem vyvažují občasné vtípky a humorné situace, které atmosféru na chvíli odlehčí. To vše se podařilo zasadit do městských ulic, které jsou živé a uvěřitelné, což dává dění příjemnou jiskru.

Zdařilá je i postava Čihira. Žádný neohrožený bojovník, ale mladý muž plný pochybností, stesku i hněvu a odhodlání, který se nevrhá do akce zběsile, ale volí cestu rozvahy a snad i určité váhavosti. Násilí pro něj není cesta nebo smysl, ale pouze prostředek k vykonání pomsty. Díky tomu vyzní hlavní hrdina mnohem intenzivněji a emocionálněji.

Poslání má rozhodně co nabídnout: scénář není předvídatelně lineární, souboje jsou pěkně vizuálně zpracované podobně jako magické efekty, mstitel a jeho malá družina se chopí své role s vervou a jdou v ulicích města po stopách jako buldoci. A to všechno je zábavné, temné a mnohdy i dojemné, a vtáhne čtenáře do děje.

Kagurabači: Poslání